|
|
Vyhledávání v předpisech ze Sbírky zákonů
| 586/1992 Sb. o daních z příjmů |
§ 24
nadpis vypuštěn
(1) Výdaje (náklady) vynaložené na dosažení,
zajištění
a udržení zdanitelných příjmů se pro zjištění základu daně odečtou ve výši
prokázané poplatníkem a ve výši stanovené tímto zákonem a zvláštními
předpisy.5) Ve výdajích na dosažení, zajištění a
udržení příjmů nelze uplatnit výdaje, které již byly v předchozích zdaňovacích
obdobích ve výdajích na dosažení, zajištění a udržení příjmů uplatněny. Pokud
poplatník účtuje v souladu se zvláštním právním předpisem20)
některé účetní operace kompenzovaně, posuzují se náklady, jejichž
uznatelnost je limitována výší příjmů s nimi souvisejících, obdobně jako by
byly účtovány odděleně náklady a výnosy.
(2) Výdaji (náklady) podle odstavce
1 jsou také
a) odpisy hmotného majetku (§
26 až 33),
b) zůstatková cena hmotného majetku (§
29 odst. 2), s výjimkou uvedenou v písmenu c) a §
25, a to u
1. pěstitelských celků, trvalých porostů
a zvířat podle přílohy č. 1 k tomuto zákonu, při jejich vyřazení,
2. prodaného nebo zlikvidovaného hmotného
majetku, který lze podle tohoto zákona odpisovat,
3. hmotného majetku předaného povinně bezúplatně
podle zvláštních předpisů, snížená o přijaté dotace na jeho pořízení.
Při částečném prodeji nebo zlikvidování hmotného
majetku je výdajem (nákladem) poměrná část zůstatkové ceny. Zůstatkovou cenu nebo
její
část nelze uplatnit v případě, kdy je stavební dílo (dům, budova, stavba)
likvidováno zcela nebo zčásti v souvislosti s výstavbou nového stavebního díla
nebo jeho technickým zhodnocením. Obdobně se toto ustanovení vztahuje na
zůstatkovou cenu hmotného majetku a nehmotného majetku odpisovaného pouze podle
zvláštního právního předpisu,20) jehož účetní odpisy
jsou výdajem (nákladem) podle písmene v).
c) zůstatková cena hmotného majetku (§
29 odst. 2) vyřazeného v důsledku škody jen do
výše náhrad s výjimkou uvedenou v písmenu l). Obdobně se toto ustanovení
vztahuje na zůstatkovou cenu hmotného majetku a nehmotného majetku odpisovaného
pouze podle zvláštního právního předpisu,20) jehož
účetní odpisy jsou výdajem (nákladem) podle písmene v),
d) příspěvky právnickým osobám, pokud povinnost
členství
vyplývá ze zvláštního právního předpisu, nebo členství je nutnou podmínkou k
provozování předmětu podnikání (činnosti), jakož i příspěvky placené
zaměstnavatelem za zaměstnance v případě, kdy členství zaměstnance je podmínkou
k provozování předmětu podnikání (činnosti)81)
zaměstnavatele, a dále členský příspěvek poplatníka organizacím zaměstnavatelů
založeným podle zvláštního právního předpisu96) a
Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky do výše 0,5
% úhrnu vyměřovacích základů pro pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek
na státní politiku zaměstnanosti21) za zdaňovací období
nebo období, za které je podáváno daňové přiznání,
e) pojistné hrazené poplatníkem, pokud souvisí
s příjmem, který je předmětem daně a není od daně osvobozen, a dále pojistné
hrazené zaměstnavatelem pojišťovně89) za pojištění
rizika placení náhrady mzdy, platu nebo odměny nebo sníženého platu
(snížení odměny) za dobu dočasné pracovní neschopnosti (karantény)
podle zvláštního právního předpisu47a),
f) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek
na státní politiku
zaměstnanosti a pojistné na všeobecné zdravotní pojištění hrazené zaměstnavatelem
podle zvláštních právních předpisů21). Toto pojistné a příspěvek
jsou u poplatníků, kteří vedou účetnictví, výdajem (nákladem), jen pokud
byly zaplaceny, a to nejpozději do konce měsíce následujícího po uplynutí
zdaňovacího období nebo jeho části. Pokud je daňový subjekt povinen
podat podle tohoto zákona nebo zvláštního právního předpisu28b) daňové
přiznání v průběhu zdaňovacího období, jsou toto pojistné a příspěvek
výdajem (nákladem) pouze tehdy, budou-li zaplaceny do termínu pro podání
daňového přiznání. Toto pojistné a příspěvek zaplacené po uvedeném
termínu jsou výdajem (nákladem) toho zdaňovacího období, ve kterém
byly zaplaceny, pokud však již neovlivnily základ daně v předchozích
zdaňovacích obdobích. Obdobně to platí pro právního nástupce poplatníka
zaniklého bez provedení likvidace, pokud toto pojistné a příspěvek
zaplatí za poplatníka zaniklého bez provedení likvidace,
g) výdaje (náklady) na provoz vlastního zařízení
k ochraně životního prostředí podle zvláštních předpisů,22)
h) nájemné, a to
1. nájemné, s výjimkou nájemného u finančního
pronájmu s následnou
koupí najaté věci a nájemného uvedeného v §
25 odst. 1 písm. za), a
to podle zvláštního právního předpisu20); přitom u nájemce,
který má
najat podnik nebo část podniku, tvořící samostatnou organizační složku,
na základě smlouvy o nájmu podniku nebo části podniku podle zvláštního
právního předpisu70) (dále jen "smlouva o nájmu podniku")
je výdajem
(nákladem) pouze část nájemného, která převyšuje odpisy stanovené podle
zvláštního právního předpisu20),
2. nájemné u finančního pronájmu s následnou koupí
najatého hmotného majetku, který lze podle zákona odpisovat, ve výši a za podmínek
uvedených v odstavcích 4,
15
nebo 16; přitom u poplatníků, kteří vedou daňovou evidenci,
je nájemné u finančního pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku
výdajem jen v poměrné výši připadající ze sjednané doby na příslušné zdaňovací
období,
3. nájemné u finančního pronájmu s následnou
koupí
movitého hmotného majetku, u kterého vstupní cena nepřevýší částku stanovenou v
§ 26 odst. 2 písm. a).
Nájemným podle bodů 2 a 3 je u postupníka i jím
hrazená
částka postupiteli ve výši rozdílu mezi nájemným, které bylo postupitelem
zaplaceno, a nájemným, které je u postupitele výdajem (nákladem) podle
§ 24 odst. 6 při postoupení
smlouvy o
finančním pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku,
ch) daň z převodu nemovitostí, a to i v případě
zaplacení ručitelem za původního vlastníka,26ch) a
daň z nemovitostí, jen pokud byly zaplaceny, dále ostatní daně a poplatky s
výjimkami uvedenými v § 25.
Daň z příjmů zaplacená v zahraničí je u poplatníka uvedeného v §
2 odst. 2 a v § 17 odst.
