§ 73
Podmínky pro uplatnění nároku na odpočet daně
(1) Pro uplatnění nároku na odpočet daně je plátce
povinen splnit tyto podmínky:
a) při odpočtu daně, kterou vůči němu uplatnil jiný
plátce, mít daňový doklad,
b) při odpočtu daně, kterou plátce uplatnil při poskytnutí
zdanitelného plnění osobou povinnou
k dani neusazenou v tuzemsku nebo jiným plátcem,
anebo kterou plátce uplatnil při pořízení
zboží z jiného členského státu, daň přiznat a mít
daňový doklad; nemá-li plátce daňový doklad, lze
nárok prokázat jiným způsobem,
c) při odpočtu daně při dovozu zboží, je-li plátce
povinen tuto daň přiznat podle § 23 odst. 3 až 5,
daň přiznat a mít daňový doklad,
d) při odpočtu daně při dovozu zboží, není-li plátce
povinen postupovat podle § 23 odst. 3 až 5, vyměřenou
daň zaplatit a mít daňový doklad, nebo
e) při odpočtu daně, kterou plátce uplatnil v případě
plnění podle § 13 odst. 4 písm. b), daň přiznat
a mít daňový doklad; nemá-li plátce daňový doklad,
lze nárok prokázat jiným způsobem.
(2) Plátce je oprávněn uplatnit nárok na odpočet
daně nejdříve za zdaňovací období, ve kterém jsou splněny
podmínky podle odstavce 1.
(3) Nárok na odpočet daně nelze uplatnit po uplynutí
lhůty, která činí 3 roky. Lhůta pro uplatnění nároku
na odpočet daně počne běžet prvním dnem měsíce
následujícího po zdaňovacím období, ve kterém nárok
na odpočet daně vznikl. Po uplynutí této lhůty je plátce
oprávněn uplatnit nárok na odpočet daně pouze u přijatých
zdanitelných plnění, u kterých mu vznikla povinnost
tuto daň přiznat.
(4) Plátce, který má u přijatého zdanitelného
plnění nárok na odpočet daně v částečné výši, je oprávněn
uplatnit nárok na odpočet daně u tohoto plnění
nejpozději za poslední zdaňovací období kalendářního
roku, v jehož některém ze zdaňovacích období mohl
být nárok uplatněn nejdříve. Lhůta pro uplatnění nároku
na odpočet daně podle odstavce 3 tím není dotčena.
(5) Neobsahuje-li doklad pro prokázání nároku
na odpočet daně všechny předepsané náležitosti daňového
dokladu, lze nárok prokázat jiným způsobem.
(6) Převyšuje-li částka daně uvedená na přijatém
daňovém dokladu výši daně, která má být uplatněna
podle tohoto zákona, je plátce oprávněn uplatnit nárok
na odpočet daně jen ve výši odpovídající dani, která má
být uplatněna podle tohoto zákona. Je-li částka daně
uvedená na přijatém daňovém dokladu nižší, než která
má být uplatněna podle tohoto zákona, je plátce oprávněn
uplatnit nárok na odpočet daně jen ve výši odpovídající
dani uvedené na daňovém dokladu.
(7) U plátců, kteří uskutečňují zdanitelná plnění
společně na základě smlouvy o sdružení10) nebo jiné
obdobné smlouvy, uplatňuje nárok na odpočet daně
u přijatých zdanitelných plnění použitých k činnosti
sdružení určený účastník, který vede evidenci za sdružení
podle § 100 odst. 3. Plátci podnikající společně na
základě smlouvy o sdružení mohou uplatnit nárok na
odpočet daně u přijatých zdanitelných plnění použitých
pro činnost sdružení jednotlivě, pokud uskutečňují
zdanitelná plnění, ke kterým tato přijatá zdanitelná
plnění použijí, a pokud tato uskutečněná zdanitelná
plnění uvedou ve svých daňových přiznáních. Je-li
uplatňován nárok na odpočet daně jednotlivými účastníky
sdružení, musí být těmito účastníky uplatněna daň
na výstupu ve vztahu k určenému účastníkovi sdružení,
který přiznává daň na výstupu za činnost celého sdružení.