Hlasová navigace a klávesové zkratky

Jít na obsah (0). Jít na hlavní menu (5). Jít na podmenu této stránky (6). Jít na vyhledávání (4). Jít na hlavní stranu (2). Jít na mapu stránek (3). Ovládání klávesnicí (1).

Podmenu sekce

Pokud chcete hledat v zákonech, použijte vyhledávání v zákonech; také můžete hledat v seznamu datových schránek.

Seznam životních situací v kategorii Daně - Placení daní


Za správnost
návodu odpovídá:

Generální finanční ředitelství
Sekce řízení správy daní - Odbor vymáhání
Lazarská 7
117 22 Praha 1

Generální finanční ředitelství Stáhnout životní situaci v xml Kompletní zobrazení
ID záznamu
L:6120
Datum zveřejnění
13.04.2012
Poslední aktualizace
06.06.2011

Postup při daňové exekuci podle zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů

03. Pojmenování (název) životní situace

Postup při daňové exekuci podle zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů

04. Základní informace k životní situaci

V případě, že má daňový subjekt (dlužník) vůči správci daně nedoplatek, může jej správce daně vymáhat: buď sám (daňovou exekucí) nebo prostřednictvím soudu, případně soudního exekutora, nebo tento nedoplatek uplatnit v insolvenčním řízení nebo jej přihlásit do veřejné dražby.
Nedoplatkem rozumí zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "daňový řád") , částku daně, která dosud není uhrazena, přestože již uplynul den splatnosti daně, a zároveň i neuhrazené příslušenství daně (úroky, penále, pokuty, náklady řízení), u něhož uplynul den splatnosti, a také dosud neuhrazenou částku zajištěné daně.
Nedoplatek hradí daňový subjekt jako svůj daňový dluh (proto jej daňový řád ve fázi vymáhání označuje jako daňového dlužníka); tomuto dluhu odpovídá na straně příslušného veřejného rozpočtu splatná daňová pohledávka.
Správce daně může, avšak není to jeho povinností, daňový subjekt vhodným způsobem vyrozumět o výši jeho nedoplatků a upozornit jej na následky spojené s jejich neuhrazením, tedy na vymáhání takového nedoplatku jedním z výše uvedených způsobů.
Daňovou exekuci provádí správce daně vydáním exekučního příkazu na:
srážku ze mzdy,
přikázání pohledávky z účtu u poskytovatele platebních služeb (poskytovatelem platebních služeb se ve smyslu § 5 zákona č. 284/2009 Sb., o platebním styku, ve znění pozdějších předpisů , rozumí: banky, zahraniční banky a zahraniční finanční instituce, spořitelní a úvěrní družstva, instituce elektronických peněz, zahraniční instituce elektronických peněz, vydavatelé elektronických peněz malého rozsahu, platební instituce, zahraniční platební instituce, poskytovatelé platebních služeb malého rozsahu a Česká národní banka),
přikázání jiné peněžité pohledávky (než je nárok na mzdu nebo pohledávka u poskytovatele platebních služeb),
postižení jiných majetkových práv,
prodej movitých věcí, nebo
prodej nemovitostí.

05. Kdo je oprávněn v této věci jednat (podat žádost apod.)

Příjemce rozhodnutí nebo osoba, jíž je adresován úkon správce daně při placení daní.
Zpravidla je to dlužník (tedy daňový subjekt, který je v prodlení s úhradou nedoplatku), v úvahu však přicházejí i další osoby zúčastněné na řízení (jejich okruh se liší podle správcem daně zvoleného způsobu exekuce: například poddlužník, manžel dlužníka, pokud se exekuce vztahuje na majetek ve společném jmění manželů, nebo osoba, které svědčí právo k majetku, který má být exekucí postižen).