3 výdajem (nákladem) pouze u příjmů, které se zahrnují do základu daně, případně
do
samostatného základu daně podle §
20b, a to pouze v rozsahu, v němž
nebyla započtena na daňovou povinnost v tuzemsku podle
§ 38f. Tento výdaj (náklad)
se uplatní ve zdaňovacím období nebo období, za něž je podáváno daňové přiznání,
následujícím
po zdaňovacím období, nebo období, za něž je podáváno daňové přiznání, jehož se
týká zahraniční daň, která nebyla započtena na daňovou povinnost v
tuzemsku,
i) rezervy a opravné položky, jejichž způsob
tvorby a
výši pro daňové účely stanoví zvláštní zákon22a) a
odstavec 9 pro případy,
kdy pohledávka byla nabyta přeměnou131)
s výjimkou rezerv vytvářených poplatníky v souvislosti s
dosahováním příjmů plynoucích jim podle §
10,
j) výdaje (náklady) na pracovní a sociální
podmínky,
péči o zdraví a zvýšený rozsah doby odpočinku zaměstnanců vynaložené
na
1. bezpečnost a ochranu zdraví při práci
a
hygienické vybavení pracovišť, výdaje (náklady) na pořízení ochranných
nápojů lze uplatnit v rozsahu stanoveném zvláštními právními předpisy122),
2. závodní preventivní péči poskytovanou
zařízením
závodní preventivní péče v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy23)
a nehrazeném zdravotní pojišťovnou,23a) na lékařské prohlídky
a lékařská vyšetření stanovené
zvláštními předpisy,
3. provoz vlastních vzdělávacích zařízení
nebo výdaje (náklady) spojené
s odborným rozvojem zaměstnanců podle jiného
právního předpisu132) a rekvalifikací zaměstnanců podle
jiného právního předpisu upravujícího zaměstnanost133),
pokud souvisejí s předmětem činnosti zaměstnavatele,
4. provoz vlastního stravovacího zařízení,
kromě hodnoty potravin,
nebo příspěvky na stravování zajišťované prostřednictvím jiných subjektů
a poskytované až do výše 55 % ceny jednoho jídla za jednu směnu110),
maximálně však do výše 70 % stravného vymezeného pro zaměstnance v
§ 6 odst. 7 písm. a)
při trvání pracovní cesty 5 až 12 hodin. Příspěvek
na stravování lze uplatnit jako výdaj (náklad), pokud přítomnost zaměstnance
v práci během této stanovené směny trvá aspoň 3 hodiny. Příspěvek na
stravování lze uplatnit jako výdaj (náklad) na další jedno jídlo za
zaměstnance, pokud délka jeho směny v úhrnu s povinnou přestávkou v
práci, kterou je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnanci podle
zvláštního právního předpisu110a), bude delší než 11 hodin.
Příspěvek
nelze uplatnit na stravování za zaměstnance, kterému v průběhu směny
vznikl nárok na stravné podle zvláštního právního předpisu23b).
Za
stravování ve vlastním stravovacím zařízení se považuje i stravování
zabezpečované ve vlastním stravovacím zařízení prostřednictvím jiných
subjektů,
5. práva zaměstnanců vyplývající z kolektivní
smlouvy, vnitřního
předpisu zaměstnavatele, pracovní nebo jiné smlouvy, pokud tento nebo
zvláštní zákon nestanoví jinak,
k) výdaje (náklady) na pracovní cesty, včetně
výdajů
(nákladů) na pracovní cestu spolupracujících osob (§
13) a společníků veřejných obchodních
společností a komplementářů komanditních společností, a to maximálně ve výši
podle zvláštních předpisů,5) pokud není dále stanoveno
jinak, přitom
1. na ubytování, na dopravu hromadnými
dopravními
prostředky, na pohonné hmoty spotřebované silničním motorovým vozidlem23d)
zahrnutým v obchodním majetku poplatníka nebo v nájmu
(s výjimkou uvedenou v bodě 4) a na nezbytné výdaje spojené s pracovní cestou v
prokázané výši,
2. zvýšené stravovací výdaje (stravné)5b)
při tuzemských pracovních cestách delších
než 12 hodin v kalendářním dnu, zahraniční stravné a kapesné při zahraničních pracovních
cestách pro poplatníky s příjmy podle §
7, a to
maximálně do výše náhrad vymezených pro
zaměstnance v § 6 odst. 7 písm.
a). Pravidelným
pracovištěm pro poplatníky
s příjmy podle § 7 se také
rozumí místo
podnikání uvedené v živnostenském nebo jiném obdobném povolení k
podnikání,
3. na dopravu vlastním silničním motorovým
vozidlem23d) nezahrnutým do obchodního majetku
poplatníka ve výši sazby základní náhrady , a to maximálně do výše sazby základní
náhrady
vymezené pro zaměstnance v §
6 odst. 7 písm. a),
a náhrady výdajů za spotřebované
pohonné hmoty.5) Na dopravu vlastním silničním motorovým
vozidlem,23d) které není zahrnuto do obchodního
majetku poplatníka, ale v obchodním majetku poplatníka zahrnuto bylo, nebo bylo
u poplatníka předmětem finančního pronájmu s následnou koupí najaté věci a
nájemné (jeho část) uplatnil (uplatňuje) jako výdaj na dosažení, zajištění a
udržení příjmů, a u silničního motorového vozidla vypůjčeného23e)
ve výši náhrady výdajů za spotřebované pohonné hmoty.
Pro stanovení výdajů za spotřebované pohonné hmoty lze použít ceny stanovené
zvláštním právním předpisem vydaným pro účely poskytování cestovních náhrad zaměstnancům
v pracovním poměru5c), který je účinný v době konání
cesty. Použije-li poplatník ceny vyšší, je povinen je
doložit doklady o jejich nákupu. U nákladních automobilů a autobusů se použije
sazba základní náhrady pro osobní silniční motorová vozidla23d),
a to maximálně do výše sazby základní náhrady vymezené pro zaměstnance
v § 6 odst. 7 písm. a),
4. na dopravu silničním motorovým vozidlem23d)
zahrnutým do obchodního majetku poplatníka nebo v
nájmu v prokázané výši a ve výši náhrady výdajů za spotřebované pohonné
hmoty5) u zahraničních pracovních cest, při kterých
výdaje (náklady) na pohonné hmoty nelze prokázat, a to s použitím tuzemských
cen pohonných hmot platných v době použití vozidla,
l) škody vzniklé v důsledku živelních pohrom
nebo škody
způsobené podle potvrzení policie neznámým pachatelem anebo jako zvýšené výdaje
v důsledku opatření stanovených zvláštními předpisy,
m) výdaje (náklady) na zabezpečení požární
ochrany,24)
n) výdaje (náklady) spojené s uchováním výrobních
schopností pro zabezpečení obranyschopnosti státu,25)
o) u poplatníků, kteří vedou daňovou evidenci,
pořizovací cena20) u pohledávky nabyté postoupením, a
to jen do výše příjmů plynoucích z jejich úhrady dlužníkem nebo postupníkem při
jejím následném postoupení,
p) výdaje (náklady), k jejichž úhradě je poplatník
povinen podle zvláštních zákonů,
r) hodnota cenného papíru při prodeji
zachycená v účetnictví v souladu se zvláštním právním předpisem20)
ke dni jeho prodeje, s výjimkou uvedenou v písmenech w)
a ze) a s výjimkou cenného papíru, u kterého je příjem z jeho převodu osvobozen
podle § 19 odst. 1 písm. ze)
nebo podle §
19 odst. 9,
s) u poplatníka, který vede účetnictví
1. jmenovitá hodnota pohledávky při jejím
postoupení,
a to do výše příjmu plynoucího z jejího postoupení,
2. pořizovací cena20)
u
pohledávky nabyté postoupením, a to do výše příjmu plynoucího z její úhrady
dlužníkem nebo postupníkem při jejím následném postoupení,
3. hrazená daň darovací u pohledávky nabyté
bezúplatně, a to do výše příjmu plynoucího z jejího postoupení.
