Hlasová navigace a klávesové zkratky

Jít na obsah (0). Jít na hlavní menu (5). Jít na podmenu této stránky (6). Jít na vyhledávání (4). Jít na hlavní stranu (2). Jít na mapu stránek (3). Ovládání klávesnicí (1).

Podmenu sekce

Pokud chcete hledat v zákonech, použijte vyhledávání v zákonech; také můžete hledat v seznamu datových schránek.

Seznam životních situací v kategorii Pojistné na sociální zabezpečení


Za správnost
návodu odpovídá:

Česká správa sociálního zabezpečení - oddělení komunikace

Česká správa sociálního zabezpečení Stáhnout životní situaci v xml Kompletní zobrazení
ID záznamu
i:194-1045
Datum zveřejnění
13.03.2012
Poslední aktualizace
01.01.2016

Pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti - osoba samostatně výdělečně činná

03. Pojmenování (název) životní situace

Pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti - osoba samostatně výdělečně činná

04. Základní informace k životní situaci

Osoby samostatně výdělečně činné (dále též "OSVČ") jsou povinny odvádět pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na nemocenské pojištění na účet příslušné okresní správy sociálního zabezpečení (dále též "OSSZ"), Pražské správy sociálního zabezpečení (dále též "PSSZ") nebo Městské správy sociálního zabezpečení Brno (dále též "MSSZ"); místní příslušnost OSSZ/ PSSZ/ MSSZ se řídí místem trvalého pobytu OSVČ.
Nemocenské pojištění je u OSVČ dobrovolné a vzniká podáním přihlášky k tomuto pojištění na příslušnou OSSZ/ PSSZ/ MSSZ.
Více informací k nemocenskému pojištění naleznete v životní situaci "Nemocenské pojištění - OSVČ".
OSVČ jsou povinny platit buď:
pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti nebo
zálohy na pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, které se vždy za kalendářní rok vyúčtují po podání přehledu o příjmech a výdajích, a je-li úhrn záloh:
nižší než pojistné, jedná se o doplatek pojistného, který je splatný do 8 dnů po dni, ve kterém byl, popř. měl být, podán přehled o příjmech a výdajích za příslušný kalendářní rok,
vyšší než pojistné, jedná se o přeplatek na pojistném, který OSSZ/ PSSZ/ MSSZ vrátí OSVČ, nemá-li jiného splatného závazku vůči OSSZ/ PSSZ/ MSSZ nebo České správě sociálního zabezpečení.
Pojistné se platí ve výši 29,2 % z vyměřovacího základu. Pokud OSVČ byla v roce 2015 účastna důchodového spoření, platí pojistné za tento rok ještě ve výši 26,2 % z ročního vyměřovacího základu. Důchodové spoření bylo ze zákona ke dni 31. 12. 2015 ukončeno.
Vyměřovacím základem OSVČ je částka, kterou si OSVČ určí, ne však méně než 50 % daňového základu stanoveného podle § 7 zákona o daních z příjmů po úpravě podle § 5 a 23 téhož zákona.
Minimálně činí (roční) vyměřovací základ OSVČ vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost částku stanovenou jako součin minimálního měsíčního vyměřovacího základu platného v roce 2015 pro výkon hlavní činnosti, tj. 6 653 Kč a počtu kalendářních měsíců výkonu hlavní samostatné výdělečné činnosti v roce 2015. Pro rok 2016 činí minimální roční vyměřovací základ při výkonu hlavní činnosti součin minimálního měsíčního základu pro hlavní činnost v roce 2016, tj. 6 752 Kč a počtu kalendářních měsíců výkonu hlavní činnosti v roce 2016.
