Portál veřejné správy České republiky

Invalidita a žádost o invalidní důchod

Invalidní důchod je dávka důchodového pojištění podmíněná dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem, tedy dávka, která souvisí s pojmem invalidita a na kterou má nárok pojištěnec při splnění podmínek stanovených zákonem (blíže viz bod 06).

Od 1. 1. 2010 dochází k novému vymezení invalidity spočívající v zavedení tří stupňů invalidity namísto invalidity plné a invalidity částečné. V souvislosti s touto změnou dochází zároveň k nahrazení dvou dávek (plného invalidního důchodu a částečného invalidního důchodu) dávkou jedinou (invalidním důchodem prvního až třetího stupně), jehož výše se stanoví v závislosti na zjištěném stupni invalidity. Plný invalidní důchod a částečný invalidní důchod se zároveň k 1. 1. 2010 transformují do invalidního důchodu prvního až třetího stupně.

Podle zákona je pojištěnec invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %, přičemž pokud jeho pracovní schopnost poklesla:

• o 35 % až o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně, 
• o 50 % až o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, 
• o 70 % a více, jedná se o invaliditu třetího stupně.

Výše invalidního důchodu

Invalidní důchod se skládá ze základní výměry a z procentní výměry.

Změny v nárocích na invalidní důchod a ve stanovení výše tohoto důchodu nemají vliv na výši základní výměry invalidního důchodu, ta zůstává stejná. Výše procentní výměry invalidního důchodu se stanoví procentní sazbou z výpočtového základu za každý celý rok doby pojištění a dopočtené doby získané do dosažení důchodového věku, a to v závislosti na stupni invalidity.

Procentní sazba výpočtového základu za každý celý rok doby pojištění činí:

• u invalidního důchodu pro invaliditu prvního stupně - 0,5 %,
• u invalidního důchodu pro invaliditu druhého stupně - 0,75 %,
• u invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně - 1,5 %.

Ustanovení o nejnižší procentní výměře invalidního důchodu ve výši 770 Kč měsíčně zůstává v platnosti, a to bez ohledu na stupeň invalidity.

Při výpočtu výše invalidního důchodu se tradičně přihlíží též k tzv. dopočtené době, tedy době ode dne vzniku nároku na invalidní důchod do dne dosažení důchodového věku. Pro účely stanovení dopočtené doby se však nebere v úvahu skutečný důchodový věk pojištěnce, ale důchodový věk stanovený pro ženy stejného data narození, které nevychovaly žádné dítě.

Dosud se tato doba hodnotila jako doba pojištění v celém rozsahu. Nově jsou pravidla zápočtu dopočtené doby přísnější - hodnotí se (až na výjimky) jen v takovém poměru, v jakém je součet dnů české doby pojištění získaných v období od dosažení 18 let věku do vzniku nároku na invalidní důchod vůči celkovému počtu dnů v tomto období.

Výpočet invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně v roce 2010

Muž narozený 18. 5. 1950 požádal o přiznání invalidního důchodu od vzniku invalidity. Od 7. 1. 2010 mu byl přiznán invalidní důchod z důvodu invalidity třetího stupně. Před vznikem invalidity získal 33 let a 234 dnů pojištění.

Pro výši procentní výměry se jako doba pojištění započítává i dopočtená doba, což je doba ode dne vzniku nároku na invalidní důchod do dosažení důchodového věku (důchodový věk bezdětné ženy stejného data narození).

Důchodový věk bezdětné ženy narozené v roce 1950 je 61 let, dopočtená doba žadatele je tedy od 7. 1. 2010 do 17. 5. 2011, tj. 496 dnů. Celková doba pojištění v tomto případě tedy činí 35 let.

Osobní vyměřovací základ za rozhodné období, tj. za období od roku 1986 do roku 2009, činí 26 218 Kč.

Výpočtový základ pro stanovení invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně se stanoví takto:

• částka 10 500 Kč náleží v plné výši, 
• k této částce se přičte 30 % rozdílu mezi částkou 26 218 Kč a částkou 10 500 Kč, tedy 30 % z částky 15 718 Kč, což je 4 716 Kč.