Příjmy uvedené v bodech 1 a 2 lze zvýšit o vytvořenou
opravnou položku nebo rezervu (její část) podle zvláštního zákona22a)
a u pohledávky postoupené před lhůtou splatnosti o
diskont připadající na zbývající dobu do lhůty splatnosti. Výše diskontu se posuzuje
podle úrokové sazby obvyklé
při poskytování finančních prostředků s odpovídající dobou splatnosti, s
výjimkou převodu směnky po lhůtě její splatnosti.
t) vstupní cena hmotného majetku vyloučeného z
odpisování, pořizovací cena (vlastní náklady nebo reprodukční pořizovací
cena) nehmotného majetku zjištěná podle zvláštního právního předpisu,20)
jehož účetní odpisy nejsou výdajem (nákladem) podle
písmene v), a pořizovací cena nebo reprodukční pořizovací
cena20) pozemku, s výjimkou pozemku nabytého vkladem nebo
přeměnou131), a to jen do výše příjmů z prodeje
jednotlivého majetku. Při prodeji majetku, jehož vstupní cena a u pozemku
pořizovací cena je podle tohoto ustanovení výdajem (nákladem) jen do výše
příjmů z prodeje jednotlivého majetku, je u tohoto majetku nabytého vkladem
nebo přeměnou nebo následným vkladem nebo následnou přeměnou výdajem (nákladem)
vstupní cena a u pozemku pořizovací cena evidovaná před jeho prvním vložením
nebo první přeměnou bez vlivu ocenění reálnou hodnotou20),
a to jen do výše příjmů z prodeje jednotlivého majetku.
U pozemku nabytého vkladem společníka nebo člena družstva, který je fyzickou
osobou, který neměl pozemek zahrnut v obchodním majetku a jeho vklad uskutečnil
do 5 let od nabytí pozemku, je při jeho prodeji výdajem (nákladem) společnosti
nebo družstva pořizovací cena, byl-li společníkem nebo členem družstva pořízen
úplatně, cena podle zvláštního právního předpisu o oceňování
majetku1a) ke dni nabytí, byl-li společníkem nebo
členem družstva nabyt zděděním nebo darem, a to jen do výše příjmů z jeho
prodeje. Zůstatková cena technického zhodnocení odpisovaného nájemcem při
ukončení nájmu nebo při zrušení souhlasu vlastníka s odpisováním je výdajem
(nákladem) jen do výše náhrady výdajů vynaložených na toto technické
zhodnocení. Při prodeji
vyvolané investice (§ 29 odst.
1) lze uplatnit jako výdaj
(náklad) jen tu část hodnoty vyvolané investice, která
není součástí vstupní ceny hmotného majetku, a to jen
do výše příjmů z prodeje,
u) daň z příjmů fyzických osob zaplacená plátcem
za
poplatníka z příjmů uvedených v §
10 odst. 1 písm. h) a ch),
u nichž se uplatňuje zvláštní sazba daně (§
36), je-li výhra nebo cena v nepeněžním plnění,
a silniční daň zaplacená jedním z manželů, který je zapsán jako držitel
motorového vozidla v technickém průkazu, přičemž vozidlo je používáno pro
podnikatelskou a jinou samostatnou výdělečnou činnost druhým z manželů, který
jako držitel v technickém průkazu zapsán není, a dále silniční daň zaplacená
veřejnou obchodní společností za společníky veřejné obchodní společnosti nebo
komanditní společností za komplementáře, kteří pro pracovní cesty používají
vlastní vozidlo, a daň z převodu nemovitostí zaplacená druhým z manželů při
prodeji nemovitosti, která byla v bezpodílovém spoluvlastnictví
manželů,
v) účetní odpisy,20)
s výjimkou
uvedenou v § 25 odst. 1 písm.
zg), a to
pouze u
1. hmotného majetku,20)
který není vymezen pro účely zákona jako hmotný majetek (§
26 odst. 2 a 3);
přitom u tohoto majetku
nabytého vkladem společníka nebo člena družstva s bydlištěm nebo sídlem na
území České republiky, který byl zároveň u fyzické osoby zahrnut v obchodním
majetku a u právnické osoby v jejím majetku, nabytého vkladem obce, pokud tento
majetek byl ve vlastnictví obce a byl zahrnut v jejím majetku, nabytého
přeměnou131), jsou účetní odpisy výdajem (nákladem) jen
do výše zůstatkové ceny20) evidované u vkladatele ke
dni vkladu nebo u zanikající nebo rozdělované obchodní společnosti nebo družstva
ke dni
předcházejícímu rozhodný den přeměny bez vlivu ocenění reálnou hodnotou,20),
2. nehmotného majetku20),
který se neodpisuje podle tohoto zákona (§
32a) za podmínky, že byl poplatníkem pořízen úplatně nebo ve vlastní
režii za účelem obchodování s ním anebo nabyt vkladem, přeměnou, zděděním či
darováním. U nehmotného majetku nabytého vkladem jsou účetní odpisy výdajem
(nákladem) jen v případě, že byl tento vkládaný nehmotný majetek u společníka
nebo člena družstva s bydlištěm nebo sídlem na území České republiky pořízen
úplatně a zároveň byl u fyzické osoby zahrnut v obchodním majetku a u právnické
osoby v jejím majetku; přitom v úhrnu lze u nabyvatele uplatnit účetní odpisy
jen do výše zůstatkové ceny20) prokázané u vkladatele
ke dni jeho vkladu. U nehmotného majetku nabytého přeměnou jsou účetní odpisy
výdajem (nákladem) u nástupnické obchodní společnosti nebo družstva jen do výše
zůstatkové ceny20) evidované u zanikající nebo rozdělované
obchodní
společnosti nebo družstva ke dni předcházejícímu rozhodný den přeměny bez vlivu
ocenění reálnou hodnotou,20) a to za podmínky, že bylo
možné uplatňovat odpisy z tohoto nehmotného majetku u zanikající nebo rozdělované
obchodní
společnosti nebo družstva podle tohoto ustanovení. U nehmotného majetku20)
vloženého poplatníkem uvedeným v
§ 2 odst. 3 a §
17 odst. 4 lze u nabyvatele uplatnit v úhrnu účetní odpisy jako výdaje
(náklady) jen do výše úhrady prokázané vkladatelem. Toto ustanovení se
nevztahuje na kladný nebo záporný rozdíl mezi oceněním podniku nebo části
podniku, tvořící samostatnou organizační složku,70)
nabytého zejména koupí, vkladem nebo oceněním majetku a závazků v rámci přeměn
společností, a souhrnem jeho individuálně přeceněných složek majetku sníženým o
převzaté závazky (goodwill),
