Oznámit úmrtí
Vybrat pohřební službu a vypravit pohřeb
Odevzdat doklady zemřelého
Ohlásit úmrtí na Úřad práce ČR
Pronajmout hrobové místo
Vyzvednout úmrtní list
Vyměnit občanský průkaz
Vrátit přeplatek na důchodu
Zažádat o vdovský nebo vdovecký důchod
Zažádat o sirotčí důchod
Podat daňové přiznání za zemřelého podnikatele
Zažádat o pohřebné
Při úmrtí podnikatele je vhodné myslet na několik dalších záležitostí.
Podat Přehled o příjmech a výdajích za zemřelého podnikatele na Okresní správu sociálního zabezpečení sice není přímo zákonná povinnost, ale jeho podání doporučujeme. Vhodné je to zejména tehdy, když zaplacení pojistného může ovlivnit váš nárok na pozůstalostní (vdovský, vdovecký nebo sirotčí) důchod nebo jeho výši. Přehled za zemřelého podnikatele můžete podat jako jeho dědic nebo jako osoba, která uplatňuje nárok na vdovský, vdovecký nebo sirotčí důchod. Na základě podaného Přehledu lze získat zpět i případný přeplatek pojistného.
Přehled o příjmech a výdajích je také vhodné dodat do zdravotní pojišťovny, u které byl zemřelý podnikatel pojištěn. Tento přehled by se měl podat do 30 dnů od úmrtí a měl by pokrývat období za poslední kalendářní rok, ve kterém k úmrtí došlo. Konkrétní podmínky a formuláře poskytne konkrétní pojišťovna.
Do skončení dědického řízení můžete pokračovat v živnosti zesnulého, pokud na to máte dědický nárok. To musíte nahlásit kterémukoli živnostenskému úřadu do 3 měsíců od úmrtí (nestanoví-li zákon jinak).
Dědický nárok mají:
Pokud dědické řízení skončilo, vy jste živnost zdědil/a a hodláte v ní pokračovat, musíte to nahlásit (pokud jste to už neudělali v průběhu dědického řízení) na kterýkoli živnostenský úřad.
Do 3 měsíců ode dne, kdy jste živnost zdědil/a, si musíte zřídit vlastní živnostenské oprávnění. Při pokračování v živnosti před i po 3 měsících od úmrtí podnikatele, musíte plnit všechny povinnosti jako ostatní OSVČ.
Pokud byl zemřelý plátcem energií domácnosti, nahlaste úmrtí i dodavatelům. Domluvte se s nimi, jestli smlouvy za energie zrušíte, nebo je necháte přepsat na někoho jiného z domácnosti.
Myslete také na to, co se po smrti stane s vašimi daty a účty v digitálním světě.
Elektronická identita pro komunikaci s veřejnou správou (NIA, bankovní identita apod.) bude zneplatněna jejím vydavatelem poté, co dostane informaci o úmrtí uživatele od základního registru obyvatel. O zneplatnění elektronické identity nemusíte nikde žádat.
Datová schránka je znepřístupněna (není možné do ní posílat další zprávy) automaticky poté, co je do základního registru obyvatel zanesena informace o úmrtí uživatele. O znepřístupnění nemusíte nikde žádat. Datové zprávy zemřelého budou následně vyřešeny v dědickém řízení.
Sociální sítě jako Facebook nebo Instagram mají postup při úmrtí uživatele poměrně jasně definovaný a sám uživatel si může předem zvolit, co se má s jeho účtem po smrti stát (např. svěřit správu účtu vybrané osobě, nebo požádat o jeho smazání). Pokud zesnulý před smrtí neurčil, co se má s jeho účtem stát, mohou pozůstalí kontaktovat vybranou sociální síť a rozhodnout, co se s účtem stane. Jaké doklady k tomu budete muset předložit, se dozvíte např. od pracovníků dané sociální sítě, které úmrtí nahlásíte (zpravidla to bývá úmrtní list, popřípadě doklad o tom, že jste správcem pozůstalosti nebo příbuzný zemřelého). Bližší informace najdete v podmínkách používání vybrané sociální sítě. Nezapomeňte také na další sociální sítě, jako například Twitter, LinkedIn, TikTok, Snapchat a další.
Uživatel Google účtu a s ním propojených aplikací (email, fotky, kalendář, dokumenty apod.) může nastavit vlastní plán digitálního dědictví a v něm určit, po jak dlouhé době nevyužívání služeb se má jeho účet smazat, popřípadě koho má společnost kontaktovat a jaká data z účtu mu zpřístupnit (např. fotky, stažení videí nahraných na YouTube apod.). Standardně má Google nastaveno, že může váš účet, včetně propojených aplikací a dat, smazat po 3 měsících neaktivity. Pokud zesnulý neurčil osobu, které budou po smrti zpřístupněna některá jeho data, mohou se nejbližší příbuzní obrátit přímo na společnost Google a dohodnout se na dalším postupu (např. smazání účtu nebo zpřístupnění některých dat).
Vlastní podmínky pro řešení pozůstalosti má i společnost Apple a mnoho dalších. Nezapomeňte také na virtuální peněženky, předplacené služby pro sledování filmů a poslech hudby nebo třeba kryptoměny. Finanční prostředky zesnulého mohou být uložené také u sázkových kanceláří, v platebních aplikacích, e-shopech nebo v online investičních nástrojích.
Pokud nechcete využívat telefonní číslo zesnulého, můžete smlouvu u operátora bezplatně zrušit.