Výpočtový základ činí celkem 15 216 Kč. Za každý rok pojištění náleží 1,5 % výpočtového základu, tzn., že za 35 let pojištění činí procentní výměra 52,5 % výpočtového základu, tj. 7 989 Kč.

Spolu se základní výměrou, která činí 2 170 Kč, náleží tomuto muži invalidní důchod ve výši 10 159 Kč měsíčně.

Žádost o invalidní důchod může podat:

• oprávněná osoba, 
• zákonný zástupce občana zbaveného způsobilosti k právním úkonům nebo jehož způsobilost k právním úkonům byla omezena.

Za občany, kteří vzhledem ke svému zdravotnímu stavu nemohou sami podávat žádost o dávku důchodového pojištění, mohou s jejich souhlasem a na základě potvrzení lékaře o zdravotním stavu těchto občanů podat tuto žádost jejich rodinní příslušníci.

Nárok na invalidní důchod vznikne pojištěnci při současném splnění následujících podmínek:

• nedosáhl ještě 65 let, 
• stal se invalidním pro invaliditu prvního, druhého či třetího stupně, 
• získal potřebnou dobu pojištění nebo se stal invalidním v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, 
• nesplnil podmínky na řádný starobní důchod, 
• nedosáhl ještě důchodového věku, byl-li mu přiznán předčasný starobní důchod.

Potřebná doba pojištění pro nárok na invalidní důchod činí u pojištěnce ve věku:

• do 20 let méně než jeden rok,
• od 20 let do 22 let jeden rok,
• od 22 let do 24 let dva roky,
• od 24 let do 26 let tři roky,
• od 26 let do 28 let čtyři roky,
• nad 28 let pět roků.

Potřebná doba pojištění pro nárok na invalidní důchod se zjišťuje z období před vznikem invalidity, a jde-li o pojištěnce ve věku nad 28 let, z posledních 10 roků před vznikem invalidity.
Nově od 1. 1. 2010 platí, že u pojištěnce staršího 38 let se podmínka potřebné doby pojištění pro nárok na invalidní důchod považuje za splněnou též, byla-li v období posledních 20 let před vznikem invalidity získána doba pojištění alespoň 10 roků.

Získání potřebné doby pojištění se nevyžaduje v případě, že invalidita vznikla jako následek pracovního úrazu nebo nemoci z povolání.

Nárok na invalidní důchod ze zákona zaniká dnem, pokud jeho poživatel dosáhl věku 65 let. Tímto dnem vzniká tomuto poživateli důchodu nárok na starobní důchod, a to ve výši, v jaké náležel dosavadní invalidní důchod. Nárok na tento druh starobního důchodu však nevylučuje nárok na řádný starobní důchod podle ustanovení § 29 odst. 1 až 3 zákona o důchodovém pojištění.

Podejte písemnou žádost o invalidní důchod.

Všechny žádosti o důchod sepisují okresní správy sociálního zabezpečení (dále též "OSSZ"), Pražská správa sociálního zabezpečení (dále též "PSSZ") nebo Městská správa sociálního zabezpečení Brno (dále též "MSSZ"), příslušné podle místa trvalého bydliště oprávněné osoby.

Kontakty na OSSZ/ PSSZ/ MSSZ naleznete na internetových stránkách České správy sociálního zabezpečení.

K poskytnutí odborné pomoci a k posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti je příslušná OSSZ/ PSSZ/ MSSZ. Vlastní rozhodování o invalidním důchodu potom přísluší České správě sociálního zabezpečení (dále též "ČSSZ").

Pokud jde o příslušníky ozbrojených sborů, jsou k posouzení zdravotního stavu a k rozhodování o důchodu příslušné orgány Ministerstva vnitra, Ministerstva obrany, příp. Ministerstva spravedlnosti.

