Výkon práva shromažďovacího

ID Záznamu
i-159-46
Datum zveřejnění
19.03.2002
Poslední aktualizace
29.10.2020

Základní informace k životní situaci

Shromažďovací právo je jedním ze základních práv a svobod.

Shromáždění (fyzicky shromážděných) občanů většinou slouží k využívání svobody projevu a dalších ústavních práv a svobod (primárně politických práv), k výměně informací a názorů týkajících se otázek veřejného významu a k účasti na řešení veřejných a jiných záležitostí prostřednictvím pokojného vyjadřování postojů a stanovisek na veřejnosti.

Veřejným shromážděním se rozumí zejména demonstrace a pochody, konané na veřejných místech (náměstí, ulice).

Shromážděním naopak nejsou kulturní, sportovní či jiné společenské akce (koncert, maraton, městské trhy, letní kino, dětské odpoledne atd. – jejich hlavním účelem není veřejný výkon svobody projevu, resp. politických práv a svobod).

Konání shromáždění úřad nepovoluje. Konání shromáždění podléhá pouze oznamovací povinnosti (ta má zásadně jen registrační charakter a slouží mj. k přípravě orgánů veřejné správy na oznámenou událost, typicky k zajištění veřejného pořádku a bezpečnosti).

Shromáždění lze konat:
• bylo-li shromáždění řádně oznámeno oprávněnou osobou a
• nebylo-li příslušným úřadem ze zákonem stanovených důvodů zakázáno (nebo pokud zákaz nevyplývá přímo ze zákona).

Případně vydané rozhodnutí o zákazu shromáždění (eventuálně rozhodnutí o stanovení podmínek konání shromáždění – viz níže) musí být vyvěšeno do 3 pracovních dnů od okamžiku přijetí platného oznámení (zákazy jsou však vydávány jen výjimečně).

Shromáždění nelze konat (přímo na základě zákona) v zákonem vyjmenovaných ulicích v blízkosti budov Parlamentu České republiky a v bezprostřední blízkosti Ústavního soudu.

Kdo je oprávněn v této věci jednat (podat žádost apod.)

Shromáždění může svolat každý.

Tedy občan České republiky nebo občan EU, ale i cizinec (např. zahraniční student – zákon s cizinci výslovně počítá a dané právo zakotvuje pro všechny nejen Listina základních práv a svobod, ale i mezinárodní úmluvy a Všeobecná deklarace lidských práv).

Svolavatel má být starší 18 let (výjimečně může být i nižšího věku, ale pokud možno alespoň starší 15 let – jde-li např. o shromáždění žáků či studentů).

Obdobně může shromáždění svolat i právnická osoba nebo skupina osob (např. politická strana, odborová organizace, spolek, neformální skupina osob).

Jaké jsou podmínky a postup pro řešení životní situace

Splnění všech požadovaných náležitostí, zejména uvedení všech náležitostí požadovaných zákonem pro oznámení shromáždění (viz níže), a dále respektování rozhodnutí a pokynů úřadu a policie na místě samém.

Jakým způsobem můžete zahájit řešení životní situace

Oznámení o shromáždění podejte písemně (poštou, datovou schránkou) nebo osobně (na podatelnu úřadu).

Shromáždění lze oznámit i elektronicky, resp. e-mailem, zaslaným na adresu elektronické podatelny místně příslušného úřadu.

Takové podání však musí být do 5 dnů doplněno (potvrzeno) některým z výše uvedených způsobů (pošta, datová zpráva, osobní podání), jinak nepůjde o platné oznámení.
 

Na které instituci životní situaci řešit

Městský/obecní úřad, v jehož správním obvodu se má shromáždění konat (katastr obce, území města, městský obvod).

Přesahuje-li místo konání shromáždění správní obvod obecního úřadu, je příslušný obecní úřad obce s pověřeným obecním úřadem (typicky v případě pochodů).

Přesahuje-li místo konání shromáždění správní obvod pověřeného obecního úřadu, je příslušný krajský úřad (např. u delších pochodů).

Přesahuje-li místo konání shromáždění hranice kraje, je příslušné Ministerstvo vnitra (stává se jen výjimečně).

