Portál veřejné správy České republiky

Nepříznivý zdravotní stav ve vztahu k sociálnímu zabezpečení

Občan může požádat ze sociálního zabezpečení o dávky a výhody, které jsou podmíněny nepříznivým zdravotním stavem. Hlediska nepříznivosti zdravotního stavu (včetně některých jeho důsledků) jsou přitom stanovena rozdílně v jednotlivých systémech sociálního zabezpečení, a to někdy i pro jednotlivé dávky či okruhy dávek. Tato hlediska jsou obsažena v právních předpisech a jejich rozdílnost vyplývá z rozdílné funkce jednotlivých dávek pro osoby se zdravotním postižením.

Jde zejména o dávky:

• důchodového pojištění (plný invalidní důchod, částečný invalidní důchod),
• nemocenského pojištění (poskytování dobrovolné dávky nemocenského po uplynutí podpůrčí doby),
• sociální péče (např. mimořádné výhody pro občany těžce zdravotně postižené, příspěvky na zakoupení, celkovou opravu a zvláštní úpravu motorového vozidla, příspěvek na provoz motorového vozidla, příspěvek na individuální dopravu, příspěvek na úpravu bytu),
• státní sociální podpory (posouzení nepříznivého zdravotního stavu určité kategorie ovlivňuje výši poskytovaných dávek - např. sociální příplatek anebo dobu jejich poskytování - např. rodičovský příspěvek),
• příspěvku na péči ze systému sociálních služeb.

Občan, který podal žádost o dávku nebo výhodu ze sociálního zabezpečení, nežádá o posouzení svého nepříznivého zdravotního stavu samostatně, ale toto posouzení vždy zajišťuje správní orgán, u něhož byla žádost o dávku nebo výhodu ze sociálního zabezpečení podána.

Zčásti odlišná je situace, pokud občan již dávku ze sociálního zabezpečení, podmíněnou nepříznivým zdravotním stavem, pobírá. V takovém případě může dojít k novému posouzení jeho nepříznivého zdravotního stavu nejen na základě požadavku správního orgánu, u něhož byla podána žádost a který o přiznání dávky rozhodl, ale i z podnětu samotného orgánu, který původní posouzení provedl.

Správní orgán, u něhož byla žádost o dávku nebo výhodu ze sociálního zabezpečení podána, sám zajišťuje posouzení nepříznivého zdravotního stavu. A to tím, že o takové posouzení požádá příslušný orgán lékařské posudkové služby. Tím je okresní správa sociálního zabezpečení, v Praze Pražská správa sociálního zabezpečení a v Brně Městská správa sociálního zabezpečení Brno (dále jen "OSSZ"), popř. posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen "PK MPSV"), jde-li o posouzení pro účely opravných řízení u většiny věcí sociálního zabezpečení.

OSSZ posuzuje zdravotní stav v případě žádosti o dávku nebo výhodu ze sociálního zabezpečení při zjišťovací lékařské prohlídce, a to na základě žádosti správního orgánu, který vede řízení, pro jehož účely je posudek žádán. OSSZ může však také posoudit, zda nepříznivý zdravotní stav pro pobírání opakující se sociální dávky nadále trvá, a to při kontrolní lékařské prohlídce (dále jen "KLP"). K této kontrole dochází jednak v termínu stanoveném při předchozím posouzení na základě žádosti orgánu, který vede řízení, pro jehož účely je posudek žádán (řádná KLP), jednak tehdy, zjistí-li se posudkově významné skutečnosti, odůvodňující takovou kontrolu, anebo za stanovených podmínek z podnětu vymezeného okruhu správních orgánů (mimořádná KLP).

Posudek musí vycházet ze zjištění zdravotního stavu posuzovaného občana a musí odpovídat posudkovým kritériím, zakotveným v právních předpisech. Při posuzování posudkový orgán vychází z lékařských zpráv a nálezů, vypracovaných ošetřujícími lékaři o zdravotním stavu občanů.

Můžete podat žádost o dávku nebo výhodu ze sociálního zabezpečení způsobem, který je stanoven pro jednotlivé systémy sociálního zabezpečení.

