Portál veřejné správy České republiky

Nemocenské - dočasná pracovní neschopnost zaměstnance; nařízení karantény

Nemocenské, které je dávkou nemocenského pojištění, náleží pojištěnci, tj. zaměstnanci, jestliže byl lékařem uznán pro nemoc nebo úraz dočasně práce neschopným k výkonu svého dosavadního zaměstnání nebo nemůže vykonávat zaměstnání pro nařízenou karanténu a splňuje i ostatní stanovené podmínky.

Nemocenské se poskytuje za kalendářní dny; začíná se vyplácet od 15. kalendářního dne trvání pracovní neschopnosti a končí dnem skončení pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény, nejdéle však po dobu 380 kalendářních dnů ode dne vzniku pracovní neschopnosti (včetně zápočtu předchozích období pracovních neschopností).

Za prvních 14 dnů pracovní neschopnosti vyplácí zaměstnavatel zaměstnanci "NÁHRADU MZDY".

Poživatelům starobních nebo invalidních důchodů pro invaliditu třetího stupně se nemocenské vyplácí od 15. kalendářního dne trvání pracovní neschopnosti nebo karantény nejvýše po dobu 70 kalendářních dnů (nebo 70 kalendářních dnů při více pracovních neschopnostech v jednom kalendářním roce), nejdéle však do dne, jímž skončilo zaměstnání.

Nemocenské lze vyplácet nejdéle po dobu 380 kalendářních dnů ode dne vzniku dočasné pracovní neschopnosti.

Podrobné schéma výplaty nemocenského při dočasné pracovní neschopnosti:

• 1. - 3. pracovní den pracovní neschopnosti = nenáleží náhrada mzdy ani dávka, 
• od 4. pracovního dne - 14. kalendářního dne = náleží náhrada mzdy (60 % redukovaného průměrného výdělku), vyplácí zaměstnavatel, 
• od 15. kalendářního dne = náleží nemocenské (60 % denního vyměřovacího základu - dále též "DVZ"), vyplácí okresní správa sociálního zabezpečení, Pražská správa sociálního zabezpečení nebo Městská správa sociálního zabezpečení Brno (dále též "OSSZ/ PSSZ/ MSSZ").

Podrobné schéma výplaty při nařízené karanténě:

• 1. - 3. pracovní den pracovní neschopnosti = náleží náhrada mzdy (25 % redukovaného průměrného výdělku), vyplácí zaměstnavatel,
• od 4. pracovního dne - 14. kalendářního dne = náleží náhrada mzdy (60 % redukovaného průměrného výdělku), vyplácí zaměstnavatel,
• od 15. kalendářního dne = náleží nemocenské (60 % DVZ), vyplácí OSSZ/ PSSZ/ MSSZ.

Výše nemocenského

Výše nemocenského za kalendářní den činí v roce 2010 po celou dobu trvání dočasné pracovní neschopnosti 60 % DVZ od 15. dne trvání pracovní neschopnosti.

Předtím, než se začne zjišťovat výše nemocenského za kalendářní dny, je třeba zjistit a následně upravit DVZ, a to podle následujícího postupu:

• DVZ - se stanoví tak, že se vyměřovací základ zjištěný z rozhodného období vydělí počtem kalendářních dnů připadajících na rozhodné období. Do tohoto počtu dnů se nezahrnují tzv. vyloučené dny; tj. kalendářní dny omluvené nepřítomnosti zaměstnance v práci, za které nenáleží náhrada příjmu, pokud je na pracovní volno nárok podle zákoníku práce; kalendářní dny dočasné pracovní neschopnosti a karantény, v nichž náleží zaměstnanci náhrada mzdy nebo platu v období prvních 14 kalendářních dnů pracovní neschopnosti (karantény); kalendářní dny, za které bylo zaměstnanci vypláceno nemocenské, peněžitá pomoc v mateřství nebo ošetřovné atd.

• Rozhodným obdobím - je zpravidla období 12 kalendářních měsíců před kalendářním měsícem, ve kterém vznikla sociální událost. Trvá-li zaměstnání kratší dobu, je rozhodným obdobím období od vzniku pojištění (zaměstnání) zaměstnance do konce kalendářního měsíce, který předchází kalendářnímu měsíci, v němž sociální událost vznikla. Jestliže vznikla sociální událost zaměstnance v kalendářním měsíci, v němž vzniklo pojištění (zaměstnání) zaměstnance, je rozhodným obdobím období od vzniku pojištění zaměstnance do konce tohoto kalendářního měsíce.

