Nedojde-li k dědické posloupnosti podle dědické smlouvy nebo podle závěti, nastane zákonná dědická posloupnost. Zákonná dědická posloupnost je stanovena v tzv. dědických třídách.
V první třídě dědiců dědí zůstavitelovy děti a jeho manžel, každý z nich stejným dílem. Nedědí-li některé dítě, nabývají jeho dědický podíl stejným dílem jeho děti.
Nedědí-li zůstavitelovi potomci, dědí ve druhé třídě manžel, zůstavitelovi rodiče a dále ti, kteří žili se zůstavitelem nejméně po dobu jednoho roku před jeho smrtí ve společné domácnosti a kteří z tohoto důvodu pečovali o společnou domácnost nebo byli odkázáni výživou na zůstavitele. Dědici druhé třídy dědí stejným dílem, manžel však vždy nejméně polovinu pozůstalosti.
Nedědí-li manžel ani žádný z rodičů zůstavitele, dědí ve třetí třídě stejným dílem zůstavitelovi sourozenci a ti, kteří žili se zůstavitelem nejméně po dobu jednoho roku před jeho smrtí ve společné domácnosti a kteří z tohoto důvodu pečovali o společnou domácnost nebo byli odkázáni výživou na zůstavitele. Nedědí-li některý ze sourozenců zůstavitele, nabývají jeho dědický podíl stejným dílem jeho děti (tj. neteře a synovci zůstavitele).
Nedědí-li žádný dědic ve třetí třídě, dědí ve čtvrté třídě stejným dílem prarodiče zůstavitele.
Nedědí-li žádný z dědiců čtvrté třídy, dědí v páté třídě jen prarodiče rodičů zůstavitele (tj. praprarodiče zůstavitel).
Nedědí-li žádný z dědiců páté třídy, dědí v šesté třídě děti dětí sourozenců zůstavitele (tj. praneteře a prasynovci zůstavitele) a děti prarodičů zůstavitele (tj. tety a strýcové), každý stejným dílem. Nedědí-li strýcové a tety zůstavitele, dědí jejich děti (tj. sestřenice a bratranci zůstavitele).
Nedědí-li žádný dědic ani podle zákonné dědické posloupnosti, připadá dědictví státu (tzv. odúmrť) a na stát se hledí, jako by byl zákonný dědic.