Sirotčí důchod je dávkou důchodového pojištění, která slouží ke krytí ztráty příjmu z důvodu úmrtí živitele. Tato finanční podpora má tedy přispět k naplňování životních potřeb a zachování životní úrovně nezaopatřeného dítěte po ztrátě jeho rodiče/rodičů či osoby, která měla toto dítě v péči nahrazující péči rodičů. Nebyl-li zesnulý/zesnulá příslušníkem ozbrojených sil, je k vyřízení žádosti o sirotčí důchod příslušná Česká správa sociálního zabezpečení.
Od 1. 1. 2012 pro nárok na sirotčí důchod postačuje, když zemřelá osoba získala ke dni smrti alespoň polovinu doby pojištění potřebné pro vznik nároku na invalidní důchod.
Od 1. 2. 2018 pro účely vzniku nároku na sirotčí důchod platí, že podmínka potřebné doby pojištění pro nárok zemřelé osoby na invalidní důchod se považuje za splněnou též, získala-li tato osoba:
Jste nezaopatřený sirotek po zemřelém rodiči či osobě, která vás měla v péči nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí soudu, současně zemřelý/zemřelá nebyl/a příslušníkem ozbrojených sil a zároveň:
Problematika týkající se požadované doby pojištění pro nárok na invalidní důchod je detailně popsána v rámci služby „Invalidní důchod – žádost vyřizuje Česká správa sociálního zabezpečení“. Stejně tak detailně je popsána problematika týkající se požadovaných podmínek pro nárok na starobní důchod v rámci služby „Starobní důchod - žádost vyřizuje Česká správa sociálního zabezpečení“.
Nárok na sirotčí důchod nevzniká po pěstounovi, který vykonává pěstounskou péči na přechodnou dobu, za kterou je mu vyplácena odměna, nebo po jeho manželovi.
V rámci nově stanovené mírnější podmínky potřebné doby pojištění od 1. 2. 2018 se pro účely vzniku nároku na sirotčí důchod do této doby nezahrnují náhradní doby pojištění (tj. např. vedení v evidenci úřadu práce jako uchazeče o zaměstnání, péče o dítě ve věku do 4 let). To znamená, že zahrnována je pouze doba výdělečné činnosti, za kterou byl vyplácen příjem podléhající odvodu pojistného na sociální zabezpečení, popř. doba dobrovolné účasti na důchodovém pojištění, za kterou bylo zaplaceno pojistné.
Sirotkům, kterým před 1. 2. 2018 nevznikl pro nesplnění podmínky potřebné doby pojištění nárok na sirotčí důchod, lze sirotčí důchod přiznat od 1. 2. 2018, pokud zemřelá osoba splnila mírnější podmínku potřebné doby pojištění. Aby byl nárok na sirotčí důchod posouzen podle této nově stanovené podmínky, musíte uplatnit novou žádost o důchod.
Žádost o sirotčí důchod můžete podat kdykoli po úmrtí rodiče nebo osoby nahrazující péči rodičů. Důchod vám bude přiznán ode dne vzniku nároku a případné nevyplacené splátky důchodu vám budou jednorázově doplaceny.
Důchod však lze vyplatit maximálně pět let zpětně ode dne uplatnění žádosti o důchod.
Rodič dítěte, který byl poživatelem invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, zemřel dne 2. 1. 2014. Zletilé dítě žádost o sirotčí důchod uplatnilo dne 25. 8. 2020. Česká správa sociálního zabezpečení přizná důchod ode dne úmrtí, tj. 2. 1. 2014, avšak doplatí ho pouze pět let zpětně ode dne podání žádosti o důchod, tj. ode dne 25. 8. 2015.
Při podání žádosti o sirotčí důchod musí být vždy předloženy originály, popřípadě úředně ověřené kopie, následujících dokladů:
Potvrzení o studiu musí obsahovat identifikační údaje o studentovi a škole, informaci o formě studia a ročníku, který student navštěvuje, a taktéž údaj o tom, kdy má dojít za normálního průběhu k ukončení studia.
Pokud zesnulá osoba nebyla poživatelem důchodu je potřeba předložit ještě následující doklady týkající se dob pojištění zesnulé osoby:
V případě, že byla zemřelá osoba účastna důchodového pojištění nejen v České republice, ale i v jiném členském státě Evropské unie nebo ve státě, se kterým Česká republika uzavřela dvoustrannou smlouvu o sociálním zabezpečení, doporučujeme k žádosti připojit i doklady o době zaměstnání/pojištění zemřelé osoby v cizině, pokud je máte k dispozici. Není nutné předložit potvrzení příslušné zahraniční důchodové instituce o době pojištění získané zemřelým v daném státě. Toto potvrzení si Česká správa sociálního zabezpečení vyžádá od této instituce sama.
