Portál veřejné správy České republiky

Peněžitá pomoc v mateřství

V souvislosti s těhotenstvím, mateřstvím a péčí o novorozené dítě náleží z nemocenského pojištění peněžitá pomoc v mateřství.

Peněžitá pomoc v mateřství (dále též "PPM") je dávkou nahrazující příjem a náleží při splnění stanovených podmínek pojištěnci, tzn. zaměstnancům a osobám samostatně výdělečně činným (dále též "OSVČ"). Pojištěncem se rozumí fyzická osoba, která je účastna pojištění, tzn. žena i muž.

PPM se poskytuje ženě, která porodila dítě, po dobu 28 týdnů mateřské dovolené, a to od počátku 8. až 6. týdne před očekávaným dnem porodu. Ženě, která porodila dvě nebo více dětí, se poskytuje nejdéle po dobu 37 týdnů. Narodí-li se dítě mrtvé, nebo odmítne-li žena o dítě pečovat, poskytuje se PPM po dobu 14 týdnů.
Poskytování PPM ženě, která dítě porodila, nemůže být kratší než 14 týdnů a nemůže skončit před uplynutím 6 týdnů ode dne porodu.

Pojištěnci, který převzal do trvalé péče nahrazující rodičovskou péči dítě na základě rozhodnutí příslušného orgánu nebo dítě, jehož matka zemřela, se tato dávka poskytuje po dobu 22 týdnů ode dne převzetí dítěte, jde-li o pojištěnce, který převzal do péče dvě nebo více dětí, po dobu 31 týdnů, ne však déle než do dosažení 7 let věku dítěte a 31 týdnů.

PPM se poskytuje i pojištěnci, který je otcem dítěte nebo manželem ženy, která dítě porodila, a převzal péči o dítě z důvodu, že matka dítěte nemůže nebo nesmí o dítě pečovat pro závažné dlouhodobé onemocnění, pro které byla uznána dočasně práce neschopnou, a nemá nárok na výplatu PPM. A také pokud pojištěnec, který je otcem dítěte nebo manželem ženy, která dítě porodila, uzavřel s matkou dítěte písemnou dohodu, že bude pečovat o dítě, se poskytuje dávka po dobu 22 týdnů ode dne převzetí dítěte. Jde-li o pojištěnce, který převzal do péče dvě nebo více dětí, po dobu 31 týdnů, ne však déle než do 1 roku věku dítěte. Dohoda však může být uzavřena nejdříve od počátku sedmého týdne po porodu.

PPM se poskytuje za kalendářní dny a její výše je 70 % denního vyměřovacího základu.

Výše denního vyměřovacího základu se zjišťuje z rozhodného období stanoveného ke dni nástupu na mateřskou dovolenou, popř. ke dni převzetí dítěte do trvalé péče. Pokud byla žena před porodem převedena na jinou práci z důvodu těhotenství, zjistí se denní vyměřovací základ z rozhodného období ke dni převedení, pokud je to výhodnější.

Pro určení denního vyměřovacího základu se do částky první redukční hranice (791 Kč) počítá 100 %, z částky nad první redukční hranici do druhé redukční hranice (1 186 Kč) se počítá 60 %, z částky nad druhou redukční hranici do třetí redukční hranice (2 371 Kč) se počítá 30 % a k částce nad třetí redukční hranici se nepřihlíží.

Osoba, která nárok na dávku uplatňuje, nebo osoba pověřená plnou mocí této osoby.

Peněžitá pomoc náleží:

Pojištěnci, jestliže:

• mu trvá účast na nemocenském pojištění v den nástupu na mateřskou dovolenou (převzetí dítěte do péče), nebo jestliže trvá ochranná lhůta z dřívějšího pojištění ke dni nástupu na PPM (počátek 8. až 6. týdne před předpokládaným dnem porodu) nebo ke dni převzetí dítěte; ochranná lhůta u žen, jejichž zaměstnání skončilo v době těhotenství, je delší a činí 180 dnů, pokud pojištění trvalo po tuto dobu, jinak tolik dnů, co trvalo pojištění; obecná ochranná lhůta činí 7 kalendářních dnů,

