Hlasová navigace a klávesové zkratky

Jít na obsah (0). Jít na hlavní menu (5). Jít na podmenu této stránky (6). Jít na vyhledávání (4). Jít na hlavní stranu (2). Jít na mapu stránek (3). Ovládání klávesnicí (1).

Podmenu sekce

Pokud chcete hledat v zákonech, použijte vyhledávání v zákonech; také můžete hledat v seznamu datových schránek.

Seznam životních situací v kategorii Nemocenské pojištění


Za správnost
návodu odpovídá:

Česká správa sociálního zabezpečení - oddělení komunikace

Česká správa sociálního zabezpečení Stáhnout životní situaci v xml Upravit životní situaci Kompletní zobrazení
ID záznamu
i:193-372
Datum zveřejnění
13.03.2012
Poslední aktualizace
01.01.2016

Nemocenské - dočasná pracovní neschopnost zaměstnance; nařízení karantény

03. Pojmenování (název) životní situace

Nemocenské - dočasná pracovní neschopnost zaměstnance; nařízení karantény

04. Základní informace k životní situaci

Nemocenské, které je dávkou nemocenského pojištění, náleží pojištěnci, tj. zaměstnanci, jestliže byl lékařem uznán pro nemoc nebo úraz dočasně práce neschopným k výkonu své dosavadní pojištěné činnosti nebo nemůže vykonávat dosavadní pojištěnou činnost pro nařízenou karanténu a splňuje i ostatní stanovené podmínky.
Karanténou se rozumí též izolace, karanténní opatření formou zvýšeného zdravotnického dozoru, byl-li uložen zákaz činnosti, který brání pojištěncům ve výkonu práce nebo samostatné výdělečné činnosti, a mimořádná opatření při epidemii a nebezpečí jejího vzniku, jde-li o zákaz nebo omezení styku skupin fyzických osob podezřelých z nákazy s ostatními fyzickými osobami a o zákaz nebo nařízení další určité činnosti k likvidaci epidemie nebo nebezpečí jejího vzniku, brání-li tyto zákazy, omezení nebo nařízení pojištěncům ve výkonu práce nebo samostatné výdělečné činnosti.
Nemocenské se poskytuje za kalendářní dny; začíná se vyplácet od 15. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti a končí dnem skončení dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény, nejdéle však po dobu 380 kalendářních dnů ode dne vzniku dočasné pracovní neschopnosti (včetně zápočtu předchozích období dočasných pracovních neschopností).
Za prvních 14 dnů dočasné pracovní neschopnosti vyplácí zaměstnavatel zaměstnanci "NÁHRADU MZDY".
Poživatelům starobních nebo invalidních důchodů pro invaliditu třetího stupně se nemocenské vyplácí od 15. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény nejvýše po dobu 70 kalendářních dnů (nebo 70 kalendářních dnů při více pracovních neschopnostech v jednom kalendářním roce), nejdéle však do dne, jímž skončila doba zaměstnání.
Nemocenské lze vyplácet nejdéle po dobu 380 kalendářních dnů ode dne vzniku dočasné pracovní neschopnosti.
Podrobné schéma výplaty nemocenského při dočasné pracovní neschopnosti:
1. - 3. pracovní den dočasné pracovní neschopnosti = nenáleží náhrada mzdy; v případě karantény je náhrada mzdy vyplácena od prvního dne dočasné pracovní neschopnosti,
od 4. pracovního dne - 14. kalendářního dne = náleží náhrada mzdy (60 % redukovaného průměrného výdělku), a vyplácí jí zaměstnavatel, resp. u státních zaměstnanců náleží plat ve snížené výši (60 % platu),
od 15. kalendářního dne = náleží nemocenské (60 % denního vyměřovacího základu - dále též "DVZ"), vyplácí okresní správa sociálního zabezpečení, Pražská správa sociálního zabezpečení nebo Městská správa sociálního zabezpečení Brno (dále též "OSSZ/ PSSZ/ MSSZ Brno").
Výše nemocenského:
Výše nemocenského za kalendářní den činí po celou dobu trvání dočasné pracovní neschopnosti 60 % DVZ od 15. dne trvání pracovní neschopnosti.
Předtím, než se začne zjišťovat výše nemocenského za kalendářní dny, je třeba zjistit a následně upravit DVZ, a to podle následujícího postupu:
DVZ - se stanoví tak, že se vyměřovací základ zjištěný z rozhodného období vydělí počtem kalendářních dnů připadajících na rozhodné období. Do tohoto počtu dnů se nezahrnují tzv. vyloučené dny; tj. kalendářní dny omluvené nepřítomnosti zaměstnance v práci, za které nenáleží náhrada příjmu; kalendářní dny dočasné pracovní neschopnosti a karantény, v nichž náleží zaměstnanci náhrada mzdy nebo platu v období prvních 14 kalendářních dnů pracovní neschopnosti (karantény); kalendářní dny, za které bylo zaměstnanci vypláceno nemocenské, peněžitá pomoc v mateřství nebo ošetřovné atd.
Rozhodným obdobím - je zpravidla období 12 kalendářních měsíců před kalendářním měsícem, ve kterém vznikla sociální událost. Trvá-li doba zaměstnání kratší dobu, je rozhodným obdobím období od vzniku pojištění (doby zaměstnání) zaměstnance do konce kalendářního měsíce, který předchází kalendářnímu měsíci, v němž sociální událost vznikla. Jestliže vznikla sociální událost zaměstnance v kalendářním měsíci, v němž vzniklo pojištění (doba zaměstnání) zaměstnance, je rozhodným obdobím období od vzniku pojištění zaměstnance do konce tohoto kalendářního měsíce, a pokud zaměstnání netrvalo do konce tohoto kalendářního měsíce, do dne, kterým zaměstnání skončilo.
Zjištěný DVZ podle výše uvedeného postupu se dále upravuje pro výpočet následovně:
do částky první redukční hranice se počítá 90 %,
z částky nad první redukční hranici do druhé redukční hranice se počítá 60 %,
z částky nad druhou redukční hranici do třetí redukční hranice se počítá 30 %,
k částce nad třetí redukční hranici se nepřihlíží.
Výše redukčních hranic:
první redukční hranice = 901 Kč,
druhá redukční hranice = 1 351 Kč,
třetí redukční hranice = 2 701 Kč.

