Dorovnávací přídavek je dávka určená některým poživatelům českého starobního důchodu, kteří pobírají zároveň slovenský starobní důchod. O přiznání tohoto přídavku rozhoduje odbor sociálního zabezpečení Ministerstva obrany (dále jen „odbor sociálního zabezpečení MO“), je-li plátcem vašeho důchodu.
Jste poživatelem českého starobního důchodu či předčasného starobního důchodu (bez ohledu na vaše státní občanství či bydliště) a splnil jste následující podmínky:
1. získal jste před 1. lednem 1993 aspoň 25 let československé doby pojištění, za kterou vám byl po 31. prosinci 1992 přiznán slovenský starobní důchod,
2. získal jste v období od 1. ledna 1993 do 31. prosince 1995 aspoň 1 rok doby pojištění podle právních předpisů České republiky (do této doby pojištění se nezahrnují náhradní doby pojištění),
3. český starobní důchod a slovenský starobní důchod jsou vám vypláceny ke dni, od něhož žádáte o přiznání dorovnávacího přídavku.
Žádost o přiznání dorovnávacího přídavku můžete podat kdykoli, jste-li poživatelem českého a zároveň slovenského starobního důchodu.
Pro využití této služby musíte vždy uplatnit písemnou žádost s jasnou specifikací toho, oč žádáte, a se současným uvedením vašeho rodného čísla, jména, příjmení, adresy či ID datové schránky, na kterou má být zasláno rozhodnutí v dané věci, a data, od něhož žádáte dorovnávací přídavek přiznat.
Žádost o přiznání dorovnávacího přídavku můžete: Odbor sociálního zabezpečení MO posoudí splnění zákonných podmínek pro nárok na dorovnávací přídavek. Došlo-li k přiznání dorovnávacího přídavku, bude vám vyplácen spolu s vaším českým starobním důchodem, a to stejným způsobem, jakým vám byl dosud vyplácen právě starobní důchod.
None
Vyplacení dorovnávacího příspěvku.
Proti rozhodnutí odboru sociálního zabezpečení MO ve věcech důchodového pojištění lze podat jako řádný opravný prostředek písemné námitky, a to do 30 dnů ode dne jeho oznámení účastníku řízení.
Námitky musí obsahovat stejné náležitosti jako odvolání podané podle § 82 správního řádu, tj. především z nich má být patrno, kdo je činí, které věci se týkají a co se navrhuje; musí tedy obsahovat označení účastníka a správního orgánu, jemuž je určeno, a podpis osoby, která je činí.
Dále musí obsahovat údaje o tom, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu ho napadá a v čem je spatřován rozpor s právními předpisy nebo nesprávnost rozhodnutí nebo řízení, jež mu předcházelo.
Není-li v námitkách uvedeno, v jakém rozsahu účastník rozhodnutí napadá, platí, že se domáhá zrušení celého rozhodnutí.
Podání námitek nemá odkladný účinek, nejde-li o rozhodnutí, které se týká plnění sankční povinnosti příjemců dávek či zaměstnavatelů.
Prvostupňová rozhodnutí tedy nenabývají právní moci doručením, ale až uplynutím 30denní lhůty k podání námitek, resp. doručením (oznámením) rozhodnutí o námitkách.
Odbor sociálního zabezpečení MO přezkoumává rozhodnutí, proti němuž byly podány námitky, v plném rozsahu; není přitom vázán podanými námitkami a může rozhodnout i v neprospěch účastníka řízení. Řízení o námitkách musí být vedeno odděleně od rozhodování v prvním stupni - nemohou se na něm podílet, ani v něm rozhodovat osoby, které se účastnily řízení o vydání napadeného rozhodnutí.
Podání námitek je řádným opravným prostředkem ve správním řízení a absolvování námitkového řízení, ať již úspěšné nebo neúspěšné, je proto nezbytným předpokladem k tomu, aby se věcí mohl zabývat soud v rámci případné později uplatněné správní žaloby.
Proti pravomocnému rozhodnutí orgánu sociálního zabezpečení může ovšem oprávněný, který se domnívá, že byl ve svých právech zkrácen, podat do 2 měsíců ode dne doručení rozhodnutí o námitkách žalobu. Náležitosti žalobního návrhu jsou upraveny soudním řádem správním (zákon č. 150/2002 Sb.).
K řízení o žalobě je příslušný krajský (v Praze Městský) soud, v jehož obvodu má navrhovatel bydliště, popřípadě v jehož obvodu se zdržuje.
Nemá-li osoba bydliště na území České republiky a ani se na tomto území nezdržuje, je k řízení o žalobě příslušný Krajský soud v Brně, má-li osoba bydliště na území Slovenské republiky; Krajský soud v Ostravě, má-li bydliště na území Polské republiky; Krajský soud v Plzni, má-li bydliště na území Spolkové republiky Německo; Krajský soud v Českých Budějovicích, má-li bydliště na území Rakouské republiky.
Nelze-li takto určit příslušnost krajského soudu, je příslušný krajský soud určený podle místa posledního bydliště osoby na území České republiky, a nelze-li příslušnost určit ani takto, je příslušný Krajský soud v Praze.
None
None