Portál veřejné správy České republiky

Odchod do starobního důchodu

Starobní důchod je jednou z dávek důchodového pojištění. Odchod do starobního důchodu je podmíněn dosažením určitého věku a získáním potřebné doby pojištění.

Výši starobního důchodu vypočítají pracovníci ústředí České správy sociálního zabezpečení (dále též "ČSSZ"). Každý občan, který požádal o důchod, obdrží z ČSSZ písemné rozhodnutí o přiznání a výši starobního důchodu nebo o zamítnutí žádosti. Dále osobní list, ve kterém jsou uvedeny započítané doby pojištění a příjmy dosažené v rozhodném období.
V zákonem stanovených případech rozhodují o dávkách důchodového pojištění příslušné orgány Ministerstva obrany, Ministerstva vnitra a Ministerstva spravedlnosti.

Starobní důchod se skládá ze základní výměry a z procentní výměry. Základní výměra důchodu, která je stejná pro všechny důchody, činí 2 170 Kč měsíčně.
Procentní výměra se stanovuje individuálně procentní sazbou z výpočtového základu podle získané doby pojištění. Za každý rok důchodového pojištění (do doby než vznikne nárok na důchod) náleží 1,5 % výpočtového základu. Poté, co již občanovi vznikne nárok na důchod, ale on o něj nepožádá, nebo požádá o jeho přiznání bez výplaty a bude pracovat dál, tak se mu za každých 90 kalendářních dnů výdělečné činnosti důchod navyšuje o 1,5 % (do 30. 6. 2001 pouze o 1 %). Do této doby se však nezapočítává např. doba pracovní neschopnosti, neplaceného volna a pobírání dávek nemocenského pojištění. Znamená to, že člověk, který pracuje i po vzniku nároku na starobní důchod, si penzi zvyšuje podstatně rychleji než do té doby.

Od 1. 1. 2010 je možné také pobírání starobního důchodu ve výši jedné poloviny a zároveň vykonávání soustavné výdělečné činnosti. Tento důchod se pak zvyšuje za každých 180 kalendářních dnů této výdělečné činnosti o 1,5 % výpočtového základu.

Možné je též pobírání starobního důchodu v plné výši a zároveň vykonávání soustavné výdělečné činnosti; od 1. 1. 2010 není při výkonu výdělečné činnosti v pracovněprávním vztahu podmínkou nároku na výplatu důchodu sjednání pracovněprávního vztahu na dobu určitou, nejvýše na dobu jednoho roku.
Od 1. 1. 2010 se osobě, která vykonává výdělečnou činnost a současně pobírá starobní důchod v plné výši, zvyšuje procentní výměra starobního důchodu o 0,4 % výpočtového základu za každých 360 kalendářních dnů výkonu výdělečné činnosti. Pojištěnec má nárok na toto zvýšení vždy po dvou letech (pokud výdělečná činnost trvala nepřetržitě po tuto dobu) nebo po skončení výdělečné činnosti.

Pro stanovení výpočtového základu je důležitý osobní vyměřovací základ. Ten, zjednodušeně řečeno, tvoří měsíční průměr všech příjmů dosažených v rozhodném období. V roce 2010 je to období let 1986 až 2009, z něhož se stanoví důchod. Jednotlivé roční příjmy se násobí různými koeficienty, které se odvozují od průměru dosažených příjmů všech pojištěnců v jednotlivých letech.
Do důchodu se započítávají všechny příjmy, z nichž je odváděno pojistné na sociální zabezpečení (např. i brigády). Nezapočítává se příjem z dohody o provedení práce, protože ta nezakládá účast na pojištění. Nezapočítávají se ani takové příjmy v rámci zaměstnání, z kterých se neodvádí pojistné. Započítává se však náhrada mzdy po skončení pracovní neschopnosti náležející za pracovní úraz nebo nemoc z povolání, i když se z ní pojistné neplatí.