Správní orgán není oprávněn přijetí žádosti o dávku odmítnout např. poukazem na to, že nemůžete mít natolik nepříznivý zdravotní stav, který je stanoven jako podmínka pro přiznání dané dávky nebo výhody; posuzování nepříznivého zdravotního stavu se provádí až v rámci řízení o žádosti o dávku.

Tuto situaci řešíte na úřadu, který poskytuje dávku, resp. u něhož byla žádost o dávku podána.

Posouzení nepříznivého zdravotního stavu však provádí místně příslušná OSSZ.
Místní příslušnost OSSZ se řídí místem trvalého pobytu posuzovaného občana anebo sídlem věznice (vazební věznice), jde-li o posouzení nepříznivého zdravotního stavu osoby ve výkonu trestu (vazby), popř. místem pobytu cizince na území České republiky podle druhu pobytu.

Úřady, které vykonávají výše uvedené činnosti, např. vyzývají příjemce (žadatele o dávky) dávek sociálního zabezpečení k vyšetření zdravotního stavu, naleznete v sekci Adresář.

Při zajišťování podkladů, potřebných pro posouzení zdravotního stavu, musí posuzovaný občan poskytovat OSSZ, popř. předsedovi PK MPSV, potřebnou součinnost. Je však především povinností posudkového orgánu podklady, potřebné pro posouzení, shromáždit. Posuzovaný občan proto nesmí být nucen zejména k obstarání zdravotnické dokumentace, která se nachází u jeho praktického nebo odborného lékaře, protože uvedení lékaři mají povinnost tuto dokumentaci posudkovému orgánu poskytnout na základě požadavku lékaře posudkového orgánu.

Posuzovaný občan má však možnost předložit posudkovému orgánu aktuální lékařské nálezy o svém zdravotním stavu, které má k dispozici. Uvedený postup je účelný zejména tehdy, pokud takové nálezy nemá jeho praktický lékař ve zdravotní dokumentaci a lze proto předpokládat, že je jako součást podkladů nebude mít ani lékař posudkového orgánu, který se posouzením jeho zdravotního stavu zabývá. Kromě toho je posudkový orgán oprávněn vyzvat posuzovaného občana, aby sdělil a doložil údaje významné pro vypracování posudku, předložil zdravotnickému zařízení lékařské nálezy ošetřujících lékařů, které mu byly vydány, anebo poskytl jinou součinnost, potřebnou k vypracování posudku.

Pro posuzování nepříznivého zdravotního stavu používají OSSZ některé formuláře, které však nevyplňuje posuzovaný občan, ale vždy jeho praktický lékař. To se ovšem netýká formulářů, které jsou předepsané a používané při podávání žádostí o jednotlivé dávky nebo výhody, podmíněných nepříznivým zdravotním stavem.

Správní ani jiné poplatky nejsou stanoveny.

Pro posouzení nepříznivého zdravotního stavu jsou zákonem stanoveny lhůty pro OSSZ a pro PK MPSV.

Lhůta pro vydání posudku OSSZ je 45 kalendářních dnů, nestanovil-li orgán, který o posouzení požádal, lhůtu delší. Brání-li podání posudku v těchto lhůtách závažné důvody, je OSSZ povinna neprodleně sdělit tyto důvody orgánu, který o posouzení požádal; v těchto případech se lhůta prodlužuje až o 30 kalendářních dnů, nestanovil-li orgán, který o posouzení požádal, lhůtu delší.

Lhůta pro vydání posudku PK MPSV je 60 kalendářních dnů, nestanovil-li orgán, který o posouzení požádal, lhůtu delší; o možném prodloužení lhůty platí pro PK MPSV shodná pravidla, jako pro OSSZ.

Všechny uvedené lhůty jsou pro OSSZ nebo PK MPSV stanoveny vůči orgánu, který o posouzení zdravotního stavu požádal.

Posuzování nepříznivého zdravotního stavu na místně příslušné OSSZ anebo u PK MPSV (jde-li o posouzení pro účely opravného řízení) je zahajováno na základě požadavku příslušného správního orgánu, u něhož byla žádost o dávku nebo výhodu ze sociálního zabezpečení podána (anebo na základě požadavku příslušného správního orgánu nebo soudu, které vedou opravné řízení).