Zjištěný DVZ podle výše uvedeného postupu se dále upravuje pro výpočet následovně:

• do částky první redukční hranice se počítá 90 %,
• z částky nad první redukční hranici do druhé redukční hranice se počítá 60 %,
• z částky nad druhou redukční hranici do třetí redukční hranice se počítá 30 %,
• k částce nad třetí redukční hranici se nepřihlíží.

Výše redukčních hranic:

• první redukční hranice = 791 Kč,
• druhá redukční hranice = 1 186 Kč,
• třetí redukční hranice = 2 371 Kč.

Ve věci může jednat osoba, která nárok na dávku uplatňuje, nebo osoba pověřená plnou mocí této osoby, popř. zvláštní příjemce ustanovený OSSZ/ PSSZ/ MSSZ.

Nemocenské vám náleží, jestliže:

• vaše pracovní neschopnost nebo nařízená karanténa je delší než 14 kalendářních dnů, 
• pracovní neschopnost (karanténa) vznikla v době pojištění (tj. trvání zaměstnání zakládající účast na nemocenském pojištění), nebo po skončení pojištění v tzv. ochranné lhůtě (ochranná lhůta činí 7 dnů od skončení pojištění; pokud jste byli naposledy zaměstnáni po kratší dobu, činí ochranná lhůta jen tolik dnů, kolik dnů vaše poslední pojištění trvalo),
• nevykonáváte v zaměstnání, ze kterého je nemocenské poskytováno, práci, 
• nárok na dávku byl předepsaným způsobem uplatněn.

(Pozn.: Ochranná lhůta neplyne ze zaměstnání poživatelů starobního důchodu, plného invalidního důchodu; ze zaměstnání malého rozsahu; ze zaměstnání, které si sjednal žák nebo student výlučně na dobu prázdnin; z dalšího zaměstnání sjednaného jen na dobu dovolené v jiném zaměstnání.)

Nárok na nemocenské vám nevzniká, jestliže:

• si úmyslně přivodíte pracovní neschopnost,
• vám vznikne v době pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény nárok na výplatu starobního důchodu, pokud pojištěná činnost skončila přede dnem, od něhož vznikl nárok na výplatu důchodu,
• vám vznikne dočasná pracovní neschopnost nebo vám je nařízena karanténa v době útěku z vazby nebo z místa výkonu trestu odnětí svobody.

Výše nemocenského za kalendářní den se snižuje o 50 % v případech, kdy si pojištěnec přivodil pracovní neschopnost:

• zaviněnou účastí ve rvačce, 
• jako bezprostřední následek své opilosti nebo zneužití omamných prostředků, 
• při spáchání úmyslného trestného činu nebo úmyslně zaviněného přestupku.

U dočasné pracovní neschopnosti:

• Nárok na dávku uplatněte tiskopisem "Rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti", který vám vystaví ošetřující lékař.
  Předejte svému zaměstnavateli neprodleně díl III. (tj. hlášení zaměstnavateli o vzniku dočasné pracovní neschopnosti) tohoto rozhodnutí; uplatníte tak nárok na náhradu mzdy za prvních 14 dnů pracovní neschopnosti.

• V případě, že vaše pracovní neschopnost je delší 14 dnů, předejte svému zaměstnavateli ještě díl IV. (tj. žádost o nemocenské) výše zmíněného tiskopisu; váš zaměstnavatel pak tento díl předá příslušné OSSZ/ PSSZ/ MSSZ.
  Uplatníte tak nárok na nemocenské od 15. dne vaší pracovní neschopnosti.

• Vyplacení nemocenského za určité období je možné pouze, pokud odevzdáte svému zaměstnavateli (a ten následně příslušné OSSZ/ PSSZ/ MSSZ) tiskopis "Potvrzení o trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény", nebo pokud již pracovní neschopnost ukončujete, předejte svému zaměstnavateli neprodleně díl V. (tj. rozhodnutí o ukončení dočasné pracovní neschopnost) tiskopisu "Rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti".

U nařízené karantény:

• V případě nařízené karantény uplatníte nárok na nemocenské tiskopisem "Potvrzení o nařízení karantény", který vám vystaví ošetřující lékař nebo hygienik, a to tak, že svému zaměstnavateli předložíte díl I. (tj. oznámení o nařízení karantény).
  Tímto potvrzením současně uplatníte u zaměstnavatele nárok na náhradu mzdy od 1. do 14. dne trvání karantény.