Úřad musí oznámení obdržet alespoň 5 dnů před dnem jeho konání (v odůvodněných případech může úřad přijmout oznámení i ve lhůtě kratší). K oznámení, které svolavatel podá dříve než 6 měsíců přede dnem konání shromáždění, se nepřihlíží.

Oznámení adresované věcně či místně nepříslušnému úřadu (např. kraji, magistrátu, ministerstvu, jinému úřadu) je takový úřad povinen bez zbytečného odkladu postoupit úřadu, který je příslušný. Platnost oznámení se však počítá až od okamžiku, kdy takové podání dojde na podatelnu úřadu, který je skutečně příslušný.

Kde, s kým a kdy životní situaci řešit

Místně příslušný úřad (viz výše).

V případě nejasností se lze s žádostí o radu obracet i na krajský úřad nebo na Ministerstvo vnitra (odbor bezpečnostní politiky), které jsou orgány metodického vedení na úseku práva shromažďovacího.

Jaké doklady je nutné mít s sebou

Oznámení musí obsahovat:

  • účel shromáždění, den a místo jeho konání, dobu jeho zahájení a předpokládanou dobu jeho ukončení,
  • předpokládaný počet účastníků shromáždění,
  • opatření, která svolavatel provede, aby se shromáždění konalo v souladu se zákonem (zejména potřebný počet pořadatelů starších 18 let a způsob jejich označení),
  • má-li jít o průvod (pochod), uvádí se výchozí místo, trasa a místo jeho ukončení (pro názornost lze zakreslit do mapy),
  •  jméno a příjmení, datum narození a adresu místa trvalého pobytu svolavatele (nebo adresu místa hlášeného pobytu, jde-li o cizince), a adresu pro doručování (neshoduje-li se s adresou trvalého či hlášeného pobytu). A rovněž e-mail, telefonní číslo nebo jiný dostupný kontaktní údaj (pro případnou rychlou neformální komunikaci mezi úřadem a svolavatelem);
  • u právnické osoby se uvádí její název a sídlo a dále osobní údaje (obdobně, jak je uvedeno výše) toho, kdo ji v této věci zastupuje;
  • totéž obdobně platí v případě osoby, která je zmocněna jednat v zastoupení svolavatele, je-li zastoupen, anebo jde o skupinu osob;
  • má-li se shromáždění konat pod širým nebem mimo veřejná prostranství (např. oplocený pozemek či jiné místo, které neslouží veřejnému užívání), je svolavatel povinen k oznámení přiložit písemný souhlas toho, kdo je vlastníkem, příp. uživatelem, takového pozemku.

 

Jaké jsou potřebné formuláře a kde jsou k dispozici

Předepsané formuláře nejsou stanoveny.

Lze se však inspirovat vzory vypracovanými některými úřady (Magistrát hl. m. Prahy, Úřad městské části Brno-střed aj.)

Jaké jsou poplatky a jak je lze uhradit

Správní ani jiné poplatky nejsou stanoveny.

Jaké jsou lhůty pro vyřízení

Shromáždění je nutno oznámit nejpozději pět dnů před konáním shromáždění.

O zákazu shromáždění nebo o stanovení podmínek jeho konání rozhodne příslušný správní úřad bezodkladně, nejpozději však do 3 pracovních dnů od okamžiku, kdy obdržel platné oznámení.

Není-li v této lhůtě na úřední desce příslušného úřadu vyvěšeno písemné vyhotovení rozhodnutí o zákazu shromáždění (nebo o stanovení podmínek konání shromáždění), může se shromáždění zásadně bez dalšího konat.

Kteří jsou další účastníci (dotčení) řešení životní situace

Další účastníci postupu nejsou stanoveni.

Nelze však vyloučit faktický střet s právy či oprávněnými zájmy jiných (dříve oznámené shromáždění, příp. kulturní podnik nebo mimořádná událost na stejném místě); tyto střety a kolize však řeší primárně úřad.
 