Výpočet starobního důchodu v roce 2010

Muž narozený 10. 3. 1948 požádal o starobní důchod podle § 29 zákona o důchodovém pojištění od dosažení důchodového věku. Jeho důchodový věk činí 62 let a 2 měsíce, tohoto věku dosahuje 10. 5. 2010. Získal celkem 45 let pojištění a jeho osobní vyměřovací základ za rozhodné období let 1986 až 2009 činí 28 000 Kč.

Výpočtový základ se stanoví z osobního vyměřovacího základu následujícím způsobem:

• částka 10 500 Kč náleží v plné výši, 
• k této částce se přičte 30 % rozdílu mezi částkou 27 000 Kč a částkou 10 500 Kč, tj. 30 % z částky 16 500 Kč, tedy 4 950 Kč, 
• následně se přičte ještě 10 % rozdílu mezi částkou 27 000 Kč a částkou 28 000 Kč, tj. 10 % z částky 1 000 Kč, tedy 100 Kč.

Výpočtový základ činí celkem 15 550 Kč. Za každý rok pojištění náleží 1,5 % výpočtového základu, tzn., že za 45 let pojištění činí procentní výměra starobního důchodu 67,5 % výpočtového základu, tj. 10 497 Kč.

Starobní důchod včetně základní výměry 2 170 Kč činí 12 667 Kč.

Žádost o přiznání starobního důchodu podává osoba, jíž má být důchod přiznán, případně její zákonný zástupce (je-li oprávněná osoba zbavena způsobilosti k právním úkonům).

Zákon o organizaci a provádění sociálního zabezpečení umožňuje pouze ve výjimečných případech podání žádosti rodinným příslušníkem, ovšem jen za předpokladu, že oprávněná osoba podle vyjádření lékaře, vzhledem ke svému zdravotnímu stavu, nemůže podat žádost sama a s podáním této žádosti jinou osobou vyslovila souhlas.

Správní řád rovněž umožňuje nechat se v řízení o důchod (včetně podání žádosti) zastoupit zmocněncem na základě plné moci. Z jejího textu musí být zřejmé, že byla udělena k podání žádosti o důchod.

Protože zmocněnec musí za žadatele uvést a podepsat některá zásadní prohlášení a sdělení (např. o výchově nezletilých dětí, o pobírání dávek nemocenského, o dobách odpracovaných od ukončení povinné školní docházky, o náhradních dobách pojištění), které nemusí detailně znát, je vhodné, aby se žadatelé o důchod nechali při sepisování žádosti zastupovat zmocněncem pouze výjimečně.

Nárok na přiznání starobního důchodu vzniká získáním doby pojištění dle § 29 odst. 1 až 4 zákona o důchodovém pojištění a dosažením potřebného věku (tabulka důchodového věku viz níže bod 30).

Pojištěnec má nárok na starobní důchod před dosažením důchodového věku, jestliže získal dobu pojištění stanovenou podle § 29 odst. 1 nebo 3 zákona o důchodovém pojištění a dosáhl alespoň věku 60 let, pokud jeho důchodový věk činí alespoň 63 let, nebo do dosažení důchodového věku mu ode dne, od něhož se starobní důchod přiznává, chybí nejvýše tři roky, pokud jeho důchodový věk je nižší než 63 let (tzv. trvale krácený předčasný starobní důchod dle § 31 zákona o důchodovém pojištění). Výše tohoto důchodu je nižší, než výše starobního důchodu dle § 29 zákona o důchodovém pojištění, přičemž takto přiznaný důchod nelze ke dni dovršení důchodového věku přepočítat (přiznat starobní důchod dle § 29 zákona o důchodovém pojištění).

Starobní důchod dle § 30 zákona o důchodovém pojištění, ve znění účinném do 31. 12. 2009, a čl. II bodu 4 zákona č. 306/2008 Sb. (tzv. dočasně krácený předčasný starobní důchod) lze dále přiznat až 5 let před dovršením důchodového věku, a to za předpokladu, že pojištěnec získal 25 let pojištění a také:

• pobíral plný invalidní důchod nepřetržitě alespoň po dobu 5 let, 
• nárok na plný invalidní důchod zanikl a ke dni odnětí tohoto důchodu do dosažení důchodového věku chybí pojištěnci nejvýše 5 let.

