Informace k daňovému rezidentství: kdo se kvalifikuje jako daňový rezident a za jakých podmínek
Fyzické osoby jsou daňovými rezidenty České republiky, pokud mají na území České republiky bydliště nebo se zde obvykle zdržují. Poplatníky obvykle se zdržujícími na území České republiky jsou ti, kteří zde pobývají alespoň 183 dnů v příslušném kalendářním roce, a to souvisle nebo v několika obdobích (do doby 183 dnů se započítává každý započatý den pobytu). Bydlištěm na území České republiky se v této souvislosti rozumí místo, kde má poplatník stálý byt za okolností, z nichž lze usuzovat na jeho úmysl trvale se v tomto bytě zdržovat. Poplatníci, fyzické osoby, jsou daňovými nerezidenty, pokud nenaplní výše uvedenou definici nebo to o nich stanoví mezinárodní smlouvy.
Právnické osoby jsou daňovými rezidenty České republiky, pokud mají na území České republiky své sídlo nebo místo svého vedení, kterým se rozumí adresa místa, ze kterého je poplatník řízen. Poplatníci, právnické osoby, jsou daňovými nerezidenty, pokud nenaplní definici uvedenou v předchozí větě nebo to o nich stanoví mezinárodní smlouvy.
Informace o sazbách daně z příjmů fyzických osob
Sazba daně z příjmů fyzických osob činí 15 % pro část základu daně do 48násobku průměrné mzdy a 23 % pro část základu daně přesahující 48násobek průměrné mzdy.
U příjmů zdaňovaných srážkou podle zvláštní sazby daně, činí tato zvláštní sazba 15 %, s výjimkou případů daňových rezidentů států, se kterými nemá Česká republika uzavřenu platnou a účinnou mezinárodní smlouvu o zamezení dvojímu zdanění, platnou a účinnou mezinárodní smlouvu o výměně informací v daňových záležitostech pro oblast daní z příjmů, nebo které nejsou smluvními stranami mnohostranné mezinárodní smlouvy obsahující ustanovení o výměně daňových informací v dané oblasti. Pro tyto případy platí zvláštní sazba ve výši 35 %.
Informace ohledně podání daňového tvrzení: lhůty a způsob podání
Daňové přiznání k dani z příjmů je upraveno v zákoně o daních z příjmů s podpůrným použitím daňového řádu. To zahrnuje rovněž lhůty a způsoby jeho podávání.
Daňové tvrzení (daňové přiznání, hlášení nebo vyúčtování) je základem pro správné zjištění a stanovení daně (nalezení správné výše daně), čímž poplatník nebo plátce splní své zákonné povinnosti a přispěje prostřednictvím daní do veřejných rozpočtů, popřípadě je tím umožněno, aby získaly zpět přeplatek na dani, pokud na něj má nárok.
V případě, že má poplatník či plátce, popř. jeho zástupce zpřístupněnu datovou schránku, která mu byla zřízena ze zákona, nebo má zákonem uloženou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, je povinen formulářové podání učinit pouze elektronicky.
Elektronicky lze podání učinit pouze datovou zprávou:
Informace o placení daně: průběžné platby nebo jednorázové platby, termíny
4a Zálohy na daň z příjmů ze závislé činnosti (EN: Tax Advances for the Income Tax from Dependent Activity)
Zaměstnavatel, u kterého zaměstnanec učinil prohlášení k dani za příslušné zdaňovací období, sníží tomuto zaměstnanci vypočtenou zálohu na daň o výši prokázaných měsíčních slev na dani. Tuto vypočtenou zálohu na daň zaměstnavatel odečte zaměstnanci při výplatě nebo připsání mzdy (příjmu ze závislé činnosti). Pro vybrané příjmy ze závislé činnosti platí specifický režim, kde zaměstnavatel vybírá daň srážkou podle zvláštní sazby daně (tzv. srážková daň).
Nepožádal-li zaměstnanec svého zaměstnavatele o provedení ročního zúčtování záloh na daň a daňového zvýhodnění za zdaňovací období, podává tento zaměstnanec obvykle daňové přiznání, a to zpravidla ve lhůtě 3 měsíců po skončení zdaňovacího období. Má-li zaměstnanec zákonnou povinnost podat daňové přiznání, nemůže o provedení ročního zúčtování záloh na daň a daňového zvýhodnění zaměstnavatele požádat. V případě uplatňování tzv. srážkové daně je daňová povinnost zaměstnance z příjmu takto zdaňovaného vypořádána, ovšem právo podat přiznání k dani zaměstnanci náleží.
Roční zúčtování záloh na daň a daňového zvýhodnění provádí zaměstnavatel, pokud zaměstnanec pobíral mzdu pouze od jednoho zaměstnavatele nebo od několika zaměstnavatelů postupně za sebou, učinil prohlášení k dani a písemně požádal o provedení ročního zúčtování záloh na daň a daňového zvýhodnění svého posledního zaměstnavatele, nejpozději do 15. února po uplynutí zdaňovacího období. Roční zúčtování záloh na daň a daňového zvýhodnění provede zaměstnavatel do 3 měsíců po skončení zdaňovacího období.
Zaměstnavatel také podává vyúčtování daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti za příslušné zdaňovací období do 2 měsíců po skončení kalendářního roku. Je-li vyúčtování podáno elektronicky, lhůta se prodlužuje do 20. března.