Jaké další činnosti jsou po žadateli požadovány

  • Úřad může s ohledem na místní podmínky nebo veřejný pořádek svolavateli navrhnout, aby se shromáždění konalo na jiném místě nebo v jinou dobu.
  • Úřad též může svolavateli uložit, aby shromáždění konané ve večerních hodinách bylo ukončeno tak, aby nedošlo k nepřiměřenému rušení nočního klidu.
  • Úřad může ze zákonem stanovených podmínek shromáždění výjimečně i zakázat (např. z důvodů rasistického či jinak nenávistného zaměření shromáždění, pro záměr omezovat práva a svobody jiných, nebo obecně pro porušování zákonů, eventuálně též v případě ohrožení zdraví anebo nepřiměřeného omezení dopravy). O zákazu rozhodne úřad nejpozději do tří pracovních dnů od okamžiku, kdy obdržel platné oznámení. Rozhodnutí úřad vyvěsí na své úřední desce. Úřad zároveň zašle svolavateli písemné vyhotovení rozhodnutí bez zbytečného odkladu na vědomí. Rozhodnutí je doručeno jeho vyvěšením.
  • V případě střetu shromáždění s jinou akcí (nebo pokud nastane jiný problém) má však před zákazem přednost stanovení podmínek pro konání shromáždění (aby byl problém vyřešen, a shromáždění se mohlo i tak konat). O stanovení podmínek pro konání shromáždění rozhodne úřad (obdobně) také do 3 pracovních dnů, a to od okamžiku, kdy se dozvěděl o okolnostech odůvodňujících stanovení podmínek pro konání shromáždění (oznámení dalšího shromáždění nebo jiná již naplánovaná veřejná akce, např. městské trhy, případně jiná okolnost či událost, např. probíhající oprava silnice či únik plynu).
  • Pokud nebylo vydáno žádné z výše uvedených rozhodnutí, neznamená to však, že zástupce úřadu či policie nemůže regulovat situaci pokyny a příkazy aspoň na místě samém (např. oddělení konkurujících si shromáždění, zejména za účelem předcházení střetů, výzva k přesunu z vozovky na vedlejší prostranství, úprava trasy pochodu) – toto oprávnění k regulaci shromáždění přímo na místě samém jim náleží vždy.
  • Příslušný orgán též může shromáždění za zákonem stanovených podmínek výjimečně i rozpustit. Konkrétně koná-li se zakázané shromáždění (zakázané ať už na základě rozhodnutí úřadu, nebo přímo ze zákona – viz výše). Nebo (nejčastěji) pokud shromáždění sleduje zakázané cíle, tedy např. podněcuje k nenávisti či k upírání práv a svobod jiných, k dopouštění se násilí či k hrubé neslušnosti, anebo k porušování ústavy a zákonů – a samozřejmě pokud tyto aktivity, jako třeba násilí či výzvy k němu, případně jiné porušování zákonů, už přímo na místě probíhají (jde o shodné důvody, pro které lze shromáždění jinak zakázat). Eventuálně pokud by nastaly mimořádné události charakteru vyšší moci či podstatného střetu s právy jiných (ohrožení zdraví, nepřiměřené omezení dopravy), a nebylo reálné alternativní řešení (např. přesun na jiné místo). Shromáždění lze konečně rozpustit i tehdy, pokud jeho účastníci páchají trestné činy, neřídí se rozhodnutím úřadu nebo porušují zákaz maskování či ozbrojování, a nestačí zjednat nápravu jinak, ani zákrokem proti jednotlivcům.
  • Shromáždění může rozpustit zástupce úřadu a (zejména u větších nebo konfliktních shromáždění) také policie.

 

Elektronická služba, kterou lze využít

K podání oznámení (písemně, elektronicky) viz výše, platí zde obecná pravidla úřední komunikace a doručování podle správního řádu.

Jaké jsou opravné prostředky a jak se uplatňují

Proti rozhodnutí úřadu o zákazu shromáždění může svolavatel do 15 dnů od jeho vyvěšení na úřední desce podat žalobu ke krajskému soudu, v jehož obvodu je sídlo úřadu, který rozhodnutí vydal (v Praze jde o Městský soud v Praze, jinde je to krajský soud).

Rozhodnutí musí být přiloženo k žalobě; písemné vyhotovení rozhodnutí vydá úřad svolavateli na žádost. Žaloba nemá odkladný účinek. Soud rozhodne do tří pracovních dnů.

Totéž obdobně platí v případě rozhodnutí o stanovení podmínek pro konání shromáždění.

V obou případech soud přezkoumává zákonnost vydaných správních rozhodnutí, a to primárně na základě spisového materiálu a podkladů, důkazů a námitek žalobce (a vyjádření žalovaného).