Součinnost posuzovaného občana, potřebnou pro toto posouzení, pak vyžaduje sám posudkový orgán. Jde především o výzvu, aby se posuzovaný občan podrobil vyšetření zdravotního stavu lékařem posudkového orgánu anebo vyšetření zdravotního stavu ve zdravotnickém zařízení, určeném lékařem posudkového orgánu. Lékař posudkového orgánu může posuzovaného občana přizvat k jednání a kromě orientačního vyšetření posuzovaného občana při něm zjišťovat i další okolnosti významné pro posouzení. Není však vyloučeno ani posouzení věci na základě dostatečné podkladové dokumentace bez přítomnosti posuzovaného občana.

V průběhu posuzování nepříznivého zdravotního stavu jste povinen poskytovat posudkovému orgánu potřebnou součinnost, zejména se podrobit vyšetření svého zdravotního stavu posuzujícím lékařem nebo vyšetření svého zdravotního stavu v jím určeném zdravotnickém zařízení.

Kromě toho jste na výzvu posudkového orgánu povinen sdělit a doložit údaje významné pro vypracování posudku, předložit zdravotnickému zařízení lékařské nálezy ošetřujících lékařů, které vám byly vydány, anebo poskytnout jinou součinnost, potřebnou k vypracování posudku.

Tuto situaci nelze řešit elektronickou formou.

K případným dotazům v průběhu posuzování nepříznivého zdravotního stavu však lze využít i e-mailové formy, a to např. zasláním na elektronickou podatelnu příslušné OSSZ, popř. i úřadu, který o dávce rozhoduje.

Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů
Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů
Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů
Zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů
Vyhláška č. 284/1995 Sb., kterou se provádí zákon o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů
Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů
Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů
Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů
Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů
Vyhláška č. 182/1991 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon České národní rady o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů
Vyhláška č. 207/1995 Sb., kterou se stanoví stupně zdravotního postižení a způsob jejich posuzování pro účely dávek státní sociální podpory, ve znění pozdějších předpisů
Vyhláška č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů

Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů
Zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů

Proti samotnému posudku posudkového orgánu nelze podávat opravné prostředky. Ty jsou právně přípustné až proti rozhodnutí, které bylo na podkladě takového posudku vydáno. Je tomu tak proto, že posudky o nepříznivém zdravotním stavu nejsou správním rozhodnutím, ale podkladem pro vydání správního rozhodnutí.

V případě nesouhlasu s výsledkem posouzení (posudkem) můžete podat odvolání proti rozhodnutí správního orgánu, které bylo na podkladě posudku vydáno. Podmínky pro podání odvolání jsou uvedeny v poučení v závěru samotného správního rozhodnutí. O odvolání rozhoduje v rámci odvolacího řízení správního nadřízený správní orgán. Výjimku tvoří dávková rozhodnutí o plném invalidním důchodu a částečném invalidním důchodu, proti nimž lze podat přímo žalobu k soudu. V ostatních věcech lze žalobu k soudu podat až po skončení odvolacího řízení správního, v některých věcech (např. o vymezených dávkách sociální péče a o mimořádných výhodách osobám těžce zdravotně postiženým) je však podání žaloby k soudu zákonem vyloučeno. V takových případech přichází v úvahu použití mimořádných opravných postupů podle správního řádu (obnova řízení, přezkumné řízení).

Nové posouzení zdravotního stavu pro účely většiny odvolacích správních řízení a pro účely přezkumného řízení soudního v důchodových věcech provádějí PK MPSV. Tyto komise jsou tvořeny minimálně třemi členy - posudkovým lékařem, který je předsedou komise, tajemnicí a tzv. přísedícím lékařem, který je odborným lékařem některého klinického oboru. Posudek PK MPSV tvoří podklad buď pro vydání rozhodnutí odvolacího správního orgánu anebo soudu.

Pokud je však nespokojenost s výsledkem posouzení projevena až vůči pravomocnému správnímu rozhodnutí, v rámci mimořádných opravných postupů se nové posouzení zdravotního stavu již neprovádí, provádí se pouze vyhodnocení souladu postupů s právními předpisy.