Na úřadě předložte:

• občanský průkaz (u cizinců doklad prokazující jejich totožnost), 
• doklady o studiu, event. učení (i neukončeném), 
• doklady prokazující doby zaměstnání, popřípadě doby vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání; nejsou-li k dispozici žádné doklady, uvedou se údaje o dobách zaměstnání, 
• doklady o výkonu vojenské služby (civilní služby), 
• rodné listy dětí (pokud žadatel/ka požaduje zápočet péče o děti).

Žádost o invalidní důchod musíte podat na originálním tiskopisu.

Tiskopisy České správy sociálního zabezpečení jsou k dispozici na OSSZ/ PSSZ/ MSSZ.

V rámci řízení o invalidní důchod se žádné správní poplatky nehradí.

Rovněž případné ověření pravosti listinných dokumentů (pořízených opisů podle originálu) předkládaných spolu se žádostí o důchod, provádí bezplatně příslušná OSSZ/ PSSZ/ MSSZ.

Rozhodnutí o přiznání dávky je orgán sociálního zabezpečení povinen vydat nejpozději do 90 dnů ode dne zahájení řízení.

Tato lhůta se prodlužuje o dobu, po kterou se např. došetřují rozhodné skutečnosti u zaměstnavatelů, úřadů aj.

Další účastníci postupu nejsou stanoveni.

Kromě sepsání žádosti o důchod, jejího vybavení potřebnými doklady a ověření podpisem, se požaduje podrobit se nezbytnému vyšetření zdravotního stavu.

Ve výjimečných případech může být žadatel vyzván k součinnosti při šetření neprokázaných dob pojištění.

Své dotazy můžete posílat prostřednictvím internetových stránek ČSSZ na elektronické podatelny jednotlivých pracovišť ČSSZ.

Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů
Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů
Vyhláška č. 284/1995 Sb., kterou se provádí zákon o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů
Vyhláška č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity
Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů

Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů
Zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů

Proti rozhodnutí orgánu sociálního zabezpečení (ČSSZ/ Ministerstva obrany/ Ministerstva vnitra/ Ministerstva spravedlnosti) ve věcech důchodového pojištění lze od 1. 1. 2010 jako řádný opravný prostředek podat písemné námitky do 30 dnů ode dne jeho oznámení účastníku řízení.

Námitky musí obsahovat stejné náležitosti jako odvolání podané podle § 82 správního řádu, tj. především z nich má být patrno, kdo je činí, které věci se týkají a co se navrhuje; musí tedy obsahovat označení účastníka a správního orgánu, jemuž je určeno, a podpis osoby, která je činí.
Dále musí obsahovat údaje o tom, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu ho napadá a v čem je spatřován rozpor s právními předpisy nebo nesprávnost rozhodnutí nebo řízení, jež mu předcházelo.
Není-li v námitkách uvedeno, v jakém rozsahu účastník rozhodnutí napadá, platí, že se domáhá zrušení celého rozhodnutí.

Podání námitek nemá odkladný účinek, nejde-li o rozhodnutí, které se týká plnění sankční povinnosti příjemců dávek či zaměstnavatelů. Námitky se podávají orgánu sociálního zabezpečení, který rozhodnutí vydal, a ten o nich také rozhoduje (ČSSZ/ Ministerstvo obrany/ Ministerstvo vnitra/ Ministerstvo spravedlnosti).
Pokud je takovým orgánem ČSSZ, lze námitky v uvedené lhůtě uplatnit u ČSSZ nebo u kterékoliv okresní správy sociálního zabezpečení (OSSZ/ PSSZ/ MSSZ). Prvostupňová rozhodnutí ČSSZ tedy nenabývají právní moci doručením (jako za účinnosti dosavadní právní úpravy), ale až uplynutím 30denní lhůty k podání námitek, resp. doručením (oznámením) rozhodnutí ČSSZ o námitkách.

Orgán sociálního zabezpečení přezkoumává rozhodnutí, proti němuž byly podány námitky, v plném rozsahu; není přitom vázán podanými námitkami a může rozhodnout i v neprospěch účastníka řízení. Řízení o námitkách musí být vedeno odděleně od rozhodování orgánu sociálního zabezpečení v prvním stupni - nemohou se na něm podílet, ani v něm rozhodovat osoby, které se účastnily řízení o vydání napadeného rozhodnutí.

