Podmenu sekce
Pokud chcete hledat v zákonech, použijte vyhledávání v zákonech;
také můžete hledat v seznamu datových schránek.
Seznam životních situací v kategorii OSVČ
Za správnost
návodu odpovídá:
Česká správa sociálního zabezpečení - oddělení komunikace
Česká správa sociálního zabezpečení Stáhnout životní situaci v xml Kompletní zobrazení
ID záznamu
L:6059 Datum zveřejnění
13.04.2012 Poslední aktualizace
01.01.2013
Nemocenské pojištění - OSVČ
03. Pojmenování (název) životní situace
Nemocenské pojištění - OSVČ
04. Základní informace k životní situaci
Nemocenské pojištění OSVČ je upraveno v zákoně č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a je dobrovolné.
Vyměřovacím základem pro odvod pojistného je částka, kterou si OSVČ sama určí.
Pojistné na nemocenské pojištění je splatné od 1. do 20. dne kalendářního měsíce, který následuje po kalendářním měsíci, za který se toto pojistné platí, např. pojistné za leden 2013 je splatné od 1. do 20.2.2013 atp.
Číslo účtu pro placení pojistného na nemocenské pojištění zjistí OSVČ na své příslušné okresní správě sociálního zabezpečení (dále též "OSSZ"), Pražské správě sociálního zabezpečení (dále též "PSSZ") nebo na Městské správě sociálního zabezpečení Brno (dále též "MSSZ").
Od 1.1.2011 OSVČ náleží nemocenské až od 22. dne trvání dočasné pracovní neschopnosti.
OSVČ, která je účastna dobrovolného nemocenského pojištění, je od 1.1.2011 posouzena vždy jako OSVČ, která vykonává hlavní samostatnou výdělečnou činnost. A to i přesto, že mohou trvat důvody pro výkon vedlejší činnosti.
Tato OSVČ je vždy povinna platit zálohy na pojistné na důchodové pojištění alespoň v minimální výši stanovené pro hlavní činnost nebo podle výše dosaženého daňového základu za předchozí kalendářní rok.
Pro rok 2012 činí minimální záloha na pojistné na důchodové pojištění při výkonu hlavní činnosti 1 836 Kč, pro rok 2013 činí tato záloha 1 890 Kč.
Pojistné na nemocenské pojištění:
Vyměřovacím základem OSVČ pro pojistné na nemocenské pojištění je měsíční základ, jehož výši si určuje OSVČ sama, nemůže však být vyšší než měsíční vyměřovací základ, ze kterého za daný měsíc byla (měla být) uhrazena záloha na pojistné - viz níže provázanost mezi zálohou na důchodové pojištění a platbou na nemocenské pojištění.
Měsíční základ, který si OSVČ stanovila a odvedla z něho pojistné na nemocenské pojištění, nelze dodatečně měnit; stanovením měsíčního základu se rozumí zaplacení pojistného na nemocenské pojištění z měsíčního základu.
Tento měsíční základ však nemůže být nižší než dvojnásobek částky rozhodné podle předpisů o nemocenském pojištění pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění.
Minimální měsíční vyměřovací základ OSVČ pro pojistné na nemocenské pojištění činí i v roce 2013 částku 5 000 Kč.
Pojistné na nemocenské pojištění OSVČ je stanoveno z měsíčního základu procentní sazbou ve výši 2,3 % a zaokrouhluje se na celé koruny směrem nahoru. Pro rok 2013 činí minimální platba pojistného na nemocenské pojištění 115 Kč.
Maximální měsíční základ nemůže být vyšší než 1/12 maximálního ročního vyměřovacího základu pro důchodové pojištění, tj. v roce 2013 částka 103 536 Kč. Maximální platba pojistného na nemocenské pojištění činí tedy 2 382 Kč (2,3 % z 103 536 Kč).
Jestliže OSVČ uhradí platbu ve vyšší výši, k částce přesahující 2 382 Kč se při výpočtu dávky nemocenského pojištění (nemocenské, peněžitá pomoc v mateřství) nepřihlíží.