K nejvýznamnějším povinnostem posuzovaného občana náleží povinnost podrobit se na výzvu posudkového orgánu vyšetření svého zdravotního stavu nebo jinému odbornému vyšetření v určeném zdravotnickém zařízení.

Obecně lze říci, že pokud se posuzovaný občan vyšetření požadovanému lékařem OSSZ nepodrobí, může mu být výplata dávky sociálního zabezpečení zastavena (jde-li o poživatele dávky, jehož zdravotní stav má být v rámci KLP zkontrolován) anebo může být řízení o žádosti o takovou dávku přerušeno s možností jeho zastavení (jde-li o žadatele o dávku, jehož zdravotní stav má být posouzen pro účely rozhodnutí o žádosti).

Jak těžké musí být zdravotní postižení, aby vznikl nárok na určitou dávku nebo mimořádné výhody pro občany těžce zdravotně postižené?

Posouzení zdravotního stavu občana se pro každý typ dávky nebo pro mimořádné výhody odvíjí od vlastních právních předpisů a v nich uvedených posudkových kritérií. V posudkových kritériích je pak uveden i stupeň zdravotního postižení pro nárok na určitou dávku.

Z výše uvedeného dále vyplývá, že splnění zdravotní podmínky pro nárok na jednu dávku neznamená automaticky nárok na dávku jinou. Rozhodujícím kritériem je, až na vyjmenované výjimky, funkční dopad zdravotního postižení s ohledem na požadovanou dávku.
Např. při posouzení zdravotního stavu pro účely invalidity se hodnotí funkční dopad zdravotního postižení na schopnost soustavné výdělečné činnosti, při posouzení pro účely mimořádných výhod pro občany těžce zdravotně postižené pak funkční dopad na omezení pohybových nebo orientačních schopností a obdobně je tomu tak i u ostatních dávek.

Jak má být lékařský nález napsán, aby bylo možno získat určitou dávku?

Ošetřující lékař musí popsat skutečný objektivní stav a je na posudkovém orgánu, aby jej poté vyhodnotil. Lékařský nález nemůže a nesmí být psán účelově.

Podle čeho se stanoví doba platnosti posudku?

Platnost posudku je většinou stanovena na dobu jeden až tři roky a řídí se typem zdravotního postižení. U postižení, kde je předpoklad změny zdravotního stavu, se stanovuje doba platnosti kratší než v případech, kdy se změna zdravotního stavu a tím i funkčního postižení nepředpokládá. Pouze ve zcela ojedinělých případech může mít posudek platnost bez omezení.

Je však třeba upozornit na skutečnost, že i v době platnosti posudku, zjistí-li se posudkově významné skutečnosti (v případě invalidity mezi ně může náležet i získání kvalifikace), může být dán podnět k vyvolání mimořádné KLP.

Co mohu dělat, mám-li podezření, že jiná osoba pobírá neoprávněně sociální dávky podmíněné nepříznivým zdravotním stavem?

Kdykoliv může být ze zákonem vymezených okolností provedena mimořádná KLP. Tu musí OSSZ provést tehdy, zjistí-li posudkově významné skutečnosti, nebo z podnětu jiného orgánu sociálního zabezpečení, úřadu státní sociální podpory či úřadu práce.

Z uvedeného vyplývá, že OSSZ není sice povinna provést KLP z podnětu jiných osob než shora uvedených, avšak může přijmout podnět, který následně prověří, a zjistí-li posudkově významné skutečnosti, mimořádnou KLP provede.

Můžete se obrátit na orgány sociálního zabezpečení, které se posuzováním nepříznivého zdravotního stavu pro účely sociálního zabezpečení zabývají:

• OSSZ,
• Českou správu sociálního zabezpečení,
• Ministerstvo práce a sociálních věcí.

Ministerstvo práce a sociálních věcí
Česká správa sociálního zabezpečení

Invalidita a žádost o invalidní důchod (Důchodové pojištění)
Příspěvek na péči (Státní sociální podpora)

Ministerstvo práce a sociálních věcí, odbor posudkové služby

1. 7. 2009

1. 7. 2009

Konec platnosti návodu není stanoven.