Podání námitek je řádným opravným prostředkem ve správním řízení a absolvování námitkového řízení, ať již úspěšné nebo neúspěšné, je proto nezbytným předpokladem k tomu, aby se věcí mohl zabývat soud v rámci případné později uplatněné správní žaloby.

Proti pravomocnému rozhodnutí ČSSZ může ovšem oprávněný, který se domnívá, že byl ve svých právech zkrácen, podat do 2 měsíců ode dne doručení rozhodnutí žalobu. Náležitosti žalobního návrhu jsou upraveny soudním řádem správním (zákon č. 150/2002 Sb.).

K řízení o žalobě je příslušný krajský (v Praze Městský) soud, v jehož obvodu má navrhovatel bydliště, popřípadě, v jehož obvodu se zdržuje.

Nemá-li občan bydliště na území České republiky a ani se na tomto území nezdržuje, je k řízení o žalobě příslušný Krajský soud v Brně, má-li občan bydliště na území Slovenské republiky; Krajský soud v Ostravě, má-li bydliště na území Polské republiky; Krajský soud v Plzni, má-li bydliště na území Spolkové republiky Německo; Krajský soud v Českých Budějovicích, má-li bydliště na území Rakouské republiky.

Nelze-li takto určit příslušnost krajského soudu, je příslušný krajský soud určený podle místa posledního bydliště občana na území České republiky, a nelze-li příslušnost určit ani takto, je příslušný Krajský soud v Praze.

Pokud se nepodrobíte vyšetření zdravotního stavu nebo jinému odbornému vyšetření, ačkoli jste k tomu byli vyzváni orgánem sociálního zabezpečení, může vám být dávka z důchodového pojištění zastavena, pokud jste byli ve výzvě na tento následek upozorněni.

Dále jste povinni na výzvu orgánu sociálního zabezpečení pro účely posouzení poklesu pracovní schopnosti předložit lékařské nálezy ošetřujících lékařů, které mají, a sdělit údaje o dosaženém vzdělání, zkušenostech a znalostech, předchozích výdělečných činnostech a o změnách ve sdělených skutečnostech, k nimž došlo od předchozího posouzení poklesu pracovní schopnosti, a to ve lhůtě do 8 dnů ode dne doručení výzvy, nestanovil-li orgán sociálního zabezpečení lhůtu delší.
I v případě nesplnění této povinnosti vám může být výplata důchodu z důchodového pojištění zastavena, pokud jste byli ve výzvě na tento následek upozorněni.

Občan dle výroku posudkového lékaře má třicetiprocentní ztrátu pracovní schopnosti, přesto mu byla žádost o invalidní důchod zamítnuta, ačkoli by mu podle jeho názoru měl náležet důchod ve výši 30 % jeho příjmu ze zaměstnání. Z jakého důvodu mu tedy důchod ve výši odpovídající ztrátě jeho výdělkových možností nebyl přiznán?

Při zamítnutí žádosti občana postupoval orgán důchodového pojištění v souladu se zákonem o důchodovém pojištění. Podmínky nároku na invalidní důchod a jeho výši upravují ust. § 38 a násl. zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů.

Jednou z podmínek nároku na invalidní důchod je existence invalidity. Pojištěnec je invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %. Jestliže tedy pracovní schopnost občana klesla pouze o 30 %, pak tento stav nezakládá invaliditu, kterou je vznik nároku na invalidní důchod zákonem podmiňován. Už vůbec pak nelze vázat výši dávky na procentní ztrátu schopnosti soustavné výdělečné činnosti. Nelze proto dovozovat, že při 30% ztrátě schopnosti soustavné výdělečné činnosti náleží invalidní důchod ve výši 30 % dosahovaného příjmu.

Je mi 66 let a byl jsem poživatelem plného invalidního důchodu. V prosinci 2009 mi přišlo z České správy sociálního zabezpečení oznámení, že se dnem 1. 1. 2010 můj plný invalidní důchod mění v důchod starobní. Jak tomu mám rozumět?

