Hlasová navigace a klávesové zkratky

Jít na obsah (0). Jít na hlavní menu (5). Jít na podmenu této stránky (6). Jít na vyhledávání (4). Jít na hlavní stranu (2). Jít na mapu stránek (3). Ovládání klávesnicí (1).

Podmenu sekce

Pokud chcete hledat v zákonech, použijte vyhledávání v zákonech; také můžete hledat v seznamu datových schránek.

Seznam životních situací v kategorii Důchodové pojištění


Za správnost
návodu odpovídá:

Česká správa sociálního zabezpečení - oddělení komunikace

Česká správa sociálního zabezpečení Stáhnout životní situaci v xml Upravit životní situaci Kompletní zobrazení
ID záznamu
i:192-361
Datum zveřejnění
13.03.2012
Poslední aktualizace
01.01.2016

Invalidita a žádost o invalidní důchod

03. Pojmenování (název) životní situace

Invalidita a žádost o invalidní důchod

04. Základní informace k životní situaci

Invalidní důchod je dávka důchodového pojištění podmíněná dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem, tedy dávka, která souvisí s pojmem invalidita a na kterou má nárok pojištěnec při splnění podmínek stanovených zákonem.
Od 1.1.2010 došlo k novému vymezení invalidity spočívající v zavedení tří stupňů invalidity namísto invalidity plné a invalidity částečné. V souvislosti s touto změnou došlo zároveň k nahrazení dvou dávek (plného invalidního důchodu a částečného invalidního důchodu) dávkou jedinou (invalidním důchodem prvního až třetího stupně), jehož výše se stanoví v závislosti na zjištěném stupni invalidity. Plný invalidní důchod a částečný invalidní důchod se zároveň k 1.1.2010 transformovaly do invalidního důchodu prvního až třetího stupně.
Podle zákona je pojištěnec invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %, přičemž pokud jeho pracovní schopnost poklesla:
o 35 % až o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně,
o 50 % až o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně,
o 70 % a více, jedná se o invaliditu třetího stupně.
Výše invalidního důchodu
Invalidní důchod se skládá ze základní výměry a z procentní výměry.
Změny v nárocích na invalidní důchod a ve stanovení výše tohoto důchodu nemají vliv na výši základní výměry invalidního důchodu, ta zůstává stejná. Výše procentní výměry invalidního důchodu se stanoví procentní sazbou z výpočtového základu za každý celý rok doby pojištění a dopočtené doby získané do dosažení důchodového věku, a to v závislosti na stupni invalidity.
Procentní sazba výpočtového základu za každý celý rok doby pojištění činí:
u invalidního důchodu pro invaliditu prvního stupně - 0,5 %,
u invalidního důchodu pro invaliditu druhého stupně - 0,75 %,
u invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně - 1,5 %.
Ustanovení o nejnižší procentní výměře invalidního důchodu ve výši 770 Kč měsíčně zůstává v platnosti, a to bez ohledu na stupeň invalidity.
Při výpočtu výše invalidního důchodu se tradičně přihlíží též k tzv. dopočtené době, tedy době ode dne vzniku nároku na invalidní důchod do dne dosažení důchodového věku. Pro účely stanovení dopočtené doby se však nebere v úvahu skutečný důchodový věk pojištěnce, ale důchodový věk stanovený pro ženy stejného data narození, které nevychovaly žádné dítě.
Do 31.12.2009 se tato doba hodnotila jako doba pojištění v celém rozsahu. Od 1.1.2010 jsou pravidla zápočtu dopočtené doby přísnější - hodnotí se (až na výjimky) jen v takovém poměru, v jakém je součet dnů české doby pojištění získaných v období od dosažení 18 let věku do vzniku nároku na invalidní důchod vůči celkovému počtu dnů v tomto období.
Výpočet invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně v roce 2016:
Muž narozený 18.5.1955 požádal o přiznání invalidního důchodu od vzniku invalidity, tj. od 7.1.2016. Od tohoto data mu byl přiznán invalidní důchod z důvodu invalidity třetího stupně. Před vznikem invalidity získal 42 let a 360 dnů pojištění.
Pro výši procentní výměry se jako doba pojištění započítává i dopočtená doba, což je doba ode dne vzniku nároku na invalidní důchod do dosažení důchodového věku bezdětné ženy stejného data narození.
Důchodový věk bezdětné ženy narozené v roce 1955 je 62 let a 48 měsíců, dopočtená doba žadatele je tedy od 7.1.2016 do 17.1.2018, tj. 742 dnů. Celková doba pojištění v tomto případě tedy činí 45 let.
Osobní vyměřovací základ za rozhodné období, tj. za období od roku 1986 do roku 2015, činí 32 000 Kč.
Výpočtový základ pro stanovení invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně se stanoví takto:
částka 11 883 Kč náleží v plné výši,
k této částce se přičte 26 % rozdílu mezi částkou 32 000 Kč a částkou 11 883 Kč, tedy 26 % z částky 20 117 Kč, což je 5 231 Kč.
Výpočtový základ činí celkem 17 114 Kč. Za každý rok pojištění náleží 1,5 % výpočtového základu, tzn., že za 45 let pojištění činí procentní výměra 67,5 % výpočtového základu, tj. 11 552 Kč.
Spolu se základní výměrou, která činí 2 440 Kč, náleží tomuto muži invalidní důchod ve výši 13 992 Kč měsíčně.

