Žádost o vydání jednotného environmentálního stanoviska

Hlavní informace

Jednotné environmentální stanovisko je závazné stanovisko podle správního řádu, a to pro všechny záměry povolované podle stavebního zákona, ať už jde o záměry vyžadující proces posuzování vlivů na životní prostředí nebo záměry ostatní, a další záměry, které podléhají posouzení vlivů na životní prostředí a následně jsou povolovány podle jiného než stavebního zákona, např. zákona horního.

Jednotné environmentální stanovisko se vydává namísto až 29 správních úkonů obsažných v 10 různých zákonech (zákon o geologických pracích, zákon o ochraně přírody a krajiny, zákon o ochraně zemědělského půdního fondu, lesní zákon, zákon o posuzování vlivů na životní prostředí, vodní zákon, zákon o pohřebnictví, zákon o ochraně ovzduší, zákon o prevenci závažných havárií – a v této souvislosti i zákon o správních poplatcích, zákon o odpadech) z oblasti životního prostředí, které mají podle platné a účinné právní úpravy většinou podobu závazného stanoviska, v některých případech však i rozhodnutí či vyjádření.

Týká se vás to pokud

Vydání jednotného environmentálního stanoviska potřebujete a pokud jsou splněny tyto dvě podmínky současně:

• musí se jednat o záměr, který vyžaduje vydání rozhodnutí (povolení) v tzv. následném řízení, kterým může být buď řízení o povolení záměru podle stavebního zákona nebo tzv. navazující řízení podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí jedná-li se o záměr podléhající posouzení vlivů na životní prostředí a
• záměr musí pro účely vydání rozhodnutí v následném řízení vyžadovat vydání alespoň jednoho tzv. složkového správního úkonu podle jiného právního předpisu, namísto nichž se jednotné environmentální stanovisko vydává, kterými jsou:
  •  vyjádření k území se zvláštními podmínkami geologické stavby, zejména s předpokládanými ložisky nerostů nebo se zvlášť nepříznivými inženýrskogeologickými poměry podle zákona o geologických pracích,
  • zásah do významného krajinného prvku, podle zákona o ochraně přírody a krajiny,
  • zabránění úhynu rostlin a zraňování nebo úhynu živočichů, podle zákona o ochraně přírody a krajiny,
  • odchylný postup při ochraně volně žijících ptáků, podle zákona o ochraně přírody a krajiny,
  • povolení ke kácení dřevin, podle zákona o ochraně přírody a krajiny,
  • povolování výjimek ze zákazů ničit, poškozovat nebo upravovat jeskyně, podle zákona o ochraně přírody a krajiny,
  • zásah do krajinného rázu, podle zákona o ochraně přírody a krajiny,
  • souhlas k činnostem v ochranném pásmu ZCHÚ (zvlášť chráněného území), podle zákona o ochraně přírody a krajiny,
  • souhlas k činnostem v ochranném pásmu památného stromu, podle zákona o ochraně přírody a krajiny,
  • výjimky ze zákazů u památných stromů a zvláště chráněných druhů, podle zákona o ochraně přírody a krajiny,
  • souhlas se zřízením nebo zrušením účelových komunikací, stezek a pěšin, podle zákona o ochraně přírody a krajiny,
  • souhlas s odnětím půdy ze ZPF, podle zákona o ochraně zemědělského půdního fondu,
  • souhlas se změnou využití zemědělské půdy evidované v katastru nemovitost jako trvalý travní porost na ornou půdu, podle zákona o ochraně zemědělského půdního fondu,
  • souhlas k realizaci záměru agrovoltaické výrobny elektřiny, podle zákona o ochraně zemědělského půdního fondu,
  • souhlas pro realizaci rybníků s chovem ryb nebo vodní drůbeže nebo opatření potřebná k zajišťování zemědělské výroby na zemědělské půdě, podle zákona o ochraně zemědělského půdního fondu,
  • souhlas s dělením lesních pozemků, podle lesního zákona,
  • souhlas s dotčením pozemků PUPFL (pozemky určené k plnění funkce lesa), podle lesního zákona,
  • odnětí pozemků z PUPFL (pozemky určené k plnění funkce lesa), podle lesního zákona,
  • závazné stanovisko k posouzení vlivů záměru na životní prostředí (součástí JES pouze fakultativně, na žádost), podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí,
  • souhlas ke stavbám a činnostem, k nimž není třeba povolení podle vodního zákona, podle vodního zákona,
  • stanovisko k umisťování a povolování staveb, podle vodního zákona,
  • stanovisko ke zřízení veřejného pohřebiště, podle zákona o pohřebnictví,
  • závazné stanovisko k povolení záměru obsahujícího vyjmenovaný stacionární zdroj, podle zákona o ochraně ovzduší,
  • závazné stanovisko k povolení záměru dálnice a silnice I. třídy v zastavěném území či parkoviště s kapacitou nad 500 míst, podle zákona o ochraně ovzduší,
  • závazné stanovisko při povolování nového objektu, podle zákona o prevenci závažných havárií,
  • závazné stanovisko při realizaci nové stavby (mimo jednoduché stavby) v dosahu havarijních projevů stávajícího objektu, podle zákona o prevenci závažných havárií,
  • stanovisko k terénním úpravám a odstranění stavby, podle zákona o odpadech,
  • vyjádření k nakládání s odpady ke změně dokončené stavby, podle zákona o odpadech, nebo
  • vyjádření ke zřízení zařízení určeného pro nakládání s odpady, podle zákona o odpadech.