OSVČ, která je účastna nemocenského pojištění, je povinna platit pojistné na nemocenské pojištění na účet příslušné OSSZ/ PSSZ/ MSSZ na jednotlivé celé kalendářní měsíce, s výjimkou těch kalendářních měsíců, ve kterých po celý měsíc měla nárok na výplatu nemocenského nebo peněžité pomoci v mateřství z nemocenského pojištění OSVČ.
Za období nároku na výplatu nemocenského se považuje rovněž doba prvních 21 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti, za které se od 1.1.2011 nemocenské nevyplácí.
OSVČ může po projednání s OSSZ/ PSSZ/ MSSZ platit pojistné na delší než měsíční období, avšak vždy jen do budoucna a nejdéle do konce kalendářního roku.
Od 1.1.2011 je opět provázanost mezi zálohou na důchodové pojištění a platbou na nemocenské pojištění. V praxi to znamená, že měsíční základ určený platbou pojistného na nemocenské pojištění nemůže být vyšší než měsíční vyměřovací základ, ze kterého byla nebo měla být uhrazena záloha na důchodové pojištění v tomto měsíci.
Pokud OSVČ zaplatí pojistné na nemocenské pojištění z vyššího vyměřovacího základu, část platby, která neodpovídá stanovenému měsíčnímu vyměřovacímu základu pro zálohu na důchodové pojištění, se stává přeplatkem.
Nově je také stanoven roční vyměřovací základ pro pojistné na důchodové pojištění OSVČ, která je účastna nemocenského pojištění, jestliže si v kalendářním roce alespoň v jednom kalendářním měsíci "navýšila měsíční základ pro pojistné na nemocenské pojištění".
Navýšení je možné jen za předpokladu, že se současně v tomto měsíci navýší i měsíční vyměřovací základ pro zálohu na důchodové pojištění oproti minimálnímu, který vyplývá z výše daňového základu dosaženého v předcházejícím kalendářním roce nebo ve výši stanoveného minima (dle § 14 odst. 6 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů).
Pokud OSVČ splní tuto podmínku, tj. zaplatí zálohu na pojistné na důchodové pojištění a platbu pojistného na nemocenské pojištění z vyššího měsíčního vyměřovacího základu, než činí její minimální měsíční vyměřovací základ, její roční vyměřovací základ pro pojistné na důchodové pojištění za kalendářní rok, ve kterém si měsíční základ nemocenského pojištění navýšila, nemůže být nižší, než součet všech měsíčních vyměřovacích základů, ze kterých byla nebo měla být uhrazena záloha na pojistné na důchodové pojištění.
Zaokrouhlení zálohy až do výše stokoruny směrem nahoru se za navýšení měsíčního vyměřovacího základu nepovažuje.
Podmínky účasti OSVČ na nemocenském pojištění:
OSVČ je účastna nemocenského pojištění dobrovolně za současného splnění následujících podmínek:
|
| • |
vykonává samostatnou výdělečnou činnost na území České republiky anebo mimo území České republiky, avšak na základě oprávnění vyplývajících z právních předpisů České republiky,
|
|
| • |
podala přihlášku k účasti na nemocenském pojištění na předepsaném tiskopisu.
|
Vznik nemocenského pojištění OSVČ:
Nemocenské pojištění OSVČ vzniká dnem, který uvedla v přihlášce k účasti na pojištění, nejdříve však dnem, ve kterém byla přihláška podána.