• splňuje podmínku tzv. čekací doby, tj. jestliže tato osoba byla v posledních 2 letech před nástupem na PPM účastna alespoň po dobu 270 dnů nemocenského pojištění; do doby 270 dnů se započítává také doba studia na střední, vyšší odborné nebo vysoké škole nebo na konzervatoři považována za soustavnou přípravu na budoucí povolání pro účely důchodového pojištění, jestliže počátek šestého týdne před očekávaným dnem porodu připadne do období 270 dnů ode dne úspěšného ukončení studia nebo k převzetí dítěte do péče na základě rozhodnutí příslušného orgánu, úmrtí matky dítěte, dlouhodobého závažného onemocnění matky a písemné dohody, došlo v období 270 dnů ode dne úspěšného ukončení studia; dále doba pobírání plného invalidního důchodu, pokud byl tento důchod odňat a po odnětí tohoto důchodu vznikla, popř. dále trvala pojištěná činnost a doba přerušení pojištění (neplacené pracovní volno, rodičovská dovolená),

• nemá nárok na výplatu PPM za dobu, po kterou vykonává v pojištěné činnosti práci, ze které mu dávka náleží.

Osobě samostatně výdělečně činné, jestliže:

• splňuje podmínky uvedené u pojištěnce pod 1. a 2. odrážkou, je účastna nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných alespoň po dobu 180 dnů v období 1 roku před porodem,

• má zaplaceno pojistné za dobu účasti na nemocenském pojištění, z něhož je nárok na peněžitou pomoc uplatněn, a to včetně kalendářního měsíce bezprostředně předcházejícího kalendářnímu měsíci, v němž začala pobírat peněžitou pomoc v mateřství; podmínka zaplacení pojistného je splněna, pokud OSVČ zaplatí pojistné do 3 měsíců ode dne vzniku nároku na dávku,

• nevykonává osobně samostatnou výdělečnou činnost po dobu pobírání peněžité pomoci v mateřství.

Uplatněte nárok na dávku.

Těhotná žena (event. žena, která porodila) podá "Žádost o peněžitou pomoc v mateřství", kterou jí vydá a potvrdí ošetřující lékař, u něhož je v péči (zpravidla příslušný gynekolog).

Při převzetí dítěte do péče nahrazující rodičovskou péči uplatněte nárok podáním tiskopisu "Žádost o peněžitou pomoc v mateřství při převzetí dítěte do péče" a předložením dokladů, které tuto skutečnost potvrzují.

Pokud pojištěnec přebírá péči o dítě na základě písemné žádosti, je třeba v ní uvést den, od kterého bude pojištěnec o dítě pečovat, den porodu a úředně ověřený podpis matky dítěte, popř. ověřený orgánem nemocenského pojištění.

Žádost o dávku podává:

• zaměstnankyně u svého zaměstnavatele, popř. posledního zaměstnavatele, který ji předá příslušné okresní správě sociálního zabezpečení, Pražské správě sociálního zabezpečení nebo Městské správě sociálního zabezpečení Brno (dále též "OSSZ/ PSSZ/ MSSZ"),
• osoba samostatně výdělečně činná u OSSZ/ PSSZ/ MSSZ příslušné podle místa trvalého pobytu.

Kontakty na OSSZ/ PSSZ/ MSSZ naleznete na internetových stránkách České správy sociálního zabezpečení.

V případě sporu nebo případných pochybností se obraťte na OSSZ/ PSSZ/ MSSZ.

Tiskopis "Žádost o peněžitou pomoc v mateřství" vystavený a potvrzený příslušným lékařem.

Při převzetí dítěte tiskopis "Žádost o peněžitou pomoc v mateřství při převzetí dítěte do péče", ve které se uvedou údaje o dítěti a datum převzetí dítěte do trvalé péče (k žádosti se přiloží písemná dohoda, rozhodnutí příslušného orgánu o svěření dítěte do péče, rodný list dítěte; při převzetí dítěte, jehož matka zemřela, se předloží k nahlédnutí úmrtní list matky).

