Příspěvek na podporu zaměstnávání OZP

Hlavní informace

Pomocí této služby můžete získat příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném trhu práce (CHTP).

Příspěvek můžete získat v případě, že jste zaměstnavatel, se kterým ÚP ČR uzavřel dohodu o uznání zaměstnavatele za zaměstnavatele na chráněném trhu práce, a který splňuje podmínky stanovené v zákoně o zaměstnanosti.

Příspěvkem jsou vám nahrazovány skutečně vynaložené prostředky na mzdy nebo platy zaměstnance v pracovním poměru, který je pro osobu se zdravotním postižením (dále jen „OZP“).

Týká se vás to pokud

Jste zaměstnavatel s více než 50 % osob se zdravotním postižením, máte uzavřenou Dohodu o uznání zaměstnavatele na chráněném trhu práce a poskytujete tzv. náhradní plnění.

Kdy službu řešit

Službu můžete řešit kdykoliv v případě, že jste dodavatel náhradního plnění (tj. máte s úřadem práce uzavřenou účinnou Dohodu o uznání zaměstnavatele na chráněném trhu práce). Žádost musí být úřadu práce doručena nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po uplynutí příslušného kalendářního čtvrtletí. Toto platí i v případě, že poslední den pro doručení žádosti připadne na sobotu, neděli nebo svátek.

Vyřízení služby

Co potřebujete pokud službu řešíte

Potřebujete vyplnit formulář Žádost o příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením (OZP) na chráněném trhu práce a jeho přílohu Jmenný seznam zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením.

Kde a jak službu řešit

Žádost podejte na místně příslušném kontaktním pracovišti Úřadu práce ČR podle sídla zaměstnavatele, který je právnickou osobou, nebo v jejímž obvodu má bydliště zaměstnavatel, který je fyzickou osobou.

Kontakty na jednotlivá kontaktní pracoviště naleznete na internetových stránkách Úřadu práce ČR v sekci Krajské pobočky.

Doplňující informace

Jaký má služba benefit

Služba vám umožní zaměstnávat osoby se zdravotním postižením, poskytovat náhradní plnění a získat příspěvek na mzdy a plat zaměstnanců OZP.

Možnosti odvolání

Pokud nejste s výsledkem řízení Žádosti o příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném trhu práce spokojeni, můžete proti „Rozhodnutí“ podat odvolání a to do 15 dnů od jeho doručení. Odvolání podejte u krajské pobočky Úřadu práce ČR, která rozhodovala. O odvolání poté rozhoduje Ministerstvo práce a sociálních věcí.

Časté dotazy

Příspěvek náleží zaměstnavateli ve výši 75 % skutečně vynaložených prostředků na mzdy nebo platy na zaměstnance, který je OZP, včetně pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, které zaměstnavatel za sebe odvedl z vyměřovacího základu tohoto zaměstnance (dále jen „mzdové náklady“), nejvýše však 13.600 Kč měsíčně na OZP podle ustanovení § 67 odst. 2 písm. a) a b) zákona o zaměstnanosti, a nejvýše 5.000 Kč měsíčně na OZP podle ustanovení § 67 odst. 2 písm. c) zákona o zaměstnanosti.

Příklad č. 1: měsíční hrubá mzda zaměstnance, který je OZP podle ustanovení § 67 odst. 2 písm. a) nebo b) zákona o zaměstnanosti, činí 4.000 Kč, odvody na veřejné zdravotní pojištění činí 360 Kč a na sociální pojištění 1.000 Kč. Mzdové náklady činí celkem 5.360 Kč. Příspěvek na tyto mzdové náklady může být poskytnut jen ve výši 4.020 Kč (0,75 x 5.360). V tomto případě zaměstnavatel dále může uplatnit zvýšení příspěvku a paušální částku ve výši 1.000 Kč (viz Článek VII a VIII).

Příklad č. 2: měsíční hrubá mzda zaměstnance, který je OZP podle ustanovení § 67 odst. 2 písm. a) nebo b) zákona o zaměstnanosti, činí 15.000 Kč, odvody na veřejné zdravotní pojištění činí 1.350 Kč a na sociální pojištění 3.750 Kč. Mzdové náklady včetně odvodů činí celkem 20.100 Kč. Příspěvek na tyto mzdové náklady může být poskytnut jen ve výši 13.600 Kč (0,75 x 20.100 = 15.075). V tomto případě již zaměstnavatel nemůže uplatnit zvýšení příspěvku, ale jen paušální částku ve výši 1.000 Kč.

Příklad č. 3: Zaměstnanec, který je OZP podle ustanovení § 67 odst. 2 písm. a) nebo b) zákona o zaměstnanosti, byl v pracovním poměru u zaměstnavatele od 1. 3. 2018 do 15. 3. 2018. Hrubá mzda za toto období činí 10.000 Kč, odvody na veřejné zdravotní pojištění činí 900 Kč a na sociální pojištění 2.500 Kč. Mzdové náklady činí celkem 13.400 Kč. Příspěvek na tyto mzdové náklady může být poskytnut jen ve výši 10.050 Kč (0,75 x 13.400 = 10.050). V tomto případě zaměstnavatel dále může uplatnit zvýšení příspěvku a paušální částku ve výši 1.000 Kč.