Kdy službu řešit

Žádost o jednotné environmentální stanovisko můžete podat pro záměry kdykoliv:

• před zahájením navazujícího řízení (podle stavebního zákona a zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, ale pro všechna myslitelná následná řízení podle jiných právních předpis) a
• pokud potřebují závazné stanovisko alespoň pro jeden z nahrazovaných správních úkonů v oblasti životního prostředí. 

Vyřízení služby

Co potřebujete pokud službu řešíte

Žádost o jednotné environmentální stanovisko můžete volně sepsat podle vzoru, který najdete zde. Součástí žádosti je kompletní projektová dokumentace k navazujícímu řízení podle stavebního zákona a další náležitosti potřebné k nahrazovaným správním úkonům (např. Dokumentace k odnětí pro ZPF, Rozptylová studie, Biologické hodnocení atd.)

Kde a jak službu řešit

Žádost včetně projektové dokumentace k záměru a všech ostatních příloh zašlete poštou nabo doneste osobně na podatelnu věcně a místně příslušného správního orgánu, kterými jsou:

• Ministerstvo životního prostředí,
• příslušný krajský úřad podle umístění záměru, nebo
• úřad obce s rozšířenou působnopstí podle umístění záměru.

Doplňující informace

Jaký má služba benefit

Zásadním pozitivem zavedení jednotného environmentálního stanoviska z pohledu stavebníka (žadatele) je koncentrace správních úkonů potřebných pro povolení záměru z hlediska životního prostředí do úkonu jednoho.

Možnosti odvolání

Jednotné environmentální stanovisko podle správního řádu není samostatným rozhodnutím a nelze se proti němu odvolat. Jeho obsah je závazný pro výrokovou část správního rozhodnutí vydávaného v následném řízení. Obsah jednotného environmentálního stanoviska lze napadnout v rámci odvolání proti rozhodnutí, které bylo závazným stanoviskem podmíněno.

Časté dotazy

Jaké náležitosti musí splňovat žádost o jednotné environmentální stanovisko?

Žádost musí obsahovat obecné náležitosti podle správního řádu (musí být patrné, kdo ji podává, o co žádá atd.) a dále musí obsahovat náležitosti stanovené jinými právními předpisy pro vydání jednotlivých správních úkonů, namísto nichž se vydává jednotné environmentální stanovisko. Je-li tedy potřeba pro povolení záměru např. odnětí zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu, musí žádost o jednotné environmentální stanovisko obsahovat rovněž všechny náležitosti podle zákona o ochraně zemědělského půdního fondu.

Za zmínku v tomto ohledu stojí ustanovení § 83a zákona o ochraně přírody a krajiny, které nově stanovuje náležitosti žádosti o vydání souhlasu, povolení nebo jiného rozhodnutí, závazného stanoviska, vyjádření anebo jiného správního úkonu podle tohoto zákona nebo jednotného environmentálního stanoviska.

Součástí žádosti o jednotné environmentální stanovisko musí být vždy rovněž dokumentace pro povolení záměru podle stavebního zákona nebo srovnatelný podklad vyžadovaný jiným právním předpisem jako podklad pro první následné řízení, nepodléhá-li záměr povolování podle stavebního zákona, ale podléhá-li posouzení vlivů na životní prostředí podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí (například návrh na stanovení dobývacího prostoru podle vyhlášky o dobývacích prostorech).

Co když příslušný orgán nestihne vyzvat žadatele do 10 pracovních dnů od podání k odstranění vad žádosti?

Jedná se o pořádkovou lhůtu, lhůta pro vydání jednotného environmentálního stanoviska běží ode dne podání úplné žádosti.

Pro jaké záměry podle stavebního zákona se vydává jednotné environmentální stanovisko?

Jednotné environmentální stanovisko se vydává ke všem záměrům, které vyžadují povolení podle stavebního zákona (Hlava III stavebního zákona). Je-li k těmto záměrům nezbytné vydání některých správních úkonů z oblasti ochrany životního prostředí, vydají se tyto samostatně, ne jako součást jednotného environmentálního stanoviska.

Pokud záměr nepodléhá povolování podle stavebního zákona, v jakých případech se k němu přesto vydává jednotné environmentální stanovisko?

