§ 27
Náhrady výdajů
(1) Za provedení odborných úkonů na žádost vybírá
Ústav náhradu výdajů. Osoba, na jejíž žádost se
mají provést odborné úkony spojené s povolením činnosti,
změnou tohoto povolení, s vydáním osvědčení
nebo stanoviska, anebo s kontrolní činností, je povinna
uhradit výdaje, které vznikly Ústavu. Seznam odborných
úkonů a výši úhrady výdajů za ně stanoví prováděcí
právní předpis.
(2) Náhrady výdajů podle odstavce 1 jsou vedeny
na zvláštním účtu Ústavu. Prostředky na tomto účtu
používá Ústav přímo pro zajištění své činnosti.
(3) Ústav
a) je oprávněn požadovat od osoby, na jejíž žádost se
odborné úkony mají provést, přiměřenou zálohu,
popřípadě i uhrazení výdajů předem, je-li zřejmé,
že budou provedeny a jaká bude jejich výše,
b) může na žádost prominout náhradu výdajů nebo
jejich část, jde-li o úkony, na jejichž provedení je
veřejný zájem nebo mohou mít zvlášť významné
důsledky pro širší okruh osob.
(4) Ústav vrátí osobě, která mu poskytla náhradu
výdajů podle odstavce 1, a to na její žádost,
a) náhradu v plné výši, pokud ji osoba zaplatila, aniž
k tomu byla povinna, nebo vyžadovaný odborný
úkon nebyl proveden,
b) rozdíl mezi výší zaplacené náhrady a výší náhrady
stanovené prováděcím právním předpisem,
c) poměrnou část zaplacené náhrady odpovídající odborným
úkonům, které nebyly do doby ukončení
řízení provedeny.
(5) Ústav je rovněž oprávněn požadovat náhradu
výdajů za provedení odborných úkonů od osoby, která
nesplněním nebo porušením povinnosti stanovené
tímto zákonem způsobila nutnost provedení takových
úkonů.
|