Jestliže nárok na dávku uplatňuje pojištěnec z důvodu, že manželka nemůže pro vážné dlouhodobé onemocnění o dítě pečovat, musí předložit o této skutečnosti potvrzení a "Rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti".

Tiskopis "Žádost o peněžitou pomoc v mateřství" vydává ošetřující lékař, příp. je k dispozici na OSSZ/ PSSZ/ MSSZ.

Tiskopis "Žádost o peněžitou pomoc v mateřství při převzetí dítěte do péče" vydává OSSZ/ PSSZ/ MSSZ, příp. jej naleznete (ke stažení) na internetových stránkách České správy sociálního zabezpečení.

Správní ani jiné poplatky nejsou stanoveny.

Zákon o nemocenském pojištění nestanoví lhůtu k uplatnění nároku na dávku.

Podle zákona č. 187/2006 Sb., § 46, zaniká nárok na výplatu dávky uplynutím 3 let ode dne, za který náleží.

Dalšími účastníky jsou:

• zaměstnavatel, 
• ošetřující lékař, 
• OSSZ/ PSSZ/ MSSZ.

Další požadované činnosti:

• uplatňovat nárok na dávku stanoveným způsobem,
• podávat vysvětlení,
• předkládat doklady, na kterých závisí rozhodování,
• hlásit včas všechny skutečnosti rozhodné pro vznik, zánik, trvání nebo změnu nároku na dávku.  
  

Své dotazy můžete posílat prostřednictvím internetových stránek České správy sociálního zabezpečení na elektronické podatelny jednotlivých pracovišť České správy sociálního zabezpečení.

Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů

Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů

Ve sporu o nároku na dávku nebo její výši, o jejím snížení nebo odnětí, o zastavení její výplaty, rozhoduje OSSZ/ PSSZ/ MSSZ. Proti tomuto rozhodnutí je možno podat odvolání do 15 dnů od jeho doručení. Odvolání se podává prostřednictvím OSSZ/ PSSZ/ MSSZ, která rozhodnutí vydala.

O odvolání rozhoduje Česká správa sociálního zabezpečení.

Podle zákona č. 187/2006 Sb., § 52, je možno odejmout dávku, snížit nebo zastavit její výplatu, pokud zanikl nárok na dávku nebo na její výplatu.

Zaměstnanec, který zavinil, že mu byla dávka vyplacena neprávem, je povinen přeplatek vrátit.

Jak se zjišťuje výše peněžité pomoci v mateřství?

Výše peněžité pomoci v mateřství činí 70 % denního vyměřovacího základu.

Denní vyměřovací základ u zaměstnanců se zjistí tak, že započitatelný příjem (tj. veškerý příjem podléhající odvodu pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti) zúčtovaný v rozhodném období, se dělí počtem kalendářních dnů připadajících na rozhodné období. Do tohoto počtu dnů se však některé dny nezahrnují, aby neodůvodněně nedocházelo k rozmělnění výše denního vyměřovacího základu (např. dny poskytování nemocenského).

Rozhodným obdobím je zpravidla období 12 kalendářních měsíců před kalendářním měsícem, ve kterém žena nastoupila na mateřskou dovolenou.

Denní vyměřovací základ u OSVČ se zjistí z úhrnu měsíčních vyměřovacích základů pro placení záloh na pojistné v rozhodném období, kterým je předcházející kalendářní rok.

Částka denního vyměřovacího základu podléhá redukci v případě, že přesahuje určitou stanovenou hodnotu. Redukce se provede tak, že částka do první redukční hranice se započte 100 % (791 Kč), z částky nad první redukční hranici do druhé redukční hranice (1 186 Kč) se počítá 60 %, z částky nad druhou redukční hranici do třetí redukční hranice (2 371 Kč) se počítá 30 % a k částce nad třetí redukční hranici se nepřihlíží.

Lékař mi určil termín porodu na 3. 8. 2010. Počátek šestého týdne před očekávaným dnem porodu mi připadl na 22. 6. 2010. Jelikož jsem se cítila dobře, rozhodla jsem se zůstat v zaměstnání o dva týdny déle. Jak je to s nárokem na peněžitou pomoc v mateřství?

