Portál veřejné správy České republiky

Shromažďování občanů

Shromažďovací právo je jedním ze základních práv a svobod. Shromáždění občanů většinou slouží k využívání svobody projevu a dalších ústavních práv a svobod, výměně informací a názorů a k účasti na řešení veřejných a jiných záležitostí vyjádřením postojů a stanovisek. Veřejným shromážděním se rozumí zejména schůze, pouliční průvody a manifestace konané na veřejných místech. Konání shromáždění podléhá oznamovací povinnosti.

Shromáždění lze konat:

• bylo-li shromáždění řádně oznámeno oprávněnou osobou a
• nebylo-li příslušným úřadem vyvěšeno na úřední desce tohoto úřadu písemné vyhotovení rozhodnutí o zákazu konání shromáždění.

Rozhodnutí o zákazu musí být vyvěšeno do 3 dnů od okamžiku přijetí platného oznámení. Shromáždění nelze konat v okruhu 100 m od budov zákonodárného sboru a Ústavního soudu, nebo od míst, kde tyto sbory nebo soud jednají.

Shromáždění může svolat občan České republiky starší 18 let nebo právnická osoba (osoba oprávněná jednat jménem právnické osoby) se sídlem na území České republiky, nebo skupina osob (svolavatel).

Splnění všech požadovaných náležitostí.

Oznámení o shromáždění podejte písemně nebo osobně.

Městský/obecní úřad v jehož územním obvodu se má shromáždění konat.
Obce s pověřeným obecním úřadem, přesahuje-li místo konání shromáždění územní obvod obecního úřadu.
Krajské úřady, pokud místo konání shromáždění přesahuje správní obvod pověřeného obecního úřadu.
Ministerstvo vnitra, pokud místo konání shromáždění přesahuje hranice kraje.
Úřad musí oznámení obdržet alespoň 5 dnů před dnem jeho konání (v odůvodněných případech může úřad přijmout oznámení i ve lhůtě kratší). K oznámení, které svolavatel podá dříve než 6 měsíců přede dnem konání shromáždění, se nepřihlíží.

Úřady, které přijímají oznámení o shromáždění, naleznete v sekci Adresář.

Oznámení musí obsahovat:

• účel shromáždění, den a místo jeho konání a dobu zahájení,
• předpokládanou dobu ukončení (jde-li o shromáždění na veřejném prostranství),
• předpokládaný počet účastníků,
• opatření, která svolavatel provede, aby se shromáždění konalo v souladu se zákonem (zejména potřebný počet pořadatelů starších 18 let a způsob jejich označení),
• jde-li o pouliční průvod, uvádí se výchozí místo, trasa a místo ukončení,
• jméno, příjmení, rodné číslo a trvalý pobyt svolavatele (u právnické osoby její název, sídlo a také jména, příjmení a trvalý pobyt toho, kdo je zmocněn v této věci jednat jejím jménem),
• jméno, příjmení a trvalý pobyt toho, kdo je zmocněn jednat v zastoupení svolavatele,
• má-li se shromáždění konat pod širým nebem mimo veřejná prostranství, je svolavatel povinen k oznámení přiložit souhlas toho, kdo je vlastníkem, případně uživatelem pozemku.

Předepsané formuláře nejsou stanoveny.

Správní ani jiné poplatky nejsou stanoveny.

Shromáždění je nutno oznámit nejpozději pět dnů před konáním shromáždění.
O zákazu shromáždění nebo době jeho ukončení rozhodne příslušný správní úřad bezodkladně, nejpozději však do 3 dnů od okamžku, kdy obdržel platné oznámení. Není-li v této lhůtě vyvěšeno na úřední desce příslušného úřadu písemné vyhotovení rozhodnutí o zákazu shromáždění, lze shromáždění konat. 

Další účastníci postupu nejsou stanoveni.

• Úřad může s ohledem na místní podmínky nebo veřejný pořádek svolavateli navrhnout, aby se shromáždění konalo na jiném místě nebo v jinou dobu.
• Úřad může svolavateli uložit, aby shromáždění konané ve večerních hodinách bylo ukončeno tak, aby nedošlo k nepřiměřenému rušení nočního klidu.
• Příslušný orgán může ze zákonem stanovených podmínek shromáždění zakázat (např. z důvodů rasového podtextu shromáždění, omezování práv občanů, porušování zákonů, ohrožení zdraví, nepřiměřeného omezení dopravy). O zákazu rozhodne příslušný orgán nejpozději do tří dnů od okamžiku, kdy obdržel platné oznámení. Rozhodnutí úřad vyvěsí na své úřední desce a vyhlásí místním rozhlasem nebo jiným obdobným způsobem.
• Příslušný orgán může ze zákonem stanovených podmínek shromáždění rozpustit (např. koná-li se zakázané shromáždění, nastaly-li v jeho průběhu okolnosti odůvodňující jeho zákaz, shromáždění nebylo oznámeno, účastníci páchají trestnou činnost). Za nepřítomnosti zástupce příslušného úřadu může shromáždění až na výjimky rozpustit i příslušník Policie ČR ve službě.

