Souhlas s trvalým odnětím půdy ze zemědělského půdního fondu

Hlavní informace

Orgán ochrany zemědělského půdního fondu posoudí žádost o souhlas s odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu a shledá-li že půda může být odňata, vydá souhlas. 

Souhlas s odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu je rozhodnutím vydaným ve správním řízení, nevyžaduje-li záměr povolení podle jiného právního předpisu. Účastníkem řízení je pouze žadatel a vlastník dotčené zemědělské půdy, není-li žadatelem.

Trvalé odnětí zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu je podkladem pro zápis změny druhu pozemku v katastru nemovitostí rozhodnutí podle zvláštních právních předpisů, popřípadě pravomocné rozhodnutí o souhlasu.

Souhlas s odnětím půdy pozbývá platnosti uplynutím 3 let ode dne jeho oznámení žadateli, nestal-li se podkladem pro řízení podle zvláštních právních předpisů. Byl-li souhlas vydán formou rozhodnutí, pozbývá platnosti, nebyla-li realizace záměru zahájena do 3 let ode dne nabytí jeho právní moci.

Týká se vás to pokud

Jste-li vlastníkem zemědělské půdy (např. orné půdy, chmelnice, vinice, ovocného sadu, zahrady, trvalého travního porostu) případně jste jiným žadatelem, kterému svědčí oprávnění k trvalému odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu.

Kdy službu řešit

Doporučujeme začít řešit v dostatečném časovém předstihu. Pokud je žádost úplná, rozhodnutí o trvalém odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu lze vydat do 30 dnů ode dne podání žádosti, ve složitějších případech do 60 dnů.

Vyřízení služby

Co potřebujete pokud službu řešíte

Jednotný formulář není k dispozici. 

Pokud žádáte o odnětí půdy do 1 hektaru, obecní úřady obce s rozšířenou působností mají obvykle na svých stránkách vlastní formulář, ve kterém bývá vypsané vše, co k žádosti potřebujete.

Žádost o trvalé odnětí půdy ze zemědělského půdního musí obsahovat:

• identifikaci žadatele;
• účel zamýšleného odnětí;
• vyhodnocení předpokládaných důsledků na zemědělský půdní fond a zdůvodnění, proč je navrhované řešení z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu, životního prostředí a ostatních zákonem chráněných veřejných zájmů nejvýhodnější;
• pokud je předmětem k odnětí pouze etapa celkového záměru, uveďte konečný předpokládaný rozsah, zejména celkové požadavky na zemědělskou půdu;
• údaje katastru nemovitostí s vyznačením vlastnických, popřípadě uživatelských vztahů;
• zákres navrhovaného odnětí v kopii katastrální mapy;
• výměry parcel nebo jejich částí;
• pokud nejste vlastníkem pozemku, doložte také vyjádření vlastníků či spoluvlastníků půdy, kterou chcete trvale vyjmout ze zemědělského půdního fondu;
  • výjimka, kdy není třeba doložit vyjádření je případ, pro který je stanoven účel vyvlastnění zákonem, nebo jde-li o záměr, pro který lze tuto zemědělskou půdu vyvlastnit;
• uveďte výpočet odvodů za odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu včetně postupu výpočtu a včetně vstupních údajů použitých pro výpočet, pokud se nejedná o výjimku, při které se odvody nestanoví;
• přiložte plán rekultivace, pokud má být půda po ukončení účelu odnětí vrácena do zemědělského půdního fondu nebo rekultivována zalesněním či zřízením vodní plochy;
• přiložte výsledky pedologického průzkumu;
• uveďte předběžnou bilanci skrývky, která vychází z výsledků pedologického průzkumu. S ohledem na hospodárné nakládání se skrývkou je potřeba její mocnost zdůvodnit a uvést návrh jejího hospodárného využití. Pokud skrývka nemá být využita na zemědělských pozemcích, upřednostňuje se její využití pro zemědělské účely na jiných pozemcích;
  • parcelní čísla a výměry pozemků (případně jejich částí), zákres ploch na snímku katastrální mapy, na kterých bude provedena skrývka;
  • zákres umístění pedologických sond na snímku katastrální mapy;
• pokud se jedná o stavbu mimo zastavěné území, s výjimkou případů umístění stavby v souladu s platnými zásadami územního rozvoje nebo platným územním plánem, vždy se provede vyhodnocení a návrh alternativ;
• údaje o odvodnění a závlahách;
• údaje o protierozních opatřeních;
• zákres hranic bonitovaných půdně ekologických jednotek s vyznačením tříd ochrany;
• informaci, v jakém následném řízení podle zvláštního právního předpisu má být souhlas s odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu podkladem;
• jedná-li se o záměr tras nadzemních a podzemních vedení, pozemních komunikací, celostátních drah a vodních cest a jejich součástí, je třeba přiložit vyjádření podle § 7 odst. 4 zákona o ochraně zemědělského půdního fondu.