06. Jaké jsou podmínky a postup pro řešení životní situace

Daňovou exekuci nařizuje správce daně vydáním exekučního příkazu.
Exekuční příkaz je rozhodnutím správce daně a musí tedy obsahovat obecné náležitosti rozhodnutí a dále v něm musí být uveden způsob provedení daňové exekuce, výše nedoplatku (pro který je daňová exekuce nařizována), výše exekučních nákladů a odkaz na exekuční titul.
Pokud se částka, pro kterou byla daňová exekuce nařízena, zvyšuje po tomto nařízení o úrok z prodlení, je správce daně povinen nařídit ve výroku exekučního příkazu i exekuci tohoto úroku.
Správce daně přijme každou platbu daně, i když není provedena daňovým subjektem, a zachází s ní stejným způsobem, jako by ji vykonal daňový subjekt. Vrácení platby tomu, kdo ji za daňový subjekt uhradil, není přípustné.
Součástí exekučního příkazu může být i stanovení exekučních nákladů za nařízení exekuce.
Daňový dlužník si musí být vědom toho, že v případě, že svůj dluh vůči správci daně nezaplatí řádně a včas, vznikají mu po nařízení daňové exekuce rovněž exekuční náklady. Ty spočívají v náhradě nákladů za nařízení daňové exekuce, v náhradě nákladů za výkon prodeje a v náhradě hotových výdajů vzniklých při provádění daňové exekuce. Exekuční náklady je dlužník povinen hradit vždy tehdy, pokud daňová exekuce nebyla provedena neoprávněně ( § 182 a násl. daňového řádu ).

07. Jakým způsobem můžete zahájit řešení životní situace

Proti exekučnímu příkazu může dlužník a další osoby, kterým je exekuční příkaz doručován jako příjemcům dle § 101 odst. 3 daňového řádu (okruh těchto osob se bude opět lišit v závislosti na zvoleném způsobu exekuce), podat odvolání. Lhůta pro podání odvolání je 15 dnů ode dne doručení exekučního příkazu a je-li exekuční příkaz doručován více osobám, běží pro každého z nich samostatně. Odvolání proti exekučnímu příkazu nemá odkladný účinek.
Proti jakémukoli úkonu správce daně, ke kterému došlo při placení daní (tedy také v souvislosti s vymáhacím řízením), a proti kterému zákon nepřipouští podání odvolání, může osoba zúčastněná na správě daní uplatnit námitku. Lhůta pro uplatnění námitky je 30 dnů ode dne, kdy se tato osoba o úkonu dozvěděla.
Podání v daňových věcech, jako jsou oznámení, žádosti, návrhy, námitky, odvolání a podobně, lze učinit zásadně třemi způsoby: písemně, ústně do protokolu a elektronicky.
Elektronické podání zahrnuje podání prostřednictvím datové zprávy, která je podepsána uznávaným elektronickým podpisem (ve smyslu zákona č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů ), a podání prostřednictvím datové zprávy, která je odeslána pomocí datové schránky (což je ekvivalentem uznávaného elektronického podpisu; tento způsob doručování je upraven zákonem č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů ).
Podání musí být učiněno u příslušného správce daně, kterým je v popisované životní situaci ten správce daně, který vydal exekuční příkaz.
Dlužník může podle § 181 odst. 1 daňového řádu podat návrh na odklad daňové exekuce. Vyhoví-li správce daně takovému návrhu, může exekuci odložit buď zcela nebo částečně. K tomuto kroku přistoupí správce daně zejména tehdy, šetří-li skutečnosti, na jejichž základě by mohlo dojít k posečkání daně, nebo skutečnosti vedoucí k vyloučení určitého předmětu z daňové exekuce.
Ustanovení § 179 daňového řádu dává dlužníkovi také možnost podat návrh na vyloučení majetku z daňové exekuce. Tento návrh bude úspěšný zejména tehdy, jde-li o majetek, který je zákonem vyloučen z exekuce.
Se správcem daně lze také jednat o způsobu zaplacení dlužné daně, a to o splátkách nebo o posečkání daně ve smyslu § 156 daňového řádu .
Podle § 259 daňového řádu může dlužník mimoto požádat o prominutí daně nebo jejího příslušenství, respektive dát podnět ministrovi financí k prominutí daně podle § 260 daňového řádu .