• Pokud je vaše karanténa delší 14 kalendářních dnů, předejte zaměstnavateli díl III. (tj. potvrzení o nařízení karantény pro uplatnění nároku na nemocenské) tiskopisu "Potvrzení o nařízení karantény".
  Zaměstnavatel postoupí doklad následně příslušné OSSZ/ PSSZ/ MSSZ.

• Nemocenské z důvodu karantény po uplynutí 14 dnů se vám vyplatí na základě doložení tiskopisu "Potvrzení o trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény" zaměstnavateli, který jej předá příslušné OSSZ/ PSSZ/ MSSZ.

• Pokud karanténu již ukončujete, předejte bezodkladně svému zaměstnavateli díl IV. (tj. oznámení o ukončení karantény) tiskopisu "Potvrzení o nařízení karantény".
  V případě, že ukončujete tímto karanténu delší 14 dnů, zaměstnavatel doklad postoupí OSSZ/ PSSZ/ MSSZ, která vám nemocenské za karanténu doplatí.

Zaměstnanci podávají žádost u zaměstnavatele.

V případě sporu o nárok na dávku nebo její výši, nebo v případech, kdy zaměstnavatel dávku nevyplácí, se obraťte na okresní správu sociálního zabezpečení, v Praze na územní pracoviště Pražské správy sociálního zabezpečení nebo na územní pracoviště Městské správy sociálního zabezpečení Brno.

Místní příslušnost OSSZ/ PSSZ/ MSSZ se řídí sídlem zaměstnavatele, popř. sídlem mzdové účtárny.

Kontakty na OSSZ/ PSSZ/ MSSZ naleznete na internetových stránkách České správy sociálního zabezpečení.

Se zaměstnavatelem, popř. s OSSZ/ PSSZ/ MSSZ.

Při uplatnění nároku na dávky předložte příslušné tiskopisy, při jednání na OSSZ/ PSSZ/ MSSZ je vhodné vzít s sebou i pracovní smlouvu.

Tiskopis "Rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti" vystavuje ošetřující lékař.

Tiskopis "Potvrzení o trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény" vystavuje ošetřující lékař, popř. orgán ochrany veřejného zdraví.

Tiskopis "Potvrzení o nařízení karantény" vystavuje orgán ochrany veřejného zdraví, ošetřující lékař.

Upozornění !

Nepřehlédněte, prosím, důležité informace o novele zákona o nemocenském pojištění a nových tiskopisech platných od 1. 12. 2009:

• Informace o novele zákona o nemocenském pojištění a změnách používaných tiskopisů od 1. 12. 2009 

• Podrobné informace o nových tiskopisech platných od 1. 12. 2009

Správní ani jiné poplatky nejsou stanoveny.

Zákon o nemocenském pojištění nestanoví lhůtu k uplatnění nároku na dávku.

Podle zákona č. 187/2006 Sb., § 46, nárok na výplatu dávky zaniká uplynutím 3 let ode dne, za který dávka nebo její část náleží.

Hlášení o vzniku pracovní neschopnosti a jejím ukončení jste povinni podat zaměstnavateli bez zbytečného odkladu.

Dalšími účastníky jsou:

• zaměstnavatel, u kterého je nárok na dávku uplatněn,
• ošetřující lékař, případně hygienik,
• OSSZ/ PSSZ/ MSSZ.

Pro výplatu nemocenských dávek za určité období je třeba osvědčit trvání pracovní neschopnosti (karantény) v tomto období, a to předložením předepsaného tiskopisu "Potvrzení o trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény", který vystavuje příslušný lékař.

Zaměstnanec nebo jiný oprávněný, popřípadě příjemce dávky, je povinen hlásit důvod zániku nároku na dávku, jakož i jiné skutečnosti rozhodné pro trvání nároku na dávku, a to bez zbytečného odkladu.

Práce neschopní jsou povinni dodržovat léčebný režim, řídit se pokyny příslušného lékaře a zdržet se toho, co ztěžuje obnovení pracovní schopnosti. Dále jsou povinni vyžádat si ke změně pobytu za trvání pracovní neschopnosti předchozí souhlas ošetřujícího lékaře a předkládat příslušnému orgánu sociálního zabezpečení doklady potřebné k posouzení a kontrole pracovní neschopnosti.

Své dotazy můžete posílat prostřednictvím internetových stránek České správy sociálního zabezpečení na elektronické podatelny jednotlivých pracovišť České správy sociálního zabezpečení.

Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů

Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů
Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů
Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů

Ve sporu o nárok na dávku nebo její výši, o jejím snížení nebo odnětí, o zastavení její výplaty, rozhoduje OSSZ/ PSSZ/ MSSZ. Proti jejímu rozhodnutí je možno podat odvolání k OSSZ/ PSSZ/ MSSZ, která rozhodnutí vydala.

O odvolání rozhoduje Česká správa sociální zabezpečení a její pracoviště v jednotlivých regionech.

V případě porušení povinností stanovených zákonem (např. v souvislosti s porušením léčebného režimu) může být pojištěnci:

• nemocenské dočasně kráceno nebo odňato (až na dobu 100 kalendářních dnů ode dne porušení), 
• pokud bylo nemocenské již vyplaceno, lze ho vymáhat zpět jako přeplatek, 
• uložena pokuta do výše 20 000 Kč.

O krácení či odejmutí dávky rozhoduje OSSZ/ PSSZ/ MSSZ.

V případě, že dávka byla vyplacena neprávem, jste povinni přeplatek vrátit.

Jak se nemocenské vypočítá?

Příklad 1: Výpočet nemocenského v roce 2010 při průměrné mzdě 22 531 Kč měsíčně

Zaměstnanec v rozhodném období dosáhl započitatelného příjmu 270 372 Kč.

Neredukovaný vyměřovací základ se u tohoto zaměstnance vypočítá tak, že se vyměřovací základ zjištěný z rozhodného období vydělí počtem kalendářních dnů připadajících na rozhodné období, kterým je 12 kalendářních měsíců před kalendářním měsícem, ve kterém vznikla pracovní neschopnost, tj. 365 dnů: 270 372 : 365 = 740,75 Kč.

Denní vyměřovací základ se upraví tak, že:

• do částky první redukční hranice se počítá 90 %,
• z částky nad první redukční hranici do druhé se počítá 60 %,
• z částky nad druhou hranici do třetí hranice se počítá 30 % a
• k částce nad třetí redukční hranici se nepřihlíží. 

(Dané redukční hranice: 1. redukční hranice = 791 Kč; 2. redukční hranice = 1 186 Kč; 3. redukční hranice = = 2 371 Kč.)

Denní vyměřovací základ 740,75 Kč tedy zredukujeme 90 % (tj. 740,75 x 90 % = 666,68 Kč).
Z takto upraveného denního vyměřovacího základu vypočítáme výši nemocenského za kalendářní den.

Protože se nemocenské vyplácí až od 15. kalendářního dne pracovní neschopnosti, bude od 15. kalendářního dne činit výše nemocenského 60 % DVZ, tj. 400 Kč za kalendářní den (60 % x 666,68 = 400).

Kromě náhrady mzdy, kterou vyplatí zaměstnanci zaměstnavatel za dobu prvních 14 dnů pracovní neschopnosti, by OSSZ/ PSSZ/ MSSZ vyplatila při pracovní neschopnosti trvající 30 kalendářních dnů (od 15. do 30. dne) nemocenské celkem ve výši 6 400 Kč (16 dnů x 400); za dalších 30 dnů pak 12 000 Kč (30 dnů x 400).

Příklad 2: Výpočet maximálního nemocenského v roce 2010 při 30denní pracovní neschopnosti

Zaměstnanec v rozhodném období dosáhl započitatelného příjmu 869 796 Kč.

Neredukovaný denní vyměřovací základ se u tohoto zaměstnance vypočítává tak, že se vyměřovací základ zjištěný z rozhodného období vydělí počtem kalendářních dnů připadajících na rozhodné období, kterým je 12 kalendářních měsíců před kalendářním měsícem, ve kterém vznikla pracovní neschopnost, tj. 869 796 : 365 = = 2 383 Kč.

Částka DVZ se potom redukuje tak, že:

• z částky první redukční hranice se počítá 90 %, tedy 791 Kč x 90 % = 711,9 Kč,
• z částky nad první do druhé hranice (tj. 1 186 - 791 = 395 Kč) se počítá 60 %, tedy 395 x 60 % = 237 Kč,
• z částky nad druhou do třetí hranice (tj. 2 371 - 1 186 = 1 185 Kč) se počítá 30 %, tedy 1 185 x 30 % = = 355,5 Kč a 
• k částce nad třetí redukční hranici se nepřihlédne, protože částka třetí redukční hranice (tj. 2 371 Kč) je maximální možná.