05. Kdo je oprávněn v této věci jednat (podat žádost apod.)

Žádost o invalidní důchod může podat:
oprávněná osoba,
opatrovník oprávněné osoby (jejíž svéprávnost byla omezena v takovém rozsahu, že není schopna v této věci samostatně právně jednat).
Za občany, kteří vzhledem ke svému zdravotnímu stavu nemohou sami podávat žádost o dávku důchodového pojištění, mohou s jejich souhlasem a na základě potvrzení lékaře o zdravotním stavu těchto občanů podat tuto žádost jejich rodinní příslušníci.

06. Jaké jsou podmínky a postup pro řešení životní situace

Nárok na invalidní důchod vznikne pojištěnci při současném splnění následujících podmínek:
nedosáhl ještě 65 let,
stal se invalidním pro invaliditu prvního, druhého či třetího stupně,
získal potřebnou dobu pojištění nebo se stal invalidním v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání,
nesplnil podmínky na řádný starobní důchod,
nedosáhl ještě důchodového věku, byl-li mu přiznán předčasný starobní důchod.
Potřebná doba pojištění pro nárok na invalidní důchod činí u pojištěnce ve věku:
do 20 let méně než jeden rok,
od 20 let do 22 let jeden rok,
od 22 let do 24 let dva roky,
od 24 let do 26 let tři roky,
od 26 let do 28 let čtyři roky,
nad 28 let pět roků.
Potřebná doba pojištění pro nárok na invalidní důchod se zjišťuje z období před vznikem invalidity, a jde-li o pojištěnce ve věku nad 28 let, z posledních 10 roků před vznikem invalidity.
Od 1.1.2010 platí, že u pojištěnce staršího 38 let se podmínka potřebné doby pojištění pro nárok na invalidní důchod považuje za splněnou též, byla-li v období posledních 20 let před vznikem invalidity získána doba pojištění alespoň 10 roků.
Získání potřebné doby pojištění se nevyžaduje v případě, že invalidita vznikla jako následek pracovního úrazu nebo nemoci z povolání.
Nárok na invalidní důchod pro invaliditu prvního nebo druhého stupně a nárok na invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně pojištěnce, který nebyl účasten důchodového spoření, ze zákona zaniká dnem, kterým jeho poživatel dosáhl věku 65 let nebo důchodového věku, je-li důchodový věk vyšší než 65 let. Tímto dnem vzniká tomuto poživateli důchodu nárok na starobní důchod, a to ve výši, v jaké náležel dosavadní invalidní důchod. Nárok na tento druh starobního důchodu však nevylučuje nárok na řádný starobní důchod podle ustanovení § 29 odst. 1 až 3 zákona o důchodovém pojištění.
Nárok na invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně pojištěnce, který byl účasten důchodového spoření, zaniká dnem, kterým jeho poživatel dosáhl věku 65 let nebo důchodového věku, je-li důchodový věk vyšší než 65 let. Bývalý poživatel tohoto invalidního důchodu musí o starobní důchod požádat a v žádosti musí uvést, zda žádá starobní důchod přiznat ve výši invalidního důchodu, který pobíral (pak musí souhlasit s převodem 60 % naspořených prostředků do státního rozpočtu), nebo zda má být výše starobního důchodu stanovena s přihlédnutím k jeho účasti na důchodovém spoření.