Přehled států, s nimiž Česká republika uzavřela dvoustrannou smlouvu o sociálním zabezpečení, najdete na internetových stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí.
Zletilý sirotek, kterým se stává dovršením věku 18 let, podává žádost o sirotčí důchod osobně, pokud nepodá žádost on-line.
Za nezletilého sirotka žádost osobně podává jeho zákonný zástupce, popřípadě jeho opatrovník, pokud nepodá žádost on-line.
Žádost musí být po rodiči či osobě nahrazující péči rodičů, který/která nebyl/a příslušníkem ozbrojených sil, uplatněna osobně, popřípadě na základě udělené plné moci prostřednictvím zástupce. Žádost podáváte u územní správy sociálního zabezpečení, kterou si vyberete, nebo u jejího kontaktního pracoviště (okresní správy sociálního zabezpečení). Žádost je sepisována s pracovníkem správy sociálního zabezpečení na předepsaném tiskopise.
Za osobu, která není schopna podat žádost sama vzhledem ke svému zdravotnímu stavu, mohou na základě potvrzení lékaře o jejím zdravotním stavu podat žádost její rodinní příslušníci, pokud s tím vyjádří svůj souhlas.
None
Nezaopatřenému dítěti, kterému zemřel rodič nebo osoba, která ho měla v péči nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí soudu, se začne vyplácet finanční podpora ve formě sirotčího důchodu, která náleží od data úmrtí rodiče či dané osoby po celou dobu nezaopatřenosti dítěte (nejdéle však do dosažení věku 26 let).
Za nezaopatřené dítě je považováno dítě do skončení povinné školní docházky a poté nejdéle do dosažení 26 let, pokud se soustavně připravuje na budoucí povolání nebo se nemůže připravovat na budoucí povolání pro nemoc nebo úraz anebo nemůže vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc či úraz nebo z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. Po skončení povinné školní docházky se do 18. roku věku považuje za nezaopatřené také dítě, které je vedeno v evidenci úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání a nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci.
Za nezaopatřené dítě se nepovažuje dítě, které je poživatelem invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně.
Sirotci pobírající sirotčí důchod, kteří studují tzv. prezenční studium, si však mohou, a to nejen v době prázdnin, přivydělávat. Studenti jiné formy studia (dálkové, kombinované) si mohou přivydělat také, ale pouze takovou výdělečnou činností, která nezakládá účast na důchodovém pojištění, tzn., že z výdělku není odváděno pojistné na sociální zabezpečení (tj. důchodové pojištění).
Proti rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ve věcech důchodového pojištění lze podat jako řádný opravný prostředek písemné námitky, a to do 30 dnů ode dne jeho oznámení účastníku řízení. Námitky musí obsahovat stejné náležitosti jako odvolání podané podle § 82 správního řádu, tj. především z nich má být patrno, kdo je činí, které věci se týkají a co se navrhuje; musí tedy obsahovat označení účastníka a správního orgánu, jemuž je určeno, a podpis osoby, která je činí.
Dále musí obsahovat údaje o tom, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu ho napadá a v čem je spatřován rozpor s právními předpisy nebo nesprávnost rozhodnutí nebo řízení, jež mu předcházelo.
Námitky lze v uvedené lhůtě uplatnit přímo u České správy sociálního zabezpečení nebo u kterékoliv územní správy sociálního zabezpečení, resp. jejího kontaktního pracoviště - okresní správy sociálního zabezpečení. Prvostupňová rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení tedy nenabývají právní moci doručením, ale až uplynutím 30 denní lhůty k podání námitek, resp. doručením (oznámením) rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení o námitkách.
Česká správa sociálního zabezpečení přezkoumává rozhodnutí, proti němuž byly podány námitky, v plném rozsahu; není přitom vázána podanými námitkami a může rozhodnout i v neprospěch účastníka řízení. Řízení o námitkách musí být vedeno odděleně od rozhodování České správy sociálního zabezpečení v prvním stupni - nemohou se na něm podílet, ani v něm rozhodovat osoby, které se účastnily řízení o vydání napadeného rozhodnutí.
Proti pravomocnému rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení může ovšem oprávněný, který se domnívá, že byl ve svých právech zkrácen, podat do 2 měsíců ode dne doručení rozhodnutí o námitkách žalobu. Náležitosti žalobního návrhu jsou upraveny soudním řádem správním (zákon č. 150/2002 Sb.).
None
None