w) nabývací cena akcie, která není oceňována
v souladu
se zvláštním právním předpisem20) reálnou hodnotou,
nabývací cena podílu na společnosti s ručením omezeným nebo na komanditní
společnosti anebo na družstvu, a to jen do výše příjmů z prodeje této akcie
nebo tohoto podílu,
x) paušální částky hrazené zaměstnavatelem
zaměstnanci
podle § 6 odst. 8,
y) u poplatníků, kteří vedou účetnictví, jmenovitá
hodnota pohledávky nebo pořizovací cena pohledávky nabyté postoupením, vkladem
a při přeměně společnosti,131) a to za předpokladu, že o
pohledávce při jejím vzniku bylo účtováno ve výnosech a takto vzniklý
zdanitelný příjem nebyl od daně osvobozen a že lze současně k této
pohledávce uplatňovat opravné položky podle písmene i) nebo se
jedná o pohledávku, ke které nelze tvořit opravnou položku podle
právního předpisu upravujícího tvorbu rezerv a opravných
položek pro zjištění základu daně z příjmů pouze
proto, že od její splatnosti uplynulo méně než 6 měsíců,
nebo o pohledávku, ke které nelze tvořit opravnou položku
podle právního předpisu upravujícího tvorbu rezerv
a opravných položek pro zjištění základu daně
z příjmů pouze proto, že se jedná o pohledávku se
jmenovitou hodnotou v okamžiku vzniku vyšší než
200 000 Kč, ohledně které nebylo zahájeno rozhodčí
řízení, soudní řízení nebo správní řízení, za dlužníkem,
1. u něhož soud zrušil konkurs26i) proto,
že majetek dlužníka je
zcela nepostačující, a pohledávka byla poplatníkem přihlášena u insolvenčního
soudu a měla být vypořádána z majetkové podstaty,
2. který je v úpadku nebo jemuž úpadek
hrozí26i)
na základě výsledků
insolvenčního řízení,
3. který zemřel, a pohledávka nemohla
být uspokojena ani vymáháním na dědicích dlužníka,
4. který byl právnickou osobou a zanikl
bez právního
nástupce a věřitel nebyl s původním dlužníkem spojenou osobou (§
23 odst. 7),
5. na jehož majetek, ke kterému se daná
pohledávka
váže, je uplatňována veřejná dražba,26j) a to na
základě výsledků této dražby,
6. jehož majetek, ke kterému se daná pohledávka
váže, je postižen exekucí,26k) a to na základě
výsledků provedení této exekuce.
Obdobně to platí pro pohledávku nebo její část,
a to do výše
kryté použitím rezervy nebo opravné položky vytvořené podle zvláštního
zákona,22a) nebo která vznikla podle zákona č.
499/1990 Sb., o přepočtu
devizových aktiv a pasiv v oblasti zahraničních pohledávek a závazků organizací
v souvislosti s kursovými opatřeními. Neuhrazenou část pohledávky za dlužníkem
se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí, která byla předmětem přepočtu podle
zákona č. 499/1990 Sb., vznikla
do konce roku 1990 a u níž termín splatnosti nastal do konce roku 1994,
sníženou o uplatněný odpis pohledávky,22b) lze
uplatnit jako výdaj (náklad) na dosažení, zajištění a udržení příjmů buď
jednorázově, nebo postupně s výjimkou pohledávek, které byly nabyty postoupením
nebo vkladem.
Neuhrazenou část pohledávky za dlužníkem se sídlem
nebo
bydlištěm v zahraničí, která nebyla předmětem přepočtu podle zákona č.
499/1990 Sb., nebo nepodléhala
ustanovení tohoto odstavce, avšak podléhala režimu financování vývozu v rámci
dokončení pohledávek na vládní úvěry podle přílohy
č. 2 usnesení vlády České a
Slovenské Federativní Republiky č. 192/1991 lze uplatnit jako výdaj (náklad) na
dosažení, zajištění a udržení příjmů buď jednorázově, nebo postupně, s výjimkou
pohledávek, které byly nabyty postoupením nebo vkladem. Toto ustanovení se
nepoužije, pokud účetní hodnota pohledávky nebo pořizovací cena pohledávky
nabyté postoupením byla již odepsána na vrub výsledku hospodaření. U
poplatníků, kteří přešli z vedení daňové evidence na vedení účetnictví, se
postupuje obdobně,
z) majetek, s výjimkou hmotného majetku podle
§ 26 odst. 2, dále poskytnuté
služby a
zásoby, pokud jsou vydány jako plnění restitučních nároků nebo majetkových
podílů na transformaci družstev podle zvláštních předpisů,2)
vypořádacího podílu na majetku družstva26f) nebo likvidačního
zůstatku26g) v případě likvidace družstva a použity k podnikání.
Pro stanovení základu daně se výdaje uplatní v hodnotě, ve které byl majetek
nebo zásoba vydána nebo služba poskytnuta,
za) náhrada za uvolnění bytu (odstupné) poskytnutá
vlastníkem bytu za podmínky, že uvolněný byt začne být využíván vlastníkem pro
podnikatelskou nebo jinou samostatnou výdělečnou činnost nebo pronájem nejdéle
do dvou let od uvolnění a bude takto využíván nejméně po dobu dalších dvou let.
Dojde-li k porušení podmínek, je poplatník povinen zvýšit výsledek hospodaření
nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji o uplatněnou náhradu (odstupné) v tom
zdaňovacím období, kdy podmínky pro její uplatnění byly porušeny. Za porušení
podmínek se přitom nepovažuje prodej takového bytu,
zb) výdaje (náklady) na dokončenou nástavbu,
přístavbu a
stavební úpravy,32) rekonstrukci a modernizaci
jednotlivého majetku, které nejsou technickým zhodnocením podle
§ 33 odst. 1,
zc) výdaje (náklady), které nejsou podle
§ 25 výdaji (náklady) na
dosažení, zajištění
a udržení příjmů, a to jen do výše příjmů (výnosů) s nimi přímo souvisejících
za podmínky, že tyto příjmy (výnosy) ovlivnily výsledek hospodaření ve stejném
zdaňovacím období nebo ve zdaňovacích obdobích předcházejících. Obdobně
postupují poplatníci uvedení v §
2, kteří nevedou účetnictví,
zd) výdaje (náklady) na pořízení karet, jejichž
vlastnictví zakládá nárok na slevy z cen zboží a služeb souvisejících s
předmětem činnosti poplatníka, případně je spojené s reklamou jeho činnosti, a
to u fyzických osob s příjmy podle §
7 a u
poplatníků uvedených v § 17.