Následovně jednotlivé dílčí vypočtené redukční hranice sečteme (711,9 + 237 + 355,5 = 1 304,4 Kč, zaokrouhlíme na 1 305 Kč), tuto získanou částku vynásobíme 60 % (tj. 1 305 x 60 % = 783 Kč). Získáme tak výši nemocenského na jeden kalendářní den pro období od 15. kalendářního dne pracovní neschopnosti.

Při 30denní pracovní neschopnosti by zaměstnanec obdržel za prvních 14 dnů náhradu mzdy od zaměstnavatele a za zbytek dnů pracovní neschopnosti 12 528 Kč (16 dnů x 783).

Kdy mi bude vyplaceno nemocenské (jiná dávka nemocenského pojištění)?

Nemocenské, stejně jako ostatní dávky nemocenského pojištění, se vyplácí zpětně v zákonné lhůtě nejpozději do jednoho měsíce ode dne následujícího po dni, ve kterém byly příslušné správě sociálního zabezpečení (OSSZ/ PSSZ/ MSSZ) doručeny stanovené doklady pro nárok na výplatu dávky (§ 110 odst. 3 zákona o nemocenském pojištění).

Pro výplatu nemocenského je pojištěnec povinen prokázat vedle vzniku pracovní neschopnosti též její trvání k určitému dni. Bez prokázání trvání pracovní neschopnosti nelze nemocenské vyplatit.

Trvání pracovní neschopnosti se prokazuje V. dílem - "Rozhodnutí o ukončení dočasné pracovní neschopnosti" nebo v případě, že pracovní neschopnost trvá delší dobu - tiskopisem "Potvrzení o trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény" - tzv. "lístek na peníze". Tento doklad předkládá zaměstnanec svému zaměstnavateli.

Jak se dozvím, za jakou dobu mi bylo nemocenské vyplaceno?

Současně s dávkou obdrží příjemce písemné oznámení o druhu vyplácené dávky, její denní výši, výši denního vyměřovacího základu a době, za kterou byla dávka vyplacena.

Oznámení se uvádí formou sdělení příjemci na výpisu z účtu nebo formou sdělení na poštovní poukázce (tzv. zpráva pro příjemce).

V případě, že oznámení bude delší, než je povolený počet znaků na zprávě pro příjemce, zašle písemné oznámení OSSZ/ PSSZ/ MSSZ formou dopisu.

Můj pracovní poměr sjednaný na dobu určitou skončil k 31. 5. 2010. Byla jsem uznána práce neschopnou 29. 5. 2010. Mám nárok na nemocenské, pokud moje pracovní neschopnost vznikla ještě za trvání zaměstnání? U koho nárok na dávku uplatním?

Vzhledem k tomu, že vaše pracovní neschopnost vznikla ještě za trvání zaměstnání, náleží vám od 15. kalendářního dne trvání této pracovní neschopnosti nemocenské. Nárok na nemocenské uplatníte u bývalého zaměstnavatele IV. dílem tiskopisu "Žádost o nemocenské".

V době prvních 14 kalendářních dnů pracovní neschopnosti nejsou zaměstnanci zabezpečeni dávkami nemocenského pojištění, ale náhradou mzdy (s výjimkou prvních tří pracovních dnů), kterou poskytuje zaměstnavatel a náleží zaměstnancům jen v době trvání pracovního vztahu.

Pokud vaše zaměstnání skončilo 31. 5. 2010 a od 29. 5. 2010 jste byla uznána práce neschopnou, náhrada mzdy vám nenáleží, jelikož za první tři pracovní dny se náhrada mzdy neposkytuje a od 1. 6. 2010 vám již netrval pracovní vztah.

K datu 31. 5. 2010 mi končí výpovědní lhůta. Na 7. 6. 2010 mám plánovanou operaci, po které budu asi 3 týdny v pracovní neschopnosti. Budu mít nárok na nemocenskou a kdo mi ji bude platit?

Po skončení zaměstnání plyne ochranná lhůta, která trvá 7 kalendářních dnů, pokud zaměstnání trvalo alespoň po tuto dobu (§ 15 odst. 1 zákona o nemocenském pojištění). Vznikne-li dočasná pracovní neschopnost v rámci této ochranné lhůty, náleží pak od 15. kalendářního dne pracovní neschopnosti nemocenské.

Pokud tedy budete uznán práce neschopným od 7. 6. 2010 a váš pracovní poměr, který trval déle než 7 kalendářních dnů, skončil 31. 5. 2010, bude vám od 15. kalendářního dne pracovní neschopnosti, tj. od 21. 6. 2010, náležet nemocenské, které bude vyplácet příslušná správa sociálního zabezpečení.