Podle právní úpravy platné od 1. 1. 2009 nastává nástup na peněžitou pomoc v mateřství dnem, který pojištěnka určí v období od počátku osmého týdne do počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu. Pokud pojištěnka tento den v tomto období neurčí, začíná se podpůrčí doba počítat od počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu (§ 34 odst. 1 zákona o nemocenském pojištění).

Jestliže počátek 6. týdne před očekávaným dnem porodu připadl na 22. 6. 2010 a vy jste si určila nástup na peněžitou pomoc v mateřství na dobu pozdější, např. na 6. 7. 2010, podpůrčí doba, která činí 28 týdnů (37 týdnů při porodu dvou a více dětí), začíná již 22. 6. 2010. K tomuto dni se také stanoví výše dávky, poskytována však bude od skutečného nástupu na mateřskou dovolenou, tj. od 6. 7. 2010, a náleží do vyčerpání podpůrčí doby, a to do 3. 1. 2011 (kdy uplyne doba 28 týdnů podpůrčí doby počítané od 22. 6. 2010).

Studuji třetím rokem na vysoké škole a v červenci se mi narodí dítě. Vznikne mi nárok na peněžitou pomoc v mateřství ze studia, pokud jej nepřeruším?

S účinností od 1. 1. 2009 zaniklo pojištění studentů a žáků. Nárok na PPM mít ze studia nebudete a ode dne porodu vám náleží rodičovský příspěvek.

Vznikne nárok na peněžitou pomoc v mateřství, jestliže je žena v zaměstnání pouze 5 měsíců a předtím byla v posledních dvou letech v domácnosti? Je třeba mít účast na nemocenském pojištění alespoň po dobu 270 kalendářních dnů před dnem nástupu na peněžitou pomoc v mateřství?

Nárok na peněžitou pomoc v mateřství v tomto případě nevznikne, získání uvedené doby pojištění (trvání zaměstnání) je jednou ze základních podmínek (§ 32 odst. 2 zákona o nemocenském pojištění).

Pojištěnce, která by jinak měla nárok na peněžitou pomoc v mateřství z titulu porodu dítěte, náleží nemocenské, a to od počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu do uplynutí šestého týdne po porodu.

Započítává se doba vedení v evidenci úřadu práce do 270 dnů potřebných pro získání nároku na peněžitou pomoc v mateřství?

Nezapočítává, neboť nejde o dobu účasti na nemocenském pojištění ani o jinou dobu, kterou by bylo možno zohlednit.

Pro získání podmínky 270 dnů účasti na pojištění pro nárok na peněžitou pomoc v mateřství se započítávají jen doby účasti na pojištění (např. z důvodu trvání zaměstnání); z jiných dob se započítávají pouze doba studia na střední, vyšší odborné nebo vysoké škole nebo na konzervatoři, jestliže počátek šestého týdne před očekávaným dnem porodu připadne do období 270 dnů ode dne úspěšného ukončení studia a dále doba pobírání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, pokud byl tento důchod odňat a po odnětí vznikla, popř. dále trvala pojištěná činnost (§ 32 odst. 4 zákona o nemocenském pojištění).

Za jakých podmínek může čerpat peněžitou pomoc v mateřství otec dítěte?

Nárok na peněžitou pomoc v mateřství má i pojištěnec, který je otcem dítěte nebo manželem ženy, která dítě porodila, jestliže s matkou dítěte uzavře písemnou dohodu, že bude pečovat o dítě (§ 32 odst. 1 písm. e) zákona o nemocenském pojištění).

Musí splňovat stejné podmínky pro nárok na dávku jako žena, tj. 270 dnů účasti na pojištění v posledních dvou letech před nástupem na PPM a být účasten na pojištění v době nástupu na PPM.

Muž může ženu vystřídat nejdříve od začátku 7. týdne po porodu dítěte, tedy po šestinedělí.

PPM se muži poskytuje nejdéle v délce 22 týdnů, s tím, že se mu do těchto 22 týdnů započítává doba, kdy pobírala PPM matka kromě prvních 6 týdnů po porodu.

