Závěť je jedním z typů pořízením pro případ smrti. Jde o odvolatelný projev vůle, kterým zůstavitel pro případ své smrti osobně zůstavuje jedné či více osobám alespoň podíl na pozůstalosti, případně i odkaz. Právo povolat dědice je osobním právem zůstavitele. Závěť je třeba vyložit tak, aby bylo co nejvíce vyhověno vůli zůstaviteli.
Zůstavitel může uvést v závěti podmínku, doložení času nebo příkaz. Může také povolat vykonavatele závěti nebo správce pozůstalosti.
Není-li zřejmé, který den, měsíc a rok byla závěť pořízena a pořídil-li zůstavitel více závětí, které si odporují nebo závisí-li jinak právní účinky závěti na určení doby jejího pořízení, je závěť neplatná.
Závěť zásadně vyžaduje písemnou formu.
Závěť lze pořídit soukromou listinou. V takovém případě ten, kdo chce pořídit závěť v písemné formě beze svědků, napíše celou závěť vlastní rukou a vlastní rukou ji podepíše. Závěť, kterou zůstavitel nenapsal vlastní rukou, musí vlastní rukou podepsat a před dvěma svědky současně přítomnými výslovně prohlásit, že listina obsahuje jeho poslední vůli.
Zůstavitel může pořídit závěť ve formě veřejné listiny (tj. notářského zápisu). Notář, který sepisuje notářský zápis o závěti, se přesvědčí, zda se projev poslední vůle děje s rozvahou, vážně a bez donucení.
Zákon stanoví zvláštní požadavky pro pořízení závěti nevidomým zůstavitelem, zůstavitelem se smyslovým postižením nebo zůstavitelem, který nemůže číst a psát. Zákon dále stanoví úlevy při pořizování závěti v určitých situacích (např. při ohrožení života).