Písemný souhlas Ministerstva obrany s přemístěním válečného hrobu (pietního místa) je vydáván na základě písemné žádosti podané vlastníkem válečného hrobu. Pokud není vlastník válečného hrobu znám, podává žádost vlastník nemovitosti, na které je válečný hrob umístěn.
Válečným hrobem je místo, kde jsou pohřbeny ostatky osob, které zahynuly v důsledku aktivní účasti ve vojenské operaci nebo v důsledku válečného zajetí, anebo ostatky osob, které zahynuly v důsledku účasti v odboji nebo vojenské operaci v době války. Válečným hrobem může být hrob jednotlivce, hrob hromadný nebo osárium, včetně náhrobků a ostatního hrobového zařízení.
Podstatou válečného hrobu je především místo pohřbení lidských ostatků. Z tohoto hlediska není podstatné, jakým způsobem k pohřbení lidských pozůstatků došlo (pohřbení do země nebo hrobky, dočasné uložení ostatků do provizorního hrobu mimo pohřebiště, anebo pohřbení žehem), případně jakou formou válečný hrob má (jednotlivý, hromadný, osárium).
Podstatná je také okolnost, v důsledku které pohřbená osoba zahynula - aktivní účast.
Válečným hrobem je rovněž evidované místo s nevyzvednutými ostatky osob zemřelých v souvislosti s válečnou událostí, anebo jiný objekt, který je za válečný hrob považován v souladu s mezinárodní smlouvou, jíž je Česká republika vázána.
Válečným hrobem je i pietní místo, kterým se rozumí pamětní deska, pomník, památník nebo obdobný symbol připomínající válečné události a oběti, které zahynuly v důsledku aktivní účasti ve vojenské operaci nebo v důsledku válečného zajetí, anebo oběti osob, které zahynuly v důsledku účasti v odboji nebo vojenské operaci v době války.
Zásadním rozdílem mezi válečným hrobem s ostatky a válečným hrobem – pietním místem je skutečnost, že součástí pietního místa v žádném případě nejsou ostatky obětí.
Pietní místo musí kromě informace o obětech obsahovat i informaci o válečné události, ke které (ke kterým) se pietní místo vztahuje.
Pietním místem tedy nemůže být pomník věnovaný památce osoby, která zemřela z jiného důvodu, například stářím, v důsledku perzekucí mimo válečnou dobu, pro svou národnost, náboženské vyznání apod. Nemůže jim být ani pomník věnovaný pouze události nebo činnosti, například výročí osvobození obce, setkání armád, provedení vojenské akce nebo operace, sídla partyzánského velitelství, shromáždění nebo odsunu osob do koncentračního tábora, bombardování, apod.
Válečný hrob (pietní místo) se může přemístit jen na základě písemné žádosti a po písemném souhlasu Ministerstva obrany.
Přemístěním válečného hrobu s ostatky se rozumí vyzvednutí ostatků válečných obětí z dosavadního válečného hrobu a jejich přemístění do hrobového místa na veřejném pohřebišti nebo do jiného válečného hrobu za podmínek uvedených v ustanovení § 4 a 6 zákona č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví. Součástí přemístění válečného hrobu je i zajištění úpravy místa, kde se původní válečný hrob nacházel a zajištění údržby a úpravy válečného hrobu na novém místě ve smyslu ustanovení § 2 zákona o VH.
Přemístěním pietního místa se rozumí umístění stávající pamětní desky, pomníku, památníku nebo obdobného symbolu na nové vybrané místo, které je svou polohou, vzhledem a významem vhodné pro umístění pietního místa. Součástí přemístění pietního místa je zpravidla i jeho oprava nebo rekonstrukce. Podmínkou je však dodržení dosavadního vzhledu pietního místa, popř. jeho vylepšení v rámci údržby a úpravy. Není-li to možné, odůvodněné výjimky povoluje Ministerstvo obrany v písemném souhlasu s přemístěním válečného hrobu (pietního místa)Jste vlastníkem válečného hrobu (pietního místa) nebo, pokud není vlastník válečného hrobu znám, jste vlastníkem nemovitosti, na které se nachází válečný hrob (pietní místo), a z nějakého závažného důvodu jste se rozhodl válečný hrob přemístit na jiné místo.