Zánik nemocenského pojištění OSVČ:
OSVČ zaniká nemocenské pojištění dnem:
|
| • |
uvedeným v odhlášce z pojištění, ne však dříve než dnem, ve kterém byla odhláška podána,
|
|
| • |
skončení samostatné výdělečné činnosti,
|
|
| • |
zániku oprávnění vykonávat samostatnou výdělečnou činnost,
|
|
| • |
od kterého jí byl pozastaven výkon samostatné výdělečné činnosti,
|
|
| • |
prvním dnem kalendářního měsíce, za který nebylo ve stanovené lhůtě zaplaceno pojistné, nebo sice bylo zaplaceno v této lhůtě, avšak v nižší částce, než mělo být zaplaceno,
|
|
| • |
nástupu výkonu trestu odnětí svobody.
|
Jestliže platba pojistného na nemocenské pojištění byla připsána na číslo účtu příslušné správy sociálního zabezpečení po uplynutí lhůty stanovené pro splatnost pojistného nebo bylo pojistné zaplaceno v nižší částce, než mělo být zaplaceno, jedná se o přeplatek na pojistném na nemocenské pojištění.
OSSZ/ PSSZ/ MSSZ je povinna při vrácení tohoto přeplatku, nebo při jeho použití k úhradě splatného závazku vůči OSSZ/ PSSZ/ MSSZ, písemně oznámit OSVČ den a důvod zániku její účasti na nemocenském pojištění.
Taktéž o zániku účasti na nemocenském pojištění z důvodu nezaplacení pojistného je OSVČ informována písemně.
Dávky nemocenského pojištění:
Z nemocenského pojištění se OSVČ poskytují dvě dávky:
|
| • |
Nemocenské - a to od 22. dne trvání dočasné pracovní neschopnosti (nařízené karantény), pokud byla OSVČ bezprostředně přede dnem vzniku dočasné pracovní neschopnosti (nařízené karantény) účastna tohoto pojištění alespoň 3 měsíce.
|
|
| • |
Peněžitá pomoc v mateřství - nejdříve od počátku osmého týdne před očekávaným dnem porodu, pokud účast na nemocenském pojištění trvala v posledních dvou letech přede dnem nástupu na peněžitou pomoc v mateřství alespoň po dobu 270 kalendářních dnů a zároveň účast na pojištění OSVČ po dobu alespoň 180 kalendářních dnů v posledním roce přede dnem počátku podpůrčí doby. Podpůrčí doba u peněžité pomoci v mateřství začíná nástupem na peněžitou pomoc v mateřství, která nastává dnem, který pojištěnka určí v období od počátku osmého týdne do počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu; pokud pojištěnka tento den v tomto období neurčí, začíná podpůrčí doba od počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu.
|
Nárok na výplatu těchto dávek má OSVČ pouze v případě, že po dobu jejich pobírání osobně nevykonává samostatnou výdělečnou činnost. Je-li výkon samostatné výdělečné činnosti zajištěn prostřednictvím zaměstnanců nebo spolupracujících osob, je tato podmínka splněna. Výkon jiné než samostatné výdělečné činnosti však poskytování těchto dávek z nemocenského pojištění nebrání.
O dávkách rozhoduje příslušná OSSZ/ PSSZ/ MSSZ. Žádost o dávku uplatňuje OSVČ u místně příslušné OSSZ/ PSSZ/ MSSZ.
Výpočet dávek nemocenského pojištění:
Nemocenské se stanoví z denního vyměřovacího základu, který se zjistí tak, že se vyměřovací základ zjištěný z rozhodného období vydělí počtem kalendářních dnů připadajících na rozhodné období. Měsíční základ však nemůže být vyšší než měsíční vyměřovací základ, ze kterého byla nebo měla být uhrazena záloha na důchodové pojištění v tomto měsíci.
Pokud OSVČ zaplatí pojistné na nemocenské pojištění z vyššího vyměřovacího základu, část platby, která neodpovídá měsíčnímu vyměřovacímu základu pro zálohu na důchodové pojištění, se stává přeplatkem.
Měsíční základ v případě, že OSVČ není povinna platit zálohy na pojistné na důchodové pojištění podle § 15a odst. 7 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů (jako zaměstnanec již dosáhla maximálního vyměřovacího základu), nemůže být vyšší než jedna dvanáctina maximálního vyměřovacího základu.