Žádost o nemocenské (příslušný díl tiskopisu "Rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti") je třeba předat bývalému zaměstnavateli.

V období prvních 14 dnů pracovní neschopnosti však nebude náležet ani nemocenské, ani náhrada mzdy od zaměstnavatele (neboť již netrvá zaměstnání).

Máme se zaměstnancem uzavřenu dohodu o pracovní činnosti, kdy odměna je sjednána na měsíční částku cca 1 200 Kč. Vyplácí se při dočasné pracovní neschopnosti takovému zaměstnanci nemocenská? Vím, že do 2 000 Kč nejsou odvody ze mzdy.

U zaměstnání malého rozsahu, kterým je míněno zaměstnání, kde sjednaná částka započitatelného příjmu je nižší než rozhodný příjem, tj. 2 000 Kč, anebo příjem nebyl sjednán vůbec, je zaměstnanec pojištěn jen v těch měsících, v nichž dosáhl započitatelného příjmu alespoň 2 000 Kč (§ 7 zákona o nemocenském pojištění).

V měsíci, kdy nedosáhl částky 2 000 Kč, není účasten nemocenského pojištění, neodvádí se z jeho příjmu pojistné na sociální zabezpečení a vznikne-li proto v tomto měsíci zaměstnanci dočasná pracovní neschopnost, nemá při této pracovní neschopnosti nárok na nemocenské.

Jsem poživatelem starobního důchodu a můj pracovní poměr sjednaný na dobu určitou skončí k 31. 5. 2010. Od 6. 4. 2010 jsem v pracovní neschopnosti. Jak dlouho mi bude ještě poskytováno nemocenské po skončení zaměstnání?

Nemocenské se poživateli starobního nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně vyplácí od 15. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti po dobu nejvýše 70 kalendářních dnů v rámci jedné pracovní neschopnosti a současně v rámci jednoho kalendářního roku, nejdéle však do dne, jímž skončilo zaměstnání (pojištění) - viz ust. § 28 odst. 1 zákona o nemocenském pojištění.

Pokud vaše zaměstnání skončí k 31. 5. 2010, bude tento den posledním dnem, kdy vám bude vyplaceno nemocenské (pokud jste uvedených 70 dnů výplaty nemocenského nevyčerpal již dříve).

Stal se mi pracovní úraz, jsem na neschopence. Jak to je s nemocenskými dávkami?

Při pracovní neschopnosti vzniklé následkem pracovního úrazu náleží nemocenské stejně jako u ostatních pracovních neschopností z důvodu nemoci či úrazu, tj. od 15. kalendářního dne trvání pracovní neschopnosti. Rovněž výše dávky je stejná jako u ostatních pracovních neschopností.

Pokud jde o odškodnění pracovního úrazu podle pracovněprávních předpisů (např. poskytování náhrady za ztrátu na výdělku), doporučujeme obrátit se na zaměstnavatele, popř. na příslušný inspektorát práce nebo pojišťovnu, u které je zaměstnavatel ze zákona pojištěn pro případ pracovních úrazů svých zaměstnanců.

Jsem na rodičovské dovolené, pobírám rodičovský příspěvek a onemocněla jsem. Pracovní poměr mi stále trvá. Mám nárok na nemocenské?

Nemocenské je dávkou, která má pojištěnci nahrazovat příjem, jež mu uchází, protože nemůže z důvodu pracovní neschopnosti vykonávat výdělečnou činnost. Proto se nemocenské nevyplácí zaměstnanci za dobu, po kterou mělo trvat pracovní volno bez náhrady příjmu, pokud pracovní neschopnost vznikla dnem, který následuje po dni nástupu na takové volno (ust. § 28 odst. 5 zákona o nemocenském pojištění).

Při vzniku pracovní neschopnosti v době čerpání rodičovské dovolené tedy nemocenské nenáleží.

Pobírám třetí rok rodičovský příspěvek a měla bych se vrátit zpět do zaměstnání. Jsem však nemocná. Mám nárok na nemocenské?

Nemocenské se nevyplácí zaměstnanci za dobu, po kterou mělo trvat pracovní volno bez náhrady příjmu, pokud pracovní neschopnost vznikla dnem, který následuje po dni nástupu na takové volno (ust. § 28 odst. 5 zákona o nemocenském pojištění). V době čerpání rodičovské dovolené z původního zaměstnání tedy nemocenské nenáleží (neboť zde pojištěnce neuchází příjem, který má nemocenské nahradit).