V písemné dohodě o péči otce o dítě musí být uvedený den, od kterého bude otec o dítě pečovat, den porodu a podpis matky, který je třeba úředně ověřit nebo může být ověřen orgánem nemocenského pojištění (tj. OSSZ/ PSSZ/ MSSZ).

Společně s dohodou je třeba předložit k uplatnění nároku na dávku ještě tiskopis "Žádost o peněžitou pomoc v mateřství při převzetí dítěte do péče", který je k dispozici na každé OSSZ/ PSSZ/ MSSZ nebo na internetových stránkách České správy sociálního zabezpečení.

Má nárok na peněžitou pomoc v mateřství občan vedený na úřadu práce?

Uchazečům o zaměstnání, kteří jsou vedeni na úřadu práce, peněžitá pomoc v mateřství nenáleží, neboť nejsou nemocensky pojištěni. Nárok na peněžitou pomoc v mateřství by vznikl pouze z ochranné lhůty ze skončeného zaměstnání a po splnění zákonem stanovených podmínek.

Ochranná lhůta pro nárok na peněžitou pomoc v mateřství činí 180 kalendářních dnů od skončení zaměstnání, pokud zaměstnání skončilo v době těhotenství a pokud trvalo alespoň po tuto dobu. Trvalo-li po kratší dobu, činí ochranná lhůta jen tolik dnů, kolik trvalo zaměstnání (§ 15 odst. 2 zákona o nemocenském pojištění).

Momentálně jsem na rodičovské dovolené s dvouletým dítětem. Pokud bych otěhotněla ještě než opět nastoupím do zaměstnání, nebudu mít v rozhodném období žádný příjem. Z čeho se mi vypočítá peněžitá pomoc v mateřství? Od ukončení VŠ (před 10 lety) jsem zaměstnaná u stejného zaměstnavatele.

Nárok na peněžitou pomoc v mateřství se posuzuje ke dni vzniku sociální události, tj. nástupu na peněžitou pomoc v mateřství.

Peněžitá pomoc v mateřství se stanoví z denního vyměřovacího základu a určí se tak, že se vyměřovací základ pro odvod pojistného na sociální zabezpečení (dále též "započitatelný příjem") zjištěný z rozhodného období vydělí počtem kalendářních dnů připadajících na rozhodné období, který se sníží o tzv. vyloučené dny.

Rozhodným obdobím je 12 kalendářních měsíců před kalendářním měsícem, v němž vznikla sociální událost, tj. nástup na peněžitou pomoc v mateřství. Podmínkou je, že v takto stanoveném období je započitatelný příjem a započitatelné dny (tzn. jiné než vyloučené dny). Není-li splněna výše uvedená podmínka, je rozhodným obdobím první předchozí kalendářní rok, v němž je jak započitatelný příjem, tak alespoň 30 kalendářních dnů, kterými se tento příjem dělí.

Nelze-li určit předchozí kalendářní rok, který obsahuje započitatelný příjem a současně alespoň 30 kalendářních dnů, jimiž by se dělil tento příjem, je denním vyměřovacím základem započitatelný příjem, kterého by zaměstnanec pravděpodobně dosáhl za kalendářní den v kalendářním měsíci, v němž vznikla sociální událost.

Budete-li přitom na tuto další PPM nastupovat do 4 let věku předchozího dítěte, je zaručeno, že tato další PPM nebude nižší než vaše předchozí PPM. Dle § 19 odst. 4 zákona o nemocenském pojištění se totiž za denní vyměřovací základ u zaměstnankyně, které za trvání téhož zaměstnání vznikne nárok na další peněžitou pomoc v mateřství z tohoto zaměstnání v období do 4 let věku předchozího dítěte, považuje denní vyměřovací základ zjištěný pro výpočet předchozí peněžité pomoci v mateřství, pokud je vyšší než denní vyměřovací základ zjištěný pro výpočet další peněžité pomoci v mateřství (§ 19 odst. 4 zákona o nemocenském pojištění).

Nyní jsem na mateřské dovolené, na kterou jsem nastoupila 26. 5. 2010. U svého zaměstnavatele jsem ukončila pracovní poměr dohodou, k 25. 5. 2010. Pokud bych po ukončení rodičovské dovolené (cca za 2, 3 roky) nastoupila na druhou PPM, mám na ní nárok a v jaké výši?

