Vypouštět zvláště chráněné živočichy odchované v lidské péči do přírody a vysévat či vysazovat uměle vypěstované zvláště chráněné rostliny mimo kultury a zastavěná území obcí lze pouze se souhlasem orgánu ochrany přírody.
Zamýšlíte vypouštět zvláště chráněného živočicha odchovaného v lidské péči, nebo vysévat či vysazovat uměle vypěstovanou zvláště chráněnou rostlinu mimo kultury a zastavěná území obcí v rámci areálu původního výskytu.
Jedná se o předchozí souhlas, o který je potřeba požádat s dostatečným předstihem alespoň 60 dní (ideálně však 90 dní) před plánovanou realizací.
Musíte orgánu ochrany přírody doložit žádost, která bude obsahovat obecné náležitosti stanovené správním řádem.
Dále předložíte projektovou dokumentaci záměru, kterou předkládáte v rámci povolovacího řízení podle jiných právních předpisů, nebo jinou obdobnou dokumentaci, která umožní posoudit předmět žádosti. Tato dokumentace obsahuje zejména:
a) údaje o přesném umístění a rozsahu záměru, o investorovi a osobě, která projektovou dokumentaci záměru zpracovala,
b) podrobný popis technického a technologického řešení, spočívající zejména v popisu charakteru záměru, zdůvodnění umístění záměru z hlediska zájmů chráněných tímto zákonem, včetně přehledu zvažovaných variant a hlavních důvodů pro jejich výběr, popřípadě odmítnutí, z hlediska ochrany přírody a krajiny,
c) informace o termínu zahájení provádění záměru a jeho dokončení, délce provozu a termínu případné likvidace záměru,
d) informace o vstupech a výstupech a z nich vyplývajících předpokládaných vlivech záměru na okolní přírodu a krajinu v době provádění, provozu a případné likvidace záměru,
e) stanovisko orgánu ochrany přírody k významnosti vlivů koncepcí a záměrů na evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti nebo posouzení vlivů záměru na předmět ochrany nebo celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti, nejedná-li se přímo o žádost o toto stanovisko, a hodnocení vlivů zamýšleného zásahu podle části druhé, třetí a páté zákona o ochraně přírody a krajiny, jsou-li podle tohoto zákona vyžadovány,
f) technické výkresy a mapovou dokumentaci.
Dále v žádosti uvedete následující údaje o záměru, pokud již nejsou součástí projektové dokumentace:
a) charakteristiku stavu přírody a krajiny v dotčeném území, které budou záměrem pravděpodobně významně ovlivněny, zejména strukturu a ráz krajiny, její geomorfologii a hydrologii, ekosystémy a jejich složky, biotopy druhů, části území a druhy chráněné podle zákona o ochraně přírody a krajiny, zejména významné krajinné prvky, územní systémy ekologické stability krajiny, zvláště chráněná území, ochranná pásma zvláště chráněných území, přírodní parky, evropsky významné lokality, ptačí oblasti, ptáky nebo zvláště chráněné druhy rostlin a živočichů,
b) charakteristiku možných vlivů a odhad jejich významnosti z hlediska pravděpodobnosti, doby trvání, frekvence a vratnosti,
c) návrh opatření k prevenci, vyloučení a snížení všech významných nepříznivých vlivů na přírodu a popis kompenzací, pokud je to vzhledem k záměru možné,
d) výčet a podrobné vysvětlení důvodů pro vydání souhlasu nebo povolení výjimky, jedná-li se o činnost zakázanou podle zákona o ochraně přírody a krajiny, v souladu s tímto zákonem.
Pokud žádáte o vydání společného rozhodnutí, přiložíte též jednotné environmentální stanovisko, pokud je jeho součástí hodnocení vlivu záměru podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí.
Žádost nemá předepsaný formulář, píše se tedy volnou formou.
