Uplatněním písemné žádosti adresované odboru sociálního zabezpečení Ministerstva obrany (dále jen „odbor sociálního zabezpečení MO“), který rozhodl o žádosti o uvolnění či zařízení výplaty vašeho starobního důchodu, je možné požádat o změnu původního data uvolnění výplaty tohoto důchodu nebo zařízení jeho výplaty, o které nebylo požádáno v žádosti o přiznání důchodu.
Jste osobou, které byla odborem sociálního zabezpečení Ministerstva obrany uvolněna či zařízena výplata starobního důchodu, a přehodnotil jste výhodnost data, od něhož vám byla výplata tohoto důchodu uvolněna, či výhodnost data, od něhož vám byla zařízena jeho výplata, která nebyla zařízena ode dne přiznání starobního důchodu.
Písemnou žádost o změnu data uvolnění výplaty starobního důchodu nebo zařízení jeho výplaty, k němuž nedošlo od jeho přiznání, musíte uplatnit do 30 dnů ode dne oznámení rozhodnutí odboru sociálního zabezpečení MO o uvolnění či zařízení výplaty důchodu.
Pro využití této služby musíte uplatnit písemnou žádost volnou formou s jasnou specifikací toho, oč žádáte, a se současným uvedením rodného čísla. Zároveň musíte žádost opatřit vlastnoručním podpisem.
Žádost o změnu data uvolnění výplaty starobního důchodu nebo zařízení jeho výplaty (která nebyla zařízena ode dne přiznání důchodu), jež nemá předepsaný formát, můžete uplatnit:
2. krok
Odbor sociálního zabezpečení MO posoudí splnění zákonných podmínek pro změnu data uvolnění či zařízení výplaty starobního důchodu. Pokud podmínky splníte, Odbor sociálního zabezpečení MO vydá nové písemné rozhodnutí, kterým uvolní či zařídí výplatu starobního důchodu od nově požadovaného data, a současně s tím zruší původní rozhodnutí v dané věci. Případně odbor sociálního zabezpečení MO rozhodne i o vzniku přeplatku na důchodu. V případě nesplnění zákonných podmínek obdržíte písemné rozhodnutí o zamítnutí žádosti o změnu data uvolnění či zařízení výplaty starobního důchodu, v němž budou uvedeny důvody zamítnutí žádosti.
Pokud došlo ke změně data uvolnění či zařízení výplaty starobního důchodu, odbor sociálního zabezpečení MO důchod vyplatí/začne vyplácet od nového data způsobem, který jste si sám zvolil.
None
Po obdržení rozhodnutí odboru sociálního zabezpečení MO o uvolnění výplaty starobního důchodu nebo o zařízení výplaty tohoto důchodu, jež nebyla zařízena ode dne jeho přiznání, můžete přehodnotit výhodnost data, od něhož vám byla výplata důchodu uvolněna nebo zařízena. Uplatníte-li písemnou žádost o změnu data uvolnění či zařízení výplaty starobního důchodu, bude výplata tohoto důchodu uvolněna nebo zařízena od nově požadovaného, tj. podle vás výhodnějšího, data.
Paní Novotné byla na její žádost zastavena ode dne 1. 3. 2020 výplata starobního důchodu, a to za účelem jeho budoucího zvýšení z důvodu výkonu výdělečné činnosti zakládající účast na důchodovém pojištění. Paní Novotná vykonávala tuto výdělečnou činnost bez pobírání důchodu ode dne 1. 3. 2020 do 31. 8. 2020. V srpnu 2020 požádala o uvolnění výplaty důchodu ode dne 23. 8. 2020 a tím i o jeho zvýšení o 1,5 % za každých 90 dnů výdělečné činnosti vykonávané po vzniku nároku na důchod bez jeho pobírání. Po vzniku nároku na starobní důchod bez jeho pobírání odpracovala paní Novotná celkem 175 dnů. Rozhodnutím odboru sociálního zabezpečení MO byla výplata důchodu ode dne 23. 8. 2020 uvolněna a důchod byl zvýšen za 90 dnů výdělečné činnosti vykonávané po vzniku nároku na starobní důchod bez jeho pobírání. Protože i po 22. 8. 2020 paní Novotná vykonávala výdělečnou činnost zakládající účast na důchodovém pojištění, požádala o změnu data uvolnění výplaty ode dne 28. 8. 2020, tj. po odpracování 180 dnů. Odbor sociálního zabezpečení MO zrušil původní rozhodnutí o uvolnění výplaty důchodu ode dne 23. 8. 2020 a rozhodl nově o uvolnění výplaty důchodu ode dne 28. 8. 2020 a současně o zvýšení důchodu za 180 dnů výdělečné činnosti vykonávané po vzniku nároku na starobní důchod bez jeho pobírání.