Takto přiznaný předčasný starobní důchod lze ke dni dovršení důchodového věku přepočítat (přiznat řádný starobní důchod).

Nárok na starobní důchod 2 roky nebo 5 let před dovršením důchodového věku může vzniknout pouze tehdy, byly-li splněny výše uvedené podmínky pro jeho přiznání do 31. 12. 2006.

Podejte písemnou žádost o starobní důchod na předepsaném tiskopisu.

Od 1. 1. 2007 sepisují všechny žádosti o důchod okresní správy sociálního zabezpečení (dále též "OSSZ"), Pražská správa sociálního zabezpečení (dále též "PSSZ") nebo Městská správa sociálního zabezpečení Brno (dále též "MSSZ"), příslušné podle místa trvalého bydliště oprávněné osoby.

Úřady, které přijímají písemné žádosti o starobní důchod, naleznete v sekci Adresář Portálu veřejné správy.

K poskytnutí odborné pomoci je příslušná OSSZ/ PSSZ/ MSSZ. Vlastní rozhodování o starobním důchodu potom přísluší České správě sociálního zabezpečení.

Pokud jde o příslušníky ozbrojených sborů, jsou k rozhodování o důchodu příslušné orgány Ministerstva vnitra, Ministerstva obrany, příp. Ministerstva spravedlnosti.

Žádost je možné sepsat 4 měsíce před datem, od něhož je přiznání starobního důchodu požadováno.

Při uplatnění žádosti o starobní důchod je nutné mít k dispozici následující doklady:

• občanský průkaz (u cizinců doklad prokazující jejich totožnost), 
• doklady o studiu, event. učení (i neukončeném), 
• doklady o výkonu vojenské služby (civilní služby), 
• doklady prokazující doby zaměstnání, případně doby vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání, které chybí v informativním osobním listu důchodového pojištění, 
• rozhodnutí OSSZ (PSSZ, MSSZ) o době a rozsahu péče o osobu závislou, 
• rodný list dítěte.

Ženy, které žádají o přiznání starobního důchodu při dosažení důchodového věku, ovlivněného výchovou dětí, a ženy i muži žádající uznání péče o dítě, předkládají:

• rodné listy dětí, případně výpisy z matriky narození, 
• příslušný doklad prokazující osvojení dítěte, jde-li o osvojené dítě, 
• jde-li o dítě převzaté do péče nahrazující péči rodičů, předkládá se rozhodnutí příslušného orgánu, kterým bylo dítě svěřeno do péče žadatele.

Muži předkládají, pokud jde o období péče o dítě do 4 let věku ukončené v období od 1. 1. 1996 do 30. 6. 2007, pravomocné rozhodnutí OSSZ o době a rozsahu péče muže o dítě.

Ženy i muži předkládají též rozhodnutí OSSZ o době a rozsahu péče o dítě dlouhodobě těžce zdravotně postižené vyžadující mimořádnou péči ve věku do 18 let (institut "dětí dlouhodobě těžce zdravotně postižených vyžadujících mimořádnou péči" byl zrušen ke dni 1. 1. 2007, od tohoto data se tyto děti považují za osoby závislé).

Chybějící doklady

Od roku 2004 mají zaměstnavatelé povinnost za své zaměstnance každoročně uzavírat evidenční listy důchodového pojištění (dále též "ELDP"), posílat je ČSSZ a stejnopis dát zaměstnanci.

V ELDP jsou uvedeny doby pojištění, výše výdělku a vyloučené doby (nejčastěji dny pobírání nemocenských dávek). Lidé tak mají průběžnou kontrolu nad svým pojištěním. Pokud ovšem zjistí, že jim chybí některé doby pojištění z dřívějšího období, je vhodné se obrátit na příslušnou OSSZ/ PSSZ/ MSSZ se žádostí o pomoc při jejich dohledání.