Jednou z nových podmínek pro přiznání nároku na invalidní důchod je věk nižší než 65 let. Podle přechodného ustanovení zákona č. 306/2008 Sb. (změna zákona o důchodovém pojištění), pokud dosáhl poživatel plného invalidního nebo částečného invalidního důchodu věku 65 let před 1. 1. 2010, zaniká nárok na tento důchod dnem 1. 1. 2010 a tímto dnem vzniká tomuto poživateli nárok na starobní důchod, a to ve výši, v jaké mu náležel dosavadní důchod. Plátce důchodu, v tomto případě ČSSZ, byla povinna zaslat pojištěnci nejpozději do 31. 1. 2010 oznámení o zániku nároku na plný invalidní nebo částečný invalidní důchod a o vzniku nároku na starobní důchod a jeho výši.

V žádném případě se nejedná o rozhodnutí ČSSZ bez právního podkladu. Podmínka 65 let věku je podmínkou obecnou ve vztahu ke všem pojištěncům, nikoliv jedinečnou ve vztahu k pojištěnci jako konkrétní osobě.

Dále je třeba zdůraznit, že starobní důchod bude pojištěnec pobírat ve stejné výši, v jaké pobíral plný invalidní důchod, přičemž nic nebrání tomu, aby si pojištěnec požádal o přiznání řádného starobního důchodu podle ustanovení § 29 odst. 1 až 3 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů.

Nadto v souladu s § 8 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, může být kdykoli posouzen pojištěncův zdravotní stav pro účely poskytnutí dávek a mimořádných výhod v rámci jiných systémů sociálního zabezpečení (např. příspěvek na péči podle zákona o sociálních službách apod.).

Jak mám postupovat v případě, jsem-li poživatelem invalidního důchodu a blíží se mi datum odchodu do starobního důchodu?

Poživatel invalidního důchodu, který splní podmínky nároku na starobní důchod, může požádat o přiznání starobního důchodu nebo si ponechat nadále invalidní důchod.

Rozhodne-li se pro starobní důchod, lze žádost uplatnit nejdříve 4 měsíce před požadovaným dnem přiznání. Žádost s ním sepíše OSSZ/ PSSZ/ MSSZ příslušná dle místa jeho trvalého bydliště.

Postup při sepisování žádosti o důchod a doklady, které je třeba OSSZ/ PSSZ/ MSSZ předložit, jsou uvedeny na internetových stránkách České správy sociálního zabezpečení.

Není třeba předkládat ty dokumenty, které již byly přijaty do evidence ČSSZ dříve v souvislosti s žádostí osoby o invalidní důchod.

Podle § 58 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, jsou-li současně splněny podmínky nároku na výplatu starobního a invalidního důchodu, vyplácí se jen jeden důchod, a to vyšší.

Toto ustanovení řeší ve prospěch žadatele zpravidla situaci, ve které se po provedení výpočtu ukáže, že dosud pobíraný invalidní důchod je vyšší než by byl požadovaný starobní. V takovém případě se ponechá výplata vyššího invalidního důchodu a starobní důchod se nepřizná.

Další dotazy a odpovědi týkající se důchodového pojištění naleznete na internetových stránkách České správy sociálního zabezpečení.

Můžete se obrátit na:

• Call centrum ČSSZ,
• OSSZ/ PSSZ/ MSSZ.

Česká správa sociálního zabezpečení
- Informační kancelář České správy sociálního zabezpečení
- Jednotlivé agendy tzv. nepojistných systémů sociálního zabezpečení

Odchod do starobního důchodu (Důchodové pojištění)
Vdovský důchod (Důchodové pojištění)
Ošetřovné (Nemocenské pojištění)
Sirotčí důchod (Důchodové pojištění)
Vdovecký důchod (Důchodové pojištění)
Sociální příplatek (Státní sociální podpora)
Žádost o dávku sociální péče (Rodina)
Výplata důchodu (Poštovní služby)
Změna výplaty důchodu (Poštovní služby)

Česká správa sociálního zabezpečení - odbor komunikace

1. 1. 2010

25. 1. 2010

Konec platnosti návodu není stanoven.