U tzv. srážkové daně je zaměstnavatel povinen odvést sraženou daň svému místně příslušnému správci daně do konce kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém byl povinen srážku daně provést. Je-li však zaměstnavatel povinen podat daňové přiznání v průběhu zdaňovacího období, je povinen sraženou daň odvést nejpozději ve lhůtě pro podání daňového přiznání. Zaměstnavatel je dále povinen předložit místně příslušnému správci daně hlášení o sražené dani z příjmů podle zvláštní sazby.
4b Zálohy na daň z příjmů ze samostatné činnosti (EN: Tax Advances for the Income Tax from Independent Activity)
Osoby samostatně výdělečně činné platí zálohy na daň v závislosti na výši poslední známé daňové povinnosti. Zálohy na daň z příjmů se platí v průběhu zálohového období. Za poslední známou daňovou povinnost se pro stanovení periodicity a výše záloh v zálohovém období považuje částka, kterou si poplatník vypočetl a uvedl v daňovém přiznání za období bezprostředně předcházející zdaňovacímu období. Pro účely výpočtu poslední známé daňové povinnosti poplatník daně z příjmů fyzických osob vyloučí ostatní příjmy a související výdaje.
Poplatníci, jejichž poslední známá daňová povinnost přesáhla 30 000 Kč, ale nepřesáhla 150 000 Kč, platí zálohy na daň za zdaňovací období ve výši 40 % poslední známé daňové povinnosti. První záloha je splatná do 15. dne šestého měsíce zdaňovacího období a druhá je splatná do 15. dne dvanáctého měsíce zdaňovacího období. Poplatníci, jejichž poslední známá daňová povinnost přesáhla 150 000 Kč, platí zálohy na daň za zdaňovací období ve výši 1/4 poslední známé daňové povinnosti. První záloha je splatná do 15. dne třetího měsíce zdaňovacího období, druhá záloha je splatná do 15. dne šestého měsíce zdaňovacího období, třetí záloha je splatná do 15. dne devátý měsíc zdaňovacího období a čtvrtá záloha je splatná do 15. dne dvanáctého měsíce. Zálohy neplatí poplatník, jehož poslední známá daňová povinnost nepřesáhla 30 000 Kč, zůstavitel ode dne jeho smrti a poplatník, jehož základ daně je tvořen převážně z dílčího základu daně z příjmů ze závislé činnosti, ze kterého měl plátce daně povinnost srazit zálohy na daň.
4c Paušální daň (EN: Lump Sum Tax)
Paušální daň mohou uplatit osoby samostatně výdělečně činné ve zdaňovacím období, ve kterém mají pouze zdanitelné příjmy ze samostatné činnosti nepřevyšující 1 000 000 Kč, s výjimkou příjmů od daně osvobozených, příjmů, které nejsou předmětem daně nebo příjmů, ze kterých je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně. Celková výše zdanitelných příjmů z kapitálového majetku, z nájmu a ostatních příjmů nesmí u tohoto poplatníka přesáhnout částku 15 000 Kč. Nesmí se přitom jednat o osoby samostatně výdělečně činné, které jsou plátcem DPH, společníkem veřejné obchodní společnosti nebo komplementářem komanditní společnosti.
Paušální daň činí součet paušálních záloh. Měsíční paušální záloha je pro rok 2021 stanovena ve výši 5 469 Kč. Paušální záloha obsahuje zálohu na pojistné na zdravotní pojištění ve výši 2 393 Kč, zálohu na pojistné na důchodové pojištění ve výši 2 976 Kč a zálohu na daň z příjmů ve výši 100 Kč. Paušální zálohy jsou placeny měsíčně po celou dobu, po kterou je poplatník v paušálním režimu. Paušální záloha se platí na bankovní účet místně příslušného správce daně.
Jakékoli specifické informace pro zaměstnance, osoby samostatně výdělečně činné, vyslané pracovníky z jiných zemí EU
Základem daně ze závislé činnosti (dílčím základem daně) jsou příjmy ze závislé činnosti. U příjmů ze závislé činnosti nelze uplatnit žádné výdaje.
V případě příjmů ze samostatné činnosti je dílčím základem daně částka, o kterou příjmy plynoucí poplatníkovi ve zdaňovacím období přesahují výdaje prokazatelně vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení. Tyto výdaje lze uplatnit buď v prokázané výši, nebo v paušální výši (výše odpovídá určitému procentu z příjmů a je limitovaná absolutní částkou). U příjmů ze samostatné činnosti lze tedy uplatnit paušální výdaje ve výši 80 %; max. 1 600 000 Kč, 60 %; max. 1 200 000 Kč, 40 %; max. 800 000 Kč a 30 %; max. 600 000 Kč podle druhu činnosti, ze které příjem plyne.
Informace o možnosti odvolání proti rozhodnutí o stanovení daně
Podmínky podání odvolání proti rozhodnutí o stanovení daně z příjmů jsou upraveny v zákoně o daních z příjmů s podpůrným použitím daňového řádu.
Podání se činí u příslušného správce daně, jehož rozhodnutí je odvoláním napadeno. Tím je v případě daní z příjmů příslušný finanční úřad.
Příslušnost správce daně se v zásadě určuje podle sídla nebo místa pobytu poplatníka, resp. plátce daně, pokud některý z daňových zákonů nestanoví jinak.