Písemná žádost o vydání písemného souhlasu Ministerstva obrany s přemístěním válečného hrobu (pietního místa) se podává v rámci přípravy přemístění válečného hrobu (pietního místa) na jiné místo. Samotná realizace přemístění válečného hrobu je možná až po obdržení písemného souhlasu Ministerstva obrany.
K vyřízení žádosti je možno využít formulář, který je k dispozici na webových stránkách Ministerstva obrany. Žádost je možno podat i volnou formou.
V žádosti je nezbytné uvést:
Nejlepším pozemkem pro umístění válečného hrobu je nemovitost v majetku obce.
Žádost se podává ve smyslu ustanovení zákona o válečných hrobech v písemné formě. Podává se prostřednictvím obecního úřadu obce s rozšířenou působností.
Obecní úřad obce s rozšířenou působností předloženou žádost posoudí zejména s ohledem na skutečnost, zda je předmětný válečný hrob (pietní místo) evidován v evidenci válečných hrobů, které jsou v jeho správním obvodu a dále posoudí okolnosti, které vedou žadatele k podání žádosti a připojí k žádosti své vyjádření, zda je s ohledem na ustanovení zákona oprávněná a zda její kladné vyřízení doporučuje nebo nedoporučuje. Žádost se svým vyjádřením postoupí příslušnému krajskému úřadu.
Krajský úřad postupuje obdobně jako obecní úřad obce s rozšířenou působností a žádost se svým vyjádřením pošle Ministerstvu obrany.
Ministerstvo obrany posoudí, zda žádost obsahuje všechny potřebné údaje a náležitosti. Případné nejasnosti a nedostatky řeší se žadatelem, popřípadě s obecním nebo krajským úřadem. Vykazuje-li žádost závažné nedostatky, které brání jejímu kladnému vyřízení, vrátí žádost s odůvodněním žadateli k doplnění chybějících údajů.
Souhlasí-li Ministerstvo obrany s přemístěním válečného hrobu (pietního místa), vydá písemný souhlas s přemístěním válečného hrobu (pietního místa).
Nesouhlasí-li, žádost zamítne a své stanovisko s odůvodněním sdělí žadateli.
None
Souhlas Ministerstva obrany je zákonnou podmínkou k realizaci přemístění válečného hrobu (pietního místa).
None
Přemístěním válečného hrobu (pietního místa) bez souhlasu Ministerstva obrany se fyzická osoba dopustí přestupku a právnická osoba nebo fyzická osoba, která je podnikatelem, se dopustí správního deliktu.
Za tento přestupek nebo správní delikt lze uložit pokutu až do výše 100 000 Kč.
Zásadním rozdílem mezi válečným hrobem s ostatky a válečným hrobem – pietním místem je skutečnost, že součástí pietního místa v žádném případě nejsou ostatky obětí. Definice obětí pohřbených ve válečných hrobech nebo připomenutých na pietních místech je v podstatě stejná. Stejné jsou i povinnosti vlastníků válečných hrobů zabezpečovat péči o tyto válečné hroby. Dalším podstatným rozdílem oproti válečnému hrobu s ostatky však je skutečnost, že pietní místo musí kromě informace o obětech obsahovat i informaci o válečné události, ke které (ke kterým) se pietní místo vztahuje. Podstatou pietního místa je na rozdíl od válečného hrobu s ostatky (místo pohřbení lidských ostatků) objekt, který je zpravidla označený textem a srozumitelnou symbolikou. Jeho základním posláním je připomínka válečných událostí, ale zejména zachování památky obětí. Je v podstatě náhradou takových hrobů s ostatky, které se zpravidla nacházejí příliš daleko od pozůstalých (nebo vůbec neexistují) a v důsledku toho není možné, aby mohla být padlým vzdána čest a vyjádřena úcta přímo u jejich hrobu (hrobů).