Zaměstnavatel do žádosti uvede pouze skutečně vyplacené mzdové náklady. Příspěvek bude poskytnut zaměstnavateli ve výši podle ustanovení § 78a odst. 8 písm. d) zákona o zaměstnanosti. Do mzdových nákladů se pro účely tohoto příspěvku započítává celá částka náhrady mzdy za dobu pracovní neschopnosti nebo karantény (vyplacená zaměstnanci podle ustanovení § 192 odst. 1 a 2 zákoníku práce) s výjimkou nákladů na náhradu mzdy za dobu pracovní neschopnosti (karantény), která byla dohodnuta nebo stanovena nad výši, na kterou zaměstnanci vznikl nárok podle zákoníku práce (ustanovení § 192 odst. 3 zákoníku práce).

Postup: Pokud některá složka mzdových nákladů nebyla vyplacena, uvede zaměstnavatel k OZP výši nákladů na mzdu bez nevyplacených nákladů. Pokud tedy zaměstnavatel např. zaměstnanci nevyplatil mzdu, ale odvedl za něj pojistné, příspěvek mu bude za odvedené pojistné poskytnut, a to ve výši 75% uvedené částky, maximálně však 13.600/5.000 Kč. Pokud zaměstnavatel vyplatil zaměstnanci mzdu, ale neodvedl pojistné na veřejné zdravotní pojištění, bude mu vyplacen příspěvek ve výši nákladů na mzdy bez nákladů na veřejné zdravotní pojištění, které neodvedl zaměstnavatel za sebe a za zaměstnance.

Příklad: Zaměstnanec má hrubou mzdu 10.000 Kč. Odvod na veřejné zdravotní pojištění je za zaměstnavatele ve výši 900 Kč a za zaměstnance 450 Kč, nebylo odvedeno. Odvod na sociální pojištění za zaměstnavatele je ve výši 2.500 Kč a za zaměstnance 1.000 Kč, bylo odvedeno, mzda byla vyplacena. Příspěvek bude poskytnut ve výši 9.038 (13.400 – 900 – 450 = 12.050; 12.050 x 0,75 = 9.037,5).

Pro účely stanovení výše příspěvku se skutečně vynaložené mzdové náklady snižují o částku odpovídající výši:

• poskytnuté naturální mzdy,

Postup: Zaměstnavatel bude v žádosti a ve jmenném seznamu zaměstnanců uvádět mzdové náklady bez části mzdy poskytnuté zaměstnancům, kteří jsou OZP, formou naturální mzdy.

• srážek ze mzdy nebo platu určených k uspokojení plnění zaměstnavatele podle jiného právního předpisu s výjimkou srážek provedených k uhrazení škody, za kterou zaměstnanec odpovídá, nebo příspěvku zaměstnance na závodní stravování podle ustanovení § 236 zákoníku práce,

Postup: Zaměstnavatel bude v žádosti a ve jmenném seznamu zaměstnanců uvádět mzdové náklady bez těchto srážek. Jedná se o srážky ze mzdy k uspokojení dluhu zaměstnance vůči zaměstnavateli s výjimkou srážek k uhrazení škody, za kterou odpovídá zaměstnanec a příspěvku zaměstnance na závodní stravování (musí být provedena na základě písemné dohody). Pokud bude při kontrole zjištěno, že zaměstnavatel zahrnul tyto srážky ze mzdy do mzdových nákladů pro účely poskytování příspěvku, jedná se o důvod k vrácení příspěvku podle ustanovení § 78 odst. 10 zákona o zaměstnanosti.

• náhrady mzdy nebo platu poskytnuté zaměstnanci při překážkách v práci na straně zaměstnavatele.

Postup: Zaměstnavatel bude v žádosti a ve jmenném seznamu zaměstnanců uvádět mzdové náklady bez náhrad mezd nebo platu poskytované zaměstnancům při překážkách v práci na straně zaměstnavatele.

