Tento institut lze využít v případě, že je osoba trpí duševní poruchou. Brání-li duševní porucha zletilému, který nemá jiného zástupce (např. opatrovníka), samostatně právně jednat, může jej zastupovat jeho potomek, předek, sourozenec, manžel nebo partner, nebo jiná osoba, která se zastoupeným žila před vznikem zastoupení ve společné domácnosti alespoň tři roky.
Zastoupení vznikne tak, že zástupce dá zastoupenému na vědomí, že ho bude zastupovat, a srozumitelně mu vysvětlí povahu a následky zastoupení. Odmítne-li to člověk, který má být zastoupen, zastoupení nemůže vzniknout. K odmítnutí postačí schopnost projevit přání. Ke vzniku zastoupení se dále vyžaduje schválení soudu. Před vydáním rozhodnutí soud vyvine potřebné úsilí, aby zjistil názor zastoupeného, a to i z a použití takového způsobu dorozumívání, který si zastoupený zvolí.
Zastoupení se vztahuje na obvyklé záležitosti, jak to odpovídá životním poměrům zastoupeného. Zástupce však není oprávněn udělit souhlas k zásahu do tělesné integrity člověk s trvalými následky. Zástupce může nakládat s příjmy zastoupeného v rozsahu potřebném pro obstarávání obvyklých záležitostí, jak to odpovídá životním poměrům zastoupeného. S peněžními prostředky n účtu zastoupeného však může zástupce nakládat jen v rozsahu nepřesahujícím měsíčně výši životního minima jednotlivce (tj. 3 860 Kč).
Zástupce dbá o ochranu zájmů zastoupeného a naplňování jeho práv i o to, aby způsob jeho života nebyl v rozporu s jeho schopnostmi a aby, nelze-li tomu rozumně odporovat, odpovídal i zvláštním představám a přáním zastoupeného.
Jeden člověk může mít více zástupce z řad členů domácnosti. Má-li zastoupený více zástupců, postačí, pokud jedná jeden z nich. Jedná-li však vůči další osobě více zástupců společně a odporují-li si, nepřihlíží se k projevu žádného z nich.
Zastoupení zaniká, pokud se jej zástupce vzdá nebo pokud zastoupený odmítne, aby ho zástupce dále zastupoval. K odmítnutí postačí schopnost projevit přání. Zastoupení rovněž zaniká, pokud soud jmenuje zastoupenému opatrovníka.