Základní povinnosti zaměstnavatele
Základní povinnosti zaměstnavatele vůči jeho zaměstnancům upravuje ust. § 103 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. Jedná se tak např. nepřipuštění toho, aby zaměstnanci vykonávali zakázané práce a práce, které by neodpovídaly jejich zdravotním způsobilostem; zajištění zaměstnancům provedení pracovnělékařských prohlídek u poskytovatele pracovnělékařských služeb; zajištění zaměstnancům vhodných a přiměřených informací a pokynů k zajištění BOZP před zahájením práce na jeho pracovištích; zajištění zaměstnancům poskytnutí první pomoci; zajištění zaměstnancům školení o právních a ostatních předpisech k zajištění BOZP apod.
Další povinnosti zaměstnavatele vůči jeho zaměstnancům se týkají např. i problematiky osobních ochranných pracovních prostředků, pracovních úrazů apod. Zaměstnavatel musí naplňovat i další požadavky u zaměstnanců na pracoviště a zařízení, které souvisí s jejich prací.
Základní povinností všech zaměstnavatelů provozujících podniky je vytvářet bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí a pracovní podmínky vhodnou organizací BOZP a přijímáním opatření k předcházení rizikům. Přijatá opatření u zaměstnavatelů musí reflektovat na vyskytující se rizika na jejich pracovištích, která omezí působení těchto rizik.
Zaměstnavatelé v České republice vykonávají různé činnosti v rámci rozdílných odvětví. Obecně lze uvést, že přijatá opatření ze strany zaměstnavatelů musí vést k omezení rizik, která se vyskytují v odvětví, které zaměstnavatel provozuje. Tato opatření se musí zaměřovat na zaměstnance, pracoviště a zařízení, která souvisí s tímto odvětvím. Povinnosti pro naplnění podmínek v oblasti BOZP stanovují právní a ostatní předpisy k zajištění BOZP, tzn. zákony a z nich vyplývající prováděcí právní předpisy, normy apod.
V rámci legislativy České republiky existuje zvláštní úprava pracovních podmínek u mladistvých zaměstnanců. Z pohledu zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, mladistvými zaměstnanci jsou zaměstnanci mladší 18 let. Mladiství zaměstnanci se musí podrobit stanoveným lékařským prohlídkám; je jim zakázáno vykonávat práce pod zemí při těžbě nerostů nebo při ražení tunelů a štol; standardně je jim zakázáno vykonávat práce přesčas a práce v noci (existují jisté výjimky) apod. Zaměstnavatelé mohou zaměstnávat mladistvé zaměstnance pouze pracemi, které jsou přiměřené jejich fyzickému a rozumového rozvoji, a poskytují jim při práci zvýšení péči včetně BOZP.
Další podmínky u mladistvých zaměstnanců upravuje vyhláška č. 180/2015 Sb. o pracích a pracovištích, které jsou zakázány těhotným zaměstnankyním, zaměstnankyním, které kojí, a zaměstnankyním-matkám do konce devátého měsíce po porodu, o pracích a pracovištích, které jsou zakázány mladistvým zaměstnancům, a o podmínkách, za nichž mohou mladiství zaměstnanci výjimečně tyto práce konat z důvodu přípravy na povolání (vyhláška o zakázaných pracích a pracovištích)
Kontrolní činnost
Odpovědnými orgány jsou Ministerstvo práce a sociálních věcí a orgány inspekce práce, tj. Státní úřad inspekce práce a oblastní inspektoráty práce. Jejich působnost je vymezena v zákoně č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů.
Orgány inspekce práce vykonávají kontrolní činnosti na základě působnosti, kterou jim vymezuje zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů. Ta se až na některé výjimky, uvedené v tomto zákoně, vztahuje na provádění kontrol u všech kontrolovaných subjektů, nejčastěji zaměstnavatelů, v rámci určené působnosti. V problematice vyhrazených technických zařízení je dle zákona č. 250/2021 Sb., o bezpečnosti práce v souvislosti s provozem vyhrazených technických zařízení a o změně souvisejících zákonů, pověřenou organizací Technická inspekce České republiky, které tento zákon ukládá některé úkoly v oblasti bezpečnosti provozu vyhrazených technických zařízení.
V případě porušování právních předpisů, které souvisí např. se zajištěním bezpečnosti práce, bezpečnosti práce na vyhrazených technických zařízeních u zaměstnavatelů apod., mohou fyzické osoby a právnické osoby podat podnět orgánům inspekce práce. Orgány inspekce práce postupují na základě své působnosti vymezené v zákoně č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů. Pokud oblastní inspektorát práce provedl kontrolu na základě písemného podnětu, informuje písemně o výsledku toho, kdo podnět podal.
Ust. § 105 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, uvádí povinnosti zaměstnavatele při pracovních úrazech a nemocech z povolání. Zároveň dle ust. § 106 odst. 4 písm. h) tohoto zákona je i povinností zaměstnance oznámit svému nadřízenému vedoucímu zaměstnanci svůj pracovní úraz. Zaměstnavatel je povinen vést knihu úrazů, do které se evidují všechny úrazy včetně pracovních úrazů. Zároveň je zaměstnavatel povinen přijímat opatření proti opakování pracovních úrazů. Povinností zaměstnavatele je ohlásit pracovní úraz a zaslat záznam o úrazu stanoveným orgánům a institucím (např. i oblastnímu inspektorátu práce). Tyto orgány a instituce, termíny do kdy má zaměstnavatel pracovní úrazy ohlásit, zaslat záznamy o úrazech, jsou uvedeny v prováděcím právním předpisu, tj. v nařízení vlády č. 201/2010 Sb., o způsobu evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu o úrazu, ve znění pozdějších předpisů.
Dle § 22 zákona č. 250/2021 Sb., o bezpečnosti práce v souvislosti s provozem vyhrazených technických zařízení a o změně souvisejících zákonů, má provozovatel, kterým může být i zaměstnavatel, při naplnění daných podmínek tohoto zákona povinnost vztahující se k hlášení vzniku havárie.
V případě možného porušování právních předpisů mohou fyzické osoby nebo právnické osoby podat orgánům inspekce práce elektronické podání (podnět) online. Ty na základě jeho obsahu posoudí, zda se jedná o věc v jejich působnosti (např. porušování bezpečnosti práce na pracovištích zaměstnavatele apod.).