Důchodové pojištění
Obsah:
Základní důchodové pojištění tvoří spolu s nemocenským pojištěním součást sociálního zabezpečení v užším slova smyslu.
Popis systému
Důchodový systém ČR je založen na povinném základním důchodovém pojištění podle zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Dále na doplňkovém penzijním spoření podle zákona č. 427/2011 Sb., které od roku 2013 nahradilo penzijní připojištění se státním příspěvkem podle zákona č. 42/1994 Sb. Součástí dobrovolných doplňkových systémů jsou i produkty komerčních pojišťoven - zejména životní pojištění. V členských státech EU poměrně obvyklé zaměstnavatelské penzijní systémy nejsou v ČR zastoupeny.
Problematika doplňkových důchodových systémů není v obsahu webových stránek Ministerstva práce a sociálních věcí podrobněji popsána, protože patří do působnosti Ministerstva financí.
Základní povinné důchodové pojištění je dávkově definované (DB) a průběžně financované (PAYGO), je univerzální a zabezpečuje všechny ekonomicky aktivní osoby. Právní úprava je jednotná pro všechny pojištěnce, neexistují speciální odvětvová či profesní schémata apod. Pouze z organizačně-administrativního i finančního hlediska (výsluhové renty) platí určité odchylky pro tzv. silové rezorty (např. vojáci, hasiči, policisté).
Důchod ze základního důchodového pojištění pobírá více než 99 % obyvatel ve věku vyšším, než je věková hranice pro nárok na starobní důchod.
Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 1996, nicméně od té doby byla přijata řada legislativních změn - většina z nich směřující k úpravě parametrů tak, aby byla zabezpečena finanční udržitelnost důchodového systému při zachování adekvátní úrovně dávek.
Účast na důchodovém pojištění
V oblasti důchodového pojištění má doba účasti na pojištění zásadní význam jednak proto, že jde vždy o jednu z podmínek nároku na důchod, a dále proto, že celková délka získané doby účasti na pojištění ovlivňuje výši procentní výměry důchodu.
Účast na důchodovém pojištění je povinná pro tyto skupiny osob:
Za „zaměstnance“ jsou v oblasti sociálního zabezpečení souhrnně označovány nejen osoby v pracovněprávních vztazích podle zákoníku práce (pracovní poměr, dohoda o pracovní činnosti, dohoda o provedení práce), ale též např. příslušníci ozbrojených sil, státní zaměstnanci podle zákona o státní službě, členové družstva, tzv. uvolnění členové zastupitelstev, dále např. společníci a jednatelé s.r.o., prokuristé, likvidátoři, členové kolektivních orgánů právnických osob, a další.
Osoby, které vykonávají činnost v těchto pojistných vztazích, jsou povinně účastny důchodového pojištění, pokud tuto činnost vykonávají v rozsahu, který zakládá účast na nemocenském pojištění.
Podmínkou pro to, aby se doba účasti na pojištění považovala za dobu pojištění, je, že za ni bylo v ČR zaplaceno pojistné. Podmínka zaplacení pojistného se přitom považuje za splněnou i tehdy, jestliže zaměstnavatel pojistné neodvedl, ačkoliv byl povinen pojistné odvést.
Podrobněji k účasti zaměstnanců na důchodovém pojištění na webových stránkách České správy sociálního zabezpečení.
- osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ)
Pro účast na pojištění OSVČ platí specifická pravidla. Tato účast není vázána na účast na nemocenském pojištění (ta je u OSVČ pouze dobrovolná), ale závisí na charakteru samostatné výdělečné činnosti (hlavní, vedlejší), v případě vedlejší samostatné výdělečné činnosti pak na výši příjmu (resp. daňového základu) z této činnosti.
Za OSVČ se považuje osoba, která vykonává samostatnou výdělečnou činnost (SVČ) nebo spolupracuje při výkonu SVČ, pokud podle zákona o daních z příjmů lze na ni rozdělovat příjmy dosažené výkonem této činnosti a výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení, ukončila povinnou školní docházku a dosáhla aspoň 15 let věku.
Samostatná výdělečná činnost (SVČ) se považuje za hlavní SVČ v období, ve kterém se SVČ nepovažuje za vedlejší SVČ. Osoba vykonávající hlavní SVČ je vždy povinně účastna důchodového pojištění; jsou-li její příjmy nízké či záporné, platí pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu, jehož výše je stanovena zákonem na ¼ průměrné mzdy měsíčně.
SVČ se považuje za vedlejší SVČ, pokud současně trvaly zákonem stanovené skutečnosti – např. OSVČ vykonávala současně zaměstnání nebo byla poživatelem starobního nebo invalidního důchodu. Osoba vykonávající vedlejší SVČ je povinně účastna důchodového pojištění pouze, pokud z této činnosti dosáhne takových příjmů, aby její daňový základ (úhrn příjmů po odpočtu výdajů) za kalendářní rok dosáhl alespoň tzv. „rozhodné částky“ (2,4násobek obecné průměrné mzdy); pokud tohoto příjmu nedosáhne, není povinně účastna důchodového pojištění, má však možnost přihlásit se k účasti na pojištění OSVČ dobrovolně.
Podrobněji k účasti OSVČ na webových stránkách České správy sociálního zabezpečení.
Ve výše uvedených případech je účast na důchodovém pojištění spojena s povinností platit pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti.