Řízení o pozůstalosti, tj. dědické řízení, vede soud. Pro řízení o pozůstalosti je zpravidla příslušný soud, v jehož obvodu měl zůstavitel v době smrti evidováno místo trvalého pobytu. Úkony soudu v řízení o pozůstalosti provádí jako soudní komisař notář, kterého tím soud pověřil.
Dědické řízení zahajuje příslušný soud zpravidla bez návrhu na základě oznámení učiněném matričním úřadem o smrti fyzické osoby. Na návrh je řízení zahájeno, jen jestliže je z něho patrno, že si navrhovatel činí právo na pozůstalost jako dědic.
Notář provede předběžné šetření, v němž provede všechny potřebné úkony pro zjištění stavu zůstavitelova jmění a pro zjištění dědiců, odkazovníků, vykonavatele závěti, správce pozůstalosti a dalších osob, o jejich práva a povinnosti v řízení jde. Notář také zjistí z evidence právních jednání pro případ smrti, zda jsou v něm evidována právní jednání nebo jiné právní skutečnosti (zejména závěť, dědická smlouva, apod.), které mají význam pro řízení a pro rozhodnutí o pozůstalosti. Každý, kdo zná skutečnosti významné pro řízení a rozhodnutí o pozůstalo, je na výzvu notáře sdělí. Každý, kdo má u sebe pořízení zůstavitele pro případ smrti nebo jinou listinu významnou pro řízení a rozhodnutí o pozůstalosti, ji na výzvu vydá soudu. To neplatí, jde-li o listinu přijatou do notářské ústavy, jejíž stav a obsah zjišťuje notář, který ji má v úschově. Listina bude vrácena, jakmile nebude pro řízení potřebná.
Notář vyzve každého, o němž lze mít za to, že je zůstavitelovým dědicem, o jeho dědickém právu a poučí ho o tom, že může dědictví odmítnout, a jaké jsou náležitosti a následky odmítnutí dědictví. Má-li se za to, že je zůstavitelovým dědicem někdo, kdo dosud nebyl notářem o svém dědickém právu vyrozuměn, může do pravomocného skončení řízení o pozůstalosti uplatnit své právo u soudu písemně nebo ústně do protokolu. Notář vyšetří dědická práva všech, které vyrozuměl o jejich dědickém právu nebo kteří řádně uplatnili své dědické právo, jestliže dědictví neodmítlo nebo zaniklo-li jim právo dědictví odmítnout.
Notář k projednání věci nařídí jednání, které je neveřejné, a předvolá k němu dědice zůstavitele, vykonavatele závěti a další účastníky, o jejichž práva nebo povinnosti při jednání půjde, jakož i jejich zástupce a další osoby, jejichž přítomnosti je třeba. Účast na jednání bude umožněna i účastníku řízení, i když k němu nebyl předvolán.
Notář vydá rozhodnutí o dědictví, v němž zejména potvrdí nabytí dědictví včetně případného rozdělení pozůstalosti mezi více dědiců.
Nezanechal-li zůstavitel žádný majetek patřící do pozůstalosti, soud řízení zastaví. Zanechal-li zůstavitel majetek bez hodnoty nebo jen majetek nepatrné hodnoty, notář vydá zůstavitelův majetek tomu, kdo se postaral o pohřeb, jestliže s nabytím tohoto majetku vyslovil souhlas, a současně řízení zastaví.
Notáři, který vykonává funkci soudního komisaře v řízení o pozůstalosti, náleží odměna podle notářského tarifu. Základem odměny notáře jako soudního komisaře za úkony provedené v řízení o pozůstalosti je obvyklá cena majetku v pozůstalosti.