07. Jakým způsobem můžete zahájit řešení životní situace

Dostavte se k sepsání žádosti o invalidní důchod na příslušný úřad (viz bod 08).

08. Na které instituci životní situaci řešit

Žádosti o důchod sepisují okresní správy sociálního zabezpečení (dále též "OSSZ"), Pražská správa sociálního zabezpečení (dále též "PSSZ") nebo Městská správa sociálního zabezpečení Brno (dále též "MSSZ"), příslušné podle místa trvalého bydliště oprávněné osoby.
Kontakty na OSSZ/ PSSZ/ MSSZ naleznete na internetových stránkách České správy sociálního zabezpečení.

09. Kde, s kým a kdy životní situaci řešit

K poskytnutí odborné pomoci a k posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti je příslušná OSSZ/ PSSZ/ MSSZ. Vlastní rozhodování o invalidním důchodu potom přísluší České správě sociálního zabezpečení (dále též "ČSSZ").
Pokud jde o příslušníky ozbrojených sborů, jsou k posouzení zdravotního stavu a k rozhodování o důchodu příslušné orgány Ministerstva vnitra, Ministerstva obrany, příp. Ministerstva spravedlnosti.

10. Jaké doklady je nutné mít s sebou

Na úřadě předložte:
občanský průkaz (u cizinců doklad prokazující jejich totožnost),
doklady o studiu, event. učení (i neukončeném),
doklady prokazující doby zaměstnání, popřípadě doby vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání; nejsou-li k dispozici žádné doklady, uvedou se údaje o dobách zaměstnání,
doklady o výkonu vojenské služby (civilní služby),
rodné listy dětí (pokud žadatel/ka požaduje zápočet péče o děti).

11. Jaké jsou potřebné formuláře a kde jsou k dispozici

Žádost o invalidní důchod (na předepsaném tiskopisu) s vámi sepíše příslušná OSSZ/ PSSZ/ MSSZ.

12. Jaké jsou poplatky a jak je lze uhradit

V rámci řízení o invalidní důchod se žádné správní poplatky nehradí.
Rovněž případné ověření pravosti listinných dokumentů (pořízených opisů podle originálu) předkládaných spolu se žádostí o důchod provádí bezplatně příslušná OSSZ/ PSSZ/ MSSZ.

13. Jaké jsou lhůty pro vyřízení

Rozhodnutí o přiznání dávky je orgán sociálního zabezpečení povinen vydat nejpozději do 90 dnů ode dne zahájení řízení.
Tato lhůta se prodlužuje o dobu, po kterou se např. došetřují rozhodné skutečnosti u zaměstnavatelů, úřadů aj.

14. Kteří jsou další účastníci (dotčení) řešení životní situace

Další účastníci postupu nejsou stanoveni.

15. Jaké další činnosti jsou po žadateli požadovány

Kromě sepsání žádosti o důchod, jejího vybavení potřebnými doklady a ověření podpisem, se požaduje podrobit se nezbytnému vyšetření zdravotního stavu.
Ve výjimečných případech může být žadatel vyzván k součinnosti při šetření neprokázaných dob pojištění.