05. Kdo je oprávněn v této věci jednat (podat žádost apod.)

Ve věci může jednat osoba, která nárok na dávku uplatňuje, nebo osoba pověřená plnou mocí této osoby, popř. zvláštní příjemce ustanovený OSSZ/ PSSZ/ MSSZ Brno.

06. Jaké jsou podmínky a postup pro řešení životní situace

Nemocenské vám náleží, jestliže:
vaše dočasná pracovní neschopnost nebo nařízená karanténa je delší než 14 kalendářních dnů,
dočasná pracovní neschopnost (karanténa) vznikla v době pojištění (tj. trvání doby zaměstnání zakládající účast na nemocenském pojištění), nebo po skončení pojištění v tzv. ochranné lhůtě (ochranná lhůta činí 7 kalendářních dnů od skončení pojištění; pokud jste byli naposledy zaměstnáni po kratší dobu, činí ochranná lhůta jen tolik dnů, kolik dnů vaše poslední pojištění trvalo),
nevykonáváte práci v zaměstnání, ze kterého je nemocenské poskytováno,
nárok na dávku byl předepsaným způsobem uplatněn.
(Pozn.: Ochranná lhůta neplyne z pojištěné činnosti poživatelů starobního důchodu, invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně; ze zaměstnání malého rozsahu; ze zaměstnání, které si sjednal žák nebo student výlučně na dobu prázdnin; z dalšího zaměstnání sjednaného jen na dobu dovolené v jiném zaměstnání; ze zaměstnání činného na základě dohody o provedení práce atd.)
Nárok na nemocenské vám nevzniká, jestliže:
si úmyslně přivodíte dočasnou pracovní neschopnost,
vám vznikne v době dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény nárok na výplatu starobního důchodu, pokud pojištěná činnost skončila přede dnem, od něhož vznikl nárok na výplatu důchodu,
vám vznikne dočasná pracovní neschopnost nebo vám je nařízena karanténa v době útěku z vazby nebo z místa výkonu trestu odnětí svobody.
Výše nemocenského za kalendářní den se snižuje o 50 % v případech, kdy si pojištěnec přivodil dočasnou pracovní neschopnost:
zaviněnou účastí ve rvačce,
jako bezprostřední následek své opilosti nebo zneužití omamných prostředků nebo psychotropních látek,
při spáchání úmyslného trestného činu nebo úmyslně zaviněného přestupku.