Příspěvek na mzdové náklady nelze poskytovat na OZP za čtvrtletí, ve kterém:

• byl na její zaměstnávání zaměstnavateli poskytnut ÚP ČR příspěvek, jehož výše se stanoví na základě skutečně vynaložených prostředků na mzdy nebo platy, včetně pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, které zaměstnavatel za sebe odvedl z vyměřovacího základu tohoto zaměstnance (např. veřejně prospěšné práce, vyhrazené společensky účelné pracovní místo, příspěvek na nový podnikatelský program, obdobné příspěvky ze strukturálních fondů EU apod.),
• byla poživatelem starobního důchodu. Pokud byl zaměstnanci, na kterého je poskytován příspěvek, přiznán starobní důchod zpětně, zaměstnavatel není povinen již vyplacené příspěvky vracet (zaměstnavatel má povinnost vrátit příspěvek pouze v případě, že mu byl vyplacen na základě nesprávných údajů neprávem nebo v nesprávné výši). Zaměstnavatel nebude mít v takovém případě nárok na příspěvek počínaje kalendářním čtvrtletím, ve kterém nabylo právní moci rozhodnutí o přiznání starobního důchodu,

Postup: Zaměstnanec, který je OZP podle ustanovení § 67 odst. 2 písm. a) nebo b) zákona o zaměstnanosti, se ode dne 20. 2. stal poživatelem starobního důchodu. Zaměstnavateli za první čtvrtletí na tohoto zaměstnance příspěvek nenáleží.

• byl na ni poskytován příspěvek na PN,
• nesouhlasila s provedením kontroly v místě výkonu práce v případě, že vykonává práci mimo pracoviště zaměstnavatele,

Postup: Zaměstnavatel v žádosti prohlašuje, že zaměstnanci, na které požaduje příspěvek, souhlasí s provedením kontroly v místě výkonu práce, pokud nemají v pracovní smlouvě sjednáno místo výkonu práce na pracovišti zaměstnavatele (jedná se o tzv. domácí zaměstnance). Je tedy v zájmu zaměstnavatele, aby si tyto souhlasy od zaměstnanců zajistil (v písemné či ústní formě). Pokud nebude zaměstnancem kontrola v obydlí umožněna, jedná se o důvod k neposkytnutí příspěvku za dané čtvrtletí, popř. k vrácení příspěvku podle ustanovení § 78 odst. 10 zákona o zaměstnanosti.

• byla jako zaměstnanec agentury práce dočasně přidělena k výkonu práce k uživateli.

Postup: Zaměstnanec OZP byl dočasně přidělen k práci u uživatele v období od 1. 3. do 31. 3. Zaměstnavateli nenáleží příspěvek na tohoto zaměstnance za 1. čtvrtletí.

Poskytování příspěvku dle § 78a - zvýšení příspěvku

1) Zaměstnavatel může v žádosti o příspěvek uplatnit nárok na zvýšení příspěvku o částku odpovídající dalším nákladům vynaloženým zaměstnavatelem na zaměstnávání OZP v kalendářním čtvrtletí, za které o příspěvek žádá.

2) Zvýšení příspěvku o částku odpovídající prokázaným dalším nákladům vynaloženým zaměstnavatelem na zaměstnávání OZP (dále jen „zvýšení příspěvku“) je v případě splnění podmínek nárokové. Maximálně může částka činit rozdíl mezi částkou 13.600 Kč a příspěvkem poskytnutým na mzdové náklady na jednoho zaměstnance, který je TZP nebo OZP1,2.

3) Zvýšení příspěvku nenáleží na OZP pracující mimo pracoviště zaměstnavatele. Pro účely zvýšení příspěvku se tímto zaměstnancem rozumí OZP pracující výhradně mimo pracoviště zaměstnavatele.

4) Zvýšení příspěvku nenáleží na zaměstnance agentury práce, který je OZP a je dočasně přidělen k výkonu práce k uživateli. Zvýšení příspěvku se neposkytne ani uživateli, ke kterému je OZP dočasně přidělena, neboť není jejím zaměstnavatelem.

5) Zvýšení příspěvku lze uplatnit na náklady, které prokazatelně vznikly v příslušném kalendářním čtvrtletí, a které zároveň byly uhrazeny do dne podání žádosti o zvýšení příspěvku.

6) Vynaložení nákladů, na které je poskytováno zvýšení příspěvku, je zaměstnavatel povinen dokládat. Zaměstnavatel je povinen prokázat, že náklady přímo souvisejí se zaměstnáváním OZP.

7) Náklady, o které lze zvýšit příspěvek poskytovaný podle ustanovení § 78a zákona zaměstnanosti, vychází z Nařízení Evropské komise č. 651/2014 (dále jen „nařízení EK“), kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy o ES prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné se společným trhem (obecné nařízení o blokových výjimkách).

Příklad k celkové výši příspěvku: Měsíční hrubá mzda zaměstnance, který je OZP podle ustanovení § 67 odst. 2 písm. a) nebo b) zákona o zaměstnanosti, činila 7.000 Kč. Mzdové náklady včetně odvodů činí 9.380 Kč. Zaměstnavatel současně doložil náklady pro účely zvýšení příspěvku v celkové výši 8.500 Kč. Ve jmenném seznamu zaměstnanců tedy uvede mzdové náklady ve výši 9.380 Kč a náklady pro zvýšení příspěvku 8.500 Kč. Položky příspěvku budou stanoveny následovně (automaticky v rámci příslušného formuláře):

7.035 Kč mzdový příspěvek (9.390 x 0,75)

1.000 Kč paušální částka

6.565 Kč zvýšení příspěvku (13.600 – 7.035)

14.600 Kč