Pokud se ELDP nepodaří dohledat, je možné doby pojištění a výše výdělku prokázat jinými, náhradními doklady, kterými jsou:

• fotokopie zápočtového listu, 
• občanský průkaz, je-li v něm vyznačeno razítko organizace s přesným uvedením doby trvání výdělečné činnosti, 
• legitimace ROH, pokud jsou v ní vylepeny známky o placení příspěvků v jednotlivých měsících, 
• výplatní pásky, 
• fotokopie potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti a funkčních požitků a o sražených zálohách na daň, 
• fotokopie přehledu o příjmech poživatele částečného invalidního důchodu apod.

Chybějící údaje o vojenské službě

Pokud např. žadatel zjistí, že v evidenci ČSSZ se nenacházejí údaje o vojenské službě a žadatel sám nemá k dispozici vojenskou knížku, ze které by bylo možné ověřit na OSSZ/ PSSZ/ MSSZ dobu jejího trvání, může si opatřit potvrzení o výkonu vojenské služby, které vydávají příslušné vojenské orgány (vojenská velitelství). Nemají-li ani tyto orgány potřebné údaje v konkrétním případě k dispozici, může se obrátit (případně požádat o spolupráci OSSZ/ PSSZ/ MSSZ) na Správní archiv Armády ČR, Nám. Republiky č. 4, Olomouc.

Náhradní způsob dokládání doby studia

Doby studia na střední, případně vyšší odborné škole, se prokazují školním vysvědčením vydaným v posledním roce studia, na vysoké škole diplomem nebo dokladem o vykonání státní závěrečné zkoušky.
V případě, že žadatel tyto doklady nemá k dispozici, může se obrátit na školu, kde studium absolvoval, jde-li o střední či odborné školy. V případě vysoké školy na její rektorát. Pokud uvedené instituce nemají doklady k dispozici, může pomoci příslušný archiv (adresy upřesní Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy), který vydá výpis požadované doby studia.

Využití výpovědi svědků

Forma výpovědi svědků se v důchodovém řízení používá zcela mimořádně, pokud nelze tvrzenou dobu pojištění prokázat jinak. Pro tyto účely se použije tiskopis vydaný ČSSZ "Prohlášení o dobách zaměstnání", ve kterém svědci svým podpisem ověřují pravdivost tvrzených skutečností a zároveň uvádějí, z jakých zdrojů nabyli vědomosti o takto náhradním způsobem prokazované době pojištění.
Pravost podpisu svědka ověřují příslušné orgány (obecní úřady, notář). Ověření podpisů provádějí v případě, že se svědci dostaví k podpisu tiskopisu na OSSZ/ PSSZ/ MSSZ, i tyto orgány sociálního zabezpečení.
Ověřování dokladů z originálních listin lze rovněž provést přímo při sepisování žádostí o dávky důchodového pojištění na OSSZ/ PSSZ/ MSSZ.

Tiskopisy z oblasti důchodového pojištění, tiskopisy EU, žádosti a potvrzení v papírové podobě jsou k dispozici na jednotlivých pracovištích České správy sociálního zabezpečení, především na okresních správách sociálního zabezpečení.

Většina tiskopisů je také dostupná v elektronické podobě na internetových stránkách České správy sociálního zabezpečení.

Příklad k uvádění informací na tiskopisech

Při podání žádosti o starobní důchod musela žena uvést také údaje o svém manželovi. Proč?

Tiskopis žádosti o důchod obsahuje v oddílu 1 také identifikační údaje o manželovi nebo manželce. Tyto údaje jsou využívány v návaznosti na službu, kterou ČSSZ poskytuje. V případě, že i manžel je poživatelem důchodu, je možné zvolit stejný den splatnosti důchodu jako on (uvádí se v závěru tiskopisu žádosti). Občanský průkaz manžela nemusí být při sepisování žádosti předkládán.

Správní ani jiné poplatky nejsou stanoveny. Případné ověření pravosti listinných dokumentů (pořízených opisů podle originálu) předkládaných spolu se žádostí o důchod, provádí bezplatně příslušná OSSZ/ PSSZ/ MSSZ.