Vyměřovacím základem je úhrn měsíčních vyměřovacích základů. Rozhodným obdobím pro stanovení výše dávky je zpravidla 12 kalendářních měsíců před kalendářním měsícem, ve kterém vznikla sociální událost.
Při výpočtu dávek nemocenského pojištění OSVČ se postupuje stejně jako při výpočtu dávek zaměstnanců.
Nemocenské se poskytuje za kalendářní dny, a to od 22. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti (karantény) do skončení dočasné pracovní neschopnosti (karantény), nejdéle však po dobu 380 kalendářních dnů ode dne vzniku dočasné pracovní neschopnosti.
05. Kdo je oprávněn v této věci jednat (podat žádost apod.)
Žádost o nemocenské podává a ve věci jedná osoba, která nárok na dávku uplatňuje, nebo osoba pověřená plnou mocí této osoby.
Je-li dávka poskytována rodinným příslušníkům, jsou oprávněni ve věci jednat i tito rodinní příslušníci.
06. Jaké jsou podmínky a postup pro řešení životní situace
Dávka nemocenského pojištění náleží, jestliže:
|
| • |
dočasná pracovní neschopnost, karanténa a peněžitá pomoc v mateřství vznikla v době pojištění nebo po skončení pojištění v ochranné lhůtě,
|
|
| • |
nárok na dávku byl uplatněn předepsaným způsobem,
|
|
| • |
samostatná výdělečná činnost není vykonávána osobně po dobu nároku na dávku,
|
|
| • |
pro nárok na nemocenské - účast na nemocenském pojištění OSVČ trvala alespoň po dobu 3 měsíců bezprostředně předcházejících dni vzniku pracovní neschopnosti,
|
| • |
pro nárok na peněžitou pomoc v mateřství - účast na pojištění trvala po dobu 270 dnů v posledních dvou letech před nástupem na peněžitou pomoc v mateřství, z toho alespoň 180 dnů musí být účast na nemocenském pojištění OSVČ.
|
Nárok na nemocenské nemá pojištěnec:
|
| • |
který si úmyslně přivodil pracovní neschopnost,
|
|
| • |
kterému v době dočasné pracovní neschopnosti vznikl nárok na výplatu starobního důchodu, pokud pojištěná činnost skončila přede dnem, od něhož mu vznikl nárok na výplatu starobního důchodu,
|
|
| • |
u něhož vznikla dočasná pracovní neschopnost v době útěku z vazby nebo vězení.
|
Výše nemocenského činí 50 % za kalendářní den, jestliže si pojištěnec přivodil pracovní neschopnost:
|
| • |
zaviněnou účastí ve rvačce,
|
|
| • |
jako bezprostřední následek své opilosti nebo zneužití omamných prostředků nebo psychotropních látek,
|
|
| • |
při spáchání úmyslného trestného činu nebo úmyslně zaviněného přestupku.
|
07. Jakým způsobem můžete zahájit řešení životní situace
Žádost o nemocenské se podává na tiskopisu "Rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti" nebo "Potvrzení o nařízení karantény".
08. Na které instituci životní situaci řešit
V případě sporu o nárok na dávku nebo její výši se obraťte na okresní správu sociálního zabezpečení, Pražskou správu sociálního zabezpečení nebo na Městskou správu sociálního zabezpečení Brno.
Kontakty na OSSZ/ PSSZ/ MSSZ naleznete na internetových stránkách České správy sociálního zabezpečení.
10. Jaké doklady je nutné mít s sebou
Občanský průkaz (pas) a "Rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti".
11. Jaké jsou potřebné formuláře a kde jsou k dispozici
"Rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti" vystavuje ošetřující lékař, který má formuláře k dispozici ve své ordinaci.
Ošetřující lékař, případně hygienik, vystavuje též "Potvrzení o nařízení karantény".
12. Jaké jsou poplatky a jak je lze uhradit
Správní ani jiné poplatky nejsou stanoveny.
13. Jaké jsou lhůty pro vyřízení
Podle § 46 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, nárok na výplatu dávky zaniká uplynutím 3 let ode dne, za který dávka náleží.
