Kdo v důchodu pracuje nebo podniká, může od státu získat vyšší důchod. A to za výdělečnou činnost, která podléhá odvodům. Navýšení není ale automatické, musí se o něj požádat.
Starobní důchod může odbor sociálního zabezpečení Ministerstva obrany (dále jen „odbor sociálního zabezpečení MO“), jako plátce důchodu, zvýšit na žádost za dobu výdělečné činnosti vykonávané po vzniku nároku na tento důchod v souběhu s jeho pobíráním v plné výši.
Starobní důchod se na žádost zvyšuje za každých 360 kalendářních dnů výdělečné činnosti vykonávané současně s jeho pobíráním v plné výši. Do těchto 360 dnů se však nezapočítávají např. doby neplaceného volna, neomluvené absence, dočasné pracovní neschopnosti, ošetřování člena domácnosti či doba pobírání dalších dávek nemocenského pojištění.
Jste poživatel řádného starobního důchodu, který od odboru sociálního zabezpečení MO pobíráte v plné výši, zároveň s tím po vzniku nároku na tento důchod vykonáváte výdělečnou činnost zakládající účast na důchodovém pojištění (jste zaměstnán či podnikáte).
Poživatelé předčasného starobního důchodu
Na příjemce předčasného starobního důchodu se od dosažení důchodového věku vztahují stejná pravidla jako na starobního důchodce, kterému byl přiznán starobní důchod od dosažení důchodového věku nebo později, uvedená u této služby. To znamená, že poživatel předčasného starobního důchodu může od dosažení důchodového věku vykonávat výdělečnou činnost zakládající účast na pojištění, tj. podnikat či pracovat, aniž by to mělo vliv na výplatu jeho starobního důchodu. Za 360 dnů takové činnosti může požádat o zvýšení důchodu, které činí 0,4 % výpočtového základu.
Před dosažením důchodového věku může poživatel předčasného starobního důchodu vykonávat výdělečnou činnost také, avšak pokud taková výdělečná činnost založí účast na důchodovém pojištění, dojde k zastavení výplaty předčasného starobního důchodu do doby ukončení výdělečné činnosti nebo dosažení důchodového věku.
Písemnou žádost o zvýšení starobního důchodu za výdělečnou činnost vykonávanou po vzniku nároku na tento důchod (u předčasného starobního důchodu vykonávané po dosažení důchodového věku), můžete uplatnit kdykoli po odpracování 360 dnů této výdělečné činnosti. Doporučuje se však uplatnění žádosti o přepočet důchodu neodkládat a požádat ideálně hned po získání 360 dnů výdělečné činnosti.
Pro čerpání této služby musíte vždy uplatnit písemnou žádost s jasnou specifikací toho, oč žádáte, a se současným uvedením vašeho rodného čísla, jména, příjmení a adresy či ID datové schránky, na kterou má být zasláno rozhodnutí v dané věci.
Žádost můžete podat:
• prostřednictvím formuláře „Žádost o zvýšení procentní výměry starobního důchodu podle § 34 odst. 4 zákona č. 155/1995 Sb.“ (tento formulář naleznete na internetových stránkách Ministerstva obrany .
• v podobě pouhého vlastnoručně podepsaného dopisu.
1. Žádost o úpravu výše starobního důchodu za dobu výdělečné činnosti vykonávané po vzniku nároku na tento důchod (u předčasného starobního důchodu vykonávané po dosažení důchodového věku) v souběhu s jeho pobíráním v plné výši můžete:
• osobně uplatnit u odboru sociálního zabezpečení MO,
• poštou zaslat přímo na adresu odboru sociálního zabezpečení MO.
Ministerstvo obrany, Odbor sociálního zabezpečení,
Molákova 576/11
186 00 Praha 8, Karlín
2. Odbor sociálního zabezpečení MO posoudí splnění zákonných podmínek pro zvýšení starobního důchodu za dobu výdělečné činnosti vykonávané po vzniku nároku na tento důchod (u předčasného starobního důchodu vykonávané po dosažení důchodového věku) v souběhu s jeho pobíráním v plné výši.
• Pokud podmínky splníte, odbor sociálního zabezpečení MO vydá písemné rozhodnutí o zvýšení důchodu. V rámci jednoho rozhodnutí může být důchod zvýšen i několikrát, tato situace nastává v případě, že žádáte o zvýšení důchodu nikoli krátce po získání 360 odpracovaných dnů, avšak až po delší odpracované době.