Rozhodnutí o přiznání dávky důchodového pojištění je orgán sociálního zabezpečení povinen vydat nejpozději do 90 dnů ode dne zahájení řízení. Tato lhůta se prodlužuje o dobu, po kterou se např. došetřují rozhodné skutečnosti u zaměstnavatelů, úřadů aj.

Další účastníci postupu nejsou stanoveni.

Další činnosti nejsou stanoveny. Ve výjimečných případech může být žadatel vyzván k součinnosti při šetření neprokázaných dob pojištění.

Po přiznání dávky je oprávněný poživatel starobního důchodu, podle zákona č. 582/1991 Sb., § 50 odst. 1, povinen písemně hlásit plátci dávky do 8 dnů případné změny ve skutečnostech rozhodných pro trvání nároku na dávku, její výši a výplatu.

Své dotazy můžete posílat prostřednictvím internetových stránek ČSSZ na elektronické podatelny jednotlivých pracovišť ČSSZ.

Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů
Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů
Zákon č. 306/2008 Sb., kterým se mění zákon o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, zákon o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, ve znění pozdějších předpisů

Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů
Zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů
Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů
Zákon č. 479/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony

Proti rozhodnutí orgánu sociálního zabezpečení ve věcech důchodového pojištění lze podat písemné námitky do 30 dnů ode dne jeho oznámení účastníku řízení. Podání námitek nemá odkladný účinek, nejde-li o rozhodnutí, které se týká plnění sankční povinnosti příjemců dávek či zaměstnavatelů. Námitky se podávají orgánu sociálního zabezpečení, který rozhodnutí vydal, a ten o nich také rozhoduje. Pokud je takovým orgánem ČSSZ, lze námitky v uvedené lhůtě uplatnit u kterékoliv OSSZ/ PSSZ/ MSSZ.

Prvotní rozhodnutí ČSSZ tedy nenabývají právní moci doručením, ale až uplynutím lhůty k podání námitek, resp. doručením (oznámením) rozhodnutí ČSSZ o námitkách. Orgán sociálního zabezpečení přezkoumává rozhodnutí, proti němuž byly podány námitky, v plném rozsahu; není přitom vázán podanými námitkami. Lze-li námitkám vyhovět, ČSSZ novým rozhodnutím napadené rozhodnutí změní, resp. zruší. Řízení o námitkách musí být vedeno odděleně od rozhodování orgánu sociálního zabezpečení v prvním stupni - nemohou se na něm podílet, ani v něm rozhodovat osoby, které se účastnily řízení o vydání napadeného rozhodnutí.

Podání námitek je řádným opravným prostředkem ve správním řízení a absolvování námitkového řízení, ať již úspěšné nebo neúspěšné, je proto nezbytným předpokladem k tomu, aby se věcí mohl zabývat soud v rámci případné později uplatněné správní žaloby.

Řízení o námitkách zavádí s účinností od 1. 1. 2010 zákon č. 479/2008 Sb., který ve své první části mění zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.

Rozhodnutí o námitkách lze do 2 měsíců ode dne jeho doručení účastníku řízení napadnout žalobou u krajského soudu podle § 65 až 78 soudního řádu správního.

K řízení o žalobě je příslušný krajský (v Praze Městský) soud, v jehož obvodu má navrhovatel bydliště, popř., v jehož obvodu se zdržuje.
Nemá-li občan bydliště na území České republiky a ani se na tomto území nezdržuje, je k řízení o žalobě příslušný Krajský soud v Brně, má-li občan bydliště na území Slovenské republiky; Krajský soud v Ostravě, má-li bydliště na území Polské republiky; Krajský soud v Plzni, má-li bydliště na území Spolkové republiky Německo; Krajský soud v Českých Budějovicích, má-li bydliště na území Rakouské republiky.
Nelze-li takto určit příslušnost krajského soudu, je příslušný krajský soud určený podle místa posledního bydliště občana na území České republiky, a nelze-li příslušnost určit ani takto, je příslušný Krajský soud v Praze.