07. Jakým způsobem můžete zahájit řešení životní situace

U dočasné pracovní neschopnosti:
Nárok na dávku uplatněte tiskopisem "Rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti", který vám vystaví ošetřující lékař. Předejte svému zaměstnavateli neprodleně díl III. (tj. hlášení zaměstnavateli o vzniku dočasné pracovní neschopnosti) tohoto rozhodnutí; uplatníte tak nárok na náhradu mzdy za prvních 14 dnů dočasné pracovní neschopnosti.
V případě, že vaše dočasná pracovní neschopnost je delší 14 dnů, předejte svému zaměstnavateli ještě díl IV. (tj. žádost o nemocenské) výše zmíněného tiskopisu; váš zaměstnavatel pak tento díl předá příslušné OSSZ/ PSSZ/ MSSZ Brno. Uplatníte tak nárok na nemocenské od 15. dne vaší dočasné pracovní neschopnosti.
Vyplacení nemocenského za určité období je možné pouze, pokud odevzdáte svému zaměstnavateli (a ten následně příslušné OSSZ/ PSSZ/ MSSZ Brno) tiskopis "Potvrzení o trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény", nebo pokud již dočasnou pracovní neschopnost ukončujete, předejte svému zaměstnavateli neprodleně díl V. (tj. rozhodnutí o ukončení dočasné pracovní neschopnosti) tiskopisu "Rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti".
U nařízené karantény:
V případě nařízené karantény uplatníte nárok na nemocenské tiskopisem "Potvrzení o nařízení karantény", který vám vystaví ošetřující lékař nebo hygienik, a to tak, že svému zaměstnavateli předložíte díl I. (tj. oznámení o nařízení karantény). Tímto potvrzením současně uplatníte u zaměstnavatele nárok na náhradu mzdy od 1. do 14. dne trvání karantény.
Pokud je vaše karanténa delší 14 kalendářních dnů, předejte zaměstnavateli díl III. (tj. potvrzení o nařízení karantény pro uplatnění nároku na nemocenské) tiskopisu "Potvrzení o nařízení karantény". Zaměstnavatel postoupí doklad následně příslušné OSSZ/ PSSZ/ MSSZ Brno.
Nemocenské z důvodu karantény po uplynutí 14 dnů se vám vyplatí na základě doložení tiskopisu "Potvrzení o trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény" zaměstnavateli, který jej předá příslušné OSSZ/ PSSZ/ MSSZ Brno.
Pokud karanténu již ukončujete, předejte bezodkladně svému zaměstnavateli díl IV. (tj. oznámení o ukončení karantény) tiskopisu "Potvrzení o nařízení karantény". V případě, že ukončujete tímto karanténu delší 14 dnů, zaměstnavatel doklad postoupí OSSZ/ PSSZ/ MSSZ Brno, která vám nemocenské za karanténu doplatí.

08. Na které instituci životní situaci řešit

Zaměstnanci podávají žádost u zaměstnavatele.
V případě sporu o nárok na dávku nebo její výši, nebo v případech, kdy zaměstnavatel dávku nevyplácí, se obraťte na příslušnou okresní správu sociálního zabezpečení, v Praze na územní pracoviště Pražské správy sociálního zabezpečení nebo na územní pracoviště Městské správy sociálního zabezpečení Brno.
Místní příslušnost OSSZ/ PSSZ/ MSSZ Brno se řídí sídlem zaměstnavatele, popř. sídlem jeho mzdové účtárny.
Kontakty na OSSZ/ PSSZ/ MSSZ Brno naleznete na internetových stránkách České správy sociálního zabezpečení.

09. Kde, s kým a kdy životní situaci řešit

Se zaměstnavatelem, popř. s příslušnou OSSZ/ PSSZ/ MSSZ Brno.

10. Jaké doklady je nutné mít s sebou

Při uplatnění nároku na dávky předložte příslušné tiskopisy, při jednání na OSSZ/ PSSZ/ MSSZ Brno je vhodné vzít s sebou i pracovní smlouvu.

11. Jaké jsou potřebné formuláře a kde jsou k dispozici

Tiskopis "Rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti" vystavuje ošetřující lékař.
Tiskopis "Potvrzení o trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény" vystavuje ošetřující lékař, popř. orgán ochrany veřejného zdraví.
Tiskopis "Potvrzení o nařízení karantény" vystavuje orgán ochrany veřejného zdraví, ošetřující lékař.

12. Jaké jsou poplatky a jak je lze uhradit

Správní ani jiné poplatky nejsou stanoveny.

13. Jaké jsou lhůty pro vyřízení

Zákon o nemocenském pojištění nestanoví lhůtu k uplatnění nároku na dávku.
Podle § 46 zákona o nemocenském pojištění nárok na výplatu dávky zaniká uplynutím 3 let ode dne, za který dávka nebo její část náleží.
Hlášení o vzniku dočasné pracovní neschopnosti a jejím ukončení jste povinni podat zaměstnavateli bez zbytečného odkladu.