• Pokud podmínky nesplníte, obdržíte od odboru sociálního zabezpečení MO písemné rozhodnutí o zamítnutí žádosti, v němž budou uvedeny důvody jejího zamítnutí.
3. Došlo-li ke zvýšení starobního důchodu, bude vám odbor sociálního zabezpečení MO důchod v nové výši vyplácet ve stanoveném výplatním termínu způsobem, kterým byl důchod doposud vyplácen (popřípadě nově zvoleným způsobem, požádal-li jste o změnu způsobu výplaty důchodu v rámci žádosti o zvýšení důchodu). Nesplnil-li jste podmínky pro zvýšení starobního důchodu, bude vám důchod vyplácen stejným způsobem a ve stejné výši jako dosud.
None
Poživateli starobního důchodu, který důchod od odboru sociálního zabezpečení MO pobírá v plné výši a současně při tom po vzniku nároku na tento důchod (u předčasného starobního důchodu po dosažení důchodového věku) vykonává výdělečnou činnost zakládající účast na důchodovém pojištění, se na základě uplatněné žádosti zvýší procentní výměra důchodu o 0,4 % výpočtového základu za každých 360 kalendářních dnů této výdělečné činnosti.
Proti rozhodnutí odboru sociálního zabezpečení MO ve věcech důchodového pojištění lze podat jako řádný opravný prostředek písemné námitky, a to do 30 dnů ode dne jeho oznámení účastníku řízení.
Námitky musí obsahovat stejné náležitosti jako odvolání podané podle § 82 správního řádu, tj. především z nich má být patrno, kdo je činí, které věci se týkají a co se navrhuje; musí tedy obsahovat označení účastníka a správního orgánu, jemuž je určeno, a podpis osoby, která je činí.
Dále musí obsahovat údaje o tom, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu ho napadá a v čem je spatřován rozpor s právními předpisy nebo nesprávnost rozhodnutí nebo řízení, jež mu předcházelo.
Není-li v námitkách uvedeno, v jakém rozsahu účastník rozhodnutí napadá, platí, že se domáhá zrušení celého rozhodnutí.
Podání námitek nemá odkladný účinek, nejde-li o rozhodnutí, které se týká plnění sankční povinnosti příjemců dávek či zaměstnavatelů. Námitky se podávají odboru sociálního zabezpečení MO, který rozhodnutí vydal, a ten o nich také rozhoduje.
Prvostupňová rozhodnutí tedy nenabývají právní moci doručením, ale až uplynutím 30denní lhůty k podání námitek, resp. doručením (oznámením) rozhodnutí odboru sociálního zabezpečení MO o námitkách.
Odbor sociálního zabezpečení MO přezkoumává rozhodnutí, proti němuž byly podány námitky, v plném rozsahu; není přitom vázán podanými námitkami a může rozhodnout i v neprospěch účastníka řízení. Řízení o námitkách musí být vedeno odděleně od rozhodování v prvním stupni - nemohou se na něm podílet, ani v něm rozhodovat osoby, které se účastnily řízení o vydání napadeného rozhodnutí.
Podání námitek je řádným opravným prostředkem ve správním řízení a absolvování námitkového řízení, ať již úspěšné nebo neúspěšné, je proto nezbytným předpokladem k tomu, aby se věcí mohl zabývat soud v rámci případné později uplatněné správní žaloby.
Proti pravomocnému rozhodnutí může ovšem oprávněný, který se domnívá, že byl ve svých právech zkrácen, podat do 2 měsíců ode dne doručení rozhodnutí o námitkách žalobu. Náležitosti žalobního návrhu jsou upraveny soudním řádem správním (zákon č. 150/2002 Sb.).
K řízení o žalobě je příslušný krajský (v Praze Městský) soud, v jehož obvodu má navrhovatel bydliště, popřípadě v jehož obvodu se zdržuje.
Nemá-li občan bydliště na území České republiky a ani se na tomto území nezdržuje, je k řízení o žalobě příslušný Krajský soud v Brně, má-li občan bydliště na území Slovenské republiky; Krajský soud v Ostravě, má-li bydliště na území Polské republiky; Krajský soud v Plzni, má-li bydliště na území Spolkové republiky Německo; Krajský soud v Českých Budějovicích, má-li bydliště na území Rakouské republiky.
Nelze-li takto určit příslušnost krajského soudu, je příslušný krajský soud určený podle místa posledního bydliště občana na území České republiky, a nelze-li příslušnost určit ani takto, je příslušný Krajský soud v Praze.
None
None