Pokud je však pojištěnka po skončení rodičovské dovolené v den plánovaného návratu do zaměstnání v pracovní neschopnosti, je již situace jiná (příjem ze zaměstnání uchází) a dávka při splnění zákonných podmínek náleží.

Od 4. 5 2010 jsem veden jako uchazeč o zaměstnání u úřadu práce. Onemocněl jsem 15. 5. 2010. Lékař mi odmítl vystavit tiskopis "Rozhodnutí o vzniku dočasné pracovní neschopnosti". Byl postup lékaře správný?

Ošetřující lékař rozhodne o vzniku dočasné pracovní neschopnosti pojištěnce, který nemůže plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání, pouze pokud jeho dočasná pracovní neschopnost vznikla v ochranné lhůtě ze skončeného zaměstnání (§ 57 odst. 1 zákona o nemocenském pojištění). Ochranná lhůta činí pro nemoc 7 kalendářních dnů ode dne zániku pojištění, pokud pojištění po takovou dobu trvalo (§ 15 odst. 1 zákona o nemocenském pojištění).

Jelikož jste onemocněl až po uplynutí ochranné lhůty, nemůže vám již ošetřující lékař vystavit tiskopis "Rozhodnutí o vzniku dočasné pracovní neschopnosti".

Jakým způsobem doložit pracovní neschopnost v tomto případě vám sdělí úřad práce.

Jak často má ošetřující lékař vystavit "Potvrzení o trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény"?

Platná právní úprava (§ 61 písm. j) zákona o nemocenském pojištění) stanoví, že ošetřující lékař je pro účely výplaty nemocenského nebo poskytování náhrady mzdy, platu, odměny, sníženého platu nebo snížené odměny v době dočasné pracovní neschopnosti povinen potvrdit pojištěnci na předepsaném tiskopise trvání dočasné pracovní neschopnosti, a to ke dni vydání tohoto potvrzení nebo nejvýše 3 kalendářní dny dopředu.

Trvá-li pracovní neschopnost déle než 14 kalendářních dnů, je povinen pro účely náhrady mzdy potvrdit její trvání vždy ke 14. kalendářnímu dni ode dne jejího vzniku.

Ke kterému dni a v jakém intervalu má ošetřující lékař potvrzovat trvání pracovní neschopnosti (karantény) pro účely výplaty nemocenského, právní úprava blíže nespecifikuje. Je však třeba vycházet z toho, že nemocenské je de facto náhradou ušlého výdělku z důvodu pracovní neschopnosti (karantény), a proto by mělo být toto potvrzení ošetřujícím lékařem vystavováno zpravidla jedenkrát za měsíc, neboť i mzda je ve většině případů vyplácena měsíčně. Není však nezbytné, aby toto potvrzení bylo vystavováno vždy k poslednímu dni kalendářního měsíce.

Nemocenské OSSZ/ PSSZ/ MSSZ vyplácejí průběžně, dávky k výplatě jsou bankám předávány zpravidla každý pracovní den. Ošetřující lékař tedy může vystavit toto potvrzení k jakémukoli dni v kalendářním měsíci.

Výhodné pro obě strany (tj. lékaře i pojištěnce) je, aby toto potvrzení lékař vystavoval ke dni ošetření nebo kontroly zdravotního stavu u ošetřujícího lékaře.

Komu pojištěnec předává "Potvrzení o trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény"?

Zaměstnanec předává "Potvrzení o trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény" svému zaměstnavateli. Osoba samostatně výdělečně činná a zahraniční zaměstnanec jej předává přímo příslušné OSSZ/ PSSZ/ MSSZ.

Přestože dávky se vyplácí prostřednictvím účtu České správy sociálního zabezpečení, nezasílá se "Potvrzení o trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény" na adresu České správy sociálního zabezpečení, neboť dávky vypočítávají a předávají k výplatě příslušné OSSZ/ PSSZ/ MSSZ.

Pokud pojištěnec nebo zaměstnavatel zašle "Potvrzení o trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény" na adresu České správy sociálního zabezpečení, dochází ke značnému zdržení výplaty dávky, protože Česká správa sociálního zabezpečení musí toto potvrzení poslat poštou příslušné OSSZ/ PSSZ/ MSSZ. Tím dochází ke zdržení výplaty dávky minimálně o týden až 10 dnů a pojištěnec může zůstat po delší dobu bez prostředků.

