Zaměstnanci, u něhož dochází k rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z organizačních důvodů uvedených v § 52 písm. a) až c) zákoníku práce (zrušení či přemístění zaměstnavatele, nadbytečnost zaměstnance), nebo dohodou z týchž důvodů, přísluší při skončení pracovního poměru odstupné ve výši nejméně:
- jednonásobku jeho průměrného výdělku, jestliže pracovní poměr trval méně než jeden rok;
- dvojnásobku jeho průměrného výdělku, jestliže pracovní poměr trval alespoň jeden rok a méně než dva roky;
- trojnásobku jeho průměrného výdělku, jestliže pracovní poměr trval alespoň dva roky.
Zaměstnanci, u něhož dochází k rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodů uvedených v § 52 písm. d) zákoníku práce (zaměstnanec nemůže dále konat dosavadní práci pro pracovní úraz, onemocnění nemocí z povolání atd.) nebo dohodou z týchž důvodů, přísluší od zaměstnavatele při skončení pracovního poměru odstupné ve výši nejméně dvanáctinásobku průměrného výdělku.
V kolektivní smlouvě, ve vnitřním předpisu zaměstnavatele nebo i v individuální dohodě se zaměstnancem lze minimální zákonný nárok na odstupné zvýšit. Též mohou být stanoveny nebo sjednány i další případy, při nichž odstupné náleží.