Pokud jsou tyto
karty použitelné i pro osobní potřebu poplatníka, popř. jiných osob nebo pro
poskytování slev na výdaje (náklady) uvedené v §
25, lze uplatnit výdaje (náklady) na pořízení karty pouze v poloviční
výši,
ze) pořizovací cena směnky při prodeji, o
níž je
účtováno podle zvláštního právního předpisu20) jako o
cenném papíru, zachycená v účetnictví v souladu se zvláštním právním
předpisem20) ke dni jejího prodeje, a to jen do výše
příjmů z jejího prodeje,
zf) výdaje (náklady) vynaložené po 1. lednu
1997 na
restaurování uměleckého díla,30) a to jen do výše
příjmu z jeho prodeje, sníženého o pořizovací cenu tohoto uměleckého
díla,
zg) výdaje (náklady) vzniklé v důsledku prokazatelně
provedené
likvidace
zásob materiálu, zboží, nedokončené výroby, polotovarů a hotových výrobků;
u léků, léčiv či potravinářských výrobků pouze, pokud je nelze dle
zvláštních právních předpisů uvádět dále do oběhu128). K
prokázání
likvidace je poplatník povinen vypracovat protokol, kde uvede důvody
likvidace, způsob, čas a místo provedení likvidace, specifikaci předmětů
likvidace a způsob naložení se zlikvidovanými předměty, a dále uvede
pracovníky zodpovědné za provedení likvidace,
zh) náhrady cestovních výdajů do výše stanovené
zvláštním
právním předpisem5),
zi) smluvní pokuty, úroky z prodlení, poplatky
z
prodlení, penále a jiné sankce ze závazkových vztahů, jen pokud byly zaplaceny;
a dále úroky z půjček a úroky z úvěrů v případě, kdy věřitelem je poplatník
uvedený v § 2, který nevede
účetnictví, jen
pokud byly zaplaceny,
zj) vstupní cena etiketovacího zařízení pro
povinné značení
lihu podle
zvláštního právního předpisu106), pokud se výrobce nebo dovozce
lihu
nerozhodne etiketovací zařízení odpisovat podle §
26 až 33,
zk) výdaje na civilní ochranu vynaložené se
souhlasem
nebo na pokyn orgánu krizového řízení,
zl) výdaje (náklady) hrazené nájemcem, které
podle
zvláštního právního předpisu20) tvoří součást ocenění
hmotného majetku pronajatého formou finančního pronájmu s následnou koupí
najatého hmotného majetku, pokud v úhrnu se sjednanou kupní cenou ve smlouvě
nepřevýší u movitého majetku částku uvedenou v §
26 odst. 3 písm. c),
zm) odvod do státního rozpočtu z titulu plnění
povinného podílu zaměstnávání osob se zdravotním postižením podle zvláštního
právního předpisu,80)
zn) výdaje na pořízení nehmotného majetku20)
nebo jeho
technického zhodnocení u poplatníků s příjmy podle §
7 nebo
§ 9, pokud nevedou účetnictví,
zo) výdaje (náklady) vynaložené poplatníkem
s příjmy podle
§ 7 na uhrazení
úhrad za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání podle zákona
o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání82a),
které souvisí
s podnikatelskou nebo jinou samostatně výdělečnou činností poplatníka,
nejvýše však 10 000 Kč. U poplatníka, který je osobou se zdravotním
postižením, lze za zdaňovací období odečíst až 13 000 Kč, a u poplatníka,
který je osobou s těžším zdravotním postižením, až 15 000 Kč,
zp) výdaje (náklady) vynaložené v rámci pomoci
poskytnuté formou nepeněžního plnění v souvislosti s odstraňováním následků
živelních pohrom, ke kterým došlo na území České republiky nebo jiného
členského státu Evropské unie, Norska nebo Islandu. Tyto výdaje
(náklady) nelze současně uplatnit jako nezdanitelnou část podle
§ 15 odst. 1 nebo položku
snižující základ
daně podle § 20 odst. 8,
zr) u poplatníků uvedených v §
18 odst. 3 výdaje (náklady) na tvorbu fondu
kulturních a sociálních potřeb podle zvláštního právního předpisu6a)
a u poplatníků, kteří jsou veřejnou vysokou školou nebo
veřejnou výzkumnou institucí podle zvláštního právního předpisu, výdaje
(náklady) na tvorbu sociálního fondu, a to až do výše 1 % úhrnu vyměřovacích
základů zaměstnance pro pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní
politiku zaměstnanosti za zdaňovací období, v jakém lze mzdu zaměstnance
uplatnit jako výdaj související s dosažením, zajištěním a udržením zdanitelných
příjmů; u poplatníků, kteří jsou veřejnou vysokou školou nebo veřejnou
výzkumnou institucí, též výdaje (náklady) na tvorbu fondu účelově určených
prostředků, u poplatníků, kteří jsou veřejnou vysokou školou, též výdaje
(náklady) na tvorbu fondu provozních prostředků, a u poplatníků, kteří jsou
vysokou školou, též výdaje (náklady) na tvorbu stipendijního fondu,
zs) náklady exekuce podle zvláštního právního
předpisu26k) hrazené věřitelem,
zt) paušální výdaj na dopravu silničním motorovým
vozidlem3d) (dále jen „paušální výdaj na dopravu“),
pokud nebyl uplatněn výdaj na dopravu
silničním motorovým vozidlem podle písmene k)
tohoto odstavce, ve výši 5 000 Kč na jedno
silniční motorové vozidlo za každý
celý kalendářní měsíc zdaňovacího období nebo
období, za které se podává daňové přiznání, ve
kterém poplatník využíval příslušné silniční motorové
vozidlo k dosažení, zajištění nebo udržení
zdanitelných příjmů a současně toto silniční motorové vozidlo
nepřenechal ani po část příslušného kalendářního
měsíce k užívání jiné osobě. Za přenechání silničního motorového
vozidla k užívání jiné osobě se nepovažuje uskutečnění pracovní
cesty silničním motorovým vozidlem spolupracující
osobou nebo zaměstnancem, který silniční motorové
vozidlo nevyužívá i pro soukromé účely. Používá-li poplatník
některé silniční motorové vozidlo, u něhož uplatňuje
paušální výdaj na dopravu, pouze zčásti k dosažení,
zajištění a udržení zdanitelného příjmu, lze
na takové silniční motorového vozidlo uplatnit
pouze část paušálního výdaje na dopravu stanoveného
dle předchozí věty ve výši 80 % této částky
(dále jen „krácený paušální výdaj na dopravu“).
Pokud poplatník u některého vozidla uplatní
v souladu s předchozí větou krácený paušální výdaj
na dopravu, potom pro účely tohoto zákona
platí, že ostatní vozidla, u nichž poplatník v souladu
s tímto ustanovením uplatní paušální výdaje
na dopravu, užívá výlučně k dosažení, zajištění
a udržení zdanitelných příjmů. Pro účely tohoto
zákona se má za to, že poplatník užívá silniční
motorové vozidlo, u kterého uplatňuje paušální
výdaj na dopravu, výlučně k dosažení, zajištění
nebo udržení zdanitelných příjmů, pokud tak prohlásí,
není-li prokázáno jinak. Paušální výdaj na
dopravu možno uplatnit nejvýše za 3 vlastní silniční
motorová vozidla zahrnutá nebo nezahrnutá
do obchodního majetku nebo v nájmu za zdaňovací
období nebo období, za které se podává daňové přiznání.
V průběhu zdaňovacího období nelze měnit způsob
uplatnění paušálního výdaje na dopravu na způsob
uplatnění výdajů podle písmene k) a naopak. V měsíci
pořízení nebo vyřazení silničního motorového vozidla
lze uplatnit poměrnou část paušálního výdaje na dopravu.