Při žádosti je třeba vycházet ze zásad plošné ochrany půdy. Pro nezemědělské účely je nutno použít především nezemědělskou půdu, nezastavěné a nedostatečně využité pozemky v zastavěném území. Pokud je nezbytné půdu odejmout, přednostně se odnímá zemědělská půda na zastavitelných plochách, méně kvalitní. Kvalitu půdy poznáte dle bonitovaných půdně ekologických jednotek neboli BPEJ. (Jaké BPEJ má váš pozemek můžete zjistit např. v on-line katastru nemovitostí.)

Nejméně kvalitní zemědělské půdy jsou zařazené do V. třídy ochrany a nejkvalitnější půdy jsou zařazené do I. třídy ochrany. Zemědělskou půdu I. a II. třídy ochrany lze odejmout pouze v případech, kdy jiný veřejný zájem výrazně převažuje nad veřejným zájmem ochrany zemědělského půdního fondu. Veřejný zájem se neposuzuje u ploch a koridorů, které jsou obsaženy v platné územně plánovací dokumentaci, pokud při nové územně plánovací činnosti nemá dojít ke změně využití.

Při odnětí půdy je třeba co nejméně narušit organizaci zemědělského půdního fondu, hydrologické a odtokové poměry a síť zemědělských účelových komunikací. Je třeba odnímat jen nejnutnější plochu. Po ukončení nezemědělského využití provést rekultivaci a upřednostnit opětné zemědělské využití půdy.

Kde a jak službu řešit

Žádost můžete orgánu ochrany zemědělského půdního fondu doručit poštou či osobně.

Poštovní adresa Ministerstva životního prostředí (podatelny):

Ministerstvo životního prostředí

Nachází-li se zemědělská půda, která je předmětem žádosti, ve správním obvodu dvou nebo více orgánů ochrany zemědělského půdního fondu téhož stupně, je k řízení ve věci příslušný ten orgán ochrany zemědělského půdního fondu, v jehož správním obvodu leží největší část zemědělské půdy. 

Pokud máte k odnětí půdy podrobnější dotazy, můžete se obrátit přímo na místně příslušný orgán ochrany zemědělského půdního fondu, který by byl k vydání souhlasu příslušný. 

• obecní úřad obce s rozšířenou působností – má-li být dotčena zemědělská půda o výměře menší nebo rovné 1 ha; 
• krajský úřad – má-li být dotčena zemědělská půda o výměře větší než 1 ha a menší nebo rovné 10 ha;
• Ministerstvo životního prostředí – má-li být dotčena zemědělská půda o výměře nad 10 ha. Dále je uveden seznam odborů Ministerstva životního prostředí příslušných k vyřízení žádosti dle místa dotčených pozemků, v krajích mají působnost Odbory výkonu státní správy (dále jen „OVSS“) I – IX:      
  • Praha – Odbor obecné ochrany přírody a krajiny;
  • Středočeský kraj – OVSS I;
  • Jihočeský kraj – OVSS II;
  • Plzeňský kraj – OVSS III;
  • Ústecký a Karlovarský kraj – OVSS IV;
  • Liberecký kraj – OVSS V;
  • Královéhradecký a Pardubický kraj – OVSS VI;
  • Jihomoravský kraj a Vysočina – OVSS VII;
  • Olomoucký a Zlínský kraj – OVSS VIII;
  • Moravskoslezský kraj – OVSS IX;
• ve vojenském újezdu vykonává funkci orgánu ochrany zemědělského půdního fondu újezdní úřad;
• správa národního parku – nachází-li se zemědělská půda na území národního parku.

Žádost o vydání souhlasu s odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu podává u obecního úřadu obce s rozšířenou působností. Úřad žádost posoudí, a není-li příslušný k jejímu vyřízení, předá ji se svým stanoviskem krajskému úřadu. Obdobně postupuje krajský úřad, je-li k vyřízení žádosti příslušné Ministerstvo životního prostředí. Nachází-li se zemědělská půda na území národního parku, žádost se podává přímo u správy národního parku. Ve vojenském újezdě se žádost podává újezdnímu úřadu. 