16. Elektronická služba, kterou lze využít

17. Podle kterého právního předpisu se postupuje

18. Jaké jsou související předpisy

19. Jaké jsou opravné prostředky a jak se uplatňují

Proti rozhodnutí orgánu sociálního zabezpečení (ČSSZ/ Ministerstva obrany/ Ministerstva vnitra/ Ministerstva spravedlnosti) ve věcech důchodového pojištění lze od 1.1.2010 jako řádný opravný prostředek podat písemné námitky do 30 dnů ode dne jeho oznámení účastníku řízení.
Námitky musí obsahovat stejné náležitosti jako odvolání podané podle § 82 správního řádu, tj. především z nich má být patrno, kdo je činí, které věci se týkají a co se navrhuje; musí tedy obsahovat označení účastníka a správního orgánu, jemuž je určeno, a podpis osoby, která je činí.
Dále musí obsahovat údaje o tom, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu ho napadá a v čem je spatřován rozpor s právními předpisy nebo nesprávnost rozhodnutí nebo řízení, jež mu předcházelo.
Není-li v námitkách uvedeno, v jakém rozsahu účastník rozhodnutí napadá, platí, že se domáhá zrušení celého rozhodnutí.
Podání námitek nemá odkladný účinek, nejde-li o rozhodnutí, které se týká plnění sankční povinnosti příjemců dávek či zaměstnavatelů. Námitky se podávají orgánu sociálního zabezpečení, který rozhodnutí vydal, a ten o nich také rozhoduje (ČSSZ/ Ministerstvo obrany/ Ministerstvo vnitra/ Ministerstvo spravedlnosti).
Pokud je takovým orgánem ČSSZ, lze námitky v uvedené lhůtě uplatnit u ČSSZ nebo u kterékoliv okresní správy sociálního zabezpečení (OSSZ/ PSSZ/ MSSZ). Prvostupňová rozhodnutí ČSSZ tedy nenabývají právní moci doručením, ale až uplynutím 30denní lhůty k podání námitek, resp. doručením (oznámením) rozhodnutí ČSSZ o námitkách.
Orgán sociálního zabezpečení přezkoumává rozhodnutí, proti němuž byly podány námitky, v plném rozsahu; není přitom vázán podanými námitkami a může rozhodnout i v neprospěch účastníka řízení. Řízení o námitkách musí být vedeno odděleně od rozhodování orgánu sociálního zabezpečení v prvním stupni - nemohou se na něm podílet, ani v něm rozhodovat osoby, které se účastnily řízení o vydání napadeného rozhodnutí.
Podání námitek je řádným opravným prostředkem ve správním řízení a absolvování námitkového řízení, ať již úspěšné nebo neúspěšné, je proto nezbytným předpokladem k tomu, aby se věcí mohl zabývat soud v rámci případné později uplatněné správní žaloby.
Proti pravomocnému rozhodnutí ČSSZ může ovšem oprávněný, který se domnívá, že byl ve svých právech zkrácen, podat do 2 měsíců ode dne doručení rozhodnutí o námitkách žalobu. Náležitosti žalobního návrhu jsou upraveny soudním řádem správním (zákon č. 150/2002 Sb.).
K řízení o žalobě je příslušný krajský (v Praze Městský) soud, v jehož obvodu má navrhovatel bydliště, popřípadě, v jehož obvodu se zdržuje.
Nemá-li občan bydliště na území České republiky a ani se na tomto území nezdržuje, je k řízení o žalobě příslušný Krajský soud v Brně, má-li občan bydliště na území Slovenské republiky; Krajský soud v Ostravě, má-li bydliště na území Polské republiky; Krajský soud v Plzni, má-li bydliště na území Spolkové republiky Německo; Krajský soud v Českých Budějovicích, má-li bydliště na území Rakouské republiky.
Nelze-li takto určit příslušnost krajského soudu, je příslušný krajský soud určený podle místa posledního bydliště občana na území České republiky, a nelze-li příslušnost určit ani takto, je příslušný Krajský soud v Praze.

20. Jaké sankce mohou být uplatněny v případě nedodržení povinností

Pokud se nepodrobíte vyšetření zdravotního stavu nebo jinému odbornému vyšetření, ačkoli jste k tomu byli vyzváni orgánem sociálního zabezpečení, může vám být výplata dávky z důchodového pojištění zastavena, pokud jste byli ve výzvě na tento následek upozorněni.
Dále jste povinni na výzvu orgánu sociálního zabezpečení pro účely posouzení poklesu pracovní schopnosti předložit lékařské nálezy ošetřujících lékařů, které mají, a sdělit údaje o dosaženém vzdělání, zkušenostech a znalostech, předchozích výdělečných činnostech a o změnách ve sdělených skutečnostech, k nimž došlo od předchozího posouzení poklesu pracovní schopnosti, a to ve lhůtě do 8 dnů ode dne doručení výzvy, nestanovil-li orgán sociálního zabezpečení lhůtu delší.
I v případě nesplnění této povinnosti vám může být výplata důchodu z důchodového pojištění zastavena, pokud jste byli ve výzvě na tento následek upozorněni.

21. Nejčastější dotazy

Nejčastější dotazy a odpovědi naleznete na internetových stránkách České správy sociálního zabezpečení.

22. Další informace

23. Informace o popisovaném postupu (o řešení životní situace) je možné získat také z jiných zdrojů a v jiné formě

24. Související životní situace a návody, jak je řešit

25. Za správnost návodu odpovídá útvar

Česká správa sociálního zabezpečení - oddělení komunikace

27. Popis je zpracován podle právního stavu ke dni

01.01.2016

28. Popis byl naposledy aktualizován

01.01.2016

29. Datum konce platnosti popisu

Bez časového omezení.