Dosáhne-li daňový základ OSVČ vykonávající vedlejší činnost v roce 2015 tzv. rozhodné částky (63 865 Kč pro 12 kalendářních měsíců v roce 2015) nebo se k důchodovému pojištění OSVČ dobrovolně přihlásí, činí minimální vyměřovací základ OSVČ vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost částku stanovenou jako součin minimálního měsíčního vyměřovacího základu platného v roce 2015 pro vedlejší činnost, tj. 2 662 Kč a počtu kalendářních měsíců výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti v roce 2015. Pro rok 2016 činí minimální roční vyměřovací základ při výkonu vedlejší činnosti součin minimálního měsíčního základu pro vedlejší činnost v roce 2016, tj. 2 701 Kč a počtu kalendářních měsíců výkonu vedlejší činnosti v roce 2016.
Povinnost platit zálohy na pojistné v roce 2016 má vždy OSVČ vykonávající hlavní činnost, OSVČ vykonávající vedlejší činnost jen v případě, že její daňový základ v roce 2015 dosáhl rozhodné částky nebo se k tomuto pojištění na rok 2016 přihlásí.
Zálohy na pojistné se platí na jednotlivé celé kalendářní měsíce a jsou splatné od 1. do 20. dne následujícího kalendářního měsíce. OSVČ může po oznámení příslušné OSSZ/ PSSZ/ MSSZ platit zálohy na delší než měsíční období, ale vždy jen do budoucna a nejdéle do konce kalendářního roku. Oznámení o platbě takových záloh do budoucna musí obsahovat výši jednotlivých záloh a za jaké měsíce se platí.
U OSVČ, která vykonávala činnost v předcházejícím kalendářním roce, činí výše měsíčního vyměřovacího základu 50 % z částky rovnající se průměru, který z daňového základu připadá na jeden kalendářní měsíc, v němž byla vykonávána činnost.
Pokud OSVČ vykonává samostatnou výdělečnou činnost jako hlavní, bude po podání Přehledu o příjmech a výdajích OSVČ za rok 2015 platit zálohy na důchodové pojištění minimálně ve výši 1 972 Kč měsíčně.
Pro OSVČ vykonávající vedlejší činnost bude záloha na pojistné na důchodové pojištění (po podání Přehledu o příjmech a výdajích OSVČ za rok 2015) činit minimálně 789 Kč měsíčně.
V roce 2016 je maximálním měsíčním vyměřovacím základem částka 108 024 Kč, tomuto vyměřovacímu základu odpovídá záloha na pojistné ve výši 31 544 Kč.
OSVČ si může platbou zálohy na pojistné určit měsíční vyměřovací základ ve vyšší výši, než která jí byla stanovena dle přehledu o příjmech a výdajích za předcházející rok, jestliže dle momentálních příjmů předpokládá vyšší odvod pojistného, aby tak předešla velkému doplatku pojistného po vyúčtování daného roku. Výši uhrazené zálohy na pojistné lze v období splatnosti dodatečně zvýšit.
Na základě žádosti OSVČ příslušná OSSZ/ PSSZ/ MSSZ poměrně sníží měsíční vyměřovací základ pro placení záloh na dobu nejdéle do konce kalendářního měsíce, který předchází kalendářnímu měsíci, v němž byl nebo měl být podán přehled o příjmech a výdajích za další kalendářní rok, jestliže budou splněny následující podmínky:
Pokud příjem po odpočtu výdajů ze samostatné výdělečné činnosti připadající v průměru na jeden kalendářní měsíc v období od 1. ledna kalendářního roku do konce kalendářního měsíce předcházejícího kalendářnímu měsíci, v němž byla podána žádost o snížení, nejméně však za dobu 3 kalendářních měsíců po sobě jdoucích, je nejméně o jednu třetinu nižší než takový příjem (daňový základ) připadající v předcházejícím kalendářním roce v průměru na jeden měsíc výkonu samostatné výdělečné činnosti.
Pojistné na nemocenské pojištění, pokud jsou OSVČ dobrovolně k tomuto pojištění přihlášeny, je za kalendářní měsíc splatné od 1. do 20. dne následujícího kalendářního měsíce.

05. Kdo je oprávněn v této věci jednat (podat žádost apod.)

V této věci je oprávněna jednat OSVČ nebo osoba pověřená plnou mocí.