Jestliže příjemce starobního důchodu nesplní povinnost stanovenou zákonem č. 582/1991 Sb., § 50 odst. 1, hlásit do 8 dnů skutečnosti rozhodné pro trvání nároku na dávku, její výši a výplatu, nebo jestliže přijal důchod nebo jeho část, ačkoliv musel z okolností předpokládat, že důchod byl vyplacen neprávem, nebo ve vyšší částce než náležel, je povinen podle zákona č. 582/1991 Sb., § 118a, neprávem vyplacené částky starobního důchodu vrátit.

1. Jak se starobní důchod vyplácí?

ČSSZ vyplácí důchody předem, a to bezhotovostně na bankovní účet klienta. Jedná se o velmi moderní a bezpečnou výplatu, kterou využívá čím dál tím více lidí.
Další možnost je hotovostně prostřednictvím České pošty a také do ústavů sociální péče.

Od 1. 1. 2010 výplata důchodu přiznaného od data spadajícího do období po 31. 12. 2009 prováděná prostřednictvím držitele poštovní licence bude zpoplatněna, a to částkou ve výši 21 Kč za každou splátku. Výše této částky se v budoucích kalendářních letech může změnit v závislosti na vývoji výše poplatků za tyto poukazy účtované Českou poštou.

V každém kalendářním měsíci je celkem 13 výplatních termínů důchodů. Od 2. do 24. dne v měsíci vždy v sudé dny, a také 15. den v měsíci, kdy je důchod zasílán pojištěncům do ústavů sociální péče.

2. Může člen rodiny vyzvednout na poště důchod osoby, která je v nemocnici?

V daném případě existují následující možnosti:

• Některý z členů rodiny požádá obecní úřad v místě bydliště důchodce, aby ho ustanovil zvláštním příjemcem důchodu za nemocného. Obecní úřad je povinen vyhovět za podmínek, když důchodce není schopen si důchod vyzvednout. Důchodce s tím musí souhlasit.

• Pokud by byl důchodce dlouhodobě hospitalizován, pošta mu doručí důchod do nemocnice.

• Důchod zůstává uložen po dobu 3 měsíců na poště, po uzdravení si jej může důchodce vyzvednout sám.

3. Je starobní důchod zvyšován?

Starobní důchody se stejně jako ostatní druhy důchodů v České republice pravidelně zvyšují, tedy valorizují - zpravidla od lednové splátky nového kalendářního roku. O tom, zda se budou důchody valorizovat, rozhoduje vláda svým nařízením. Zpravidla se zvyšuje procentní výměra, někdy i základní výměra.

4. Mění se v závislosti na věku výše starobního důchodu?

Mění se pouze u lidí, kteří se dožijí 100 let. Těm se procentní výměra důchodu zvyšuje o 2 000 Kč měsíčně. Jedná se o finanční příspěvek, který slouží k pokrytí zvýšených životních nákladů souvisejících se stářím. Tuto částku pobírají staří lidé doživotně. Do 1. 7. 2006 to bylo o 1 000 Kč méně.

5. Mohu si ke starobnímu důchodu přivydělat?

Od 1. 1. 2010 výplata starobního důchodu, na který vznikl nárok podle § 29 zákona o důchodovém pojištění, náleží osobám vykonávajícím výdělečnou činnost v pracovněprávním vztahu, aniž by musela být splněna podmínka sjednání tohoto právního vztahu na dobu určitou nepřesahující délku jednoho roku.

6. Mohu si přivydělat k předčasnému starobnímu důchodu?

Přiznání předčasného starobního důchodu neznamená, že si nelze přivydělat. Pro poživatele předčasného starobního důchodu však nadále platí, že v období do dosažení důchodového věku jim výplata dávky nenáleží, pokud současně vykonávají výdělečnou činnost zakládající účast na důchodovém pojištění.

