Úprava výše starobního důchodu za dobu výdělečné činnosti vykonávané po vzniku nároku na tento důchod bez jeho pobírání či pobírání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně

Hlavní informace

Podmínkou nároku na starobní důchod je získání potřebné doby pojištění a dosažení stanoveného věku (tj. důchodového věku, popř. věku od něho odvozeného nebo věku 65 let).

Od 1. 1. 2010 došlo k některým změnám zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění (dále jen „zdp“). Nově byl stanoven důchodový věk a potřebná doba pojištění pro nárok na starobní důchod a ke změnám došlo  i při stanovení výše tohoto důchodu. Ke zvyšování důchodového věku došlo dále s účinností od 30. 9. 2011.

Nově byl stanoven důchodový věk pro nárok na starobní důchod od 1. 1. 2018, nejvyšší důchodový věk činí 65 let.

Starobní důchod může odbor sociálního zabezpečení Ministerstva obrany (dále jen „odbor sociálního zabezpečení MO“), jako plátce důchodu, zvýšit na žádost za dobu výdělečné činnosti vykonávané po vzniku nároku na tento důchod bez jeho pobírání či pobírání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně.

Na pojištěnce, který splnil podmínky nároku na předčasný starobní důchod (tj. podmínky § 31 zákona o důchodovém pojištění) a po dosažení důchodového věku vykonával výdělečnou činnost a nepobíral přitom tento důchod nebo invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně, se vztahují stejná pravidla jako na pojištěnce, který splnil podmínky nároku na řádný starobní důchod, uvedená u této služby. To znamená, že i tento pojištěnec může požádat o zvýšení předčasného starobního důchodu o 1,5 % výpočtového základu za každých 90 dnů výdělečné činnosti vykonávané po dosažení důchodového věku bez pobírání důchodu.

Týká se vás to pokud

Jste pojištěnec, který splnil podmínky nároku na řádný starobní důchod (tj. podmínky uvedené v § 29 odst. 1 nebo § 29 odst. 3 písm. a) zákona o důchodovém pojištění), a po vzniku nároku na tento důchod vykonáváte výdělečnou činnost zakládající účast na důchodovém pojištění (jste zaměstnán či podnikáte), současně s tím však nepobíráte tento důchod či invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně.

Existují 2 situace, v nichž splňujete podmínky pro nárok na starobní důchod, ale nepobíráte ho:

1. Splnil jste podmínky pro nárok na starobní důchod, ale doposud jste žádost o tento důchod neuplatnil, a tudíž vám tento důchod nebyl prozatím přiznán.
2. Na základě vámi uplatněné žádosti vám byl přiznán a vyplácen starobní důchod, avšak vy jste následně požádal o zastavení výplaty tohoto důchodu za účelem jeho budoucího zvýšení z důvodu výkonu výdělečné činnosti (bližší informace naleznete u služby „Zastavení výplaty starobního důchodu na žádost – vyřizuje odbor sociálního zabezpečení Ministerstva obrany“ .

Starobní důchod se zvyšuje za každých 90 kalendářních dnů výdělečné činnosti vykonávané po vzniku nároku na tento důchod bez jeho pobírání či pobírání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně. Do těchto 90 dnů se však nezapočítávají doby neplaceného volna, neomluvené absence, dočasné pracovní neschopnosti, ošetřování člena domácnosti či doba pobírání dalších dávek nemocenského pojištění.

Kdy službu řešit

a) Vykonáváte-li výdělečnou činnost po vzniku nároku na starobní důchod (u předčasného starobního důchodu po dosažení důchodového věku), aniž by vám byl tento důchod přiznán a vyplácen, starobní důchod vám bude zvýšen za každých 90 dnů výdělečné činnosti vykonávané po vzniku nároku na důchod o 1,5 % automaticky, jakmile uplatníte žádost o starobní důchod. Aby vám mohl být důchod tímto způsobem zvýšen, nesmíte krom zmiňovaného starobního důchodu pobírat ani invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně.