Žádost o souhlas k vypuštění zvláště chráněného živočicha odchovaného v lidské péči nebo o výsev či vysazení uměle vypěstovaných zvláště chráněných rostlin do přírody mimo kultury a zastavěná území obcí v areálu jeho/jejího výskytu můžete předat osobně nebo zaslat poštou místně příslušnému orgánu ochrany přírody, v jehož územním obvodu záměr zamýšlíte uskutečnit. Pokud se záměr nenachází v žádném ze zvláště chráněných území ze seznamu níže, je tímto orgánem krajský úřad. Kontakty na jednotlivé krajské úřady lze nalézt na Portálu veřejné správy.
To neplatí, pokud se nachází v některém z těchto území:
Národní parky a jejich ochranná pásma - zde žádost podáváte správě národního parku.
Chráněné krajinné oblasti - zde žádost podáváte Agentuře ochrany přírody a krajiny ČR, resp. jejímu regionálnímu pracovišti. Na této interaktivní mapě se zobrazí kontakty příslušného regionálního pracoviště po kliknutí na dotčenou část území.
Národní přírodní památky, národní přírodní rezervace a jejich ochranná pásma - zde žádost podáváte Agentuře ochrany přírody a krajiny ČR, resp. jejímu regionálnímu pracovišti. Na této interaktivní mapě se zobrazí kontakty příslušného regionálního pracoviště po kliknutí na dotčenou část území.
Přírodní rezervace a přírodní památky a jejich ochranná pásma (mimo území chráněné krajinné oblasti – CHKO) – zde žádost podáváte krajskému úřadu. Kontakty na jednotlivé krajské úřady lze nalézt na Portálu veřejné správy.
Přírodní rezervace a přírodní památky a jejich ochranná pásma (na území chráněné krajinné oblasti – CHKO) – zde žádost podáváte Agentuře ochrany přírody a krajiny ČR, resp. jejímu regionálnímu pracovišti. Na této interaktivní mapě se zobrazí kontakty příslušného regionálního pracoviště po kliknutí na dotčenou část území.
Vojenské újezdy – zde žádost podáváte újezdnímu úřadu.
Pokud je příslušným úřadem v rámci správního řízení nařízeno místní šetření, uhradíte poplatek 500 Kč za každou započatou hodinu.
Existuje řada důvodů, proč je nezbytné získat souhlas k vypouštění zvláště chráněných živočichů odchovaných v lidské péči a k vysévání či vysazování uměle vypěstovaných zvláště chráněných rostlin do přírody:
Přežití v divočině: Zvířata odchovaná v zajetí často nezískají klíčové dovednosti potřebné k přežití v divočině1. Mohou být také příliš zvyklá na lidský kontakt, což je činí zranitelnými vůči pytlákům a špatně připravenými na život v divočině.
Zdraví a bezpečnost: Je důležité zajistit, že zvířata nebo rostliny nejsou nositeli nemocí nebo parazitů, které by mohly ohrozit divoké populace.
Genetická diverzita: Je důležité zajistit, že zvířata nebo rostliny přispívají k genetické diverzitě populace, aniž by způsobovaly problémy s příbuzenským křížením.
Dopad na ekosystém: Je třeba zvážit, jak bude vypuštění zvířat nebo rostlin ovlivňovat místní ekosystémy a zda existují dostatečné zdroje pro jejich přežití.
Legální a etické důvody: Existují také právní a etické důvody pro získání souhlasu k vypouštění zvláště chráněných druhů.
Úspěšnost reintrodukce: Některé metody vypouštění, například pokud jsou mláďata umístěna do umělých hnízd na místě vypuštění a jsou krmena s minimálním lidským kontaktem, dokud se nestanou nezávislými, se ukázaly jako nejúspěšnější.
Takže získání souhlasu k vypouštění zvláště chráněných živočichů odchovaných v lidské péči a k vysévání či vysazování uměle vypěstovaných zvláště chráněných rostlin do přírody je nezbytné z důvodu ochrany těchto druhů a celkového ekosystému.
V případě, že nesouhlasíte s rozhodnutím orgánu ochrany přírody o vaší žádosti, můžete se proti rozhodnutí v něm vydanému odvolat k nadřízenému správnímu orgánu, a to prostřednictvím orgánu ochrany přírody, který vydal toto rozhodnutí.
Za vypuštění zvláště chráněného živočicha odchovaného v lidské péči do přírody bez platného souhlasu orgánu ochrany přírody hrozí:
None