14. Kteří jsou další účastníci (dotčení) řešení životní situace

Dalšími účastníky jsou:
zaměstnavatel, u kterého je nárok na dávku uplatněn,
ošetřující lékař, případně hygienik,

15. Jaké další činnosti jsou po žadateli požadovány

Pro výplatu nemocenských dávek za určité období je třeba osvědčit trvání dočasné pracovní neschopnosti (karantény) v tomto období, a to předložením předepsaného tiskopisu "Potvrzení o trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény", který vystavuje příslušný lékař.
Zaměstnanec nebo jiný oprávněný, popřípadě příjemce dávky, je povinen hlásit důvod zániku nároku na dávku, jakož i jiné skutečnosti rozhodné pro trvání nároku na dávku, a to bez zbytečného odkladu.
Dočasně práce neschopní jsou povinni dodržovat léčebný režim dočasně práce neschopného pojištěnce, řídit se pokyny příslušného lékaře a zdržet se toho, co ztěžuje obnovení pracovní schopnosti. Dále jsou povinni vyžádat si ke změně pobytu za trvání dočasné pracovní neschopnosti předchozí souhlas ošetřujícího lékaře a předkládat příslušnému orgánu sociálního zabezpečení doklady potřebné k posouzení a kontrole pracovní neschopnosti.

16. Elektronická služba, kterou lze využít

Své dotazy můžete posílat prostřednictvím internetových stránek České správy sociálního zabezpečení na elektronické podatelny jednotlivých pracovišť České správy sociálního zabezpečení.

17. Podle kterého právního předpisu se postupuje

18. Jaké jsou související předpisy

19. Jaké jsou opravné prostředky a jak se uplatňují

Ve sporu o nárok na dávku nebo její výši, o jejím snížení nebo odnětí, o zastavení její výplaty, rozhoduje OSSZ/ PSSZ/ MSSZ Brno. Proti jejímu rozhodnutí je možno podat odvolání k OSSZ/ PSSZ/ MSSZ Brno, která rozhodnutí vydala.
O odvolání rozhoduje Česká správa sociální zabezpečení a její pracoviště v jednotlivých regionech.

20. Jaké sankce mohou být uplatněny v případě nedodržení povinností

V případě porušení povinností stanovených zákonem (např. v souvislosti s porušením léčebného režimu) může být pojištěnci:
nemocenské dočasně kráceno nebo odňato (až na dobu 100 kalendářních dnů ode dne porušení),
pokud bylo nemocenské již vyplaceno, lze ho vymáhat zpět jako přeplatek,
uložena pokuta do výše 20 000 Kč.
O krácení či odejmutí dávky rozhoduje OSSZ/ PSSZ/ MSSZ Brno.
V případě, že dávka byla vyplacena neprávem, jste povinni přeplatek vrátit.