Nechcete-li, aby se váš starobní důchod automaticky zvýšil výše uvedeným způsobem, musíte o to písemně požádat. Doba výdělečné činnosti vykonávaná po vzniku nároku na důchod (u předčasného starobního důchodu po dosažení důchodového věku) bez pobírání tohoto důchodu či invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně se pak přičte k době pojištění získané do vzniku nároku na tento důchod, a to v rozsahu, který si v žádosti určíte.

b) Byl-li vám již starobní důchod přiznán a vyplácen, avšak vy jste následně požádal o zastavení jeho výplaty, můžete o opětovné uvolnění výplaty a tím i o jeho zvýšení o 1,5 % za každých 90 dnů výdělečné činnosti vykonávané po vzniku nároku na důchod bez jeho pobírání požádat kdykoli.

Budete-li vykonávat výdělečnou činnost i při současném pobírání starobního důchodu, můžete následně požádat o zvýšení procentní výměry důchodu:

• o 0,4 % výpočtového základu za každých 360 kalendářních dnů výkonu výdělečné činnosti, pobíráte-li starobní důchod v plné výši . „Úprava výše starobního důchodu za dobu výdělečné činnosti vykonávané po vzniku nároku na tento důchod v souběhu s jeho pobíráním v plné výši - žádost vyřizuje odbor sociálního zabezpečení Ministerstva obrany“.

• o 1,5 % výpočtového základu za každých 180 kalendářních dnů výkonu výdělečné činnosti, pobíráte-li starobní důchod ve výši poloviny (bližší informace naleznete u služby „Úprava výše starobního důchodu za dobu výdělečné činnosti vykonávané po vzniku nároku na tento důchod v souběhu s jeho pobíráním ve výši poloviny - žádost vyřizuje odbor sociálního zabezpečení Ministerstva obrany“.

Vyřízení služby

Co potřebujete pokud službu řešíte

Žádost o uvolnění zastavené výplaty starobního důchodu a současně o jeho úpravu za výkon výdělečné činnosti musíte uplatnit písemně s jasnou specifikací toho, oč žádáte, a s uvedením data, od něhož žádáte výplatu důchodu uvolnit, vašeho rodného čísla, jména, příjmení a adresy či ID datové schránky, na kterou má být zasláno rozhodnutí v dané věci.

Žádost se podává v podobě vlastnoručně podepsaného podání v nepředepsané formě.

V tomto bodu uvedené informace neplatí v případě, kdy vykonáváte výdělečnou činnost po vzniku nároku na starobní důchod, aniž by vám byl tento důchod přiznán a vyplácen, neboť tehdy dochází ke zvýšení automaticky spolu s rozhodováním o žádosti o přiznání starobního důchodu (viz bod „Kdy službu řešit“).

Kde a jak službu řešit

1. Žádost o uvolnění zastavené výplaty starobního důchodu a úpravu jeho výše za dobu výdělečné činnosti vykonávané po vzniku nároku na tento důchod (u předčasného starobního důchodu vykonávané po dosažení důchodového věku) bez jeho pobírání či pobírání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně můžete:

• osobně uplatnit u odboru sociálního zabezpečení MO,

Ministerstvo obrany, Odbor sociálního zabezpečení,

Molákova 576/11

186 00 Praha 8, Karlín

poštou zaslat přímo na adresu odboru sociálního zabezpečení MO.

2. Odbor sociálního zabezpečení MO posoudí splnění zákonných podmínek pro zvýšení starobního důchodu za dobu výdělečné činnosti vykonávané po vzniku nároku na tento důchod (u předčasného starobního důchodu vykonávané po dosažení důchodového věku) bez jeho pobírání či pobírání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně.

• Pokud podmínky splníte, odbor sociálního zabezpečení MO vydá písemné rozhodnutí o uvolnění výplaty důchodu a jeho zvýšení.

• Pokud podmínky nesplníte, obdržíte od odboru sociálního zabezpečení MO písemné rozhodnutí o zamítnutí žádosti, v němž budou uvedeny důvody jejího zamítnutí.

3. Došlo-li k uvolnění starobního důchodu a k jeho zvýšení, bude vám odbor sociálního zabezpečení MO důchod v nové výši vyplácet ve stanoveném výplatním termínu způsobem, který jste si sám zvolil. Nesplnil-li jste podmínky pro zvýšení starobního důchodu, bude výplata důchodu uvolněna a důchod bude vyplácen v nezměněné výši. 