Za výdělečnou činnost nezakládající účast na důchodovém pojištění se považuje např. výkon práce dohodou o provedení práce, nebo podnikání (jako OSVČ), pokud ovšem příjem z této činnosti nedosáhl (po odpočtu výdajů) výše zakládající účast na důchodovém pojištění.

Důchodce, jakož i jeho zaměstnavatel, má povinnost oznámit ČSSZ vstup do zaměstnání, který by měl za následek zastavení výplaty starobního důchodu.

7. Komu náleží starobní důchod po úmrtí?

Pokud nastane situace, kdy důchodce zemřel a nemohla mu být vyplacena dávka důchodu v den pravidelné měsíční výplaty nebo po něm, mají postupně manžel (manželka), děti a rodiče, pokud s důchodcem žili v době jeho úmrtí ve společné domácnosti, nárok na výplatu tohoto důchodu. (Podmínka soužití nemusí být splněna u dětí, které mají po zemřelém nárok na sirotčí důchod.) Tento nárok není předmětem dědictví, stává se jím, není-li uvedených osob.

Při pozůstalostním řízení je třeba informovat notáře o uvedeném nedoplatku ČSSZ. Notář potom učiní dotaz na ČSSZ, aby nedoplatek potvrdila. Poté rozhodne v rámci pozůstalostního řízení, komu bude částka vyplacena a sdělí toto rozhodnutí ČSSZ. Ta potom zašle poštovní poukázkou uvedenou částku oprávněnému adresátovi.

Příklad výplaty starobního důchodu po úmrtí:

Žena byla léčena v nemocnici a nemohla 18. 2. převzít důchod. Ten byl uložen na poště. Žena 20. 2. zemřela. V tomto případě náleží výplata důchodu z 18. 2. osobám uvedeným v předchozím odstavci.

8. Zdaňuje se starobní důchod?

Dani z příjmu podléhá v kalendářním roce ta část důchodu, která přesáhla částku 288 000 Kč (tj. nad 24 000 Kč měsíčně). Do této částky se započítává i případný souběžný pozůstalostní důchod. V takovém případě musí důchodce podat vždy do 31. 3. následujícího kalendářního roku daňové přiznání na příslušném finančním úřadě a částku daně z příjmů zaplatit.

9. Zůstane mi jiný důchod, když dostanu důchod starobní?

Pokud budou současně splněny podmínky nároku na výplatu více důchodů téhož druhu nebo na výplatu starobního nebo invalidního důchodu, vyplácí se jen jeden důchod, a to vyšší. Je-li jejich výše stejná, vyplácí se ten, který si občan zvolil.

Jsou-li však splněny podmínky na výplatu starobního důchodu a vdovského (vdoveckého) důchodu, vyplácí se vyšší důchod v plné výši a z nižšího polovina procentní výměry. Pokud bude jejich výše stejná, bude se krátit na polovinu procentní výměra důchodu vdovského (vdoveckého).

10. Co mohu dělat, když nesouhlasím s výší svého důchodu nebo mám problém s jeho doručováním?

Rozhodnutí o dávkách důchodového pojištění posílá ČSSZ písemně. Občan může u ČSSZ (popř. prostřednictvím OSSZ/ PSSZ/ MSSZ) podat námitky proti tomuto rozhodnutí (viz výše bod 19). Proti rozhodnutí o námitkách může občan do dvou měsíců od jeho doručení podat žalobu, kterou řeší soud.

Problémy s doručováním důchodu prostřednictvím České pošty je třeba řešit na příslušné poště, ostatní nesrovnalosti s ústředím ČSSZ.

11. Co se stane, když si neplatím pojistné na důchodové pojištění?

Pokud si občan neplatí pojistné na důchodové pojištění, může se stát, že mu nevznikne nárok na důchod. V lepším případě je důchod nižší, než jaký by byl, kdyby si lidé platili pojištění celý svůj pracovní život.

Obecně platí, že čím delší dobu se pojistné na důchodové pojištění platí, tím je zpravidla vyšší starobní důchod. Za zaměstnance platí a odvádí i jejich pojistné zaměstnavatelé (sazba pojistného zaměstnavatele na důchodové pojištění činí 21,5 %, u zaměstnance činí 6,5 %), OSVČ platí pojistné samy.