Využívá-li k dosažení, zajištění a udržení příjmů
silniční motorové vozidlo, které je ve společném jmění
manželů nebo ve spoluvlastnictví, více poplatníků, mohou
si v úhrnu uplatnit paušální výdaj na dopravu nejvýše
5 000 Kč. Paušální výdaj na dopravu nemohou
uplatnit poplatníci uvedení v § 18 odst. 3 s výjimkou
poplatníků uvedených v § 18 odst. 5, 13 až 15,
zu) motivační příspěvek poskytnutý na základě smluvního
vztahu žákovi nebo studentovi připravujícímu
se pro poplatníka na výkon profese, a to do
výše 2 000 Kč měsíčně, v případě studenta vysoké
školy do výše 5 000 Kč měsíčně; motivačním příspěvkem
se pro účely tohoto zákona rozumí stipendium,
příspěvek na stravování, ubytování,
vzdělávání ve vzdělávacích zařízeních související
s budoucím výkonem profese, jízdné v prostředcích
hromadné dopravy do místa vzdělávání a na
pořízení osobních ochranných prostředků a pomůcek
poskytovaných nad rámec zvláštních právních
předpisů,
zv) jmenovitá hodnota pohledávky z úvěru pojištěné
u pojistitele se sídlem na území členského státu
Evropské unie, která nikdy nevstoupila do základu
pro výpočet limitu tvorby bankovních opravných
položek podle jiného právního předpisu22a) a ke
které banka109) nikdy netvořila opravnou položku
podle jiného právního předpisu22a), a to do výše
přijatého pojistného plnění; pohledávkou z úvěru
se pro účely tohoto ustanovení rozumí pohledávka
z titulu
1. jistiny a úroku z úvěru poskytnutého bankou
nebankovnímu subjektu na základě smlouvy
o úvěru podle ustanovení obchodního zákoníku
nebo podle srovnatelného právního předpisu,
podle kterého se sjednává poskytování
úvěrů,
2. plnění z bankovní záruky poskytnutého bankou
jiné bance za nebankovním subjektem na základě záruční listiny podle ustanovení obchodního
zákoníku nebo podle srovnatelného právního předpisu, podle kterého se sjednává
poskytování bankovních záruk.
(3) U poplatníků, u nichž zdanění podléhají pouze příjmy
z
podnikatelské nebo jinak vymezené činnosti a u poplatníků uvedených
v § 18 odst. 3, se jako výdaje (náklady) uznávají pouze výdaje
vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů, které jsou
předmětem daně.
(4) Nájemné u finančního pronájmu s
následnou koupí
najatého hmotného majetku, který lze podle tohoto zákona odpisovat, se uznává
jako výdaj (náklad) za podmínky, že
a) doba nájmu hmotného movitého majetku činí
alespoň minimální dobu odpisování uvedenou v § 30 odst. 1; u hmotného
movitého majetku zařazeného v odpisové skupině 2 nebo 3 podle
přílohy č. 1 k tomuto zákonu lze dobu nájmu zkrátit až
o 6 měsíců. U nemovitostí musí doba nájmu trvat nejméně 30 let.
Doba nájmu se počítá ode dne, kdy byla věc nájemci přenechána ve stavu
způsobilém obvyklému užívání, a
b) po ukončení doby nájmu podle písmene a)
následuje
bezprostředně převod vlastnických práv k předmětu nájmu mezi vlastníkem
(pronajímatelem) a nájemcem; přitom kupní cena najatého hmotného majetku není
vyšší než zůstatková cena vypočtená ze vstupní ceny evidované u vlastníka,
kterou by předmět nájmu měl při rovnoměrném odpisování podle
§ 31 odst. 1 písm. a)
tohoto zákona k datu
prodeje, a
c) po ukončení finančního pronájmu s následnou
koupí
najatého hmotného majetku zahrne poplatník uvedený v
§ 2 odkoupený majetek do
svého obchodního
majetku.
Pokud by ke dni koupě najatá věc byla při rovnoměrném
odpisování (§ 31) již odepsána
ve výši 100 %
vstupní ceny, neplatí podmínka uvedená v písmenu b). Při změně doby odpisování
(§ 30) se pro účely stanovení
minimální doby
trvání finančního pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku podle
písmene a) a výše kupní ceny podle písmene b) použije doba odpisování platná v
době uzavření smlouvy. Je-li sjednaná doba nájmu kratší, než je stanoveno
v písmeni a), uznává se nájemné při splnění ostatních
podmínek, stanovených v tomto odstavci, jako výdaj
(náklad) u nájemce jen, pokud je kupní cena stanovena
podle § 24 odst. 5 písm. a).
(5) Prodává-li
se majetek, který byl předmětem
nájemní smlouvy po jejím ukončení nájemci, uznává se nájemné do výdajů
(nákladů) pouze za podmínky, že kupní cena
a) hmotného majetku, který lze odpisovat podle
tohoto
zákona, nebude nižší než zůstatková cena vypočtená rovnoměrným způsobem podle
§ 31 odst. 1 písm. a)
ze vstupní ceny
evidované u vlastníka nebo pronajímatele za dobu, po kterou mohl být tento
majetek odpisován; přitom při výpočtu zůstatkové ceny osobního automobilu se
vždy vychází ze vstupní ceny včetně daně z přidané hodnoty. Je-li vlastníkem
nebo pronajímatelem poplatník, který u pronajímaného hmotného majetku
pokračoval v odpisování podle §
30 odst. 10,
stanoví se zůstatková cena, jako by ke změně v osobě vlastníka nebo
pronajímatele nedošlo,
b) pozemku nebude nižší než cena zjištěná
podle
zvláštního právního předpisu,1a) platná ke dni nabytí
pozemku. Je-li mezi nájemcem a pronajímatelem sjednána dohoda o budoucí koupi
pozemku v souvislosti se smlouvou o finančním pronájmu s následnou koupí
stavebního díla umístěného na tomto pozemku, uznává se nájemné do výdajů
(nákladů) za podmínky, že bude kupní cena pozemku vyšší než cena zjištěná podle
zvláštního právního předpisu1a) ke dni prokazatelného
sjednání dohody o budoucí koupi pozemku,
c) hmotného majetku vyloučeného z odpisování (§
27) nebude nižší než cena zjištěná podle
zvláštního právního předpisu,1a) platná ke dni sjednání
kupní smlouvy,
d) hmotného majetku odpisovaného podle § 30b nebude
nižší než zůstatková cena stanovená podle
§ 30b ze vstupní ceny evidované u vlastníka nebo
pronajímatele za dobu, po kterou byl tento majetek
odpisován; je-li vlastníkem nebo pronajímatelem
poplatník, který u tohoto majetku pokračoval
v odpisování podle § 30 odst. 10, stanoví se zůstatková
cena, jako by ke změně v osobě vlastníka
nebo pronajímatele nedošlo.
Za nájemní smlouvu se pro účely tohoto zákona považuje
i
smlouva, na základě níž nájemce užívající předmět nájmu podle smlouvy o
finančním pronájmu s následnou koupí hmotného majetku přenechal tento předmět k
užívání jiné osobě za úplatu.