Nárok na druhou peněžitou pomoc v mateřství z titulu předchozího zaměstnání vám nevznikne. Mohl by vám vzniknout totiž pouze v tom případě, pokud byste nastoupila na druhou peněžitou pomoc v mateřství ještě v ochranné lhůtě, tj. 180 dnů od skončení zaměstnání, resp. do této lhůty by musel připadnout osmý až šestý týden před očekávaným dnem porodu.

Ve vašem případě vám bude náležet pouze rodičovský příspěvek ode dne porodu (pokud nevstoupíte do jiného zaměstnání, které by vám založilo účast na nemocenském pojištění).

Rodičovský příspěvek není v kompetenci České správy sociálního zabezpečení. S dotazy týkajícími se rodičovského příspěvku je třeba se obracet na úřady státní sociální podpory, jimiž jsou úřady práce, které jsou plátci této dávky.

Od roku 2008 jsem na rodičovské dovolené ve svém hlavním zaměstnání. Během této doby jsem byla u jiného zaměstnavatele zaměstnána na dohodu o pracovní činnosti. Z jakého příjmu se mi bude počítat další PPM?

Pokud jste během rodičovské dovolené vykonávala další výdělečnou činnost na základě dohody o pracovní činnosti s jiným zaměstnavatelem, ze které jste byla účastna nemocenského pojištění, použije se pro výpočet další peněžité pomoci v mateřství denní vyměřovací základ jen z této činnosti, není-li tato činnost v době nástupu na peněžitou pomoc v mateřství již ukončena (§ 14 odst. 3 zákona o nemocenském pojištění).

Pokud tato další činnost již bude v době nástupu na peněžitou pomoc v mateřství ukončena, bude se další PPM vypočítávat z příjmu z vašeho hlavního zaměstnání.

Budete-li přitom na tuto další PPM nastupovat do 4 let věku předchozího dítěte, je zaručeno, že tato další PPM nebude nižší než vaše předchozí PPM. Dle § 19 odst. 4 zákona o nemocenském pojištění se totiž za denní vyměřovací základ u zaměstnankyně, které za trvání téhož zaměstnání vznikne nárok na další peněžitou pomoc v mateřství z tohoto zaměstnání v období do 4 let věku předchozího dítěte, považuje denní vyměřovací základ zjištěný pro výpočet předchozí peněžité pomoci v mateřství, pokud je vyšší než denní vyměřovací základ zjištěný pro výpočet další peněžité pomoci v mateřství.

Od 1. 4. 2010 pobírám rodičovský příspěvek, předtím jsem byla na mateřské dovolené. V průběhu rodičovské dovolené bych si chtěla přivydělat u svého původního zaměstnavatele. Pokud otěhotním, z čeho se bude vypočítávat druhá PPM?

Dle § 19 odst. 4 zákona o nemocenském pojištění se za denní vyměřovací základ u zaměstnankyně, které za trvání téhož zaměstnání vznikne nárok na další peněžitou pomoc v mateřství z tohoto zaměstnání v období do 4 let věku předchozího dítěte, považuje denní vyměřovací základ zjištěný pro výpočet předchozí peněžité pomoci v mateřství, pokud je vyšší než denní vyměřovací základ zjištěný pro výpočet další peněžité pomoci v mateřství. Toto však platí pouze v případě, že budete u svého původního zaměstnavatele pracovat na základě původní pracovní smlouvy.

Pokud budete během rodičovské dovolené vykonávat u svého zaměstnavatele další výdělečnou činnost na základě nově uzavřené pracovní smlouvy, ze které budete účastna nemocenského pojištění, použije se pro výpočet další peněžité pomoci v mateřství denní vyměřovací základ jen z této činnosti, budete-li nastupovat na peněžitou pomoc v mateřství za trvání této další činnosti (§ 14 odst. 3 zákona o nemocenském pojištění).