Jednotné environmentální stanovisko se kromě záměrů podléhajících povolování podle stavebního zákona vydává rovněž pro záměry podléhající posouzení podle zákona o posuzování
vlivů na životní prostředí. Termín „posouzení“ zákon o posuzování vlivů na životní prostředí definuje jako proces, na jehož začátku je předložení dokumentace vlivů záměru na životní
prostření a na jehož konci je vydání stanoviska k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí (stanovisko EIA) a jeho zahrnutí do navazujících řízení. To znamená, že jednotné environmentální stanovisko se vydává pro záměry podléhající povolování podle stavebního zákona nebo pro záměry podléhající vydání stanoviska EIA.

Zaprvé pro záměry, které podléhají povolování podle stavebního zákona, ale nepodléhají povinnosti vydání stanoviska EIA.

Zadruhé pro záměry, které nepodléhají povolování podle stavebního zákona, ale podléhají povinnosti vydání stanoviska EIA.

A zatřetí pro záměry, které podléhají současně jak povolování podle stavebního zákona, tak i povinnosti vydání stanoviska EIA.

Jak se určí kompetence k vydání JES?

Podle 12 písm. b) zákona ve spojení se zákonem o posuzování vlivů na životní prostředí vydává jednotné environmentální stanovisko Ministerstvo životního prostředí v případě, je-li příslušné k posouzení záměru podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. Vždy tedy, kdy MŽP posuzuje záměr podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, vydává k němu rovněž jednotné environmentální stanovisko, a to ať už jsou oba procesy spojeny, nebo žadatel předloží žádost o vydání jednotného environmentálního stanoviska až po vydání závazného stanoviska k posouzení vlivů záměru podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. Podle § 14 odst. vydává jednotné environmentální stanovisko krajský úřad. Úřad obce s rozšířenou působností vydává jednotné environmentální stanovisko pokud není příslušné ministerstvo nebo krajský úřad.

Jak se určuje kompetence k vydání jednotného environmentálního stanoviska u záměrů nacházejících se na území více správních obvodů?

Nachází-li se záměr na území více správních obvodů, je k vydání jednotného environmentálního stanoviska příslušný orgán, v jehož správním obvodu se nachází větší část posuzovaného záměru, nestanoví-li právní předpis jinak. Příslušný orgán záměr projedná s ostatními správními orgány, na území jejichž správních obvodů se záměr nachází.

Vydává se jednotné environmentální stanovisko i ve zvláště chráněných území?

Ano, ovšem s výjimkou správních úkonů vydávaných podle zákona o ochraně přírody a krajiny. Ty jsou součástí tzv. společného rozhodnutí podle § 83 odst. 9 zákona o ochraně přírody
a krajiny, které vydává správní orgán příslušný v rámci daného zvláště chráněného území, tedy buď Správa NP (na území národních parků), Agentura ochrany přírody a krajiny (na území
chráněných krajinných oblastí, národních přírodních památek a národních přírodních rezervací), nebo krajský úřad (na území přírodních památek, přírodních rezervací, evropsky
významných lokalit nebo ptačích oblastí).

Součástí společného rozhodnutí k záměru na území národního parku je rovněž souhlas s odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu podle zákona o ochraně zemědělského půdního fondu a rozhodnutí o odnětí pozemků určených k plnění funkcí lesa nebo o omezení jejich využívání pro plnění funkcí lesa nebo vyjádření z hlediska dotčení pozemků určených k plnění funkcí lesa těžbou nevyhrazených nerostů nebo pozemků určených k plnění funkcí lesa o výměře 1 ha a více podle lesního zákona.

Jakou formu (resp. obsah) má mít vyjádření správních orgánů příslušných podle jiných právních předpisů, o které si může orgán JES zažádat?

Z vyjádření správní orgánu příslušného podle jiného právního předpisu, který k němu byl podle zákona o JES vyzván příslušným orgánem, musí být zřejmé, zda je záměr z hlediska dotčených zájmů přípustný a jaké případné podmínky mají být z hlediska chráněných zájmů zahrnuty do jednotného environmentálního stanoviska. Jedná se o úkon podle části čtvrté správního řádu, jako takový musí být náležitě odůvodněn, aby se mohl stát plnohodnotným odborným podkladem pro následné vydání jednotného environmentálního stanoviska.
Příslušný orgán může ve své žádosti o vyjádření blíže specifikovat jeho požadovaný obsah a rozsah, s přihlédnutím k okolnostem konkrétního záměru.

Musí být vyhodnocována přípustnost záměru z hlediska všech dotčených složek životního prostředí i v případě, kdy je na základě již provedeného vyhodnocení zjevné, že záměr není přípustný?

Ano.

Jednotné environmentální stanovisko se vydává namísto jednotlivých vybraných správních úkonů obsažených v samostatných právních předpisech. Žadateli, potažmo stavebnímu úřadu, musí být předložena komplexní odůvodněná úvaha obsahující vyhodnocení všech dotčených zájmů z hlediska ochrany životního prostředí, s akcentem na to, z jakého důvodu případně není záměr přípustný. Je to důležité i vzhledem k případnému následnému přezkumu celého stanoviska, v rámci nějž mohou být konkrétní jednotlivosti posouzeny jako celek odlišně.