Překrývá-li se doba pojištění s náhradní dobou pojištění, lze požádat o to, aby namísto zhodnocení příjmu byla překrývající se doba z rozhodného období pro zjišťování osobního vyměřovacího základu vyloučena. Pokud nejste/nebyl jste příslušníkem ozbrojených sil, rozhoduje o této žádosti Česká správa sociálního zabezpečení.
Jste osobou s nárokem na důchod po 31. 12. 2009, u které v rámci rozhodného období koliduje náhradní doba pojištění s dobou pojištění, za kterou byly dosaženy příjmy, z nichž se odvádí pojistné, a vy chcete namísto zhodnocení příjmu tuto překrývající se dobu vyloučit. Aplikací tohoto postupu, máte-li nižší než obvyklé příjmy, by měla být pozitivně ovlivněna výše vašeho důchodu.
O použití výše uvedeného postupu lze požádat tehdy, když se náhradní doba pojištění překrývá s:
O upřednostnění vyloučené doby před příjmem můžete požádat:
osobně předložit na místně příslušné správě sociálního zabezpečení podle místa trvalého pobytu. Příslušná správa sociálního zabezpečení žádost bezodkladně postoupí k vyřízení České správě sociálního zabezpečení. poštou zaslat přímo na adresu ČSSZ. Česká správa sociálního zabezpečení posoudí splnění zákonných podmínek pro upřednostnění vyloučené doby před příjmem. Důchod ve výši odpovídající tomu, že z rozhodného období, v němž se sledují příjmy pro účel jeho výpočtu, byly vyloučeny doby překryvu náhradní doby pojištění s dobou pojištění, vám ČSSZ začne vyplácet způsobem, který jste si sám zvolil.
Váš požadavek o upřednostnění vyloučené doby před příjmem zapíše do předepsaného tiskopisu žádosti o důchod pověřený zaměstnanec správy sociálního zabezpečení.
None
Česká správa sociálního zabezpečení v situaci, kdy se překrývá doba výdělečné činnosti (či jiná doba uvedená v bodě 8 písm. a) až e)) s náhradní dobou pojištění, na základě vaší žádosti z rozhodného období pro zjišťování osobního vyměřovacího základu vyloučí překrývající se dobu namísto toho, aby zhodnotila příjem z této činnosti.
Proti rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ve věcech důchodového pojištění lze podat jako řádný opravný prostředek písemné námitky, a to do 30 dnů ode dne jeho oznámení účastníku řízení.
Námitky musí obsahovat stejné náležitosti jako odvolání podané podle § 82 správního řádu, tj. především z nich má být patrno, kdo je činí, které věci se týkají a co se navrhuje; musí tedy obsahovat označení účastníka a správního orgánu, jemuž je určeno, a podpis osoby, která je činí.
Dále musí obsahovat údaje o tom, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu ho napadá a v čem je spatřován rozpor s právními předpisy nebo nesprávnost rozhodnutí nebo řízení, jež mu předcházelo.
Není-li v námitkách uvedeno, v jakém rozsahu účastník rozhodnutí napadá, platí, že se domáhá zrušení celého rozhodnutí.
Podání námitek nemá odkladný účinek, nejde-li o rozhodnutí, které se týká plnění sankční povinnosti příjemců dávek či zaměstnavatelů. Námitky se podávají České správě sociálního zabezpečení, která rozhodnutí vydala, a ta o nich také rozhoduje.
Námitky lze v uvedené lhůtě uplatnit přímo u České správy sociálního zabezpečení nebo u kterékoliv okresní správy sociálního zabezpečení. Prvostupňová rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení tedy nenabývají právní moci doručením, ale až uplynutím 30denní lhůty k podání námitek, resp. doručením (oznámením) rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení o námitkách.
Česká správa sociálního zabezpečení přezkoumává rozhodnutí, proti němuž byly podány námitky, v plném rozsahu; není přitom vázán podanými námitkami a může rozhodnout i v neprospěch účastníka řízení. Řízení o námitkách musí být vedeno odděleně od rozhodování České správy sociálního zabezpečení v prvním stupni - nemohou se na něm podílet, ani v něm rozhodovat osoby, které se účastnily řízení o vydání napadeného rozhodnutí.
Podání námitek je řádným opravným prostředkem ve správním řízení a absolvování námitkového řízení, ať již úspěšné nebo neúspěšné, je proto nezbytným předpokladem k tomu, aby se věcí mohl zabývat soud v rámci případné později uplatněné správní žaloby.
Proti pravomocnému rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení může ovšem oprávněný, který se domnívá, že byl ve svých právech zkrácen, podat do 2 měsíců ode dne doručení rozhodnutí o námitkách žalobu. Náležitosti žalobního návrhu jsou upraveny soudním řádem správním (zákon č. 150/2002 Sb.).
K řízení o žalobě je příslušný krajský (v Praze Městský) soud, v jehož obvodu má navrhovatel bydliště, popřípadě v jehož obvodu se zdržuje.
Nemá-li osoba bydliště na území České republiky a ani se na tomto území nezdržuje, je k řízení o žalobě příslušný Krajský soud v Brně, má-li osoba bydliště na území Slovenské republiky; Krajský soud v Ostravě, má-li bydliště na území Polské republiky; Krajský soud v Plzni, má-li bydliště na území Spolkové republiky Německo; Krajský soud v Českých Budějovicích, má-li bydliště na území Rakouské republiky.
Nelze-li takto určit příslušnost krajského soudu, je příslušný krajský soud určený podle místa posledního bydliště osoby na území České republiky, a nelze-li příslušnost určit ani takto, je příslušný Krajský soud v Praze.
None
None