08. Na které instituci životní situaci řešit

V procesním postavení správce daně vystupují orgány veřejné moci v rozsahu, v jakém jim je zákonem nebo na základě zákona svěřena působnost v oblasti správy daní ( zákon č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění pozdějších předpisů ).
Těmito orgány budou zejména územní finanční orgány (především příslušné finanční úřady) a orgány územních samosprávných celků.
Úřady, které vykonávají daňové exekuce , naleznete v sekci Adresář Portálu veřejné správy.

09. Kde, s kým a kdy životní situaci řešit

Obraťte se na příslušného správce daně, který exekuční příkaz vydal.
V případě námitky proti úkonu správce daně, ke kterému došlo při placení daní, se tato námitka podává u toho správce daně, který předmětný úkon provedl.

10. Jaké doklady je nutné mít s sebou

Na úřadě (u správce daně) předložte:
průkaz totožnosti,
doručený exekuční příkaz, popřípadě jiný písemný úkon správce daně, který hodláte projednat,
doklady týkající se placení daní, pokud chcete svá tvrzení při řízení na úřadě doložit.

11. Jaké jsou potřebné formuláře a kde jsou k dispozici

Předepsané formuláře nejsou stanoveny.

12. Jaké jsou poplatky a jak je lze uhradit

Podání řádného opravného prostředku (odvolání) proti exekučnímu příkazu ani námitky proti úkonu správce daně nepodléhá poplatkové povinnosti.

13. Jaké jsou lhůty pro vyřízení

Lhůta pro vyřízení odvolání proti exekučnímu příkazu správcem daně není stanovena, což vyplývá z faktu, že jednotlivé případy se mohou z časového hlediska značně lišit svou náročností.
Správce daně by však měl vždy respektovat obecnou zásadu rychlosti řízení a postupovat ve věci bez zbytečných průtahů.
Pokud se dlužník domnívá, že správce daně tuto svou povinnost neplní, může využít možnosti, kterou mu dává § 38 daňového řádu , a učinit kroky ke své ochraně před nečinností správce daně podáním podnětu nejblíže nadřízenému správci daně.

14. Kteří jsou další účastníci (dotčení) řešení životní situace

Okruh osob, které mohou být daňovou exekucí dotčeny, je závislý na správcem daně zvoleném způsobu exekuce (může to být např. manžel dlužníka, poddlužník nebo osoba, která má některé věcné právo k předmětu exekuce).

15. Jaké další činnosti jsou po žadateli požadovány

V obecné rovině je pouze nutné zdůraznit zásadu součinnosti, tedy že osoby zúčastněné na správě daní a správce daně vzájemně spolupracují.

16. Elektronická služba, kterou lze využít

Podání lze učinit datovou zprávou, která je opatřena uznávaným elektronickým podpisem, nebo která je odeslána prostřednictvím datové schránky.
Podání, které je učiněno prostřednictvím datové zprávy s využitím dálkového přístupu, se přijímá na technickém zařízení správce daně nebo prostřednictvím datové schránky správce daně.
Pro podání v daňových věcech používejte aplikaci EPO (elektronické podání pro daňovou správu) , která je pro tato podání elektronickou podatelnou.
Podání v daňových věcech nelze zasílat na e-mailovou adresu podatelny konkrétního správce daně.
Účinky podání má rovněž úkon učiněný vůči správci daně za použití datové zprávy bez uznávaného elektronického podpisu nebo za použití jiných přenosových technik, které je správce daně způsobilý přijmout, pokud je toto podání do 5 dnů ode dne, kdy došlo správci daně, potvrzeno nebo opakováno způsobem uvedeným v § 71 odst. 1 daňového řádu .