Tuto situaci není možné řešit zasláním žádosti elektronickou poštou.

Ústavní zákon č. 23/1991 Sb., kterým se uvozuje Listina základních práv a svobod
Zákon č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím

Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád
Zákon České národní rady č. 200/1990 Sb., o přestupcích
Zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní
Zákon č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu

Proti rozhodnutí úřadu o zákazu shromáždění může svolavatel do 15 dnů od jeho vyvěšení na úřední desce podat opravný prostředek ke krajskému soudu, v jehož obvodu je sídlo úřadu, který rozhodnutí vydal. Rozhodnutí musí být přiloženo - písemné vyhotovení rozhodnutí vydá úřad svolavateli na žádost. Opravný prostředek nemá odkladný účinek. Soud rozhodne do tří dnů.
Proti rozpuštění shromáždění může svolavatel nebo účastník shromáždění podat do 15 dnů námitky ke krajskému soudu, v jehož obvodu je sídlo úřadu, který shromáždění rozpustil. Soud rozhodne, zda shromáždění bylo nebo nebylo rozpuštěno v souladu se zákonem.

Za přestupky proti právu shromažďovacímu lze uložit napomenutí nebo pokutu (podle konkrétního přestupku do 5 000 Kč, do 7 000 Kč a do 10 000 Kč), případně propadnutí věci.

Přestupku proti právu shromažďovacímu se dopustí:

• ten, kdo svolává nebo pořádá shromáždění, aniž splnil oznamovací povinnost, nebo pořádá shromáždění, které bylo zakázáno,
• svolavatel, nevydává-li přímo nebo s pomocí pořadatelů účastníkům pokyny k zajištění řádného průběhu shromažďování,
• svolavatel, kterému se nepodařilo zjednat nápravu narušení pokojného průběhu shromáždění a který v této situaci nepožádá bez zbytečného odkladu o pomoc příslušný úřad nebo útvar Policie České republiky,
• ten, kdo neuposlechne pořádkových opatření svolavatele anebo určených pořadatelů shromáždění nebo těmto osobám brání v plnění jejich povinností,
• ten, kdo neoprávněně ztěžuje účastníkům shromáždění přístup na shromáždění nebo jim v tom brání,
• účastník shromáždění, který má u sebe střelnou zbraň nebo výbušninu anebo jiné předměty, jimiž lze ublížit na zdraví, a lze-li z okolností nebo z jeho chování usuzovat, že mají být užity k násilí nebo pohrůžce násilím,
• účastník shromáždění, který má obličej zakrytý způsobem ztěžujícím nebo znemožňujícím jeho identifikaci, je-li proti němu prováděn zákrok útvaru Policie ČR,
• ten, kdo neoprávněně vnikne do shromáždění,
• ten, kdo nepřístojným chováním brání účastníkům ve splnění účelu shromáždění,
• ten, kdo brání účastníkům, aby se pokojně rozešli,
• ten, kdo neoprávněně zabrání jinému v podstatném rozsahu ve výkonu práva shromažďovacího.

Můžete se obrátit na:

• obecní úřady,
• krajské úřady,
• Ministerstvo vnitra - odbor všeobecné správy,
  adresa pro písemný styk: náměstí Hrdinů 3, 140 21 Praha 4,
  telefon (sekretariát): 974 816 496.

Ministerstvo vnitra

Petice (Občanské aktivity)
Registrace občanského sdružení (Veřejně prospěšná činnost)
Registrace politické strany nebo politického hnutí (Občanské aktivity)

Ministerstvo vnitra - odbor všeobecné správy, oddělení správní

JUDr. František Partík

19. 3. 2002

5. 9. 2005

Konec platnosti návodu není stanoven.

Ačkoliv zákon o právu shromažďovacím již v úvodním ustanovení konstatuje, že "občané mají právo pokojně se shromažďovat", je třeba toto ustanovení vykládat v souladu s čl. 19 Listiny základních práv a svobod tak, že toto právo je zaručeno každé fyzické osobě bez ohledu na její státní občanství (nebo jiné odlišení).