Jsem na rodičovské dovolené do tří let věku dítěte. Mohu nastoupit do práce na částečný úvazek. Pokud nastoupím na měsíc či dva a pak na mateřskou dovolenou s druhým dítětem, z čeho se bude vypočítávat peněžitá pomoc v mateřství?

Pro výpočet peněžité pomoci v mateřství je v tomto případě rozhodující, zda nastoupíte do svého původního zaměstnání či do jiného (nového) zaměstnání.

Pokud nastoupíte v době trvání původního zaměstnání na dobu pracovního volna (tj. i na dobu rodičovské dovolené) v prvním zaměstnání do nového zaměstnání a k nástupu na druhou mateřskou dovolenou dojde za trvání tohoto dalšího zaměstnání, náleží dávka jen z tohoto dalšího zaměstnání (pokud by založilo účast na nemocenském pojištění - ust. § 14 odst. 3 zákona o nemocenském pojištění). Rozhodným obdobím pro stanovení nemocenského by bylo období od vzniku tohoto nového pojištění do konce kalendářního měsíce, který by předcházel kalendářnímu měsíci, ve kterém pracovní neschopnost vznikla.

V případě, že nastoupíte do svého původního zaměstnání na zkrácený úvazek a vznikne vám nárok na další peněžitou pomoc v mateřství z tohoto zaměstnání v období do 4 let věku předchozího dítěte, za denní vyměřovací základ pro stanovení nové peněžité pomoci v mateřství se považuje denní vyměřovací základ zjištěný pro výpočet předchozí peněžité pomoci v mateřství, pokud je vyšší než denní vyměřovací základ zjištěný pro výpočet další peněžité pomoci v mateřství (§ 19 odst. 4 zákona o nemocenském pojištění).

Je možné pracovat při pobírání peněžité pomoci v mateřství?

Peněžitá pomoc v mateřství nenáleží za období, kdy je vykonávána činnost (zaměstnání) zakládající účast na nemocenském pojištění, ze které je tato dávka poskytována. Poskytování peněžité pomoci v mateřství však nebrání výkon práce v jiném zaměstnání či výkon jiné výdělečné činnosti.

Další dotazy a odpovědi naleznete na internetových stránkách České správy sociálního zabezpečení.

Můžete se obrátit na OSSZ/ PSSZ/ MSSZ.

Česká správa sociálního zabezpečení
Ministerstvo práce a sociálních věcí

Nemocenské - dočasná pracovní neschopnost zaměstnance; nařízení karantény (Nemocenské pojištění)
Nemocenské pojištění - OSVČ (Sociální zabezpečení - podnikatel)
Ošetřovné (Nemocenské pojištění)
Rodičovský příspěvek (Státní sociální podpora)
Porodné (Státní sociální podpora)
Sociální příplatek (Státní sociální podpora)
Přídavek na dítě (Státní sociální podpora)
Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství (Nemocenské pojištění)

Česká správa sociálního zabezpečení - odbor komunikace

1. 6. 2010

28. 6. 2010

Konec platnosti návodu není stanoven.

Sčítání dob pojištění

Nezískáte-li potřebnou dobu pojištění pro nárok na peněžitou dávku v nemoci a mateřství v jednom členském státě, připočtou se k této době pojištění i doby pojištění získané v jiných členských státech.

Příklad:

Pracovala jste a byla pojištěna po dobu 26 měsíců v Německu, poté jste nastoupila do zaměstnání v České republice. Po 6 měsících zaměstnání v České republice požádáte z důvodu těhotenství o peněžitou pomoc v mateřství.

Jednou z podmínek pro nárok na peněžitou pomoc v mateřství (podle českých právních předpisů) je získání 270 dnů účasti na nemocenském pojištění v uplynulých dvou letech před porodem. S přihlédnutím pouze k českým dobám pojištění tuto podmínku nesplňujete.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (HS) č. 883/2004 však umožňuje přičíst i dobu pojištění, kterou jste získala v Německu.

Po sečtení české a německé doby pojištění bude podmínka 270 dnů účasti na pojištění v uplynulých dvou letech před porodem splněna.

Dobu pojištění získanou v Německu je třeba doložit potvrzením cizího nositele pojištění (formulářem E 104).