(6) Je-li předčasně ukončena smlouva o finančním
pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku, považuje se tato smlouva,
pro účely tohoto zákona, od data uzavření za smlouvu o pronájmu, kdy se po
skončení nájemní smlouvy najatý majetek vrací pronajímateli; přitom výdajem k
dosažení, zajištění a udržení příjmů je pouze poměrná část nájemného, které je
výdajem (nákladem) podle odstavce
4, 15 nebo 16,
připadající ze sjednané doby nájmu na
skutečnou dobu nájmu nebo skutečně zaplacené nájemné, je-li nižší než poměrná
část nájemného, které je výdajem (nákladem) podle odstavce
4, připadající na
skutečnou dobu nájmu.
(7) Nabývací cenou podílu na obchodní společnosti
nebo
družstvu se pro účely tohoto zákona rozumí
a) hodnota splaceného peněžitého vkladu společníka
nebo
člena družstva,
b) hodnota nepeněžitého vkladu společníka
nebo člena družstva. Hodnota tohoto vkladu se stanoví u společníka
nebo člena družstva, který je
1. poplatníkem uvedeným v §
2 odst.
2, obdobně jako hodnota nepeněžitého příjmu v době provedení vkladu
(§ 3 odst. 3). Hmotný majetek
a nehmotný
majetek, který byl zahrnut v obchodním majetku poplatníka, se ocení zůstatkovou
cenou (§ 29 odst. 2) a
ostatní majetek
pořizovací cenou, je-li pořízen úplatně, vlastními náklady, je-li pořízen ve
vlastní režii, nebo cenou zjištěnou podle zvláštního právního předpisu o oceňování
majetku1a) ke dni nabytí u
majetku nabytého děděním nebo darem. Je-li vkladem majetek, který nebyl zahrnut
do obchodního majetku poplatníka a byl pořízen nebo nabyt v době kratší než 5
let před splacením tohoto vkladu do obchodní společnosti nebo družstva, ocení
se pořizovací cenou,20) je-li pořízen úplatně,
vlastními náklady,20) je-li pořízen nebo vyroben ve
vlastní režii, a při nabytí majetku zděděním nebo darováním cenou stanovenou
pro účely daně dědické nebo darovací;26b) přitom u
nemovitostí se nabývací cena zvyšuje o náklady prokazatelně vynaložené na
jejich opravy a technické zhodnocení před splacením vkladu,
2. poplatníkem uvedeným v §
17 odst.
3, ve výši zůstatkové ceny (§
29 odst.
2) vkládaného hmotného majetku a nehmotného majetku a dále ve výši
účetní hodnoty20) ostatního vkládaného
majetku,
3. poplatníkem uvedeným v § 2 odst. 3 a v § 17 odst. 4, ve výši přepočtené
zahraniční ceny,
c) pořizovací cena20)
majetkové
účasti v případě nabytí podílu koupí nebo cena stanovená podle
zvláštního právního předpisu o oceňování majetku1a)
ke dni nabytí v případě nabytí podílu zděděním nebo
darováním.
Nabývací cena podílu na obchodní společnosti nebo
družstvu se
nemění při změně právní formy obchodní společnosti nebo družstva a
při fúzi, převodu jmění na společníka nebo rozdělení obchodní společnosti
nebo družstva131).
Nabývací cena podílu na akciové společnosti se nemění, nemění-li se hodnota
vkladu společníka a dochází pouze k výměně jedné akcie za jednu jinou akcii
nebo k výměně jedné akcie za více akcií anebo více akcií za jednu akcii; přitom
je-li výměnou získán vyšší nebo nižší počet akcií, je nabývací cenou jedné
akcie poměrný díl nabývací ceny původní akcie nebo součet nabývacích cen
původních akcií. Obdobně to platí pro výměnu jednoho druhu cenného papíru
(například zatímního listu, vyměnitelného dluhopisu, prioritního dluhopisu) za
akcie, nemění-li se hodnota vkladu společníka. Nabývací cenu podílu na obchodní
společnosti nebo družstvu lze zvýšit o výdaje (náklady) přímo související s
držbou podílu v obchodní společnosti nebo družstvu, pokud poplatník prokáže, že
podle § 25 odst. 1 písm. zk)
nebyly uznány
jako výdaje (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů. U společníka
nebo člena družstva, který je plátcem daně z přidané hodnoty, lze nabývací cenu
podílu na obchodní společnosti nebo družstvu, není-li tato obchodní společnost
nebo družstvo plátcem daně z přidané hodnoty, zvýšit o částku odvedené daně z
přidané hodnoty vztahující se k vloženému majetku. Nabývací cena se u
poplatníků uvedených v § 17
snižuje o rozdíl mezi
oceněním nepeněžitého vkladu a
výší vkladu vyplácený obchodní společností společníkovi nebo družstvem členovi
družstva94) nebo o část tohoto rozdílu, a dále o
doplatek na dorovnání nebo dorovnání v penězích, na který vznikne poplatníkovi
nárok podle zvláštního právního předpisu,131) pokud
byl tento doplatek na dorovnání nebo dorovnání v penězích zaúčtován v rozvaze.
Nabývací cena nedosahuje záporných hodnot. Vkladem se pro účely tohoto zákona
rozumí vklad do základního kapitálu včetně jiného plnění ve prospěch vlastního
kapitálu. Nabývací cena podílu na obchodní společnosti nebo družstvu se dále
snižuje o příjmy plynoucí společníkovi nebo členovi při snížení základního
kapitálu, s výjimkou příjmů podléhajících zvláštní sazbě daně podle
§ 36 odst. 1 písm. b)
bodu 3 nebo
§ 36 odst. 2 a u společníka
společnosti s ručením omezeným i o vrácený příplatek vložený společníkem mimo
základní kapitál.
(8) Při prodeji podniku nebo části podniku
tvořící
samostatnou organizační složku98) se nepoužijí
ustanovení odstavce 2,
která omezují uplatnění výdajů (nákladů) výší
souvisejících příjmů u jednotlivě prodávaných majetků.
(9) U pohledávky nabyté při přeměně131),
nebyla-li nikdy součástí podrozvahových účtů zanikající nebo
rozdělované obchodní společnosti nebo družstva, pokračuje nástupnická společnost
v odpisu pohledávky22b) nebo v tvorbě
opravné položky,22a) jako by ke změně v osobě věřitele
nedošlo, a to maximálně do výše, v jaké by mohla uplatnit odpis nebo tvorbu
opravné položky zanikající nebo rozdělovaná obchodní společnost nebo družstvo.
(10) Za živelní pohromu se pro účely tohoto
zákona považují
nezaviněný požár a výbuch, blesk, vichřice s rychlostí větru nad 75 km/h,
povodeň, záplava, krupobití, sesouvání půdy, sesuny půdy a skalní zřícení,
pokud k nim nedošlo v souvislosti s průmyslovým nebo stavebním provozem,
sesouvání nebo zřícení lavin a zemětřesení dosahující alespoň 4. stupně
mezinárodní stupnice udávající makroseismické účinky zemětřesení. Výše škody
musí být doložena posudkem pojišťovny, a to i v případě, že poplatník není
pojištěn, nebo posudkem soudního znalce.