Vykonáváte-li výdělečnou činnost po vzniku nároku na starobní důchod, aniž by vám byl tento důchod přiznán a kdykoli vyplácen, informace o zvýšení důchodu o 1,5 % za každých 90 kalendářních dnů této výdělečné činnosti bude součástí rozhodnutí o přiznání starobního důchodu.

Doplňující informace

Jaký má služba benefit

Pojištěnci plnícímu podmínky nároku na starobní důchod, který tento důchod od odboru sociálního zabezpečení MO nepobírá, avšak od vzniku nároku na tento důchod (u předčasného starobního důchodu po dosažení důchodového věku) vykonává výdělečnou činnost zakládající účast na důchodovém pojištění, se zvýší procentní výměra důchodu o 1,5 % výpočtového základu za každých 90 kalendářních dnů této výdělečné činnosti.

Možnosti odvolání

Proti rozhodnutí odboru sociálního zabezpečení MO ve věcech důchodového pojištění lze podat jako řádný opravný prostředek písemné námitky, a to do 30 dnů ode dne jeho oznámení účastníku řízení.

Námitky musí obsahovat stejné náležitosti jako odvolání podané podle § 82 správního řádu, tj. především z nich má být patrno, kdo je činí, které věci se týkají a co se navrhuje; musí tedy obsahovat označení účastníka a správního orgánu, jemuž je určeno, a podpis osoby, která je činí.

Dále musí obsahovat údaje o tom, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu ho napadá a v čem je spatřován rozpor s právními předpisy nebo nesprávnost rozhodnutí nebo řízení, jež mu předcházelo.

Není-li v námitkách uvedeno, v jakém rozsahu účastník rozhodnutí napadá, platí, že se domáhá zrušení celého rozhodnutí.

Podání námitek nemá odkladný účinek, nejde-li o rozhodnutí, které se týká plnění sankční povinnosti příjemců dávek či zaměstnavatelů. Námitky se podávají u odboru sociálního zabezpečení MO, který rozhodnutí vydal, a také o nich rozhoduje.

Prvostupňová rozhodnutí tedy nenabývají právní moci doručením, ale až uplynutím 30denní lhůty k podání námitek, resp. doručením (oznámením) rozhodnutí odboru sociálního zabezpečení MO o námitkách.

Odbor sociálního zabezpečení MO přezkoumává rozhodnutí, proti němuž byly podány námitky, v plném rozsahu; není přitom vázán podanými námitkami a může rozhodnout i v neprospěch účastníka řízení. Řízení o námitkách musí být vedeno odděleně od rozhodování v prvním stupni - nemohou se na něm podílet, ani v něm rozhodovat osoby, které se účastnily řízení o vydání napadeného rozhodnutí.

Podání námitek je řádným opravným prostředkem ve správním řízení a absolvování námitkového řízení, ať již úspěšné nebo neúspěšné, je proto nezbytným předpokladem k tomu, aby se věcí mohl zabývat soud v rámci případné později uplatněné správní žaloby.

Proti pravomocnému rozhodnutí odboru sociálního zabezpečení MO může ovšem oprávněný, který se domnívá, že byl ve svých právech zkrácen, podat do 2 měsíců ode dne doručení rozhodnutí o námitkách žalobu. Náležitosti žalobního návrhu jsou upraveny soudním řádem správním (zákon č. 150/2002 Sb.).

K řízení o žalobě je příslušný krajský (v Praze Městský) soud, v jehož obvodu má navrhovatel bydliště, popřípadě v jehož obvodu se zdržuje.

Nemá-li osoba bydliště na území České republiky a ani se na tomto území nezdržuje, je k řízení o žalobě příslušný Krajský soud v Brně, má-li osoba bydliště na území Slovenské republiky; Krajský soud v Ostravě, má-li bydliště na území Polské republiky; Krajský soud v Plzni, má-li bydliště na území Spolkové republiky Německo; Krajský soud v Českých Budějovicích, má-li bydliště na území Rakouské republiky.

Nelze-li takto určit příslušnost krajského soudu, je příslušný krajský soud určený podle místa posledního bydliště osoby na území České republiky, a nelze-li příslušnost určit ani takto, je příslušný Krajský soud v Praze.