21. Nejčastější dotazy

Jak se nemocenské vypočítá?
Příklad 1: Výpočet nemocenského při průměrné mzdě 24 740 Kč měsíčně
Zaměstnanec v rozhodném období dosáhl započitatelného příjmu 296 880 Kč.
Neredukovaný vyměřovací základ se u tohoto zaměstnance vypočítá tak, že se vyměřovací základ zjištěný z rozhodného období vydělí počtem kalendářních dnů připadajících na rozhodné období, kterým je 12 kalendářních měsíců před kalendářním měsícem, ve kterém vznikla dočasná pracovní neschopnost, tj. 365 dnů (popř. 366 dnů): 296 880 : 365 = 813,37 Kč.
Denní vyměřovací základ se upraví tak, že:
do částky první redukční hranice se počítá 90 %,
z částky nad první redukční hranici do druhé se počítá 60 %,
z částky nad druhou hranici do třetí hranice se počítá 30 % a
k částce nad třetí redukční hranici se nepřihlíží.
(Dané redukční hranice: 1. redukční hranice = 901 Kč; 2. redukční hranice = 1 351 Kč; 3. redukční hranice = 2 701 Kč.)
Denní vyměřovací základ 813,37 Kč tedy zredukujeme 90 % (tj. 813,37 x 90 % = 732,03 Kč, zaokrouhleno na 733 Kč).
Z takto upraveného denního vyměřovacího základu vypočítáme výši nemocenského za kalendářní den.
Protože se nemocenské vyplácí až od 15. kalendářního dne dočasné pracovní neschopnosti, bude od 15. kalendářního dne činit výše nemocenského 60 % DVZ, tj. 440 Kč za kalendářní den (60 % x 733 = 440).
Kromě náhrady mzdy, kterou vyplatí zaměstnanci zaměstnavatel za dobu prvních 14 dnů dočasné pracovní neschopnosti, resp. státnímu zaměstnanci vyplácí plat ve snížené výši, by OSSZ/ PSSZ/ MSSZ Brno vyplatila při dočasné pracovní neschopnosti trvající 30 kalendářních dnů (od 15. do 30. dne) nemocenské celkem ve výši 7 040 Kč (16 dnů x 440); za dalších 30 dnů pak 13 200 Kč (30 dnů x 440).
Příklad 2: Výpočet maximálního nemocenského při 30denní pracovní neschopnosti
Zaměstnanec v rozhodném období dosáhl započitatelného příjmu 985 872 Kč.
Neredukovaný denní vyměřovací základ se u tohoto zaměstnance vypočítává tak, že se vyměřovací základ zjištěný z rozhodného období vydělí počtem kalendářních dnů připadajících na rozhodné období, kterým je 12 kalendářních měsíců před kalendářním měsícem, ve kterém vznikla dočasná pracovní neschopnost, tj. 985 872 : 365 = 2 701,02 Kč.
Částka DVZ se potom redukuje tak, že:
z částky první redukční hranice se počítá 90 %, tedy 901 Kč x 90 % = 810,90 Kč,
z částky nad první do druhé hranice (tj. 1 351 - 901 = 450 Kč) se počítá 60 %, tedy 450 x 60 % = 270 Kč,
z částky nad druhou do třetí hranice (tj. 2 701 - 1 351 = 1 350 Kč) se počítá 30 %, tedy 1 350 x 30 % = 405 Kč, a
k částce nad třetí redukční hranici se nepřihlédne, protože částka třetí redukční hranice (tj. 2 701 Kč) je maximální možná.
Následovně jednotlivé dílčí vypočtené redukční hranice sečteme (810,90 + 270 + 405 = 1 485,90 Kč, zaokrouhlíme na 1 486 Kč), tuto získanou částku vynásobíme 60 % (tj. 1 486 x 60 % = 892 Kč). Získáme tak výši nemocenského na jeden kalendářní den pro období od 15. kalendářního dne dočasné pracovní neschopnosti.
Při 30denní dočasné pracovní neschopnosti by zaměstnanec obdržel za prvních 14 dnů náhradu mzdy (resp. státní zaměstnanec plat ve snížené výši) od zaměstnavatele a za zbytek dnů dočasné pracovní neschopnosti 14 272 Kč (16 dnů x 892).
Další dotazy a odpovědi naleznete na internetových stránkách České správy sociálního zabezpečení.

22. Další informace

23. Informace o popisovaném postupu (o řešení životní situace) je možné získat také z jiných zdrojů a v jiné formě

24. Související životní situace a návody, jak je řešit

25. Za správnost návodu odpovídá útvar

Česká správa sociálního zabezpečení - oddělení komunikace

27. Popis je zpracován podle právního stavu ke dni

01.01.2016

28. Popis byl naposledy aktualizován

01.01.2016

29. Datum konce platnosti popisu

Bez časového omezení.

30. Případná upřesnění a poznámky k řešení životní situace

Kontrola dodržování režimu dočasně práce neschopného pojištěnce:
Lidé, kteří pobírají nemocenské, musí umožnit kontrolu dodržování režimu dočasně práce neschopného pojištěnce (dále též "kontrola").
Kontrolu provádí okresní správa sociálního zabezpečení pověřenými zaměstnanci. V období prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti kontroluje dodržování režimu dočasně práce neschopného pojištěnce kromě okresní správy sociálního zabezpečení i zaměstnavatel.
Kontrolují se buď namátkou vybraní lidé, nebo ti, k jejichž kontrole dá podnět ošetřující lékař nebo zaměstnavatel, který má podezření, že jeho zaměstnanec pobírající nemocenské nedodržuje léčebný režim.
Dočasně práce neschopní pojištěnci jsou při kontrole povinni předložit II. díl tiskopisu "Rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti" a občanský průkaz.
Pokud práce neschopný pojištěnec poruší ošetřujícím lékařem stanovený režim dočasně práce neschopného pojištěnce, může mu příslušná OSSZ/ PSSZ/ MSSZ Brno nemocenské dočasně snížit, zcela odejmout nebo může být pojištěnci uložena pokuta až do výše 20 000 Kč.
Pokud již nemocenské bylo vyplaceno, je to považováno za přeplatek na dávce, který je pojištěnec povinen uhradit plátci dávky.
V případě, že z lékařského hlediska není důvod pro další trvání dočasné pracovní neschopnosti, může ji OSSZ/ PSSZ/ MSSZ Brno ukončit.