(11) Při prodeji majetku,
který se neodpisuje podle tohoto zákona ani podle zvláštního právního
předpisu20), nebo obdobného právního předpisu v zahraničí
a byl nabyt vkladem, při přeměně70), při převodu podniku
nebo jeho samostatné části podle §
23a, při fúzi
společností nebo při
rozdělení společnosti podle §
23c, lze související
výdaj (náklad) na
dosažení, zajištění a udržení příjmů uplatnit jen do výše jeho hodnoty
evidované v účetnictví u vkladatele, u zanikající, u rozdělované nebo
u převádějící společnosti nebo u družstva před oceněním tohoto majetku
reálnou hodnotou. Hodnotu majetku evidovanou v účetnictví u vkladatele,
u zanikající, u rozdělované nebo u převádějící společnosti nebo u družstva
lze zvýšit o případné opravné položky vytvořené k uvedenému majetku,
jejichž tvorba nebyla u vkladatele, u zanikající, u rozdělované nebo
u převádějící společnosti nebo u družstva pro daňové účely výdajem
(nákladem) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, není-li stanoveno
v tomto zákoně jinak. Obdobně se postupuje
při vyřazení majetku z důvodu spotřeby.
Takto stanovený výdaj (náklad) se použije i při následné přeměně,131)
převodu podniku nebo jeho samostatné části podle
§ 23a nebo fúzi společností
nebo rozdělení
společnosti.
(12) Při prodeji podniku nebo jeho
části poplatníkem,
který nevede
účetnictví, pokud neuplatňuje výdaje podle §
7 odst. 7, je výdajem na dosažení, zajištění a udržení příjmů
a) součet zůstatkových cen hmotného majetku,
b) součet zůstatkových cen nehmotného majetku evidovaného
v majetku
poplatníka do 31. prosince 2000, který může být odpisován,
c) hodnota peněžních prostředků a cenin,
d) hodnota finančního majetku,
e) vstupní cena hmotného majetku vyloučeného z odpisování,
f) pořizovací cena pozemku,
g) hodnota pohledávky, jejíž úhrada by nebyla zdanitelným
příjmem,
h) částka nájemného u finančního pronájmu s následnou koupí
najatého
hmotného majetku zaplaceného nájemcem, která převyšuje poměrnou část nájemného
uznaného jako daňový výdaj podle odstavce
2 písm. h), přechází-li nájemní
smlouva na kupujícího,
i) hodnota závazků, jejichž úhrada by byla
výdajem.
(13) Jedná-li se o plátce daně z přidané
hodnoty,
rozumí se pro účely odstavce
12 hodnotou závazků hodnota bez daně z přidané
hodnoty, byl-li uplatněn odpočet daně z přidané hodnoty na vstupu. U
pohledávek, jejichž úhrada by byla zdanitelným příjmem, je výdajem daň z
přidané hodnoty, byla-li splněna daňová povinnost na výstupu.
(14) Úhrn pořizovacích cen pohledávek nebo
jejich
částí, které nelze uznat jako výdaj (náklad) podle ostatních ustanovení tohoto
zákona, je možné u poplatníků, jejichž hlavním předmětem činnosti je nákup,
prodej a vymáhání pohledávek, uznat jako daňový výdaj (náklad) až do výše úhrnu
zisků z jiných pohledávek v rámci stejného souboru pohledávek v daném
zdaňovacím období. Ziskem z pohledávky v daném zdaňovacím období se pro účely
tohoto ustanovení rozumí úhrn příjmů plynoucích v daném zdaňovacím období z
úhrad pohledávky dlužníkem nebo postupníkem při následném postoupení pohledávky
zvýšený o vytvořenou opravnou položku nebo rezervu (její část) podle zvláštního
zákona22a) ve výši převyšující pořizovací cenu20)
pohledávky sníženou o částky úhrad pohledávky dlužníkem
plynoucí v předchozích zdaňovacích obdobích a o části pořizovací ceny
pohledávky odepsané v předchozích zdaňovacích obdobích. Pro účely výpočtu zisku
z pohledávky nelze pořizovací cenu pohledávky snížit o částku vyšší, než je
pořizovací cena pohledávky. Pokud celkový úhrn pořizovacích cen nebo jejích
částí, které nelze uznat jako výdaj (náklad) podle ustanovení tohoto zákona, je
za zdaňovací období vyšší než celkový úhrn zisků z jiných pohledávek v rámci
stejného souboru pohledávek, lze tento rozdíl u poplatníků, jejichž hlavním
předmětem činnosti je nákup, prodej a vymáhání pohledávek, uplatnit jako výdaj
(náklad) nejdéle ve 3 bezprostředně následujících zdaňovacích obdobích nebo
obdobích, za něž je podáváno daňové přiznání, a to v jednotlivých obdobích
maximálně ve výši částky, o kterou úhrn zisků z pohledávek v rámci tohoto
stejného souboru pohledávek převýší úhrn pořizovacích cen pohledávek nebo
jejích částí, které nelze uznat jako výdaj (náklad) podle ustanovení tohoto
zákona. Za poplatníky, jejichž hlavním předmětem činnosti je nákup, prodej a
vymáhání pohledávek, se pro účely tohoto zákona považují poplatníci, u nichž
alespoň 80 % veškerých příjmů (výnosů) tvoří příjmy (výnosy) plynoucí v
souvislosti s nákupem, prodejem, držbou a vymáháním nakoupených pohledávek.
Souborem pohledávek se pro účely tohoto ustanovení rozumí soubor pohledávek
nakoupený poplatníkem od jedné osoby v jednom zdaňovacím období. Toto
ustanovení se použije obdobně pro období, za něž je podáváno daňové
přiznání.
(15) Nájemné
u finančního
pronájmu s následnou
koupí najatého hmotného majetku odpisovaného podle
§ 30a se uznává jako výdaj
(náklad) podle odstavce 1
za
podmínky, že
a) doba nájmu u hmotného majetku odpisovaného
vlastníkem (pronajímatelem) podle §
30a odst. 1
trvá nejméně 12 měsíců a u hmotného majetku odpisovaného
podle § 30a odst. 2 trvá
doba nájmu
nejméně 24 měsíců; doba nájmu se počítá ode
dne, kdy byla věc nájemci přenechána ve stavu
způsobilém obvyklému užívání,
b) po ukončení doby nájmu následuje bezprostředně
převod vlastnických práv k předmětu nájmu mezi
vlastníkem (pronajímatelem) a nájemcem a
c) po ukončení finančního pronájmu s následnou
koupí najatého hmotného majetku zahrne poplatník
uvedený v § 2 odkoupený majetek
do svého
obchodního majetku.
(16) Nájemné u finančního
pronájmu s následnou
koupí najatého hmotného majetku odpisovaného podle
§ 30b se uznává jako výdaj (náklad) podle odstavce 1 za
podmínky, že
a) doba nájmu u hmotného majetku odpisovaného
vlastníkem (pronajímatelem) podle § 30b odst. 1
trvá nejméně 240 měsíců; doba nájmu se počítá
ode dne, kdy byla věc nájemci přenechána ve stavu
způsobilém obvyklému užívání,
b) po ukončení doby nájmu následuje bezprostředně
převod vlastnických práv k předmětu nájmu mezi
vlastníkem (pronajímatelem) a nájemcem a
c) po ukončení finančního pronájmu s následnou
koupí najatého hmotného majetku zahrne poplatník
uvedený v § 2 odkoupený majetek do svého
obchodního majetku.
|
|