Kdy předává zaměstnavatel "Potvrzení o trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény"?

"Potvrzení o trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény" vystavené ke 14. kalendářnímu dni si zaměstnavatel ponechává a použije jej jako podklad pro výplatu náhrady mzdy v prvních 14 kalendářních dnech dočasné pracovní neschopnosti.

Další "Potvrzení o trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény" (zpravidla v pořadí druhé vystavené potvrzení) předává zaměstnavatel spolu se IV. dílem - "Žádost o nemocenské" (popř. III. dílem - "Potvrzení o nařízení karantény") a vyplněným tiskopisem "Příloha k žádosti o dávku" neprodleně příslušné OSSZ/ PSSZ/ MSSZ.

Před odesláním těchto dokladů je vhodné, aby zaměstnavatel zkontroloval, zda zaměstnanec vyplnil všechny údaje na příslušných tiskopisech k uplatnění nároku na nemocenské (zejména, zda vyplnil způsob, jakým chce dávku vyplatit a uvedl číslo účtu, včetně všech náležitostí, popř. správnou adresu, na kterou chce dávku zaslat, a podepsal příslušná prohlášení).

Podklady k výplatě nemocenského je zaměstnavatel povinen předávat příslušné OSSZ/ PSSZ/ MSSZ neprodleně (§ 97 zákona o nemocenském pojištění), tzn. že je zasílá OSSZ/ PSSZ/ MSSZ průběžně a nečeká s předáním dokladů až na konec kalendářního měsíce. Tyto doklady by měl předávat OSSZ/ PSSZ/ MSSZ alespoň jednou týdně, aby nedocházelo ke zbytečnému zdržení výplaty dávky.

U následných "Potvrzení o trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény", tj. v pořadí třetích, čtvrtých atd. je vhodné, aby zaměstnavatel překontroloval, zda zaměstnanec podepsal prohlášení, a potvrzení neprodleně předá příslušné OSSZ/ PSSZ/ MSSZ.

Další dotazy a odpovědi naleznete na internetových stránkách České správy sociálního zabezpečení.

Můžete se obrátit na místně příslušné OSSZ/ PSSZ/ MSSZ.

Česká správa sociálního zabezpečení

Nemocenské pojištění - OSVČ (Sociální zabezpečení - podnikatel)
Ošetřovné (Nemocenské pojištění)
Peněžitá pomoc v mateřství (Nemocenské pojištění)

Česká správa sociálního zabezpečení - odbor komunikace

1. 1. 2010

1. 1. 2010

Konec platnosti návodu není stanoven.

Kontrola dodržování režimu dočasně práce neschopného pojištěnce

Lidé, kteří pobírají nemocenské, musí umožnit kontrolu dodržování režimu dočasně práce neschopného pojištěnce. Kontroly provádí pověření pracovníci jednotlivých pracovišť České správy sociálního zabezpečení, tedy zaměstnanci OSSZ/ PSSZ/ MSSZ. Prokazují se průkazem s fotografií.

Práce neschopní občané jsou povinni jim předložit doklad o pracovní neschopnosti, do kterého pracovník zaznamená datum, čas kontroly a svůj podpis.

Kontroly dodržování léčebného režimu se provádějí pravidelně během celého týdne, i o víkendu.

Kontrolují se buď namátkou vybraní lidé, nebo ti, k jejichž kontrole dá podnět ošetřující lékař nebo zaměstnavatel, který má podezření, že jeho zaměstnanec pobírající nemocenské nedodržuje léčebný režim.

Zaměstnavatel je oprávněn provést kontrolu dodržování léčebného režimu dočasně práce neschopného zaměstnance v období prvních 14 kalendářních dnů (§ 65 odst. 1 písm. c) zákona č. 187/2006 Sb.).

Pokud práce neschopný poruší ošetřujícím lékařem stanovený léčebný režim, může mu příslušná OSSZ/ PSSZ/ MSSZ nemocenské dočasně snížit nebo zcela odejmout, případně při závažném porušení režimu uložit pokutu až do výše 20 000 Kč.

Pokud již nemocenské bylo vyplaceno, je to považováno za přeplatek na dávce, který je pojištěnec povinen uhradit plátci dávky.

V případě, že z lékařského hlediska není důvod pro další trvání pracovní neschopnosti, může ji OSSZ/ PSSZ/ MSSZ ukončit.