Placení pojistného je v zásadě povinností, za jejíž nesplnění hrozí příslušnému plátci sankce finančního charakteru.

12. Musím odejít do starobního důchodu nebo mohu dál pracovat?

Po dosažení důchodového věku lidé nemusí odejít povinně do důchodu, není to ani důvod výpovědi uvedený v zákoníku práce. Odejít do penze totiž není povinnost, ale právo. To znamená, že člověk, který se rozhodne pracovat dále, může pracovat i po vzniku nároku na důchod. V tom případě nepodává žádost o starobní důchod.

13. Jak mám postupovat v případě, jsem-li poživatelem invalidního důchodu a blíží se mi datum odchodu do starobního důchodu?

Poživatel invalidního důchodu, který splní podmínky nároku na starobní důchod ve smyslu ustanovení § 29 odst. 1 až 3 zákona o důchodovém pojištění, může požádat o přiznání starobního důchodu nebo si ponechat nadále invalidní důchod.
Rozhodne-li se pro starobní důchod, lze žádost uplatnit nejdříve 4 měsíce před požadovaným dnem přiznání. Žádost s ním sepíše OSSZ/ PSSZ/ MSSZ příslušná dle místa jeho trvalého bydliště.

Postup při sepisování žádosti o důchod a doklady, které je třeba OSSZ/ PSSZ/ MSSZ předložit, jsou uvedeny na internetových stránkách České správy sociálního zabezpečení.
Není třeba předkládat ty dokumenty, které již byly přijaty do evidence ČSSZ dříve v souvislosti s žádostí osoby o invalidní důchod.

Ve smyslu ustanovení § 58 zákona o důchodovém pojištění, jsou-li současně splněny podmínky nároku na výplatu starobního a invalidního důchodu, vyplácí se jen jeden důchod, a to vyšší.
Toto ustanovení řeší ve prospěch žadatele zpravidla situaci, ve které se po provedení výpočtu ukáže, že dosud pobíraný invalidní důchod je vyšší než by byl požadovaný starobní. V takovém případě se ponechá výplata vyššího invalidního důchodu a starobní důchod se nepřizná.
Jsou-li současně splněny podmínky nároku na výplatu starobního a invalidního důchodu ve stejné výši, přizná se důchod, který si pojištěnec zvolí.

V případě, že poživatel invalidního důchodu dosáhne věku 65 let, transformuje se jeho invalidní důchod ve výši, v jaké náležel, do důchodu starobního (§ 61a zákona o důchodovém pojištění). Nárok na tento typ starobního důchodu nevylučuje nárok na přiznání některého ze starobních důchodů podle § 29 odst. 1 až 3 zákona o důchodovém pojištění.

Další dotazy a odpovědi týkající se důchodového pojištění naleznete na internetových stránkách České správy sociálního zabezpečení.

Můžete se obrátit na:

• okresní správy sociálního zabezpečení,
• Pražskou správu sociálního zabezpečení,
• Městskou správu sociálního zabezpečení Brno.

Česká správa sociálního zabezpečení
- Informační kancelář České správy sociálního zabezpečení
- Důchodové pojištění od 1. 1. 2010
- Leták "Změny v důchodovém pojištění od 1. 1. 2010"

Invalidita a žádost o invalidní důchod (Důchodové pojištění)
Vdovský důchod (Důchodové pojištění)
Ošetřovné (Nemocenské pojištění)
Sirotčí důchod (Důchodové pojištění)
Vdovecký důchod (Důchodové pojištění)
Sociální příplatek (Státní sociální podpora)
Žádost o dávku sociální péče (Rodina)
Výplata důchodu (Poštovní služby)
Změna výplaty důchodu (Poštovní služby)

Česká správa sociálního zabezpečení - odbor komunikace

1. 1. 2010

11. 1. 2010

Konec platnosti návodu není stanoven.