Proti rozhodnutí odboru sociálního zabezpečení MO ve věcech důchodového pojištění můžete podat jako řádný opravný prostředek písemné námitky, a to do 30 dnů ode dne jeho oznámení účastníku řízení.
Námitky musí obsahovat stejné náležitosti jako odvolání podané podle § 82 správního řádu, tj. především z nich má být patrno, kdo je činí, které věci se týkají a co se navrhuje; musí tedy obsahovat označení účastníka a správního orgánu, jemuž je určeno, a podpis osoby, která je činí.
Dále musí obsahovat údaje o tom, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu ho napadá a v čem je spatřován rozpor s právními předpisy nebo nesprávnost rozhodnutí nebo řízení, jež mu předcházelo.
Není-li v námitkách uvedeno, v jakém rozsahu účastník rozhodnutí napadá, platí, že se domáhá zrušení celého rozhodnutí.
Podání námitek nemá odkladný účinek, nejde-li o rozhodnutí, které se týká plnění sankční povinnosti příjemců dávek či zaměstnavatelů. Námitky se podávají odboru sociálního zabezpečení MO, který rozhodnutí vydal. Tento odbor o námitkách také rozhoduje.
Námitky lze v uvedené lhůtě uplatnit přímo u odboru sociálního zabezpečení MO. Prvostupňová rozhodnutí tedy nenabývají právní moci doručením, ale až uplynutím 30denní lhůty k podání námitek, resp. doručením (oznámením) rozhodnutí odboru sociálního zabezpečení MO o námitkách.
Odbor sociálního zabezpečení MO přezkoumává rozhodnutí, proti němuž byly podány námitky, v plném rozsahu; není přitom vázán podanými námitkami a může rozhodnout i v neprospěch účastníka řízení. Řízení o námitkách musí být vedeno odděleně od rozhodování v prvním stupni - nemohou se na něm podílet, ani v něm rozhodovat osoby, které se účastnily řízení o vydání napadeného rozhodnutí.
Podání námitek je řádným opravným prostředkem ve správním řízení a absolvování námitkového řízení, ať již úspěšné nebo neúspěšné, je proto nezbytným předpokladem k tomu, aby se věcí mohl zabývat soud v rámci případné později uplatněné správní žaloby.
Proti pravomocnému rozhodnutí odboru sociálního zabezpečení MO může ovšem oprávněný, který se domnívá, že byl ve svých právech zkrácen, podat do 2 měsíců ode dne doručení rozhodnutí o námitkách žalobu. Náležitosti žalobního návrhu jsou upraveny soudním řádem správním (zákon č. 150/2002 Sb.).
K řízení o žalobě je příslušný krajský (v Praze Městský) soud, v jehož obvodu má navrhovatel bydliště, popřípadě v jehož obvodu se zdržuje.
Nemáte-li bydliště na území České republiky a ani se na tomto území nezdržuje, je k řízení o žalobě příslušný Krajský soud v Brně, má-li osoba bydliště na území Slovenské republiky; Krajský soud v Ostravě, má-li bydliště na území Polské republiky; Krajský soud v Plzni, má-li bydliště na území Spolkové republiky Německo; Krajský soud v Českých Budějovicích, má-li bydliště na území Rakouské republiky.
Nelze-li takto určit příslušnost krajského soudu, je příslušný krajský soud určený podle místa posledního bydliště osoby na území České republiky, a nelze-li příslušnost určit ani takto, je příslušný Krajský soud v Praze.
None
None