06. Jaké jsou podmínky a postup pro řešení životní situace

Hlavní podmínkou je výkon samostatné výdělečné činnosti. Přidělení variabilního symbolu při oznámení zahájení samostatné výdělečné činnosti.

07. Jakým způsobem můžete zahájit řešení životní situace

Pojistné lze platit buď prostřednictvím poštovní poukázky nebo bezhotovostním převodem z účtu nebo, jde-li o částku nepřevyšující 10 000 Kč, též na pokladně příslušné OSSZ/ PSSZ/ MSSZ.

08. Na které instituci životní situaci řešit

Obraťte se na příslušnou OSSZ/ PSSZ/ MSSZ, oddělení OSVČ (místní příslušnost se řídí místem vašeho trvalého pobytu).

10. Jaké doklady je nutné mít s sebou

Občanský průkaz (pas) a kopii oprávnění k výkonu samostatné výdělečné činnosti, které není součástí veřejně dostupných rejstříků.

11. Jaké jsou potřebné formuláře a kde jsou k dispozici

Veškeré formuláře jsou uveřejněny na internetových stránkách České správy sociálního zabezpečení a rovněž jsou dostupné na všech správách sociálního zabezpečení.
Základní formuláře - Oznámení o zahájení (znovuzahájení) samostatné výdělečné činnosti, Přihláška k dobrovolné účasti na nemocenském pojištění a Přehled o příjmech a výdajích.

12. Jaké jsou poplatky a jak je lze uhradit

Správní ani jiné poplatky nejsou stanoveny.

13. Jaké jsou lhůty pro vyřízení

Zahájení nebo ukončení samostatné výdělečné činnosti je třeba oznámit do osmého dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, kdy k této skutečnosti došlo. Pro ukončení samostatné výdělečné činnosti není stanoven předepsaný formulář (je však nutné, aby měl písemnou formu); nepovinný formulář naleznete na internetových stránkách České správy sociálního zabezpečení.
Skončení důvodu pro výkon vedlejší samostatné výdělečné činnosti, pokud OSVČ důvod pro výkon vedlejší činnosti uplatnila, je OSVČ povinna oznámit nejpozději na přehledu o příjmech a výdajích za kalendářní rok, ve kterém důvod skončil.
Přehled o příjmech a výdajích OSVČ za rok 2015 podává OSVČ nejpozději do 2. 5. 2016, a to vždy, pokud její daňové přiznání nezpracovává daňový poradce. Pokud však daňové přiznání zpracovává daňový poradce a OSVČ tuto skutečnost doloží nejpozději do 2. 5. 2016 u příslušné OSSZ/ PSSZ/ MSSZ, posunuje se termín podání Přehledu o příjmech a výdajích OSVČ za rok 2015 na 1. 8. 2016.
Dále je možné podat Přehled o příjmech a výdajích OSVČ za rok 2015 do 1 měsíce po uplynutí lhůty, kterou byla finančním úřadem prodloužena lhůta pro odevzdání daňového přiznání. Finanční úřad může na žádost plátce daně, jeho daňového poradce či z vlastního podnětu lhůtu pro podání přiznání prodloužit zpravidla nejdéle o 3 měsíce. Pouze v odůvodněných případech (např. jsou-li součástí příjmů i příjmy zdaňované v zahraničí) může být lhůta prodloužena až na 10 měsíců po uplynutí zdaňovacího období.
V případě, že OSVČ není povinna podávat daňové přiznání, musí Přehled o příjmech a výdajích OSVČ za rok 2015 podat nejpozději do 1. 8. 2016.

14. Kteří jsou další účastníci (dotčení) řešení životní situace

Další účastníci postupu nejsou stanoveni.

15. Jaké další činnosti jsou po žadateli požadovány

Další činnosti nejsou stanoveny.

16. Elektronická služba, kterou lze využít

17. Podle kterého právního předpisu se postupuje

18. Jaké jsou související předpisy

19. Jaké jsou opravné prostředky a jak se uplatňují

Proti platebnímu výměru, kterým OSSZ/ PSSZ/ MSSZ předepisuje dlužné pojistné, zálohy na pojistném a penále, lze podat v zákonné lhůtě odvolání.