Proti rozpuštění shromáždění (které je zásahem na místě svého druhu – nejedná se o správní rozhodnutí), může svolavatel nebo účastník shromáždění podat do 15 dnů žalobu (opět) ke krajskému soudu, v jehož obvodu je sídlo úřadu, který shromáždění rozpustil. Soud rozhodne, zda shromáždění bylo nebo nebylo rozpuštěno v souladu se zákonem.

V tomto případě (zásahová žaloba svého druhu) soud provádí dokazování v plném rozsahu a vychází zásadně nejen z podání žalobce a žalovaného, ale dochází zpravidla i na dokazování přímo u soudu, zejména výslechy navržených svědků.

Proti odložení oznámení o konání shromáždění (zpravidla z důvodu, že nejde o shromáždění ve smyslu zákona – jedná se např. o sportovní akci, rekonstrukci historické bitvy, farmářský trh apod.) lze brojit odvoláním k nadřízenému správnímu orgánu (zpravidla krajský úřad; v Praze jde o Ministerstvo vnitra; v územně členěných statutárních městech, dělených na obvody či městské části, jimž je zároveň svěřena shromažďovací agenda, jde o magistrát). Podstatné informace však mají být uvedeny v poučení o opravném prostředku na konci usnesení o odložení oznámení.

Proti rozhodnutí odvolacího správního orgánu, jímž bylo odložení potvrzeno, lze následně podat žalobu (opět) ke krajskému soudu, v jehož obvodu je sídlo úřadu, který rozhodnutí vydal, tentokrát však ve lhůtě až dvou měsíců od okamžiku, kdy bylo rozhodnutí žalobci oznámeno.

Soud zde (opět) přezkoumává zákonnost vydaného správního rozhodnutí, opět primárně na základě spisového materiálu a podkladů, důkazů a námitek žalobce (a vyjádření žalovaného).

Jaké sankce mohou být uplatněny v případě nedodržení povinností

Za přestupky proti právu shromažďovacímu lze uložit napomenutí nebo pokutu (až do 15 000 Kč v případě přestupku fyzické osoby nebo až do 30 000 v případě přestupku právnické osoby), případně též trest propadnutí věci.

Přestupku proti právu shromažďovacímu se dopustí:

  • (jakákoliv) fyzická osoba, když (zejména) neuposlechne pokyn svolavatele či pořadatele, nebo brání účastníkům shromáždění ve splnění účelu shromáždění nepřístojným chováním, anebo když neoprávněně úmyslně brání jinému v podstatném rozsahu ve výkonu práva shromažďovacího;
  • fyzická osoba jako účastník shromáždění, (zejména) když má u sebe zbraň (nejen střelnou – může jít i o nůž, baseballovou pálku, řetěz, sekeru atd.), a dále výbušninu nebo pyrotechnický výrobek, anebo má zakrytý obličej (maskování – vyjma specifických případů, kdy zakrytí, např. maska karikovaného politika, slouží ke splnění účelu shromáždění, a zároveň nehrozí riziko, že „maskování“ bude zneužito k anonymnímu páchání výtržností);
  • fyzická osoba jako svolavatel, pokud (zejména) svolá shromáždění bez jeho včasného oznámení, dále pokud pořádá shromáždění, které je na základě zákona nebo rozhodnutí úřadu zakázáno, nebo takové zakázané shromáždění svolává, a dále když bez vážného důvodu nesplní některou z povinností svolavatele, zejména být přítomen na jím oznámeném shromáždění (a regulovat jeho průběh), nebo pokud nesplní některou z podmínek pro konání shromáždění stanovenou rozhodnutím úřadu.

Právnická osoba nese jako svolavatel odpovědnost za obdobné přestupky, jako svolavatel – fyzická osoba (viz výše).

Na shromáždění (jako kdekoliv jinde) se lze samozřejmě dopustit i jiných přestupků (příp. i trestných činů), zejména přestupků proti veřejnému pořádku, občanskému soužití a majetku.

 

Nejčastější dotazy

Pro odpověď na nejčastější dotazy viz výše nebo též viz „Případná upřesnění a poznámky k řešení životní situace“ níže; konkrétní nebo specifické dotazy lze též konzultovat na níže uvedených kontaktech.

Další informace

Můžete se obrátit na:

  • obecní úřady,

  • krajské úřady,

  • Ministerstvo vnitra - odbor bezpečnostní politiky.

 

Informace o popisovaném postupu (o řešení životní situace) je možné získat také z jiných zdrojů a v jiné formě

Ministerstvo vnitra – viz zejména jeho stanoviska dostupná zde a dále odborné texty metodického charakteru dostupné zde  a zde, příp. odbornou komentářovou literaturu.

Za správnost návodu odpovídá útvar

Ministerstvo vnitra - odbor bezpečnostní politiky, oddělení bezpečnostně právní

Kontaktní osoba

Mgr. Jan Potměšil, Mgr. Lubomír Janků, JUDr. Kateřina Kašpárková (Jamborová)

Případná upřesnění a poznámky k řešení životní situace

Ve výjimečných případech však může úřad shromáždění zakázat (anebo – častěji – stanovit podmínky pro jeho konání), v podrobnostech viz výše; dít se tak smí jen na základě zákonem stanovených důvodů – typicky ochrana veřejného pořádku, bezpečnosti, života, zdraví a majetku – a v krátkých lhůtách počítaných podle hodin.

Spontánní shromáždění (např. u příležitosti pádu vlády, zveřejnění politického skandálu, na okamžitý protest proti určitému kroku veřejné moci apod.) se neoznamují (je to ostatně z povahy věci vyloučeno); v případě předem plánovaných či organizovaných demonstrací se však (opět z povahy věci) již o spontánní shromáždění nejedná.

Oznamovací povinnosti nepodléhají ani náboženská shromáždění (ryze náboženská veřejná shromáždění se však konají jen sporadicky, a jde pak spíše o výkon svobody vyznání, než o výkon politických práv – jak je tomu reálně u většiny shromáždění, avizovaných jako „náboženská“, byť mají spíše politickou náplň). Může však být praktické náboženské shromáždění, konané na veřejném prostranství, přesto oznámit, a to pro případ, že se má konat na frekventovaném (oblíbeném) místě, anebo hrozí riziko, že svolavatele někdo „předběhne“ (s oznámením či uspořádáním jiné akce, demonstrace, příp. tzv. blokačního shromáždění).

Nebrání-li tomu objektivní okolnosti (velký počet shromáždění oznámených na totéž místo, riziko narušení veřejného pořádku a bezpečnosti, rozsah akce, na niž se nelze ihned připravit, jiné podobné okolnosti apod.), může úřad akceptovat i oznámení podané v kratší, než v zákonné pětidenní, lhůtě. Zejména pokud na určitou událost či skutečnost nebylo možno reagovat dříve, a pozdější reakce by se už minula účinkem (např. reakce na teroristický útok, demonstrace proti náhle naplánovaným krokům vlády či

Parlamentu, k nimž má být brzy přistoupeno, legitimní záměr uspořádat protidemonstraci vůči akci, jejíž konání vešlo v povědomost až krátce před termínem jejího konání, apod.).

Oznámené, neoznámené i spontánní shromáždění se (případně) rozpouští za shodných podmínek – tedy na základě shodných, zákonem vymezených, důvodů.

Neoznámení shromáždění není (!) důvodem k jeho rozpuštění (převažuje zde význam a ochrana ústavního práva, resp. svobody); tím však není dotčena odpovědnost svolavatele za přestupek neoznámení shromáždění (oznamuje zpravidla policie, projednává místně příslušný úřad).

Regulace práva shromažďovací není (!) výkonem samosprávy (obecní, krajské), ale jedná se o výkon státní správy (je zde regulováno základní právo, resp. ústavně garantovaná svoboda, která musí být garantována pro všechny a všude stejně). Oprávněné úřední osoby zde jednají jako orgány státu, a do jejich úkonů nemá být ze strany orgánů samosprávy jakkoliv zasahováno (ani doporučeními, hlasováními zastupitelstva či prohlášeními lokálních – ale ani parlamentních – politiků).

Mimořádná opatření v době vyhlášení stavu nebezpečí, nouzového stavu, stavu ohrožení státu nebo válečného stavu a opatření proti šíření infekčních onemocnění mají před obecnou úpravou shromažďovacího zákona (viz výše) přednost (§ 19 shromažďovacího zákona).