Právní úprava překážek v práci je obsažena zejména v § 191 až 210 zákoníku práce. Jedná se o situace, kdy zaměstnanec nemůže plnit část pracovního závazku spočívající ve výkonu práce, protože nastanou určité skutečnosti, které činí toto plnění nemožným nebo je značně ztěžují. Zaměstnanec pak nepracuje, byť původně pracovat měl. Zaměstnavatel je přitom povinen omluvit absenci zaměstnance v práci. Právní úprava s různými překážkami v práci spojuje rozličné důsledky (např. prodloužení zkušební doby, vznik ochranné doby zaměstnance, kdy zaměstnavatel může jen omezeně jednostranně rozvázat pracovní poměr, vznik práva na náhradu mzdy/platu namísto mzdy/platu za výkon práce atd.).
Zákoník práce rozlišuje překážky v práci podle toho, na čí straně vznikly:
- překážky v práci na straně zaměstnance,
- překážky v práci na straně zaměstnavatele.
I. Překážky v práci na straně zaměstnance
Překážky v práci na straně zaměstnance lze dále členit na:
- důležité osobní překážky v práci, kam patří zejména:
- dočasná pracovní neschopnost,
- nařízená karanténa,
- ošetřování dítěte mladšího 10 let nebo jiné fyzické osoby,
- poskytování dlouhodobé péče,
- mateřská dovolená,
- rodičovská dovolená,
- jiné důležité osobní překážky v práci.
- překážky z důvodu obecného zájmu:
- výkon veřejné funkce (poslanec, senátor, člen zastupitelstva obce atd.),
- výkon občanské povinnosti (svědci, tlumočníci, poskytnutí první pomoci atd.),
- jiné úkony v obecném zájmu (darování krve, účast na táborech atd.),
- pracovní volno související s brannou povinností,
- školení, jiné formy přípravy nebo studia.
Zaměstnavatel je povinen omluvit nepřítomnost zaměstnance v práci po dobu, kdy je uznán dočasně práce neschopným nebo je mu nařízena karanténa. V období prvních 14 kalendářních dní přísluší zaměstnanci náhrada mzdy/platu ve výši 60 % jeho redukovaného průměrného výdělku. Následně je zabezpečen dávkou ze systému nemocenského pojištění – nemocenskou.
Mateřská dovolená přísluší výhradně zaměstnankyni (ženě) a poskytuje se v souvislosti s porodem a péčí o narozené dítě. Činí 28 týdnů v případě 1 dítěte, 37 týdnů v případě více dětí. Nastupuje se zpravidla 6-8 týdnů před očekávaným dnem porodu. Rodiče mohou čerpat mateřskou a rodičovskou dovolenou současně.
Rodičovská dovolená se poskytuje se za účelem prohloubení péče o dítě. Zaměstnavatel je povinen ji poskytnout na žádost zaměstnance. Přísluší max. do 3 let věku dítěte. Matce přísluší po skončení mateřské dovolené, otci již od narození dítěte. Rodiče ji mohou čerpat i současně.
Mezi důležité osobní překážky v práci dále patří jiné důležité osobní překážky v práci uvedené v nařízení vlády č. 590/2006 Sb.. Jedná se např. o návštěvu zdravotnického zařízení nebo doprovod rodinného příslušníka do zdravotnického zařízení, účast na svatbě a pohřbu nebo o vyhledání nového zaměstnání.
Všechny překážky v práci musí zaměstnanec zaměstnavateli včas, případně bez zbytečného průtahu oznámit a též prokázat.
II. Překážky v práci na straně zaměstnavatele
Mezi překážky v práci na straně zaměstnavatele patří zejména:
- prostoj,
- přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy nebo živelní událostí,
- jiné překážky v práci na straně zaměstnavatele.
Prostoj nastává, pokud zaměstnanec nemůže konat práci kvůli přechodné poruše stroje, kterou nezavinil, přerušení dodávky surovin nebo pohonných hmot, chybějícím nebo chybným pracovním podkladům nebo pro jiné provozní příčiny. Pokud zaměstnanec není převeden na jinou práci, má nárok na náhradu mzdy/platu ve výši alespoň 80 % jeho průměrného výdělku.
Dojde-li k přerušení práce způsobenému nepříznivými povětrnostními vlivy nebo živelní událostí, má zaměstnanec v případě, že nebyl převeden na jinou práci, nárok na náhradu mzdy/platu ve výši alespoň 60 % jeho průměrného výdělku.
V případě jiné překážky v práci na straně zaměstnavatele zaměstnanci přísluší náhrada mzdy ve výši 100 % jeho průměrného výdělku. Jedním z těchto případů je i částečná nezaměstnanost, kdy dojde k omezení poptávky po službách zaměstnavatele, a zaměstnavatel tudíž nemůže zaměstnanci přidělovat práci. V případě částečné nezaměstnanosti se zaměstnavatel může s odborovou organizací dohodnout, že náhrada mzdy činí alespoň 60 % jeho průměrného výdělku. Pokud u zaměstnavatele nepůsobí odborová organizace, může zaměstnavatel náhradu snížit sám.