Zrušení je bezplatné a operátor vám za to nemůže účtovat žádnou pokutu. Stačí, když doložíte úmrtní list nebo vám jako doklad o úmrtí stačí List o prohlídce zemřelého.
Po smrti člověka musí proběhnout dědické řízení.
Je tomu tak i v případě, kdy zemřelý neměl žádný majetek. Pokud jste vypravitelem pohřbu nebo patříte do okruhu dědiců, měl by vás oslovit notář, který dědické řízení zpracovává. Není nastavena žádná lhůta, do kdy vás musí notář kontaktovat, obvykle to trvá 6 - 9 měsíců. Dědici jsou příbuzní (zejm. manžel, manželka, děti, rodiče, sourozenci) nebo ti, kteří jsou napsáni v závěti, pokud ji zesnulý před smrtí sepsal. Podrobnější informace o dědickém řízení najdete např. na stránkách notářské komory.
S repatriací (převozem těla zemřelého do České republiky) vám nejlépe pomůže pojišťovna, u které měl zemřelý sjednáno pojištění.
Zavolejte na asistenční službu pojišťovny a domluvte se na financování repatriace. Musíte vybrat pohřební službu, která poskytuje služby spojené s repatriací. Pokud zemřelý cestoval s cestovní kanceláří, je vhodné se s ní spojit, aby vyřešila převoz osobních věcí a zavazadel.
Pokud je situace naléhavá a vážná, kontaktujte zastupitelský úřad České republiky v dané zemi nebo ve vedlejším státu. Můžete kontaktovat také zastupitelský úřad EU v dané zemi. Nouzové linky naleznete na stránkách Ministerstva zahraničních věcí. Pracovníci úřadu vám poradí, jak nejlépe ve vaší situaci postupovat.
Bližší informace o tom, jak postupovat v případě úmrtí v zahraničí, naleznete na stránkách Ministerstva zahraničních věcí v sekci Jak řešit situace v zahraničí.
Za úmrtí vašeho blízkého vám může vzniknout nárok na odškodnění.
Týká se to případů, ve kterých za úmrtí nese odpovědnost někdo jiný. V tu chvíli vám může vzniknout nárok na náhradu škody od pachatele, protože pozůstalí také mohou být oběti trestné činnosti. Jestli máte nárok na odškodnění, rozhoduje soud podle konkrétní situace.
Podívejte se, jaké další instituce vám mohou pomoci zvládnout náročnou životní situaci.
Oddlužení
Oddlužení („osobní bankrot“) je dlouhodobě výhodnější než exekuce. Část dluhů splatíte a část vám soud odpustí. Více informací najdete na stránkách Ministerstva spravedlnosti.
Příspěvek na bydlení
Můžete se obrátit na pobočku Úřadu práce ČR podle místa vašeho skutečného bydliště a požádat o příspěvek na bydlení. Podrobnější informace a podmínky nároku na příspěvek najdete zde.
Mimořádná okamžitá pomoc
Můžete se obrátit na pobočku Úřadu práce ČR podle místa vašeho trvalého bydliště, případně podle místa, kde řešíte vážnou mimořádnou událost a požádat o mimořádnou okamžitou pomoc. Podrobnější informace a podmínky nároku najdete zde.
Sociální odbor Městského úřadu
Další rady a pomoc při řešení tíživé životní situace můžete získat také na sociálním odboru Městského úřadu v místě, kde bydlíte.
Nadace a neziskové organizace
Například Nadační fond Vrba, Život 90, Centrum Elpida, nebo Cesta domů.
Banky nemohou vypořádat bankovní účet samy od sebe. Vždy čekají na skončení řízení o pozůstalosti, které může trvat měsíce, ale v případě sporů dědiců třeba i roky.
Peníze na účtu zesnulého sice budou patřit dědicům, ale pokud není k bankovnímu účtu zřízené dispoziční právo pro další osobu, k penězům se do skončení dědického řízení nedostanete. Bankovní účet zemřelého bude takzvaně zmražený, ale peníze na něj budou moci dál přicházet a budou také i nadále odcházet trvalé platby, u kterých zesnulý majitel účtu vyloženě neurčil, že se mají po jeho smrti zastavit.
Zřízení dispozičního práva k bankovnímu účtu vybrané osobě musí řešit majitel účtu ještě před smrtí. V bance uvede, že si přeje, aby dispoziční právo nezaniklo ani po jeho smrti. Majitel účtu může disponentovi udělit oprávnění dle svého uvážení (např. možnost provádět platby, používat internetové bankovnictví, zrušit trvalé příkazy apod.). Zároveň ale disponent nemůže dělat změny ve smlouvě, např. účet zrušit.
POZOR! Dispoziční právo neznamená, že se osoba, které bylo uděleno, stala vlastníkem finančních prostředků na účtu. Peníze budou stále patřit dědicům a disponent by měl dědicům prokázat, že měl právní důvod k tomu, aby peníze z účtu použil a k jakému účelu. V opačném případě by se jednalo o bezdůvodné obohacení, stejně jako když je proveden neoprávněný převod peněz po smrti.
Pokud zesnulý dispoziční právo nikomu nezřídil, nemůžete s účtem v průběhu dědického řízení nakládat. Notář však může ustanovit správce pozůstalosti. Tato osoba obstarává záležitosti spojené s majetkem zesnulého a využívá se například, pokud byl zesnulý podnikatelem, a jeho podnik by mohl kvůli délce trvání dědického řízení utrpět škody. Notář rozhodne, jaká práva správce pozůstalosti má. Může mu zřídit plné disponentské právo k bankovnímu účtu nebo pouze umožnit, aby mohl zrušit trvalé příkazy.