20. Jaké sankce mohou být uplatněny v případě nedodržení povinností

Jestliže nebylo pojistné zaplaceno ve stanovené lhůtě anebo bylo zaplaceno v nižší částce, než ve které mělo být zaplaceno, je plátce pojistného povinen platit penále.
Penále činí 0,05 % z dlužné částky za každý kalendářní den, ve kterém dluh na pojistném trvá, a to včetně dne, ve kterém bylo pojistné zaplaceno. Penále z neuhrazených záloh na pojistné se platí nejpozději do dne, kdy byl nebo měl být podán přehled o příjmech a výdajích za kalendářní rok, ve kterém nebyly zálohy uhrazeny.
OSVČ neplatí penále z dlužného pojistného za dobu, kdy nevykonává samostatnou výdělečnou činnost.
Penále se dále neplatí:
za dobu ode dne následujícího po dni vydání platebního výměru do dne předcházejícímu dni jeho vykonatelnosti, pokud dlužné pojistné bylo zaplaceno do dne vykonatelnosti platebního výměru,
za dobu ode dne vydání rozhodnutí o prohlášení konkursu na majetek plátce pojistného do dne právní moci usnesení soudu, kterým se konkurs ruší,
za dobu od vstupu plátce pojistného do likvidace,
za dobu od právní moci usnesení soudu, kterým byl zamítnut insolvenční návrh proto, že majetek plátce pojistného nepostačuje k úhradě nákladů insolvenčního řízení, nebo kterým byl zrušen konkurs po zjištění soudu, že majetek plátce pojistného je zcela nepostačující pro uspokojení věřitelů,
byla-li podána kasační stížnost proti rozhodnutí krajského soudu, kterým bylo zrušeno rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení o povinnosti zaplatit pojistné, za dobu ode dne, kdy nabylo právní moci rozhodnutí krajského soudu, do osmého dne po dni nabytí právní moci rozhodnutí Nejvyššího správního soudu o kasační stížnosti, pokud dlužné pojistné bylo zaplaceno do tohoto dne; nebylo-li v této lhůtě dlužné pojistné zaplaceno, platí se penále ode dne nabytí právní moci rozhodnutí Nejvyššího správního soudu o kasační stížnosti.
Jestliže pojistné bylo zaplaceno na účet jiné než příslušné OSSZ/ PSSZ/ MSSZ nebo na účet správce daně, popř. na zvláštní výdajový účet Ministerstva financí, nepovažuje se taková částka za dlužné pojistné ode dne následujícího po dni její platby do 8 dnů po dni zjištění, že plátce zaplatil pojistné na tento jiný účet.
Jestliže pojistné bylo zaplaceno na účet cizozemského nositele pojištění namísto příslušné OSSZ/ PSSZ/ MSSZ, nepovažuje se taková částka za dlužné pojistné, pokud plátce pojistného uhradí dlužné pojistné do 8 dnů po zjištění, že měl pojistné zaplatit OSSZ/ PSSZ/ MSSZ.
Jestliže příslušná OSSZ/ PSSZ/ MSSZ povolila placení dlužného pojistného ve splátkách, činí penále z takového dluhu 0,025 % dlužné částky za každý kalendářní den, kdy dluh na pojistném trvá, a to ode dne splatnosti první splátky dluhu.

21. Nejčastější dotazy

Nejčastější dotazy a odpovědi naleznete na internetových stránkách České správy sociálního zabezpečení.

23. Informace o popisovaném postupu (o řešení životní situace) je možné získat také z jiných zdrojů a v jiné formě

24. Související životní situace a návody, jak je řešit

25. Za správnost návodu odpovídá útvar

Česká správa sociálního zabezpečení - oddělení komunikace

27. Popis je zpracován podle právního stavu ke dni

01.01.2016

28. Popis byl naposledy aktualizován

01.01.2016

29. Datum konce platnosti popisu

Bez časového omezení.