Podání žádosti o poskytnutí informace

1) Úvod

Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, v platném znění (dále jen informační zákon) jakožto zvláštní právní předpis upravuje samostatně celý proces poskytování informací na základě žádosti. Speciálně jsou také řešeny možnosti přezkumu, tj. posouzení zákonnosti postupu povinných subjektů při zpřístupňování informací.

Povinnými subjekty majícími dle informačního zákona povinnost poskytovat informace, jsou státní orgány, územní samosprávné celky a jejich orgány a veřejné instituce. Dále pak ty subjekty, kterým zákon svěřil rozhodování o právech, právem chráněných zájmech nebo povinnostech fyzických nebo právnických osob v oblasti veřejné správy, a to pouze v rozsahu této jejich rozhodovací činnosti.

2) Jaké informace lze žádat?

Informační povinnosti podléhají veškeré informace, které se týkají působnosti (= činnosti) povinného subjektu (vyjma informací, na jejichž po­skytování se vztahuje zvláštní zákon).

3) Žádost o poskytnutí informace

Žadatelem o informaci pro účely tohoto zákona je každá fyzická i právnická osoba, žádající o informaci. Informační zákon umožňuje žadatelům požádat o poskytnutí informace i ústně, bránit se proti způsobu vyřízení žádosti o informaci však účinně mohou jen ti žadatelé, kteří zažádají o poskytnutí informace písemně. V žádosti je především nutno uvést, jakou informaci žadatel požaduje, od kterého povinného subjektu (obce) ji požaduje, a rovněž adresu žadatele pro doručování – podrobněji vizte níže.

Obsahové náležitosti žádosti o informace vymezuje ust. § 14 informačního zákona, jež, mimo jiné, stanoví, že:

• dnem podání žádosti je den, kdy ji obdržel povinný subjekt,
• ze žádosti musí být jednoznačně zřejmé, kterému subjektu je určena,
• ze žádosti musí být patrné, že se žadatel domáhá poskytnutí informací podle tohoto zákona,
• fyzická osoba uvede v žádosti jméno, příjmení, datum narození, adresu místa trvalého pobytu nebo, není-li přihlášena k trvalému pobytu, adresu bydliště a adresu pro doručování, liší-li se od adresy místa trvalého pobytu nebo bydliště,
• právnická osoba uvede název, identifikační číslo osoby, adresu sídla a adresu pro doručování, liší-li se od adresy sídla. Adresou pro doručování se rozumí též elektronická adresa,
• je-li žádost učiněna elektronicky, musí být podána prostřednictvím elektronické adresy podatelny povinného subjektu, pokud ji povinný subjekt zřídil. Pokud elektronické adresy podatelny nejsou zveřejněny, postačí podání na jakoukoliv elektronickou adresu povinného subjektu,

4) Posouzení žádosti povinným subjektem

Posouzení náležitostí žádosti

• Určité nedostatky žádosti mají za následek, že žádost není žádostí podle zákona o svobodném přístupu k informacím. Tyto případy vymezuje § 14 odst. 4. Zařazuje mezi ně nepodání elektronické žádosti prostřednictvím elektronické adresy povinného subjektu, neuvedení, že žádost se týká poskytnutí informací podle informačního zákona, dále neuvedení povinného subjektu, jemuž je žádost adresována a neuvedení adresy pro doručování. Kromě posledně zmíněné situace, kdy žadatele nelze kontaktovat, je vždy namístě jej na nedostatek upozornit, případně žádost vyřídit neformálně.
• Informační zákon ostatně sám předpokládá (ve svém ustanovení § 15 odst. 5), že povinný subjekt posoudí žádost a: 

1. brání-li nedostatek údajů o žadateli podle odstavce 2 postupu vyřízení žádosti o informaci podle tohoto zákona, zejména podle § 14a nebo 15, vyzve žadatele ve lhůtě do 7 dnů ode dne podání žádosti, aby žádost doplnil; nevyhoví-li žadatel této výzvě do 30 dnů ode dne jejího doručení, žádost odloží,
2. v případě, že je žádost nesrozumitelná, není zřejmé, jaká informace je požadována, nebo je formulována příliš obecně, vyzve žadatele ve lhůtě do sedmi dnů od podání žádosti, aby žádost upřesnil, neupřesní-li žadatel žádost do 30 dnů ode dne doručení výzvy, rozhodne o odmítnutí žádosti,
3. v případě, že požadované informace se nevztahují k jeho působnosti, žádost odloží, a tuto odůvodněnou skutečnost sdělí do 7 dnů ode dne doručení žádosti žadateli,
4. nerozhodne-li podle § 15, poskytne informaci v souladu se žádostí ve lhůtě nejpozději do 15 dnů ode dne přijetí žádosti nebo ode dne jejího doplnění; je-li zapotřebí licence podle § 14a, předloží v této lhůtě žadateli konečnou licenční nabídku (§ 14 odst. 5 zákona).