Hlášení o vzniku pracovní neschopnosti a jejím ukončení jste však povinni podat bez zbytečného odkladu.
Podle ustanovení § 47 citovaného zákona se lze vzdát nároku na výplatu dosud nevyplacené dávky.
14. Kteří jsou další účastníci (dotčení) řešení životní situace
Dalšími účastníky jsou:
|
| • | |
|
| • |
ošetřující lékař, případně hygienik.
|
15. Jaké další činnosti jsou po žadateli požadovány
Oprávněný příjemce dávky je povinen hlásit důvod zániku nároku na dávku, jakož i jiné skutečnosti rozhodné pro trvání nároku na dávku, a to bez zbytečného odkladu.
Dočasně práce neschopný pojištěnec je povinen dodržovat léčebný režim, řídit se pokyny příslušného lékaře a zdržet se toho, co ztěžuje obnovení pracovní schopnosti.
16. Elektronická služba, kterou lze využít
Své dotazy můžete posílat prostřednictvím internetových stránek České správy sociálního zabezpečení na elektronické podatelny jednotlivých pracovišť České správy sociálního zabezpečení.
17. Podle kterého právního předpisu se postupuje
18. Jaké jsou související předpisy
19. Jaké jsou opravné prostředky a jak se uplatňují
Ve sporu o nárok na dávku nebo její výši, o jejím snížení nebo odnětí, o zastavení její výplaty, rozhoduje OSSZ/ PSSZ/ MSSZ.
Proti jejímu rozhodnutí je možno podat odvolání k České správě sociálního zabezpečení, o odvolání rozhodují příslušná pracoviště České správy sociálního zabezpečení.
20. Jaké sankce mohou být uplatněny v případě nedodržení povinností
Pojištěnci, který porušil režim dočasně práce neschopného, může být nemocenské dočasně kráceno nebo odňato, a to na dobu nejdéle 100 kalendářních dnů; již vyplacené nemocenské je za tuto dobu považováno za přeplatek.
Oprávnění orgánu nemocenského pojištění dávku krátit nebo odejmout zaniká po uplynutí jednoho roku ode dne, kdy k porušení režimu došlo.
O krácení či odnětí rozhoduje OSSZ/ PSSZ/ MSSZ.
21. Nejčastější dotazy
Nejčastější dotazy a odpovědi naleznete na internetových stránkách České správy sociálního zabezpečení.
22. Další informace
Můžete se obrátit na příslušné OSSZ/ PSSZ/ MSSZ.
23. Informace o popisovaném postupu (o řešení životní situace) je možné získat také z jiných zdrojů a v jiné formě
24. Související životní situace a návody, jak je řešit
25. Za správnost návodu odpovídá útvar
Česká správa sociálního zabezpečení - oddělení komunikace
27. Popis je zpracován podle právního stavu ke dni
01.01.201328. Popis byl naposledy aktualizován
01.01.201329. Datum konce platnosti popisu
Bez časového omezení.
30. Případná upřesnění a poznámky k řešení životní situace
Ochranná lhůta:
Ochranná lhůta má zajistit, aby lidé nezůstali bez prostředků, např. v době, kdy mění zaměstnání.
V praxi to např. znamená, že určitou dobu zaměstnanec dostává dávky nemocenského pojištění z již ukončeného zaměstnaneckého poměru, pokud jeho pracovní neschopnost vznikla v určité době po skončení zaměstnání. Obdobně je chráněna i OSVČ po skončení nemocenského pojištění.
Ochranná lhůta činí 7 kalendářních dnů od skončení nemocenského pojištění. Pokud byl zaměstnanec naposledy zaměstnán po kratší dobu, ochranná lhůta činí jen tolik dnů, kolik trvalo poslední pojištění. U žen, jejichž zaměstnání skončilo v době těhotenství, činí ochranná lhůta 180 dnů.
Ochranná lhůta neplyne z pojištěné činnosti poživatele starobního nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně.