Oddlužení je způsob řešení úpadku nebo hrozícího úpadku určený dlužníkům, kteří jsou fyzickými osobami (podnikajícími i nepodnikajícími) a v případě právnických osob zároveň nejsou podnikateli. Tento způsob řešení úpadku ve zvýšené míře zohledňuje sociální aspekty před hledisky ekonomickými. Má umožnit dlužníkovi „nový start“ a motivovat ho k aktivnímu zapojení do umořování svého dluhu. Obecně se u dlužníka vyžaduje alespoň schopnost hradit náklady řízení a průběžné výživné. Určitým kategoriím dlužníků (starobním či invalidním důchodcům, osobám blízkým věku mladistvých či dlužníkům schopným dosáhnout stanovené procentuální míry uspokojení věřitelů) lze přiznat oddlužení ve zkrácené době oddlužení. U zajištěných věřitelů se počítá s uspokojením ze zajištění. Současně je cílem také snížit náklady veřejných rozpočtů na sanaci těch, kdo se ocitli v sociální krizi.
Oddlužení lze provést zpeněžením majetkové podstaty, plněním splátkového kalendáře nebo jejich kombinací (aktuálně účinné znění insolvenčního zákona preferuje právě kombinaci způsobů oddlužení).