Lhůta pro vyřízení žádosti

Patnáctidenní lhůtu pro poskytnutí informace podle § 14 odstavce 5 písm. d) může povinný subjekt prodloužit ze závažných důvodů, nejvýše však o deset dní (viz § 14 odst. 6 informačního zákona). Žadatel musí být o prodloužení lhůty i o jeho důvodech vždy prokazatelně informován, a to včas před uplynutím lhůty pro poskytnutí informace.

Úhrada nákladů za poskytnutí informace

Povinné subjekty jsou v souvislosti s poskytováním informací oprávněny žádat úhradu ve výši, která nesmí přesáhnout náklady spojené s pořízením kopií, opatřením technických nosičů dat a s odesláním informací žadateli. Povinný subjekt může vyžádat i úhradu za mimořádně rozsáhlé vyhledání informací (§ 17 odst. 1 informačního zákona). Podmínkou pro to, aby mohl povinný subjekt vůbec požadovat úhradu nákladů, je vydaný a předepsaným způsobem zveřejněný sazebník úhrad za poskytování informací. Pokud povinný subjekt sazebník nevydal a zároveň pokud jej předepsaným způsobem nezveřejnil (před podáním žádosti o poskytnutí informace), pak se možnosti žádat úhradu při vyřizování žádostí zbavuje. V případě, že bude povinný subjekt za poskytnutí informace požadovat úhradu, písemně oznámí tuto skutečnost spolu s výší úhrady žadateli před poskytnutím informace. Z oznámení musí být zřejmé, na základě jakých skutečností a jakým způsobem byla výše úhrady povinným subjektem vyčíslena. Nesplní-li povinný subjekt vůči žadateli uvedenou oznamovací povinnost, ztrácí nárok na úhradu nákladů. Pokud žadatel do 60 dnů ode dne oznámení výše požadované úhrady úhradu nezaplatí, povinný subjekt žádost odloží.

Případy, kdy je možné poskytnutí informace odmítnout

Informaci lze neposkytnout pouze ze zákonem výslovně stanovených důvodů. Pokud takový důvod není dán, musí být informace vydána. Existuje-li zákonný důvod pro neposkytnutí informace, musí být vydáno správní rozhodnutí o úplném nebo částečném odmítnutí žádosti o infor­mace (podle zákona se rozhodnutí vydává vždy, když žádosti není, byť i jen zčásti vyhověno, např. pokud by v dokumentu došlo jen k anonymizaci jména, příjmení a bydliště fyzické osoby; srov. § 15 odst. 1 informačního zákona). Na vydání rozhod­nutí se vztahuje správní řád. Rozhodnutí tedy musí mít náležitosti správního rozhodnutí, včetně náležitého a přezkoumatelného odůvodnění, a musí být podle správního řádu též oznamováno (doručováno).

Platí, že důvody pro neposkytnutí informací jsou zákonem formulovány jako důvody vztahující se ke konkrétním informacím a nikoli obecně k doku­mentům. Proto je-li požadováno vydání konkrétního dokumentu, je nutné zjistit, zda veškeré v něm uvedené informace jsou zákonem chráněny, nebo zda se ochrana týká jen jejich částí (ty z poskytnutí vyloučit a ve zbytku infor­maci – dokument – vydat).

Pokud povinný subjekt žádosti, byť i jen zčásti, nevyhoví, vydá ve lhůtě pro vyřízení žádosti rozhodnutí o odmítnutí žádosti, popřípadě o odmítnutí části žádosti, s výjimkou případů, kdy se žádost odloží (§ 15 odst. 1 InfZ). Jedná se o rozhodnutí vydávané podle správního řádu, které musí obsahovat všechny zákonem stanovené náležitosti (zejména řádné odůvodnění).

Typickými důvody pro neposkytnutí informace jsou:

• Vytváření nové informace a neexistující informace (§ 2 odst. 4, § 11b)
• Ochrana utajovaných informací (§ 7)
• Ochrana soukromí, projevů osobní povahy a osobních údajů (§ 8a), včetně poskytování informací o příjemcích veřejných prostředků (§ 8b a 8c)
• Ochrana obchodního tajemství (§ 9)
• Ochrana důvěrnosti majetkových poměrů (§ 10)
• Ochrana ve specifických případech (§ 11), mj.
  • ochrana vnitřních informací - § 11 odst. 1 písm. a)
  • ochrana nových (podkladových) informací - § 11 odst. 1 písm. b)
  • ochrana informací předaných třetí osobou - § 11 odst. 2 písm. a)
  • ochrana kontrolní činnosti povinného subjektu - § 11 odst. 3
  • ochrana autorských práv - § 11 odst. 2 písm. c) (+ § 14a)
  • ochrana rozhodovací činnosti soudů a rovnosti účastníků soudního či jiného řízení - § 11 odst. 4 písm. b), § 11 odst. 1 písm. g)
  • ochrana trestního řízení a policejního vyšetřování - § 11 odst. 4 písm. a) + § 11 odst. 6

Zpřístupnění informace

O poskytnutí informace se správní rozhodnutí nevydává. Jedná se o fak­tický úkon (z praktického hlediska o sdělení, v němž jsou uvedeny požadova­né informace nebo v jehož příloze jsou informace – např. kopie dokumentů – zaslány).

5) Opravné prostředky

Těmi jsou v případě informačního zákona institut odvolání (srov. § 16 uvedeného zákona) a institut stížnosti (viz § 16a). O těchto opravných prostředcích rozhoduje tzv. nadřízený orgán. Např.

• Nadřízeným orgánem ministerstva je příslušný ministr (nadřízeným orgánem jiného ústředního správního úřadu je ten, kdo stojí v jeho čele).
• Nadřízeným orgánem, jemuž zákon svěřuje rozhodování o odvolání proti rozhodnutí obce zamítajícímu poskytnutí informace a o stížnosti na postup obce při vyřizování žádosti o informace, je krajský úřad, a to bez ohledu na to, zda se jedná o informace spadající do samostatné či přenesené působnosti.
• V případě krajů jako povinných subjektů je nadřízeným orgánem věcně příslušné ministerstvo (podle povahy poptávaných informací), jde-li o informace ze samostatné působnosti. Jde-li o informace z působnosti samostatné, je nadřízeným orgánem Ministerstvo vnitra.
• V případě veřejných institucí (např. příspěvkových organizací, akciových společností či společností ručením omezeným, pokud mají postavení povinných subjektů) je obvykle Úřad pro ochranu osobních údajů.

Odvolání

• Rozhodne-li povinný subjekt o odmítnutí žádosti, může proti tomuto rozhodnutí žadatel podat odvolání, a to do 15 dnů ode dne, kdy povinný subjekt oznámil, že žádost o poskytnutí informace odmítá. Odvolání se podává u povinného subjektu, který má povinnost předat jej nadřízenému orgánu, který o něm rozhoduje.
• V případě rozhodnutí vydaného ministerstvem (jiným ústředním správním úřadem) se podává namísto odvolání rozklad (za obdobných podmínek jako odvolání).

Stížnost

• Postup v případě nespokojenosti žadatele s jiným způsobem vyřízení, resp. nevyřízení jeho žádosti, podané v režimu informačního zákona, upravuje tento zákon přímo v ustanovení § 16a.
• Toto ustanovení mimo jiné stanoví, že stížnost na postup při vyřizování žádosti o informace může podat žadatel, kterému po uplynutí lhůty dle § 14 odst. 5 písm. d) nebo 14 odst. 7 nebyla poskytnuta informace…a nebylo vydáno rozhodnutí o odmítnutí. Stížnost se podává též  případě, že žadatel nesouhlasí s výší sdělené úhrady za poskytnutí informace.
• Stížnost lze podat písemně nebo ústně; je-li stížnost podána ústně a nelze-li ji hned vyřídit, sepíše o ní povinný subjekt písemný záznam.
• Stížnost se podává u povinného subjektu, a to do 30 dnů ode dne uplynutí lhůty pro poskytnutí informace. Pokud povinný subjekt stížnosti sám plně nevyhoví tím, že požadovanou informaci poskytne, resp. vydá rozhodnutí o jejím odmítnutí, předloží stížnost spolu se spisovým materiálem nadřízenému orgánu do 7 dnů ode dne, kdy stížnost obdržel (vizte ust. § 16a odst. 5 informačního zákona).

Specifická oprávnění Úřadu pro ochranu osobních údajů

• Rozhodnutí nadřízeného orgánu o odvolání lze přezkoumat v přezkumném řízení, pro jehož vedení je příslušný Úřad pro ochranu osobních údajů. Tento úřad je rovněž příslušný k opatření proti nečinnosti nadřízeného orgánu.

6) Soudní ochrana

• Pokud povinný subjekt žadateli nevyhoví a zároveň nebude-li žadatel spokojen s rozhodnutím nadřízeného orgánu, které se týká jeho odvolání nebo stížnosti, může využít systému nezávislých soudů a podat žalobu k příslušnému správnímu soudu.
• V případě rozhodnutí o odvolání se podává žaloba proti správnímu rozhodnutí podle § 65 soudního řádu správního proti nadřízenému orgánu.
• V případě rozhodnutí o stížnosti je nutné podat žalobu na ochranu proti nečinnosti podle § 79 soudního řádu správního přímo proti povinnému subjektu.

Podle právního stavu k 1. 11. 2023