Kolik budete platit

Poplatek za vyřízení se neplatí. Bez ohledu na způsob podání se v samostatném řízení stanovují odvody za odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu.

Doplňující informace

Jaký má služba benefit

Umožní vám trvalé odnětí pozemku ze zemědělského půdního fondu.

Sankce

Za užívání zemědělské půdy k nezemědělským účelům bez souhlasu s jejím odnětím ze zemědělského půdního fondu, s výjimkou případů, kdy souhlasu není třeba, hrozí vám – fyzické osobě sankce až do výše 1 000 000 Kč, a právnické a podnikající fyzické osobě do 10 000 000 Kč.

Časté dotazy

Kdy není třeba žádat o odnětí půdy?

• v zastavěném území pro stavbu včetně souvisejících zastavěných ploch o výměře do 25 m², nebo veřejně prospěšnou stavbu umísťovanou v proluce o velikosti do 0,5 ha
• pro umístění:
  • signálů, stabilizačních kamenů a jiných značek pro geodetické účely, vstupních šachet podzemního vedení a stožárů nadzemních vedení, mobilních sítí, pokud v jednotlivých případech nejde o plochu větší než 30 m²;
  • přečerpávacích stanic, vrtů, studní a stanic nadzemního nebo podzemního vedení a větrných jam, pokud v jednotlivých případech nejde o plochu větší než 55 m²;
  • záměrů na nezastavěné části zastavěného stavebního pozemku;
  • pro obnovu přirozených a přírodě blízkých koryt vodních toků;
  • k nezemědělským účelům po dobu kratší než jeden rok včetně doby potřebné k uvedení zemědělské půdy do původního stavu, je-li termín zahájení nezemědělského využívání; zemědělské půdy nejméně 15 dní předem písemně oznámen orgánu ochrany zemědělského půdního fondu;
  • uložení tuhých statkových hnojiv na zemědělské půdě před jejich použitím;
  • pro registrovaný významný krajinný prvek.

Jsou nějaké výjimky pro stanovení odvodů za trvale odňatou půdu?​​​​​​

• stavby drah včetně jejich součástí, je-li stavebníkem a následně vlastníkem stát;
• stavby dálnic, silnic a místních komunikací, včetně jejich součástí a příslušenství;
• stavby zemědělské prvovýroby uskutečňované evidovaným zemědělským podnikatelem podle zákona o zemědělství;
• výstavbu účelových komunikací sloužících k obhospodařování zemědělských a lesních pozemků;
• stavby a zařízení protierozní ochrany;
• stavby čistíren odpadních vod;
• změnu druhu pozemku na druh pozemku ostatní plocha se způsobem využití zeleň, bude-li dotčený pozemek veřejným prostranstvím;
• zalesnění na pozemcích ve IV. a V. třídě ochrany;
• stavby ve veřejném zájmu, jejichž hlavním účelem je ochrana před povodněmi;
• cyklistické stezky nebo jejich části, budované v souladu s platnými zásadami územního rozvoje nebo s platným územním plánem;
• zajištění zájmů ochrany přírody a krajiny převedením pozemku na druh pozemku:
  • ostatní plocha se způsobem využití neplodná půda nebo zamokřená plocha; 
  • vodní plocha se způsobem využití zamokřená plocha nebo rybník;
• registrovaný významný krajinný prvek nebo přechodně chráněnou plochu změnou souhlasu pro těžbu nerostných surovin prováděnou ve stanoveném dobývacím prostoru z důvodu ochrany přírody na základě vyjádření orgánu ochrany přírody o záměru vyhlášení registrovaného významného krajinného prvku nebo přechodně chráněné plochy. Změny souhlasu z důvodu ochrany přírody nesmí převýšit 10 % plochy řešené původně schváleným plánem rekultivace;
• změnu druhu pozemku na druh pozemku lesní pozemek se způsobem využití pozemek určený k plnění funkcí lesa, s výjimkou půdy v I. a II. třídě ochrany;
• vodní nádrže, retenční nádrže a rybníky;
• stavby k vodohospodářským melioracím, zavlažování a odvodňování pozemků;
• realizace prvků schválených plánů společných zařízení v souvislosti s opatřeními (výstavby účelových komunikací, protierozní ochrany, ochrany před povodněmi ve veřejném zájmu) a  pro ochranu a tvorbu životního prostředí.