17. Podle kterého právního předpisu se postupuje

18. Jaké jsou související předpisy

19. Jaké jsou opravné prostředky a jak se uplatňují

Exekuční příkaz, jehož vydáním je daňová exekuce nařízena, se doručuje vždy dlužníkovi a dále osobám, jejichž okruh se liší v závislosti na správcem daně zvoleném způsobu exekuce.
Každý, komu byl exekuční příkaz doručen jako příjemci ( § 101 odst. 3 daňového řádu ), proti němu může podat řádný opravný prostředek (odvolání), a to do 15 dnů ode dne doručení exekučního příkazu. Lhůta pro podání odvolání proti exekučnímu příkazu je tedy kratší než obecná odvolací lhůta (která činí 30 dnů).
Podané odvolání nemá odkladný účinek, správce daně může tedy i po podání odvolání pokračovat ve vedení daňové exekuce.
Postup příslušného správce daně, u něhož bylo odvolání podáno, je upraven v § 113 daňového řádu .
Odvolání musí obsahovat tyto náležitosti:
označení správce daně, který napadené rozhodnutí (v tomto případě exekuční příkaz) vydal,
označení odvolatele,
jednoznačnou identifikaci rozhodnutí, proti němuž odvolání směřuje,
uvedení důvodů, v nichž jsou spatřovány nesprávnosti nebo nezákonnosti napadeného rozhodnutí,
označení důkazních prostředků k tvrzením o skutkovém stavu, která jsou uvedena v odvolání,
návrh na změnu nebo zrušení rozhodnutí.
Proti jakémukoli úkonu správce daně, ke kterému došlo při placení daní (tedy také v souvislosti s vymáhacím řízením), a proti kterému zákon nepřipouští podání odvolání, může osoba zúčastněná na správě daní uplatnit námitku.
Lhůta pro uplatnění námitky je 30 dnů ode dne, kdy se tato osoba o úkonu dozvěděla.
Z hlediska systematiky daňového řádu již námitka není řazena mezi řádné opravné prostředky.

20. Jaké sankce mohou být uplatněny v případě nedodržení povinností

Správce daně může uložit pořádkovou pokutu až do výše 50 000 Kč tomu, kdo závažně ztěžuje průběh řízení při jednání vedeném správcem daně a také tomu, kdo závažně maří správu daní tím, že bez dostatečné omluvy nevyhoví ve stanovené lhůtě výzvě ke splnění procesní povinnosti nepeněžité povahy.
Pořádkovou pokutu je možné ukládat i opakovaně, pokud dosavadní uložení pokuty nevedlo k nápravě a protiprávní stav trvá.

22. Další informace

Můžete se obrátit na:
správce daně, který vydal exekuční příkaz nebo provedl jiný úkon při placení daní,
správce daně nejblíže nadřízeného tomu správci daně, který vydal exekuční příkaz (v případě finančního úřadu se jedná o finanční ředitelství , v jehož obvodu se daný finanční úřad nachází),
Generální finanční ředitelství, Lazarská 7, 117 22 Praha 1.

23. Informace o popisovaném postupu (o řešení životní situace) je možné získat také z jiných zdrojů a v jiné formě

24. Související životní situace a návody, jak je řešit

25. Za správnost návodu odpovídá útvar

Generální finanční ředitelství
Sekce řízení správy daní - Odbor vymáhání
Lazarská 7
117 22 Praha 1

27. Popis je zpracován podle právního stavu ke dni

01.03.2011

28. Popis byl naposledy aktualizován

06.06.2011

29. Datum konce platnosti popisu

Bez časového omezení.

30. Případná upřesnění a poznámky k řešení životní situace

Správce daně postupuje při správě daní v souladu se zákony a jinými právními předpisy; správce daně by měl postupovat tak, aby nikomu nevznikaly zbytečné náklady.